Kontext: Iatrogenní disekce koronární tepny během diagnostické nebo terapeutické katetrizace představuje vzácnou a smrtelnou komplikaci, která může vést k rozvoji dalšího infarktu myokardu. Cílem této studie je podělit se o výsledky léčby koronárním bypassem (coronary artery bypass grafting, CABG) u pacientů s iatrogenní disekcí koronární tepny po koronarografickém vyšetření (coronary angiography, CAG) na naší klinice. Metody: Retrospektivně byly analyzovány údaje všech pacientů, u nichž byla v období mezi lednem 2014 a prosincem 2021 v naší nemocnici provedena CAG nebo perkutánní koronární intervence (PCI); do studie byli zahrnuti i pacienti s CABG po iatrogenní disekci koronární tepny. Disekce se hodnotila pomocí klasifikace National Heart, Lung and Blood Institute (NHLBI). Výsledky: Během uvedených osmi let byla CAG provedena u 20 398 pacientů a PCI u 9 583 pacientů. Koronární bypass pro iatrogenní disekci koronární tepny bylo nutno provést u 17 pacientů (0,06 %). K disekci kmene levé věnčité tepny došlo u 6 (35,3 %) pacientů, přední sestupné větve u 6 (35,3 %), circumflex tepny u 2 (11,8 %) a pravé věnčité tepny u 3 (17,6 %). U 3 pacientů (17,6 %) překročila doba intubace 48 hodin. Jeden z těchto pacientů nedávno předtím prodělal onemocnění covid. U dalšího pacienta došlo k rozvoji otoku plic. Jiný pacient zemřel 4 dny po operaci v důsledku nízkého srdečního výdeje. Doba pobytu na jednotce intenzivní péče činila 2 (min.: 1 - max.: 13) dní; celkově v nemocnici 6 (min.: 4 - max.: 20) dní. Závěr: Vývoj kritického klinického stavu před chirurgickým výkonem těsně souvisí s vyšší pravděpodobností úmrtí v časné a pozdní pooperační době. Z toho jasně vyplývá, že jakákoli léčba v každém období před operací, během ní a po ní představuje nejdůležitější determinantu konečného výsledku.

Background: Iatrogenic coronary artery dissection during diagnostic or therapeutic catheterization is a rare and mortal complication that may result in a newly developed myocardial infarction. In this study, we aimed to share the results of CABG treatment of patients with iatrogenic coronary artery dissection after coronary angiography (CAG) in our clinic. Methods: All patients who underwent CAG or percutaneous coronary intervention (PCI) in our hospital between January 2014 and December 2021 were analyzed retrospectively and patients who underwent CABG after iatrogenic coronary artery dissection were included in the study. The dissection classification was achived according to the National Heart, Lung and Blood Institute (NHLBI) classification. Results: During the eight years, CAG was applied to 20,398 patients and PCI to 9583 patients. Needed to treat CABG in iatrogenic coronary artery dissection developed in 17 of the patients (0.06%). LMCA was dissected in 6 (35.3%) patients and LAD in 6 (35.3%), CX in 2 (11.8%) and RCA dissection in 3 (17.6%). 3 pa- tients (17.6%) had an intubation time longer than 48 hours. One of them has recently had a COVID infection. Another was suffering from pulmonary edema. The other patient died on the 4th postoperative day due to low cardiac output. The length of stay in the intensive care unit was 2 (min: 1 - max: 13) days. The hospital stay was 6 (min: 4 - max: 20) days. Conclusion: The development of a critical clinical condition prior to surgery is strongly associated with a higher probability of early and late postoperative death. For this reason, it is clear that the treatments applied at every stage of the pre-, per-, and postoperative period are the most important determinants of the results.

• MeSH
• chybná zdravotní péče MeSH
• disekce cévy * chirurgie   etiologie   komplikace   patologie   MeSH
• koronární angiografie škodlivé účinky   statistika a číselné údaje   MeSH
• koronární angioplastika škodlivé účinky   statistika a číselné údaje   MeSH
• koronární bypass * metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• koronární cévy zranění   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• klinická studie MeSH

BACKGROUND: Angina might persist or reoccur despite successful revascularisation with percutaneous coronary intervention (PCI) and antianginal therapy. Additionally, PCI in stable patients has not been shown to improve survival compared with optimal medical therapy. Trimetazidine is an antianginal agent that improves energy metabolism of the ischaemic myocardium and might improve outcomes and symptoms of patients who recently had a PCI. In this study, we aimed to assess the long-term potential benefits and safety of trimetazidine added to standard evidence-based medical treatment in patients who had a recent successful PCI. METHODS: We did a randomised, double-blind, placebo-controlled, event-driven trial of trimetazidine added to standard background therapy in patients who had undergone successful PCI at 365 centres in 27 countries across Europe, South America, Asia, and north Africa. Eligible patients were aged 21-85 years and had had either elective PCI for stable angina or urgent PCI for unstable angina or non-ST segment elevation myocardial infarction less than 30 days before randomisation. Patients were randomly assigned by an interactive web response system to oral trimetazidine 35 mg modified-release twice daily or matching placebo. Participants, study investigators, and all study staff were masked to treatment allocation. The primary efficacy endpoint was a composite of cardiac death; hospital admission for a cardiac event; recurrence or persistence of angina requiring an addition, switch, or increase of the dose of at least one antianginal drug; or recurrence or persistence of angina requiring a coronary angiography. Efficacy analyses were done according to the intention-to-treat principle. Safety was assessed in all patients who had at least one dose of study drug. This study is registered with the EU Clinical Trials Register (EudraCT 2010-022134-89). FINDINGS: From Sept 17, 2014, to June 15, 2016, 6007 patients were enrolled and randomly assigned to receive either trimetazidine (n=2998) or placebo (n=3009). After a median follow-up of 47·5 months (IQR 42·3-53·3), incidence of primary endpoint events was not significantly different between the trimetazidine group (700 [23·3%] patients) and the placebo group (714 [23·7%]; hazard ratio 0·98 [95% CI 0·88-1·09], p=0·73). When analysed individually, there were no significant differences in the incidence of the components of the primary endpoint between the treatment groups. Similar results were obtained when patients were categorised according to whether they had an elective or urgent PCI. 1219 (40·9%) of 2983 patients in the trimetazidine group and 1230 (41·1%) of 2990 patients in the placebo group had serious treatment-emergent adverse events. Frequencies of adverse events of interest were similar between the groups. INTERPRETATION: Our results show that the routine use of oral trimetazidine 35 mg twice daily over several years in patients receiving optimal medical therapy, after successful PCI, does not influence the recurrence of angina or the outcome; these findings should be taken into account when considering the place of trimetazidine in clinical practice. However, the long-term prescription of this treatment does not appear to be associated with any statistically significant safety concerns in the population studied. FUNDING: Servier.

• MeSH
• aplikace orální MeSH
• bezpečnost MeSH
• hospitalizace statistika a číselné údaje   MeSH
• infarkt myokardu bez ST elevací terapie   MeSH
• koronární angiografie metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• koronární angioplastika metody   trendy   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nestabilní angina pectoris terapie   MeSH
• placebo aplikace a dávkování   MeSH
• recidiva MeSH
• senioři MeSH
• smrt MeSH
• stabilní angina pectoris terapie   MeSH
• studie případů a kontrol MeSH
• trimetazidin aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• vazodilatancia aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• multicentrická studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• randomizované kontrolované studie MeSH
• Geografické názvy
• Asie MeSH
• Evropa MeSH
• Jižní Amerika MeSH
• severní Afrika MeSH

Standardní radiální přístup z pravého či levého zápěstí se stal dominantní přístupovou cestou ke koronárním katetrizacím a intervencím s doporučením IA dle posledních guidelines Evropské kardiologické společnosti pro revaskularizaci myokardu z roku 2018. Od té doby bylo publikováno několik článků o možnosti provádět intervenční výkony na koronárních tepnách z tzv. distálního radiálního přístupu. Tento článek popisuje naše první zkušenosti s tímto novým přístupem.

Standard radial approach from the right or left wrist has become a dominant arterial approach for coronary catheterizations and interventions with IA recommendation in 2018 Guidelines for myocardial revascularization of European Society of Cardiology. Since that time several articles has been published about distal radial approach. This article describes our first experience with this new approach.

• Klíčová slova
• distální radiální přístup,
• MeSH
• arteria radialis * chirurgie   MeSH
• koronární angiografie * metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• koronární angioplastika metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• koronární cévy diagnostické zobrazování   MeSH
• koronární nemoc diagnostické zobrazování   terapie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• periferní katetrizace metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• senioři MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• hodnotící studie MeSH

BACKGROUND: Patients with acute coronary syndrome with signs of ongoing myocardial ischaemia at first medical contact should be indicated for immediate invasive treatment. AIM: To assess the incidence, treatment strategies and outcomes of acute coronary syndrome in a large unselected cohort of patients with respect to the signs of ongoing myocardial ischaemia. METHODS: The CZECH-3 registry included 1754 consecutive patients admitted for suspected acute coronary syndrome to 43 hospitals during a 2-month period in the autumn of 2015. Acute coronary syndrome with ongoing myocardial ischaemia was defined by the presence of persistent/recurrent chest pain/dyspnoea and at least one of the following: persistent ST-segment elevation or depression, bundle branch block, haemodynamic or electric instability due to suspected ischaemia. Major adverse cardiac events (death, reinfarction, stroke, unexpected revascularisation, stent thrombosis) and severe bleeding according to Bleeding Academic Research Consortium criteria were evaluated at 30 days. RESULTS: Acute coronary syndrome was ruled out during the hospital stay in 434 (24.7%) patients. Out of 1280 patients with confirmed acute coronary syndrome, 732 (57%) had clinical signs of ongoing myocardial ischaemia at first medical contact. Coronary angiography was performed in 94.7% of patients with confirmed acute coronary syndrome with ongoing myocardial ischaemia and 89% of patients with confirmed acute coronary syndrome without ongoing myocardial ischaemia (P<0.001). The major adverse cardiac event rate was 9.8% for patients with confirmed acute coronary syndrome with ongoing myocardial ischaemia and 5.5% for patients without ongoing myocardial ischaemia (P=0.005), the 30-day severe bleeding rate was 1.6% and 1.5% (P=1.0). Patients with ongoing myocardial ischaemia admitted to regional hospitals had higher major adverse cardiac event rates compared with patients admitted directly to cardiocentres with percutaneous coronary intervention capability (13.3% vs. 8.2%, P=0.034). CONCLUSIONS: Ongoing myocardial ischaemia was present in more than half of patients hospitalised with acute coronary syndrome. These very high-risk patients may benefit from direct admission to percutaneous coronary intervention-capable centres.

• MeSH
• akutní koronární syndrom komplikace   epidemiologie   patofyziologie   MeSH
• bolesti na hrudi diagnóza   etiologie   patofyziologie   MeSH
• cévní mozková příhoda epidemiologie   MeSH
• hospitalizace MeSH
• incidence MeSH
• ischemická choroba srdeční diagnostické zobrazování   mortalita   patofyziologie   terapie   MeSH
• koronární angiografie statistika a číselné údaje   MeSH
• koronární angioplastika metody   MeSH
• krvácení epidemiologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• prospektivní studie MeSH
• recidiva MeSH
• registrace MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• stenty škodlivé účinky   MeSH
• trombóza epidemiologie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• pozorovací studie MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Úvod: Koronarografické vyšetření (KG) je zlatým standardem v diagnostice obstrukční koronární aterosklerózy u pacientů s vysokou předtestovou pravděpodobností ischemické choroby srdeční (ICHS PTP) a u pacientů se střední PTP s prokázanou prognosticky významnou ischemií při zátěžovém vyšetření. Pro vyšší senzitivitu a specificitu jsou preferovány zátěžové zobrazovací metody před zátěžovou elektrokardiografií. Cílem práce bylo analyzovat profil nemocných přicházejících k elektivní KG z důvodu podezření na ICHS. Soubor a metody: Retrospektivně byl analyzován soubor 184 pacientů, kterým byla provedena v období od dubna do srpna 2016 v Kardiocentru Fakultní nemocnice Hradec Králové elektivní KG pro podezření na ICHS. Analyzovali jsme rizikový profil pacientů, využití testů k průkazu ischemie a vztah jejich výsledků k nálezu při KG. Za pozitivní KG nález byla považována stenóza věnčité tepny ≥ 50 % v alespoň jednom koronárním povodí. Výsledky: Ve sledovaném souboru převažovali pacienti se střední PTP - 154 (84 %), pacientů s nízkou a vysokou PTP bylo 6 (3 %), resp. 24 (13 %). Sto dvanáct (61 %) pacientů mělo negativní a 72 (39 %) pozitivní nález KG. Zátěžové vyšetření bylo provedeno ve 43 případech (23 %) z celého souboru, výrazně převažovalo zátěžové elektrokardiografické vyšetření nad zátěžovými zobrazovacími metodami - 37 (86 %) versus 6 (14 %). Ve skupině se středním rizikem bylo provedeno zátěžové vyšetření u 36 (23 %) pacientů, z toho se v 92 % jednalo o zátěžovou elektrokardiografii. Žádný pacient s nízkou PTP neměl pozitivní KG, ve středním PTP byla pozitivní KG v 38 % a ve skupině s vysokým PTP v 54 %. U pacientů, kteří měli provedeno ergometrické vyšetření s pozitivním nálezem, byla pozitivní KG pouze v 10 %. Typickou anginu pectoris mělo 44 % pacientů s pozitivní a 39 % pacientů s negativní KG. Závěr: Většina pacientů odeslaných k elektivní KG má střední riziko ICHS. Samotná anamnéza není dostačující k správnému odhadu přítomnosti ICHS. Zátěžové metody k průkazu ischemie jsou prováděny omezeně, převažuje zátěžová elektrokardiografie, která není k průkazu ischemie v praxi dostatečně spolehlivá. Zátěžové zobrazovací metody nejsou dostatečně využívány. Počet negativních elektivních KG ve vyšetřovaném souboru je vysoký.

Introduction: Coronary angiography (CA) is a gold standard for diagnosis of occlusive coronary atherosclerosis in patients with high pre-test probability of ischemic heart disease (IHD PTP) and in patients with medium pre-test probability, in whom a prognostically significant ischemia is detected during a stress test. The imaging stress tests are preferred to the exercise electrocardiogram due to higher sensitivity and specificity. The aim of this work was to analyze the profile of patients undergoing the elective CA due to suspected IHD. Study population and methods: Population of 184 patients who underwent elective CA due to suspected IHD between April and August 2016 was retrospectively analyzed in the cardiocenter of University Hospital Hradec Králové. The patient risk profile and use of cardiac stress tests and relation of their results to the CA findings were evaluated. The CA result was considered as positive if ≥50% stenosis of coronary artery in at least one of the coronary territory was found. Results: Patients with medium PTP prevailed in our study population - 154 (84%), there were 6 (3%) patients with low and 24 (13%) with high PTP. 112 (61%) patients had negative and 72 (39%) positive CA finding. Stress test was performed in 43 cases (23%), exercise electrocardiograms prevailed significantly over the imaging stress tests: 37 (86%) versus 6 (14%). In the medium-risk group, a stress test was performed in 36 (23%) patients, in 92% it consisted of exercise electrocardiogram. None of the patients with low PTP had positive CA, in the medium-risk group the CA was positive in 38% and in the high-risk group in 54%. In the patients with positive exercise electrocardiogram, the CA was positive only in 10 % of cases. 44% of patients with positive and 39% of patients with negative CA had typical angina pectoris. Conclusion: Most of the patients referred for elective CA have medium risk of IHD. The patient history alone is a weak predictor of IHD. The stress tests for detection of ischemia are performed scarcely with the dominance of exercise electrocardiogram, which is not reliable enough for ischemia detection in the clinical practice. The imaging stress tests are not used to a sufficient extent and the rate of negative elective CAs is high in the analyzed study population.

• MeSH
• bolesti na hrudi diagnóza   etiologie   MeSH
• ischemická choroba srdeční diagnóza   MeSH
• koronární angiografie * statistika a číselné údaje   MeSH
• koronární stenóza diagnostické zobrazování   MeSH
• lidé MeSH
• prediktivní hodnota testů MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• klinická studie MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

• MeSH
• koronární angiografie * metody   přístrojové vybavení   statistika a číselné údaje   MeSH
• studium lékařství pregraduální organizace a řízení   pracovní síly   statistika a číselné údaje   MeSH
• Publikační typ
• novinové články MeSH
• rozhovory MeSH

Úvod: Vyšetření indexu kotníku-paže (ABI) a duplexní ultrazvuk karotid (DUS) jsou neinvazivní vyšetření, která dokáží posoudit přítomnost aterosklerózy a předpovědět tak vysoké riziko rozvoje kardiovaskulárních onemocnění. Mnoho studií prokázalo pozitivní korelaci mezi pozitivním nálezem ABI a DUS a přítomností ischemické choroby srdeční. Dosud žádná nám známá práce se nezabývala otázkou, zda negativní nález na DUS či ABI dokáže předpovědět negativní nález při koronarografickém vyšetření. Metodika: U 219 pacientů, kteří přišli k elektivní koronarografii od září 2013 do září 2014 a u nichž nebyla dosud známá ischemická choroba srdeční, jsme provedli při přijetí vyšetření ABI a DUS. Jako normální nález ABI jsme považovali hodnotu 0,9–1,4, jako normální nález DUS pak absenci aterosklerotických plátů a zároveň normální tloušťku intimo-mediálního komplexu (IMT) ≤ 1,0 mm. Jako negativní nález na koronarografii jsme hodnotili absenci stenózy < 50 %. Výsledky: Normální nález na ABI byl přítomen u 112 pacientů s normálním koronarogramem a u 49 pacientů s ICHS, pozitivní nález ABI byl přítomen u 29 pacientů s normálním koronarogramem a u 29 pacientů s ICHS. Negativní nález DUS karotid byl přítomen u 38 pacientů s normálním koronarogramem a u 10 pacientů s ICHS, abnormální nález DUS karotid byl přítomen u 103 pacientů s normálním koronarogramem a u 68 pacientů s ICHS. Obě vyšetření byla negativní u 32 pacientů s normálním koronarogramem a u 9 pacientů s ICHS. Negativní prediktivní hodnota ABI byla 69,6 %, negativní prediktivní hodnota DUS byla 79,2 %, negativní prediktivní hodnota kombinace obou vyšetření činila 78,0 %. Závěr: Normální nález ABI a zejména negativní DUS karotid dokáží předpovědět normální nález při koronarografii. Jde o levné a neinvazivní metody, které mohou pomoci při rozhodování, zda u pacientů ve středním riziku ICHS indikovat invazivní koronarografické vyšetření.

Introduction: Ankle-brachial pressure index (ABI) and duplex carotid sonography (DCS) are simple non-invasive investigations that can be used for detection of atherosclerosis and, consequently, for prediction of risk of cardiovascular diseases in patients. Numerous studies proved a positive correlation between pathological findings in ABI or DCS and the presence of ischemic heart disease (IHD). We are however not aware of any study dealing with a question whether and how reliably physiological findings in DCS and/or ABI can predict a physiological coronarography result. Methods: 219 patients admitted to our cardiology department for elective coronarography with no prior IHD diagnosis were investigated using ABI and DCS prior to performing coronarography. ABI results between 0.9 and 1.4 were considered physiological as well as DCS result showing no atherosclerotic plaque and thickness of intima-media complex under 1.0 mm. Absence of stenosis over 50% in coronary arteries was considered normal coronarography finding. Results: A physiological ABI was revealed in 112 patients with a normal coronarography result and 49 patients with a pathological coronarography result while an abnormal ABI was associated with 29 patients with and 29 patients without IHD confirmed by coronarography. A normal DCS result was obtained in 38 patients with normal coronarography result and 10 patients with IHD, while a pathological DCS finding was associated with 103 patients with a normal coronarography result and 68 patients with IHD. Physiological values in a combination of both ABI and DCS correctly predicted a normal coronarography result in 32 patients but provided false negative results in 9 patients. The negative predictive value of ABI was 69.6%, the negative predictive value of DCS was 79.2% and the negative predictive value of the combination of both examinations was 78.0%. Conclusions: A physiological finding of ABI and particularly DCS investigations can predict a normal coronarography finding. Both methods are cheap and non-invasive and as such, they can help in decision making whether or not to refer patients with intermediate risk of IHD for invasive coronarography investigation.

• MeSH
• arteriae carotides * ultrasonografie   MeSH
• ateroskleróza diagnóza   MeSH
• dospělí MeSH
• hodnocení rizik statistika a číselné údaje   MeSH
• ischemická choroba srdeční * diagnóza   MeSH
• koronární angiografie * statistika a číselné údaje   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• pozorovací studie jako téma statistika a číselné údaje   MeSH
• prediktivní hodnota testů MeSH
• prospektivní studie MeSH
• senioři MeSH
• tlakový index kotník-paže * MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• hodnotící studie MeSH

• Klíčová slova
• studie PROMISE, studie PEGASUS,
• MeSH
• adenosin analogy a deriváty   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• Aspirin aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• bolesti na hrudi * diagnóza   epidemiologie   etiologie   MeSH
• infarkt myokardu prevence a kontrola   terapie   MeSH
• kardiologie * metody   organizace a řízení   trendy   MeSH
• klinické zkoušky jako téma * MeSH
• kombinovaná farmakoterapie metody   využití   MeSH
• kongresy jako téma MeSH
• koronární angiografie metody   statistika a číselné údaje   využití   MeSH
• krvácení komplikace   prevence a kontrola   MeSH
• lidé MeSH
• metaanalýza jako téma MeSH
• počítačová rentgenová tomografie metody   trendy   MeSH
• sekundární prevence MeSH
• serinové endopeptidasy terapeutické užití   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• tiklopidin aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• transkatetrální implantace aortální chlopně metody   využití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Úvod: In-stent restenóza a nutnost opakované revaskularizace představuje významnou limitaci koronární angioplastiky. Cílem naší práce je ověřit přínos multi-detektorové CT koronarografie jako neinvazivní metody v posuzování dlouhodobé průchodnosti implantovaných stentů. Metodika: Celkem bylo zařazeno 38 pacientů s 55 lézemi. Pacienti byli vyšetřeni pomocí multi-detektorové CT koronarografie a následně byla provedena selektivní koronarografie. Byla posuzována vyšetřitelnost stentovaných segmentů a provedeno srovnání multi-detektorové CT se selektivní koronarografií. Výsledky: Pomocí multi-detektorové CT koronarografie bylo uspokojivě vizualizováno 54 (98,2 %) lézí, u 4 z nich (7,3 %) byla kvalita zobrazení snížená, v důsledku „blooming artefaktů“, pouze jedna léze byla zcela nehodnotitelná (1,8 %). In-stent restenóza byla multi-detektorovou CT koronarografií diagnostikována u 17 lézí, u 16 z nich ve schodě se selektivní koronarografií. Negativní nález byl prokázán pomocí multi-slice CT u 37 lézí; u 33 z nich byla uspokojivá průchodnost stentu potvrzena i koronarograficky. Multi-detektorová CT koronarografie dosáhla v našem souboru senzitivity 80 % (95 % CI: 56,3 %–94,3 %), specificity 97,1 % (95 % CI: 84,7 %–99,9 %), s pozitivní prediktivní hodnotou 94,1 % (95 % CI: 71,3 %–99,9 %) a negativní prediktivní hodnotou 89,2 % (95 % CI: 74,6 %–97,0 %) v průkazu in-stent restenóz. Závěr: Multi-detektorová CT koronarografie je schopna s dostatečnou spolehlivostí prokázat koronární in-stent restenózu po předchozí koronární intervenci a zabránit tak zbytečnému invazivnímu vyšetření.

Introduction: In-stent restenosis and repeated target vessel revascularisation currently represents one of the main limitations of coronary angioplasty. The purpose of our study was to verify the benefit of multislice-CT coronary angiography as a non-invasive method for evaluation of a prolonged patency of implanted stents. Methods: Thirty eight patients with 55 lesions were included in our study. The patients were examined using multislice-CT and then they underwent selective coronary angiography. Assessability of stents was followed and comparison with selective coronary angiography was performed. Results: In our cohort, 54 (98.2 %) lesions were assessable, 4 (7.3 %) of them were visualized with moderate image quality mostly due to blooming artefacts and only one lesions was completely not assessable (1.8 %). In-stent restenosis was diagnosed in 17 lesions using the multislice-CT; in 16 of them the in-stent restenosis was subsequently found even using selective coronary angiography. In 37 lesions no in-stent restenosis was found during MS-CT and the negative finding was confirmed using selective coronary angiography in 33 of them. Multislice-CT coronary angiography achieved sensitivity 80 % (95 % CI: 56.3 %–94.3 %) specificity 97.1 % (95 % CI: 84.7 %–99.9 %), with positive predictive value 94.1 % (95 % CI: 71.3 %–99.9 %) and negative predictive value 89.2 % (95% CI: 74.6 %–97.0 %) in detection of in-stent restenosis. Conclusion: Multislice-CT coronary angiography is able to detect coronary in-stent restenosis after previous PCI with sufficient reliability.

• Klíčová slova
• multi-slice CT koronarografie, in-stent restenóza,
• MeSH
• angioplastika MeSH
• falešně negativní reakce MeSH
• koronární angiografie * metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• koronární restenóza diagnóza   radiografie   MeSH
• lidé MeSH
• multidetektorová počítačová tomografie * statistika a číselné údaje   MeSH
• okluze cévního štěpu * radiografie   MeSH
• prediktivní hodnota testů MeSH
• senioři MeSH
• senzitivita a specificita MeSH
• stenty škodlivé účinky   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• hodnotící studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• srovnávací studie MeSH

Cíl práce: Zhodnotit hospitalizační a dlouhodobou mortalitu nemocných s akutními koronárními syndromy (AKS), kteří za hospitalizace nepodstoupí selektivní koronární angiografii (SKG), a analyzovat důvody konzervativního přístupu. Metodika a soubor: Monocentrická retrospektivní studie na bázi registru. Za období leden 2005–duben 2009 nemělo 193 nemocných s AKS za hospitalizace provedenou SKG. U 55 nemocných (28,5 %) se o provedení SKG uvažovalo elektivně, případně byl angiografický nález znám z nedávné doby (skupina I), u 138 pacientů (71,5 %) nebyla SKG plánována vůbec (skupina K). Podskupiny budou srovnány v hospitalizačních parametrech a v dlouhodobé mortalitě. Výsledky: Infarkt myokardu s elevacemi úseku ST (STEMI) mělo 50 (25,9 %) nemocných. Nejčastějšími důvody, pro které SKG nebyla provedena, byly prognosticky závažné komorbidity (22 %) a farmakologická stabilizace u osob vysokého věku s non-STEMI (21 %). Desetina nemocných (11 %) umřela ještě před provedením SKG, stejný podíl pacientů SKG odmítlo nebo mělo dlouhý ischemický čas (podskupina STEMI). Dočasnou kontraindikaci k SKG mělo 8 %, známý SKG nález z nedávné doby bez možnosti revaskularizace 8 %, limitujícím neurologickým onemocněním trpělo 6 % pacientů. Hospitalizační mortalita souboru činila 30,1 % a byla vyšší ve skupině K (34,1 % vs. 20,0 %, p = 0,049), šestiletá mortalita dosahovala 78,8 % s opět vyšší úmrtností ve skupině K (86,2 % vs. 60,2 %, p < 0,001). Pacienti léčení konzervativně byli starší s vyšším zastoupením limitujících komorbidit, pro které nebyla SKG provedena, a s těžším průběhem hospitalizace. Závěr: Nejčastějším důvodem, pro který není u AKS přistupováno k SKG, je vysoký věk nemocných, závažné, často extrakardiální komorbidity a komplikovaný hospitalizační průběh, které limitují další prognózu. Krátkodobá i dlouhodobá mortalita těchto pacientů je vysoká.

Aim of study: To evaluate in-hospital and long-term mortality of patients with acute coronary syndromes (ACS) not having in-hospital selective coronary angiography (SCA) and to analyze the reasons for conservative approach. Method and patients: A single-center retrospective study using registry data. Over the period from January 2005 through April 2009, a total of 193 ACS patients did not have in-hospital SCA. Fifty-five (28.5%) patients were considered for SCA as a scheduled procedure and/or a recent angiographic finding was available (Group I), in 138 (71.5%) patients, SCA was not considered at all (Group K). The subgroups were to be compared in terms of in-hospital parameters and long-term mortality. Results: ST-segment elevation myocardial infarction (STEMI) was diagnosed in 50 (25.9%) patients. The most frequent reasons for not performing SCA included prognostically serious comorbidities (22%) and pharmacological stabilization in very old individuals with non-STEMI (21%). One in ten (11%) patients died still before SCA, the same proportion of patients refused to have SCA or had a long ischemia time (STEMI subgroup). A temporary contraindication to SCA was found in 8%, a recent SCA finding not allowing revascularization was available in 8%, while a limiting neurological disease was present in 6% of patients. In-hospital mortality was 30.1%, being higher in Group K (34.1% vs. 20.0%; p = 0.049), 6-year mortality was as high as 78.8%, again with higher rates in Group K (86.2% vs. 60.2%; p < 0.001). Patients receiving conservative therapy were older, with a higher proportion of limiting comorbidities that excluded SCA, and a more serious course of hospitalization. Conclusion: The most common reasons for not performing SCA in ACS include advanced age of patients, serious, often extracardiac comorbidities, and a complicated course of hospitalization, all factors adversely affecting prognosis. The short- and long-term mortality rates in these patients are high.

• MeSH
• akutní koronární syndrom * diagnóza   etiologie   mortalita   terapie   MeSH
• hospitalizace statistika a číselné údaje   MeSH
• infarkt myokardu diagnóza   komplikace   mortalita   terapie   MeSH
• komorbidita MeSH
• koronární angiografie * statistika a číselné údaje   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mortalita v nemocnicích MeSH
• mortalita * MeSH
• prognóza MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• věkové faktory MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• hodnotící studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH