Genová terapie (GT) se postupně stává běžným způsobem léčby. Již není výsadou velkých univerzitních pracovišť, jejichž laboratoře zvládají analytické postupy zaměřené na nukleové kyseliny a jejichž klinické týmy zvládají aplikaci. Původně byla určena pro dědičné choroby, které vzhledem ke svému řídkému výskytu byly označovány jako vzácná onemocnění a GT se dosud uplatňovala jen u dětí, aby působila ještě před rozvojem onemocnění. Nové způsoby léčby začaly být používány i u chorob běžných, jakými jsou např. metabolické poruchy (diabetes), a dokonce u takových, které nás sužují stále častěji, jako nejrůznější malignity a nemoci centrální nervové soustavy (např. Alzheimerova choroba). Cílem genové terapie jsou geny, jejichž změny v podobě patogenních variant (dříve mutací) vyvolávají poruchy fenotypu. Naší snahou je buď jejich vyřazení z funkce (např. u hemoglobinopatií), nebo jejich nahrazení geny s normální funkcí. Ty lze do genomu vnést pomocí některého z vhodných přenašečů (tzv. vektorů), jakými jsou např. viry nebo lipozomy. Proces GT může probíhat přímo v těle pacienta (in vivo), nebo mimo něj na jeho izolovaných buňkách (ex vivo), kterými jsou obvykle indukované pluripotentní kmenové buňky (iPSC – induced pluripotent stem cell). Po úpravě se tyto buňky vracejí do pacientova těla, aby tak naplnily svůj „úděl“. V širším slova smyslu může být GT namířena i na produkt genové transkripce, kterým je messenger RNA (mRNA), nebo konečný produkt realizace genové funkce, jakým jsou funkční bílkoviny (např. u cystické fibrózy). U různých chorob se úspěšně používají uvedené přístupy v závislosti na jejich dostupnosti, která je mimo jiné dána i náklady s GT spojenými nebo přístupností cílové tkáně. Nejen ověřování účinnosti a bezpečnosti GT, ale i ekonomické důvody rozhodují o tom, proč se GT rozvíjí jen pozvolna a proč se jí ujímají většinou jen velké a bohaté instituce. Rozhodující je také to, že celý proces vývoje od výchozích experimentálních prací přes klinické zkoušky až ke konečnému přípravku běžně trvá i dekádu či déle.
Gene therapy is gradually becoming a mainstream treatment modality and is no longer the preserve of large university departments whose laboratories master nucleic acid analytical procedures and whose clinical teams manage its administration. It was originally designed for genetic diseases that, because of their prevalence, were a group known as rare diseases. Gene therapy has so far been applied in children to act before the disease development. These new treatments have also begun to be applied for common diseases such as metabolic disorders (e. g. diabetes) and even for those that are increasingly affecting us, such as various malignancies and diseases of the central nervous system (e. g. Alzheimer’s disease). The targets targeted by GT are genes, where pathogenic alterations in the form of pathogenic variants (formerly mutations) induce phenotypic disorders, and our aim is either to knock them out of function (e. g. haemoglobinopathies) or to replace them with genes with normal function, which we introduce into the genome using one of the appropriate vectors, such as viruses or liposomes. The process of GT can take place directly inside the patient's body (in vivo) or outside the body on isolated cells (ex vivo), which are usually stem cells (iPSCs, induced pluripotent stem cell). After treatment, these cells are returned to the patient's body to fulfil their "destiny". In a broader sense, GT can target the product of gene transcription, which is the messenger RNA, or the end product of gene function, such as functional proteins (eg. cystic fibrosis). Any of these approaches have been used successfully in various diseases, depending on their availability, which is determined, among other things, by the costs associated with GT or the accessibility of the target tissue. Ultimately, it is not only the validation of the efficacy and safety of GT, but also economic reasons that determine why GT has been slow to develop and is mostly undertaken only by large and wealthy institutions. Another decisive factor is that from initial experimental work through clinical trials, the whole process of its development normally takes up to a decade.
- MeSH
- cystická fibróza genetika terapie MeSH
- deficit alfa1-antitrypsinu genetika terapie MeSH
- Duchennova muskulární dystrofie genetika terapie MeSH
- genetická terapie * metody MeSH
- Huntingtonova nemoc genetika terapie MeSH
- krevní nemoci genetika terapie MeSH
- lidé MeSH
- myotonická dystrofie genetika terapie MeSH
- nádory genetika terapie MeSH
- retinopathia pigmentosa genetika terapie MeSH
- spinální svalová atrofie genetika terapie MeSH
- vzácné nemoci * genetika terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Spinal muscular atrophy (SMA) is one of the most common genetic diseases and was, until recently, a leading genetic cause of infant mortality. Three disease-modifying treatments have dramatically changed the disease trajectories and outcome for severely affected infants (SMA type 1), especially when initiated in the presymptomatic phase. One of these treatments is the adeno-associated viral vector 9 (AAV9) based gene therapy onasemnogene abeparvovec (Zolgensma®), which is delivered systemically and has been approved by the European Medicine Agency for SMA patients with up to three copies of the SMN2 gene or with the clinical presentation of SMA type 1. While this broad indication provides flexibility in patient selection, it also raises concerns about the risk-benefit ratio for patients with limited or no evidence supporting treatment. In 2020, we convened a European neuromuscular expert working group to support the rational use of onasemnogene abeparvovec, employing a modified Delphi methodology. After three years, we have assembled a similar yet larger group of European experts who assessed the emerging evidence of onasemnogene abeparvovec's role in treating older and heavier SMA patients, integrating insights from recent clinical trials and real-world evidence. This effort resulted in 12 consensus statements, with strong consensus achieved on 9 and consensus on the remaining 3, reflecting the evolving role of onasemnogene abeparvovec in treating SMA.
- MeSH
- biologické přípravky terapeutické užití MeSH
- genetická terapie * metody MeSH
- konsensus MeSH
- lidé MeSH
- rekombinantní fúzní proteiny MeSH
- spinální svalová atrofie * terapie genetika MeSH
- spinální svalové atrofie v dětství terapie genetika MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- Geografické názvy
- Evropa MeSH
Spinálna muskulárna atrofia (SMA) je autozómovo recesívne dedičné neurodegeneratívne ochorenie spôsobené mutáciou SMN1 génu kódujúceho proteín, ktorý je nevyhnutný pre prežívanie motoneurónov predných rohov miechy a jadier mozgového kmeňa. Ochorenie vedie k progresívnej svalovej slabosti, atrofizácii kostrových svalov a respiračnej insuficiencii, pričom senzitívna citlivosť a kognitívne funkcie ostávajú zachované. Ochorenie je klasifikované na základe veku nástupu symptómov, najvyššieho dosiahnutého stupňa psychomotorického vývinu a predpokladanej dĺžky života. Diagnostickým štandardom je molekulovo-genetické vyšetrenie. V posledných rokoch bola do klinickej praxe zavedená kauzálna liečba zásadne modifikujúca ochorenie, vďaka ktorej sú pacienti s SMA schopní dosiahnuť vyššie motorické míľniky. V priebehu minulého roka bola v Českej republike a na Slovensku spustená pilotná štúdia novorodeneckého skríningu SMA, ktorým je možné zachytiť ochorenie ešte v asymptomatickom štádiu. Včasné rozpoznanie a zahájenie terapie vedie k signifikantnému zlepšeniu prognózy a kvality života pacientov. Kolektív autorov predkladá kazuistiku novorodenca preloženého na Neonatologickú kliniku Univerzitnej nemocnice v Martine, u ktorého bola diagnostikovaná najťažšia forma SMA typu 0 so symptómami prítomnými už od narodenia, s infaustnou prognózou.
Spinal muscular atrophy (SMA) is an autosomal recessive inheritable neurodegenerative disease caused by mutation of the SMN1 gene encoding a protein essential for the survival of motoneurons of the anterior corners of the spinal cord and brainstem nuclei. The disease leads to progressive muscle weakness, skeletal muscle atrophy, and respiratory insufficiency, while sensory sensitivity and cognitive functions remain preserved. The disease is classified based on the age of onset of symptoms, the highest level of psychomotor development achieved, and expected life expectancy. The diagnostic standard is a molecular-genetic examination. In recent years, causal disease-modifying treatment has been introduced into clinical practice, thanks to which patients with SMA can reach higher motor milestones. A pilot study of neonatal screening for SMA was launched last year in Czech Republic and Slovakia, which can detect the disease in an asymptomatic stage. Early recognition and initiation of therapy leads to significant improvement of prognosis and quality of life in patients. The collective of authors presents a case report of a newborn transferred to the Neonatology Clinic of the University Hospital in Martin, who was diagnosed with the most severe form of SMA type 0 with symptoms present since birth, with an inauspicious prognosis.
- Klíčová slova
- hypotonus,
- MeSH
- genetické testování MeSH
- lidé MeSH
- novorozenec MeSH
- spinální svalová atrofie * diagnóza genetika patofyziologie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- novorozenec MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- Klíčová slova
- Spinraza,
- MeSH
- genetická terapie metody MeSH
- genetické testování metody MeSH
- lidé MeSH
- oligonukleotidy terapeutické užití MeSH
- předškolní dítě MeSH
- prenatální diagnóza MeSH
- spinální svalová atrofie * genetika patofyziologie terapie MeSH
- svalová slabost etiologie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- předškolní dítě MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- Klíčová slova
- onasemnogen abeparvovek,
- MeSH
- klinická studie jako téma MeSH
- lidé MeSH
- nervosvalové látky * aplikace a dávkování farmakologie MeSH
- protein přežití motorických neuronů 1 aplikace a dávkování farmakologie MeSH
- spinální svalová atrofie * farmakoterapie genetika MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Spinal muscular atrophy (SMA) is a degenerative disease of the motoneurons of the anterior horns of the spinal cord, which in approximately 95% of cases is caused by a mutation in the SMN1 gene on chromosome 5q13. Progress in genetic testing, particularly next-generation sequencing, has led to the discovery of additional causative genes underlying non-5q forms of SMA. These are very rare and genetically and phenotypically very heterogeneous. One of these subtypes is caused by a mutation in the cytoplasmic heavy chain gene dynein, gene DYNH1C1. It is a form of SMA with dominant involvement of the lower autosomal dominantly inherited and thus described in the literature under the acronym SMALED. Although it is SMA, this phenotype of the disease is only very slowly progressive and does not significantly impair quality of life.
Spinální muskulární atrofie (SMA) je degenerativní onemocnění motoneuronů předních rohů míšních, které je přibližně v 95 % případů způsobené mutací v SMN1 genu na chromozomu 5q13. Pokroky v genetickém testování, především sekvenování nové generace, vede k objevům dalších kauzálních genů podmiňujících vznik non-5q forem SMA. Ty jsou velmi vzácné a geneticky i fenotypově velmi heterogenní. Jeden z těchto subtypů je podmíněn mutací genu pro těžký řetězec cytoplazmatického dyneinu, genu DYNH1C1. Jedná se o formu SMA s dominantním postižením dolních končetin, autosomálně dominantně dědičnou, v literatuře tedy popisovanou pod zkratkou SMALED. Ačkoli se jedná o SMA, tento fenotyp choroby je jen velmi pomalu progredující a významně nenarušuje kvalitu života.
- MeSH
- anamnéza MeSH
- cytoplazmatické dyneiny genetika MeSH
- dolní končetina diagnostické zobrazování patologie MeSH
- lidé MeSH
- mutace genetika MeSH
- neurologické poruchy chůze etiologie MeSH
- neuromuskulární nemoci genetika MeSH
- předškolní dítě MeSH
- spinální svalová atrofie * diagnóza genetika patologie MeSH
- svalová slabost MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- předškolní dítě MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- MeSH
- genetická terapie * metody MeSH
- klinická studie jako téma MeSH
- lidé MeSH
- spinální svalová atrofie * diagnóza genetika terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
The human prototypical SR protein SRSF1 is an oncoprotein that contains two RRMs and plays a pivotal role in RNA metabolism. We determined the structure of the RRM1 bound to RNA and found that the domain binds preferentially to a CN motif (N is for any nucleotide). Based on this solution structure, we engineered a protein containing a single glutamate to asparagine mutation (E87N), which gains the ability to bind to uridines and thereby activates SMN exon7 inclusion, a strategy that is used to cure spinal muscular atrophy. Finally, we revealed that the flexible inter-RRM linker of SRSF1 allows RRM1 to bind RNA on both sides of RRM2 binding site. Besides revealing an unexpected bimodal mode of interaction of SRSF1 with RNA, which will be of interest to design new therapeutic strategies, this study brings a new perspective on the mode of action of SRSF1 in cells.
- MeSH
- asparagin genetika MeSH
- exony genetika MeSH
- HEK293 buňky MeSH
- kyselina glutamová genetika MeSH
- lidé MeSH
- místa sestřihu RNA genetika MeSH
- motiv rozpoznávající RNA genetika MeSH
- nukleární magnetická rezonance biomolekulární MeSH
- protein přežití motorických neuronů 1 genetika MeSH
- proteinové inženýrství MeSH
- rekombinantní proteiny genetika izolace a purifikace metabolismus ultrastruktura MeSH
- serin-arginin sestřihové faktory genetika izolace a purifikace metabolismus ultrastruktura MeSH
- sestřih RNA * MeSH
- simulace molekulární dynamiky MeSH
- spinální svalová atrofie genetika terapie MeSH
- substituce aminokyselin MeSH
- uridin metabolismus MeSH
- výpočetní biologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- Klíčová slova
- Risdiplam,
- MeSH
- azosloučeniny terapeutické užití MeSH
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- klinické zkoušky, fáze III jako téma MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- protein přežití motorických neuronů 2 genetika účinky léků MeSH
- pyrimidiny terapeutické užití MeSH
- spinální svalová atrofie * farmakoterapie genetika MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
