Following the COVID-19 infection, the sternum dislocation and wound dehiscence resulted in an infection complicating the recovery of an immunosuppressed patient after bilateral lung transplantation. Anaerobic culture (96 h) of milky cloudy wound secretion resulted in the growth of pinpoint haemolytic colonies identified as Metamycoplasma hominis (formerly Mycoplasma hominis). The search for the endogenous source of the infection found the bacterium exclusively in the patient's sputum, making a possible link to donor lung M. hominis colonization. Unfortunately, the donor samples were no longer available. The wound infection was successfully treated with 17 days of clindamycin despite the continuous PCR detection of M. hominis in the sputum after the end of the treatment.

• MeSH
• antibakteriální látky terapeutické užití   MeSH
• COVID-19 diagnóza   MeSH
• hostitel s imunodeficiencí MeSH
• infekce chirurgické rány * mikrobiologie   farmakoterapie   diagnóza   MeSH
• klindamycin terapeutické užití   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• Mycoplasma hominis * genetika   izolace a purifikace   MeSH
• mykoplazmové infekce * mikrobiologie   diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• SARS-CoV-2 genetika   izolace a purifikace   MeSH
• sputum mikrobiologie   MeSH
• transplantace plic * škodlivé účinky   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• kazuistiky MeSH

x

x

• MeSH
• amoxicilin aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• antibakteriální látky terapeutické užití   MeSH
• debridement metody   MeSH
• infekce spojené s protézou * chirurgie   terapie   MeSH
• klindamycin aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• replantace metody   MeSH
• rifampin aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• MeSH
• dekubity * ošetřování   prevence a kontrola   MeSH
• domácí ošetřovatelství * MeSH
• hojení ran MeSH
• klindamycin terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• nutriční terapie metody   ošetřování   MeSH
• role ošetřovatelky MeSH
• sakrokokcygeální krajina patologie   MeSH
• senioři MeSH
• stafylokokové infekce MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• MeSH
• ampicilin terapeutické užití   MeSH
• antibakteriální látky farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• cefuroxim terapeutické užití   MeSH
• dítě MeSH
• klindamycin terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• Mycoplasma pneumoniae patogenita   MeSH
• mykoplazmová pneumonie * diagnóza   etiologie   farmakoterapie   komplikace   MeSH
• pleurální výpotek etiologie   MeSH
• sulbaktam terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• MeSH
• ablace škodlivé účinky   MeSH
• acitretin aplikace a dávkování   MeSH
• amputace MeSH
• angioplastika MeSH
• antiflogistika nesteroidní terapeutické užití   MeSH
• biologická terapie * MeSH
• cyklosporin aplikace a dávkování   MeSH
• dermatologické látky aplikace a dávkování   MeSH
• dospělí MeSH
• etanercept aplikace a dávkování   MeSH
• fototerapie MeSH
• gangréna chirurgie   MeSH
• humanizované monoklonální protilátky aplikace a dávkování   MeSH
• inhibitory agregace trombocytů terapeutické užití   MeSH
• klindamycin terapeutické užití   MeSH
• komorbidita MeSH
• lidé MeSH
• methotrexát aplikace a dávkování   škodlivé účinky   MeSH
• obezita komplikace   MeSH
• palec nohy chirurgie   patologie   MeSH
• progrese nemoci MeSH
• psoriáza * farmakoterapie   komplikace   terapie   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• sympatektomie chemická MeSH
• terapie neúspěšná MeSH
• výsledek terapie MeSH
• zarostlé nehty chirurgie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• MeSH
• dospělí MeSH
• edém etiologie   MeSH
• ekzém etiologie   MeSH
• erytém etiologie   MeSH
• fenylendiaminy škodlivé účinky   MeSH
• hormony kůry nadledvin aplikace a dávkování   MeSH
• klindamycin terapeutické užití   MeSH
• kontaktní dermatitida * etiologie   farmakoterapie   patologie   MeSH
• kožní testy MeSH
• lidé MeSH
• oční víčka patologie   MeSH
• postižení MeSH
• tetování škodlivé účinky   MeSH
• ušní boltec patologie   MeSH
• vlasová barviva * škodlivé účinky   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

BACKGROUND: Preterm prelabor rupture of the membranes (PPROM) is frequently complicated by intraamniotic inflammatory processes such as intraamniotic infection and sterile intraamniotic inflammation. Antibiotic therapy is recommended to patients with PPROM to prolong the interval between this complication and delivery (latency period), reduce the risk of clinical chorioamnionitis, and improve neonatal outcome. However, there is a lack of information regarding whether the administration of antibiotics can reduce the intensity of the intraamniotic inflammatory response or eradicate microorganisms in patients with PPROM. OBJECTIVE: The first aim of the study was to determine whether antimicrobial agents can reduce the magnitude of the intraamniotic inflammatory response in patients with PPROM by assessing the concentrations of interleukin-6 in amniotic fluid before and after antibiotic treatment. The second aim was to determine whether treatment with intravenous clarithromycin changes the microbial load of Ureaplasma spp DNA in amniotic fluid. STUDY DESIGN: A retrospective cohort study included patients who had (1) a singleton gestation, (2) PPROM between 24+0 and 33+6 weeks, (3) a transabdominal amniocentesis at the time of admission, and (4) intravenous antibiotic treatment (clarithromycin for patients with intraamniotic inflammation and benzylpenicillin/clindamycin in the cases of allergy in patients without intraamniotic inflammation) for 7 days. Follow-up amniocenteses (7th day after admission) were performed in the subset of patients with a latency period lasting longer than 7 days. Concentrations of interleukin-6 were measured in the samples of amniotic fluid with a bedside test, and the presence of microbial invasion of the amniotic cavity was assessed with culture and molecular microbiological methods. Intraamniotic inflammation was defined as a bedside interleukin-6 concentration ≥745 pg/mL in the samples of amniotic fluid. Intraamniotic infection was defined as the presence of both microbial invasion of the amniotic cavity and intraamniotic inflammation; sterile intraamniotic inflammation was defined as the presence of intraamniotic inflammation without microbial invasion of the amniotic cavity. RESULTS: A total of 270 patients with PPROM were included in this study: 207 patients delivered within 7 days and 63 patients delivered after 7 days of admission. Of the 63 patients who delivered after 7 days following the initial amniocentesis, 40 underwent a follow-up amniocentesis. Patients with intraamniotic infection (n = 7) and sterile intraamniotic inflammation (n = 7) were treated with intravenous clarithromycin. Patients without either microbial invasion of the amniotic cavity or intraamniotic inflammation (n = 26) were treated with benzylpenicillin or clindamycin. Treatment with clarithromycin decreased the interleukin-6 concentration in amniotic fluid at the follow-up amniocentesis compared to the initial amniocentesis in patients with intraamniotic infection (follow-up: median, 295 pg/mL, interquartile range [IQR], 72-673 vs initial: median, 2973 pg/mL, IQR, 1750-6296; P = .02) and in those with sterile intraamniotic inflammation (follow-up: median, 221 pg/mL, IQR 118-366 pg/mL vs initial: median, 1446 pg/mL, IQR, 1300-2941; P = .02). Samples of amniotic fluid with Ureaplasma spp DNA had a lower microbial load at the time of follow-up amniocentesis compared to the initial amniocentesis (follow-up: median, 1.8 × 104 copies DNA/mL, 2.9 × 104 to 6.7 × 108 vs initial: median, 4.7 × 107 copies DNA/mL, interquartile range, 2.9 × 103 to 3.6 × 107; P = .03). CONCLUSION: Intravenous therapy with clarithromycin was associated with a reduction in the intensity of the intraamniotic inflammatory response in patients with PPROM with either intraamniotic infection or sterile intraamniotic inflammation. Moreover, treatment with clarithromycin was related to a reduction in the load of Ureaplasma spp DNA in the amniotic fluid of patients with PPROM <34 weeks of gestation.

• MeSH
• antibakteriální látky terapeutické užití   MeSH
• bakteriální infekce etiologie   prevence a kontrola   MeSH
• chorioamnionitida etiologie   prevence a kontrola   MeSH
• DNA bakterií analýza   MeSH
• dospělí MeSH
• interleukin-6 analýza   MeSH
• klarithromycin terapeutické užití   MeSH
• klindamycin terapeutické užití   MeSH
• kohortové studie MeSH
• lidé MeSH
• penicilin G terapeutické užití   MeSH
• plodová voda chemie   MeSH
• předčasný odtok plodové vody * MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• těhotenství MeSH
• Ureaplasma genetika   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• Research Support, N.I.H., Extramural MeSH

Úvod: Biomarkery jsou u septických pacientů využívány jak k diagnostice sepse, tak k antibiotickému stewardshipu. Sepse vyvolaná gramnegativními bakteriemi mívá odlišné charakteristiky, především vysoký prokalcitonin vs C-reaktivní protein v porovnání se sepsí vyvolanou grampozitivními bakteriemi. Avšak jednotlivá infekční agens, především Streptococcus pyogenes, nemusí do tohoto schématu zapadat, což může vest k nesprávné iniciální volbě antibiotika. Metody: Retrospektivní analýza biomarkerů, iniciální volby antibiotické léčby a výsledků léčby u pacientů se sepsí vyvolanou S. pyogenes, Escherichia coli a Staphylococcus aureus. Hodnoty biomarkerů byly porovnány pomocí Kruskal-Wallis testu s následným Dunn post-Hoc testem s prahem p < 0,05. Výsledky: Hodnoty prokalcitoninu byly nejvyšší u sepse vyvolané S. pyogenes (12,51 ng/ml, IQR: 6,26–48,38 ng/ml) oproti sepsi vyvolaná E. coli (4,30 ng/ml, IQR: 1,50–10,00 ng/ml, p < 0,001) a S. aureus (0,75 ng/ml, QR: 0,34–1,62 ng/ml, p < 0,001). Poměr neutrofilů a lymfocytů vykazoval stejné charakteristiky jako prokalcitonin. Správná iniciální antibiotická léčba byla v souboru S. pyogenes 11,29 % v porovnání s 99,3 % a 100 % u S. aureus a E. coli skupin. Závěr: Oproti předchozím studiím byly v našem souboru pozorovány nejvyšší hodnoty prokalcitoninu u pacientů se sepsí vyvolanou S. pyogenes spíše než gramnegativními bakteriemi. Vysoké hodnoty prokalcitoninu imitující gramnegativní zánětlivou odpověď přispěli k ovlivnění výběru iniciální antibiotické léčby (bez znalosti původce), což mohlo vést k vyšší mortalitě u této skupiny pacientů. Proto doporučujeme přehodnocení významu prokalcitoninu v diagnostice sepse pro zlepšení přežití i kvality života pacientů.

Úvod: Biomarkery jsou u septických pacientů využívány jak k diagnostice sepse, tak k antibiotickému stewardshipu. Sepse vyvolaná gramnegativními bakteriemi mívá odlišné charakteristiky, především vysoký prokalcitonin vs C-reaktivní protein v porovnání se sepsí vyvolanou grampozitivními bakteriemi. Avšak jednotlivá infekční agens, především Streptococcus pyogenes, nemusí do tohoto schématu zapadat, což může vest k nesprávné iniciální volbě antibiotika. Metody: Retrospektivní analýza biomarkerů, iniciální volby antibiotické léčby a výsledků léčby u pacientů se sepsí vyvolanou S. pyogenes, Escherichia coli a Staphylococcus aureus. Hodnoty biomarkerů byly porovnány pomocí Kruskal-Wallis testu s následným Dunn post-Hoc testem s prahem p < 0,05. Výsledky: Hodnoty prokalcitoninu byly nejvyšší u sepse vyvolané S. pyogenes (12,51 ng/ml, IQR: 6,26–48,38 ng/ml) oproti sepsi vyvolaná E. coli (4,30 ng/ml, IQR: 1,50–10,00 ng/ml, p < 0,001) a S. aureus (0,75 ng/ml, QR: 0,34-1,62 ng/ml, p < 0,001). Poměr neutrofilů a lymfocytů vykazoval stejné charakteristiky jako prokalcitonin. Správná iniciální antibiotická léčba byla v souboru S. pyogenes 11,29 % v porovnání s 99,3 % a 100 % u S. aureus a E. coli skupin. Závěr: Oproti předchozím studiím byly v našem souboru pozorovány nejvyšší hodnoty prokalcitoninu u pacientů se sepsí vyvolanou S. pyogenes spíše než gramnegativními bakteriemi. Vysoké hodnoty prokalcitoninu imitující gramnegativní zánětlivou odpověď přispěli k ovlivnění výběru iniciální antibiotické léčby (bez znalosti původce), což mohlo vést k vyšší mortalitě u této skupiny pacientů. Proto doporučujeme přehodnocení významu prokalcitoninu v diagnostice sepse pro zlepšení přežití i kvality života pacientů.

• Klíčová slova
• poměr neutrofilů/lymfocytů,
• MeSH
• antibakteriální látky * terapeutické užití   MeSH
• biologické markery MeSH
• Escherichia coli MeSH
• klindamycin terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• prokalcitonin analýza   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• sepse * farmakoterapie   MeSH
• Staphylococcus aureus MeSH
• Streptococcus pyogenes * MeSH
• streptokokové infekce * farmakoterapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• acitretin aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• adalimumab aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• antagonisté androgenů terapeutické užití   MeSH
• antibakteriální látky aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• hidradenitis suppurativa * etiologie   farmakoterapie   patofyziologie   MeSH
• interleukin-17 antagonisté a inhibitory   MeSH
• klindamycin aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• nemoci mazových žláz farmakoterapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

PURPOSE: The presence of Propionibacterium acnes in a substantial component of resected disc specimens obtained from patients undergoing discectomy or microdiscectomy has led to the suggestion that this prominent human skin and oral commensal may exacerbate the pathology of degenerative disc disease. This hypothesis, therefore, raises the exciting possibility that antibiotics could play an important role in treating this debilitating condition. To date, however, little information about antibiotic penetration into the intervertebral disc is available. METHODS: Intervertebral disc tissue obtained from 54 microdiscectomy patients given prophylactic cefazolin (n = 25), clindamycin (n = 17) or vancomycin (n = 12) was assayed by high-performance liquid chromatography, with cefaclor as an internal standard, to determine the concentration of antibiotic penetrating into the disc tissue. RESULTS: Intervertebral disc tissues from patients receiving the positively charged antibiotic clindamycin contained a significantly greater percentage of the antibacterial dose than the tissue from patients receiving negatively charged cefazolin (P < 0.0001) and vancomycin, which has a slight positive charge (P < 0.0001). CONCLUSION: Positively charged antibiotics appear more appropriate for future studies investigating potential options for the treatment of low-virulence disc infections. These slides can be retrieved under Electronic Supplementary Material.

• MeSH
• antibakteriální látky farmakokinetika   terapeutické užití   MeSH
• cefazolin farmakokinetika   terapeutické užití   MeSH
• degenerace meziobratlové ploténky chirurgie   MeSH
• dospělí MeSH
• grampozitivní bakteriální infekce prevence a kontrola   MeSH
• klindamycin farmakokinetika   terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• meziobratlová ploténka metabolismus   MeSH
• Propionibacterium acnes * MeSH
• vankomycin farmakokinetika   terapeutické užití   MeSH
• výhřez meziobratlové ploténky chirurgie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH