- MeSH
- lidé MeSH
- mononeuropatie etiologie klasifikace patofyziologie MeSH
- motorické neurony fyziologie patologie MeSH
- nervová vlákna MeSH
- neuropatie brachiálního plexu klasifikace patofyziologie MeSH
- periferní nervový systém * anatomie a histologie fyziologie patofyziologie MeSH
- periferní nervy anatomie a histologie fyziologie MeSH
- polyneuropatie etiologie klasifikace patofyziologie MeSH
- radikulopatie klasifikace patofyziologie MeSH
- somatosenzorické poruchy klasifikace MeSH
- spinální svalová atrofie diagnóza etiologie patofyziologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
PURPOSE OF THE STUDY The prevalence of nerve structure injuries accompanying pelvic and acetabular fractures is stated to be 5-25 %, with most frequent injuries to motor nerve structures associated with fractures of the posterior wall of the acetabulum. Prognostically worse outcomes of regeneration are documented mainly in iatrogenic, intraoperative injuries to nerve structures. This study aims to document the functional effect of muscle transfers restoring the movement of lower extremities with irreversible nerve lesion caused by the pelvic and acetabular fracture. MATERIAL AND METHODS A total of 18 patients with irreversible palsy of lower extremities in L4-S1 segments underwent a reconstruction surgery in the period 2006-2016, of whom 13 patients with the mean age of 42 (21-79) years arrived for a follow-up. The group included 10 patients with the loss of function of peroneal portion of the sciatic nerve, one patient sustained femoral nerve lesion and two patients suffered complete sciatic nerve lesion (both the peroneal and tibial portion). The patients were evaluated at the average follow-up of 77 (24-129) months after the reconstruction surgery. The average time interval from pelvic fracture to reconstruction by muscle transfer was 47 (18-151) months. Due to a wide spectrum of functional damage, the patients were evaluated in terms of the overall effect of the reconstruction surgery on the activities of daily living using the LEFS (The Lower Extremity Functional Scale). The surgical techniques used transposition of tensor fascie latae for femoral nerve lesion, transposition of tibialis posteriormuscle for palsy of the peroneal division of the sciatic nerve and tenodesis of tibialis anterior tendon and peroneus longustendon for the palsy of the peroneal and tibial portion of sciatic nerve. RESULTS The effect of movement restoration on daily living evaluated using the LEFS achieved 65 points (53-79) which is 85% of the average value of LEFS in healthy population. The transposition of active muscles tibialis posterior and tensor fasciae latae resulted in all the patients in active movement restoration. A loss of correction of foot position following the performed tenodesis of the paralysed tibialis anterior muscle was observed in one patient, with no significant impact on function. No infection complication was reported in the group. In 78% of patients the intervention was performed as day surgery. DISCUSSION There is a better prognosis for restoration in incomplete nerve lesion than in complete lesions and also in the loss of sensation than in the loss of motor function. The mini-invasive stabilisation of pelvic ring according to literature does not increase the risk of nerve lesions, while on the other hand a higher incidence of femoral nerve damage by INFIX fixator is documented. The type of muscle transfer is selected based on the availability of active muscles suitable for transposition and also with respect to functional requirements of the patient. CONCLUSIONS Irreversible palsy of lower extremity after the pelvic fracture is easily manageable as to the restoration of function. Surgical interventions using the preserved active muscles to restore the lost movement should be a component part of comprehensive surgical care for patients who sustained a pelvic fracture and should be performed centrally at a centre availing of comprehensive expertise. Key words: nerve lesion, tendon transfer, acetabulum, pelvis, fracture.
- MeSH
- acetabulum zranění MeSH
- činnosti denního života MeSH
- dospělí MeSH
- fraktury kostí komplikace MeSH
- kosterní svaly inervace transplantace MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mononeuropatie etiologie chirurgie MeSH
- pánevní kosti zranění MeSH
- paraplegie etiologie chirurgie MeSH
- plexus lumbosacralis zranění MeSH
- poranění dolní končetiny chirurgie MeSH
- poranění periferního nervu etiologie chirurgie MeSH
- přenos šlachy metody MeSH
- prognóza MeSH
- senioři MeSH
- zákroky plastické chirurgie metody MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- MeSH
- dolní končetina MeSH
- lidé MeSH
- mononeuropatie diagnóza etiologie terapie MeSH
- nemoci periferního nervového systému diagnóza etiologie terapie MeSH
- nervus femoralis anatomie a histologie chirurgie zranění MeSH
- nervus ischiadicus anatomie a histologie chirurgie zranění MeSH
- nervus peroneus anatomie a histologie chirurgie zranění MeSH
- nervus tibialis anatomie a histologie chirurgie zranění MeSH
- neurochirurgické výkony MeSH
- periferní nervy anatomie a histologie patologie MeSH
- plexus lumbosacralis * anatomie a histologie chirurgie patologie MeSH
- pudendální nerv anatomie a histologie chirurgie zranění MeSH
- úžinové syndromy chirurgie diagnóza etiologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Neurologické postižení je poměrně vzácná komplikace hepatitidy E. Uvedená kazuistika popisuje 52letého imunokompetentního muže s aseptickou meningitidou a mnohočetným postižením periferních nervů na horních končetinách typu mononeuropatia multiplex, u kterého byla sérologickým vyšetřením prokázána akutní virová hepatitida E. Navíc byl virus hepatitidy E zjištěn polymerázovou řetězovou reakcí v séru i likvoru (genotyp 3f). Pacient byl léčen pouze symptomaticky, po půl roce přetrvával mírný neurologický deficit. Infekci virem hepatitidy E je vhodné zvažovat u pacientů se současným neurologickým a jaterním postižením.
Neurological complications of acute hepatitis E are relatively rare. The case report describes mononeuropatia multiplex with aseptic meningitis in a 52‑year‑old immunocompetent man. Viral hepatitis E was confirmed serologically and by polymerase chain reaction from the blood and cerebrospinal fluid (genotype 3f). Symptomatic treatment was given. Residual neurological deficit persisted six months after the onset of the disease. Diagnostic of hepatitis E should be considered in patients with concurrent neurological symptoms and liver cytolysis. Key words: hepatitis E – mononeuropatia multiplex The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers.
- MeSH
- biochemická analýza krve MeSH
- ceftriaxon aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- elektromyografie MeSH
- hepatitida E * komplikace patofyziologie MeSH
- imunokompetence MeSH
- krevní obraz MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mononeuropatie etiologie MeSH
- mozkomíšní mok cytologie MeSH
- neurologické manifestace * MeSH
- polymerázová řetězová reakce MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- MeSH
- brachiální neuritida diagnóza etiologie farmakoterapie chirurgie terapie MeSH
- lidé MeSH
- mononeuropatie diagnóza etiologie farmakoterapie chirurgie rehabilitace MeSH
- nemoci periferního nervového systému * diagnóza etiologie farmakoterapie terapie MeSH
- polyneuropatie diagnóza farmakoterapie terapie MeSH
- polyradikulopatie diagnóza etiologie farmakoterapie chirurgie MeSH
- radikulopatie diagnóza etiologie farmakoterapie terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Mononeuropatie je obecný termín pro poruchu jednoho periferního nervu. Pro správnou diagnózu je nezbytná dobrá znalost základní neuroanatomie a fyziologie. Subjektivní i objektivní příznaky u postiženého pacienta typicky spadají do distribuce jednoho periferního nervu. Mononeuropatie může být důsledkem vnitřní komprese v predisponované úžině jako u syndromu karpálního tunelu, ulnární neuropatie při kompresi v lokti nebo komprese n. peroneus za hlavičkou fibuly. Další možností jsou vnější léze, buď přímé trauma nebo déletrvající zevní komprese např. léze n. radialis v oblasti jeho sulku na paži. Méně často může být mononeuropatie i první manifestací systémového onemocnění u multifokální polyneuropatie. Podle příčiny může být začátek akutní i pozvolný. Fokální periferní neuropatie jsou důležité, protože jsou relativně časté a často léčitelné. V prezentované práci jsou uvedeny hlavní klinické projevy, etiologie a patogeneze nejčastěji postižených nervů horních (první část) a dolních končetin (druhá část).
- MeSH
- diagnostické techniky neurologické MeSH
- horní končetina * anatomie a histologie inervace patologie MeSH
- lidé MeSH
- mononeuropatie * diagnóza etiologie terapie MeSH
- neurologické manifestace MeSH
- neurologické vyšetření metody MeSH
- syndrom karpálního tunelu diagnóza etiologie terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Mononeuropatie je obecný termín pro poruchu jednoho periferního nervu. Pro správnou diagnózu je nezbytná dobrá znalost základní neuroanatomie a fyziologie. Subjektivní i objektivní příznaky u postiženého pacienta typicky spadají do distribuce jednoho periferního nervu. Mononeuropatie může být důsledkem vnitřní komprese v predisponované úžině jako u syndromu karpálního tunelu, ulnární neuropatie při kompresi v lokti nebo komprese n. peroneus za hlavičkou fibuly. Další možností jsou vnější léze, buď přímé trauma nebo déletrvající zevní komprese např. léze n. radialis v oblasti jeho sulku na paži. Méně často může být mononeuropatie i první manifestací systémového onemocnění u multifokální polyneuropatie. Podle příčiny může být začátek akutní i pozvolný. Fokální periferní neuropatie jsou důležité, protože jsou relativně časté a často léčitelné. V prezentované práci jsou uvedeny hlavní klinické projevy, etiologie a patogeneze nejčastěji postižených nervů horních (první část) a dolních končetin (druhá část).
- MeSH
- diagnostické techniky neurologické MeSH
- dolní končetina * anatomie a histologie inervace patologie MeSH
- lidé MeSH
- metatarzalgie diagnóza etiologie terapie MeSH
- mononeuropatie * diagnóza etiologie terapie MeSH
- neurologické vyšetření metody MeSH
- syndrom tarzálního tunelu diagnóza etiologie terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- MeSH
- biologické markery metabolismus MeSH
- bolest etiologie farmakoterapie MeSH
- lidé MeSH
- management bolesti MeSH
- mononeuropatie diagnóza etiologie terapie MeSH
- polyneuropatie diagnóza etiologie terapie MeSH
- proteiny teplotního šoku izolace a purifikace metabolismus MeSH
- proteiny metabolismus MeSH
- proteomika metody trendy MeSH
- výzkumné techniky MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Klíčová slova
- Flector,
- MeSH
- akupunktura metody MeSH
- bolest diagnóza etiologie MeSH
- cévní mozková příhoda komplikace ošetřování terapie MeSH
- farmakoterapie metody MeSH
- finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
- komplexní regionální syndromy bolesti etiologie farmakoterapie terapie MeSH
- lidé MeSH
- management bolesti MeSH
- mononeuropatie etiologie farmakoterapie terapie MeSH
- neurochirurgie metody MeSH
- psychoterapie metody MeSH
- syndrom zhmožděného ramene etiologie farmakoterapie terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- MeSH
- horní končetina fyziologie patofyziologie zranění MeSH
- lidé MeSH
- mononeuropatie epidemiologie etiologie MeSH
- pokus o sebevraždu psychologie MeSH
- poranění z opakovaného přetěžování epidemiologie MeSH
- pracovní nehody klasifikace psychologie MeSH
- psychický stres epidemiologie etiologie komplikace MeSH
- psychomotorické poruchy epidemiologie etiologie MeSH
- svalové křeče epidemiologie etiologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH