V článku sa diskutuje problematika urgentnej bronchoskopie u kriticky chorých pacientov. Bronchoskopické vyšetrenie sa stalo základnou diagnostickou a terapeutickou metódou u pacientov s intenzívnou starostlivosťou vrátane mechanicky ventilovaných pacientov. Rizikové výkony, ako laserová liečba, elektrokauterizácia, umiestnenie stentov, by sa mali vykonával na operačných sálach. Diskutuje sa o indikáciách, kontraindikáciách a komplikáciach pri týchto výkoch.
In this article are discussed contemporary problems with urgent bronchoscopy in critically ill patients. Bronchoscopy has become an essetial diagnostic and therapeutic procedure in the intensive care including mechanically ventilated patients. High-risk procedures as laser bronchoscopy, electrocautery, stent placement should undergo in the operating room. In the article are discussed about indication, contraindications and complications in these procedures.
Východisko. Problematika rozhodovacích procesů u nemocných s ireverzibilním selháním orgánových funkcí a nepříznivou prognózou je nedílnou součástí péče o kriticky nemocné. Ukončování ventilační podpory představuje jednu ze součástí komplexního přístupu omezování rozsahu terapie u nemocných s ireverzibilním selháním vitálních funkcí. Cílem práce je shrnutí zkušeností s ukončováním ventilační podpory u nemocných hospitalizovaných na pracovišti autorů v letech 1999–2001. Metody a výsledky. Ve sledovaném období bylo provedeno ukončování ventilační podpory u 46 nemocných v terminálním stadiu onemocnění. U 23 pacientů bylo použito způsobu postupného snižování ventilační podpory, u 23 pacientů bylo provedeno přímo odpojení od ventilátoru. Průměrná doba od zahájení procesu ukončování ventilační podpory do zástavy oběhu nemocného a stanovení exitu (doba UVP) celého souboru byla 188 minut, rozmezí 3–1634 minuty. Analgosedace byla použita u 24 nemocných, kde byla nalezena delší doba UVP oproti skupině nemocných bez analgosedace (medián 161, resp. 17,5 minuta, p=0,002). Nemocní se zachovalou dechovou aktivitou vykazovali delší dobu UVP v porovnání k nemocným bez dechové aktivity (medián 85, resp. 17, p=0,014). U všech nemocných byl uveden v dokumentaci záznam o vysazení postupů podpory orgánových funkcí. Závěry. Ukončování ventilační podpory jemožnou a legitimní součástí postupů vysazení podpory orgánových funkcí u nemocných v terminálním stadiu onemocnění s ireverzibilně narušenou integritou organizmu. Jedná se o postup, který je v souladu jak se současným pojetím medicíny, tak s platnými právními normami, a při splnění všech předpokladů k jeho indikaci a dodržení správného provedení ho lze zařadit mezi lege artis postupy klinické praxe.
Background. End of life decisions have been considered as an important part of making decisions in terminally critically ill patients. Withdrawing mechanical ventilation (terminal weaning) represents one of the procedures limiting life support therapy. The aim of the study was to examine the clinical experiences of limiting ventilatory support at tertiary care hospital ICU in Czech Republic. Methods and Results. A retrospective, descriptive study of all patients experienced terminal weaning (TW) in years 1999–2001 was conducted. Diagnosis, length of ICU stay (LOS) in days before decision of TW was made, duration of TW (TW time = time from starting TW to cardiac arrest in minutes), way of TW and difference in TW time between selected patients subgroups were also evaluated. Selected data are presented as mean or median, t-test or Mann-Whitney Rank Sum Test were used, p<0.05 was considered statistically significant. The TW procedure was employed in 46 patients, stepwise reduction of ventilatory support was performed in 23 patients, ventilator withdrawal procedure in 23 patients. The mean TW time in all patients was 188 minutes. There was shorter TW time in patients with analgosedation comparing to those without (median 17, resp. 161 minutes, p=0.002). Patients without respiratory activity showed shorter TW time comparing to patients with preserved respiratory activity (median 17, resp. 85 minutes, p=0.014). Conclusions. Terminal weaning represents an important part of processes of discontinuing life-sustaining therapies in terminally critically ill patients. There is medical, ethical and legal basis to employ this procedure at intensive care unit.
- MeSH
- analgezie MeSH
- dokumentace MeSH
- kritický stav diagnóza etiologie terapie MeSH
- lidé MeSH
- odpojení od ventilátoru metody MeSH
- péče o pacienty v kritickém stavu MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- rozhodování MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Náklady na poskytování intenzivní péče jsou nesmírné. Přitom jsou tyto prostředky spotřebovány na péči o poměrně malé procento nemocných. V průběhu posledních 30 let se, bez ohledu na používání nových technologií a nárůst nákladů, nezměnila mortalita na jednotkách intenzivní péče. Studie týkající se organizačních otázek intenzivní medicíny jednoznačně dokladují, že intenzivisté poskytující péči na plný úvazek zlepšují organizaci intenzivní péče, snižují mortalitu a lépe využívají finanční prostředky. Z organizačního pohledu lze rozlišit dva modely pracovišť intenzivní medicíny - otevřený a uzavřený. V otevřeném modelu je pacient hospitalizován na Oborové jednotce intenzivní péče a intenzivista bývá zván v pripadě potřeby ke konziliím, pokud je dosažitelný, Pro pacienty se závažnějším a pripadne delší dobu trvajícím kritickým stavem bývá tento způsob péče roztrištěný ä poněkud nekoordinovaný. Naopak pri použití uzavřeného modelu jsou nemocní překládáni na specializovaná pracoviště intenzivní medicíny do péče intenzivistů. Uzavřený systém umožňuje lépe provádět třídéní nemocných, peci o ně i kontrolu úrovně péče. Při zavedení uzavřeného modelu intenzivní péče s týmem intenzivistů a triděním pacientů dochází prokazatelně ke snížení mortality a k lepšímu využití poskytovaných prostředků.
The cost of providing intensive care is enormous. This resource consumption is focused on a relatively small number of patients. Over the past 30 years, despite new technologies and escalating costs, mortality rates for major disease conditions treated in the intensive care units remain unchanged. The studies done on organizational aspects of intensive care medicine do provide a strong argument that full-time intensivists improve the organization of intensive care, reduce mortality and increase efficiency of resource use. There are two general models of intensive care organization: open and closed. In the open model, an intensivist, if available, may provide consultation in particular department as needed. For patients with complex illness or prolonged length of stay, open systems are fragmented and poorly co-ordinated. In contrast, the closed system involves transfer of the patient to the exclusive care of a team of intensivists upon admission to the intensive čare unit. The closed system typically provides formal triage, and consistent control, and mandated care by the intensivist team. Significant reductions in mortality rates and improvements in resource efficiency are seen with use of intensivist teams, a closed intensive care unit model and systematic triage.
Studie navazuje na práci, venovanou rozboru netransplantovaných pacientu ve skupine hematoonkologických pacientu s kritickou komplikací vyzadující resuscitacní péci. Pacienti pocházejí ze stejných pracovišt, byli hospitalizováni v casovém úseku od 1. 1. 1999 do 31. 12. 2000 na anesteziologicko-resuscitacní klinice FN Královské Vinohrady. Soubor 15 pacientu (6 s provedenou autotransplantací a 9 s alotransplantací kostní drene) je hodnocen jako otevrená retrospektivní studie s cílem naznacit faktory, které by se vztahovaly k príznivé a nepríznivé prognóze kritické komplikace. Data jsou pro malý rozsah souboru prezentována v primární podobe. Z výsledku vyplývá, ze u pacientu s autotransplantací kostní drene se pravdepodobne uplatnují s podobnou závazností tytéz faktory jako u pacientu bez provedené transplantace kostní drene (význammá predevším trvání leukopenie a rozsah postizení orgánových systému v rámci syndromu MOF); dlouhodobe prezilo 50 % pacientu. Prezití pacientu po alotransplantaci s kritickou komplikací je výrazne nizší (1 pacient z 9 v tomto souboru), príznivými faktory u této skupiny je zrejme malý casový odstup vzniku kritické komplikace od provedené transplantace a absence dalších nepríznivých faktoru (dlouhodobé pretrvávání leukopenie, rozvoj syndromu MOF). Pri nakupení nepríznivých prognostických faktoru je nutno pri indikaci resuscitacní péce postupovat uvázlive, vysoce individuálne, pri úzké spolupráci hematologa (onkologa) s intenzivistou.
This study followed another trial which had the relation to the patients without bone marrow transplantation who were admitted to the intensive care unit due to critical complications. The patients in this study came from the same departments as in the previous study – the Department of Haematology of University Hospital Královské Vinohrady and the Institute of Haematology and Blood Transfusion. The patients were admitted to the intensive care unit in the Department of Anaesthesiology and Intensive Care of University Hospital Královské Vinohrady between January 1999 and December 2000. 15 patients were enrolled in the study (6 patients after autotransplantation and 9 patients after allotransplantation). The authors performed an open and retrospective analysis. The aim of the study was determination of prognostic factors in patients with critical complications. The results are presented in primary formdue to the small number of patients. In patients after autotransplantation the same prognostic factors as in patients without bone marrow transplantation in the previous study were probably involved (the important factors were duration of leucopenia and the extent of multiorgan failure – MOF). The long-term survival rate was 50 %. The survival rate in patients after allotransplantation with critical complications was significantly lower (1 of 9 patients). In this group of patients favourable factors were short interval between critical complication and transplantation and absence of other adverse factors (long lasting leucopenia, MOF syndrome). In patients with adverse prognostic factors the indication of intensive care should be careful and individual and should be made in the cooperation of haematologist (oncologist) and intensivist.
- MeSH
- autologní transplantace škodlivé účinky MeSH
- dospělí MeSH
- homologní transplantace škodlivé účinky MeSH
- kritický stav etiologie mortalita patofyziologie MeSH
- leukopenie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- multiorgánové selhání MeSH
- přežití statistika a číselné údaje MeSH
- transplantace kostní dřeně metody škodlivé účinky MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- srovnávací studie MeSH
Cílem práce je upozornit na prognosticky významné faktory pri lécbe kriticky nemocných pacientu s hematoonkologickým onemocnením. Je hodnoceno 39 pacientu, proveden podrobný rozbor skupiny 24 pacientu, kterí nepodstoupili transplantaci kostní drene. Pacienti po transplantaci jsou predmetem samostatné studie. Všichni pacienti pocházejí z hematologického oddelení FN KV a Ústavu hematologie a krevní transfuze v Praze a byli hospitalizováni na anesteziologicko-resuscitacní klinice FN KV od 1. 1. 1999 do 31. 12. 2000. Soubor je zpracován jako retrospektivní otevrená studie; výsledky jsou vzhledem k malému rozsahu souboru prezentovány v primární podobe. Z prezentovaných výsledku vyplývá dulezitost techto prognostických faktoru: charakter komplikace zpusobující kritický stav (pneumonie má lepší prognózu nez sepse jiné lokalizace), trvání závazné leukopenie v kritickém stavu (deficit leukocytu s hodnotou nizší nez 1000/mm 3 ) po dobu delší nez 1 týden je spojeno s výrazne nepríznivou prognózou a rozsah syndromu multiorgánového selhávání – MOF (u pacienta s více nez 4 selhanými orgánovými systémy je prezití málo pravdepodobné). Nepodarilo se prokázat závislost mezi prezíváním ci mortalitou a základním hematologickým (onkologickým), onemocnením. Pokud je indikace provádena uvázlive (jsou eliminováni pacienti v terminálním a dále nelécitelném stavu základního onemocnení) muze být prognóza celkove prekvapive príznivá. Kritickou komplikaci vyzadující resuscitacní péci prezilo v našem souboru 50 % a dlouhodobe (déle nez 6 mesícu) po jejím prekonání zije dosud 25 % pacientu. Z hlediska nebezpecí vzniku MOF je upozorneno na dulezitost vcasné indikace umelé plicní ventilace jako prevence systémové hypoxie.
The aim of study was evaluation of the prognostic factors in critically ill patients with haematologic malignity. 39 patients were enrolled in the study. Detailed evaluation is made from data of 24 patients without bone marrow transplantation. The bone marrow transplanted patients were subject of another study. All the patients came from the Department of Haematology of University Hospital Královské Vinohrady and the Institue of Haematology and Blood Transfusion. The patients were admitted to the intensive care unit in the Department of Anaesthesiology and Intensive Care of University Hospital Královské Vihohrady between January 1999 and December 2000. The authors performed an open and retrospective analysis. The results are presented in primary form due to the small number of patients. The important factors of prognostic value were: complication which caused the state requiring intensive care (pneumonia has better prognosis than sepsis from other locality), duration of severe leukopenia in critically ill patient (leukopenia, i.e. white blood cells < 1000/mm 3 , for more than 7 days was associated with adverse prognosis) and the extent of multiorgan failure – MOF (patients with more than 4 organ systems failed had little chance to survive). The authors did not show the association between survival or mortality and the type of haematologic malignity. With careful indication for admitting the patient to the intensive care unit, i.e. elimination of patients in terminal and non-curable stage of basic disease, the overall prognosis can be surprisingly favourable. In this study 50 %patients survived the critical complication which required intensive care. Long-term survival rate after that complication is 25 % so far. The authors emphasize the importance of early initiation of positive pressure ventilation as the prevention of systemic hypoxia.
- MeSH
- dospělí MeSH
- hematologické nádory komplikace MeSH
- kritický stav diagnóza etiologie terapie MeSH
- leukopenie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- multiorgánové selhání MeSH
- pneumonie MeSH
- přežití statistika a číselné údaje MeSH
- sepse MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- srovnávací studie MeSH
- MeSH
- diabetes mellitus 1. typu diagnóza etiologie terapie MeSH
- diabetes mellitus 2. typu diagnóza etiologie farmakoterapie MeSH
- farmakoterapie metody MeSH
- inzulinová rezistence diagnóza etiologie farmakoterapie MeSH
- klinické laboratorní techniky metody statistika a číselné údaje MeSH
- kritický stav diagnóza etiologie farmakoterapie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- metabolický syndrom diagnóza etiologie farmakoterapie MeSH
- senioři MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- přehledy MeSH
- MeSH
- enterální výživa metody MeSH
- kritický stav etiologie prevence a kontrola MeSH
- Publikační typ
- kongresy MeSH
- MeSH
- Behcetův syndrom diagnóza patofyziologie terapie MeSH
- kritický stav etiologie patologie terapie MeSH
- lidé MeSH
- terapie metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
