JavaScript NENÍ povolen !

Cílem předkládaného sdělení bylo zhodnocení dlouhodobých výsledků léčby nosnípolypózy u souboru pacientů ORL kliniky od října 1989 do prosince 1994. Jedná se o retrospektivnístudii. Bylo sledováno 246 pacientů, z toho 100 žen a 146 mužů. Věkový průměr souboru byl 46,1 let(44,5 roku u mužů a 48,3 roku u žen) s věkovým rozmezím 17 - 78 let. Podle věkových skupin největšízastoupení měly věkové skupiny 40 - 60 let. Kritérium pro zařazení do souboru byla sledovací dobaminimálně tři roky od chirurgického řešení. Chirurgické řešení představovalo hlavní léčebnoumetodu. Vycházelo z principů funkční endonazální endoskopické chirurgie dutin technikou dleMesserklingera. Použití systémového nebo lokálního podání kortikoidů jako léčebné metody vesledovaném období nebylo hodnoceno pro příliš malý počet pacientů. Ze souboru byli vyloučenipacienti s nálezem typického antrochoanálního polypu. Pro hodnocení rinoskopického nálezu bylapoužita část klasifikace dle Levina a Maye, týkající se hodnocení rozsahu postižení nosní dutinyu nosní polypózy. Pro hodnocení nálezu na CT snímku VDN byla použita klasifikace rozsahupostižení VDN dle Lund a Kennedyho. Výsledky léčby byly posuzovány podle přetrvávání neboznovuobjevení subjektivních obtíží pacienta a podle objektivního rinoskopického nálezu rekurencenosních polypů, event. nutnosti revizního chirurgického výkonu bez ohledu na subjektivní obtížepacienta.Mezi subjektivními obtížemi pacientů dominoval současný výskyt trojice příznaků - zhoršení nosníprůchodnosti, sekrece z nosu a poruchy čichu. První obtíže se objevovaly nejčastěji mezi 30. - 50.rokem života pacientů bez rozdílu pohlaví. Pouze u 48,8 % pacientů byl na ORL klinice provedenprvní výkon. Postižení nosní dutiny bylo u sledovaného souboru převážně oboustranné, v 80,2 %.V 56 % nepřekročilo hodnocení rozsahu postižení nosní dutiny dle Levina hodnotu 4 u oboustranné-ho postižení. Při hodnocení postižení vedlejších nosních dutin převažovalo postižení obou stran,v 95,2 %. Při hodnocení rozsahu postižení dutin 38,2 % pacientů dosahovalo hodnoty 13 - 16 dle Lund.K recidivě subjektivních obtíží došlo u sledovaného souboru ve 25,2 % případů. Mezi nejobtížnějiovlivnitelné obtíže patřila porucha čichu. K rekurenci lokálního nálezu polypů v nosní dutině došlov 17,5 % případů. Revizní výkon byl proveden v 11,4 % případů. Ke krvácení, které si vyžádalopředčasné ukončení výkonu, došlo v 5,6 %. V 0,8 % bylo nutno pro kontrolu krvácení provést zevnívýkon. Vážnější komplikaci - likvororeu - jsme zaznamenali u jednoho pacienta (0,4 %).

The objective of the submitted paper was to evaluate long-term results of treatment of nasal polyposis in a group of patients of the ENT Clinic from October 1989 till December 1994. It is a retrospective study. A total of 2456 patients were followed up, incl. 100 women and 146 men. The mean age was 46.1 years (44.5 in men and 48.3 in women), the range being 17 to 78 years. As to age distribution the groups from 40 -60 years were most numerous. The criterium for inclusion in the group was a minimal follow-up period of three years after surgery. Surgery was the main therapy used. It was based on the principle of functional endoscopic sinus surgery, using Messerklinger´s technique. The use of systemic or local corticoid administration as a therapeutic method during the period of investigation was not evaluated due to the small number of patients. From the patients those with a finding of a typical antrochoanal polyxp were excluded. For evaluation of the rhinoscopic finding the authors used the part of the Levin and May classification pertaining to the evaluation of the extent of affection of the nasal cavity in nasal polyposis. For evaluation of the CT of the nasal cavity the classification of the extent of affection as suggested by Lund and Kennedy was used. The therapeutic results were evaluated with regard to persistence or reappaearance of subjective complaints of the patient and according to the rhinoscopic finding of recurrence of nasal polyps or the necessity of surgical revision regardless of the patient’s subjective complaints. Among subjective complaints of the patients dominated the concurrent presence of three symptoms - deterioration of the nasal patency, nasal secretion and impaired smell. The first complaints developed as a rule between the age of 30 and 50 years regardless of sex. Only in 48.8 % patients at the ENT Clinic the first operation was performed. Affection of the nasal cavity was investigated in the majority (80.2 %) bilaterally. In 56 % the evaluation of the extent of affection of the nasal cavity according to Levin did not exceed the value of 4 in bilateral affections. When evaluating the affection of paransal sinuses bilateral affection predominated - 95.2 %. When evaluating the extent of affection of the cavities 38.2 % of the patients had values of 13 - 16 according to Lund. Relapses of subjective complaints were recorded in 25.2 % patients of the investigated group. The complaint most difficult to control was dysosmia. Recurrence of the local finding of the polyp in the nasal cavity was recorded in 17.5 % patients. Surgical revision was made in 11.4 % of the patients. Haemorrhage which called for premature termination of the operation occurred in 5.6 %. In 0.8 % it was necessary to make an external operation to arrest haemorrhage. A more serious complication - liquorrhoea developed in one patient (0.4 %).

MeSH
dítě MeSH
dospělí MeSH
endoskopie klasifikace metody statistika a číselné údaje MeSH
lidé středního věku MeSH
lidé MeSH
mladiství MeSH
nosní dutina chirurgie MeSH
nosní polypy diagnóza farmakoterapie chirurgie MeSH
paranazální dutiny chirurgie patofyziologie MeSH
senioři MeSH
steroidy terapeutické užití MeSH
Check Tag
dítě MeSH
dospělí MeSH
lidé středního věku MeSH
lidé MeSH
mladiství MeSH
mužské pohlaví MeSH
senioři MeSH
ženské pohlaví MeSH
Publikační typ
srovnávací studie MeSH

Článek

Recidiva nosních polypů - rizikové faktory
[Relapse of nasal polyps - risk factors]

Otorinolaryngologie a foniatrie. 1999 ; Roč. 48 (č. 2) : s. 81-85.

ISSN 1210-7867
Medvik
Zdroj

Obsahem předkládaného sdělení je rozbor anamnestických dat i výsledků jednotlivýchvyšetření u dlouhodobě sledovaného souboru pacientů s nosní polypózou. Rozbor byl zaměřen navytypování rizikových faktorů ovlivňujících výsledky léčby.Data byla hodnocena u pacientů ORL kliniky, z toho žen a 146 mužů s věkovým průměrem 46,1 let(44,5 roku u mužů a 48,3 roku u žen) a věkovým rozmezím 17 - 78 let. Jedná se o retrospektivní studii.Do souboru byli zařazeni všichni pacienti s nosní polypózou léčení na ORL klinice ve sledovanémobdobí od října 1989 do prosince 1994 s kompletní zdravotnickou dokumentací, a kteří byli sledovánina rinologické ambulanci ORL kliniky po dobu minimálně tři roky od chirurgického řešení.Chirurgické řešení stavu představovalo hlavní léčebnou metodu. Nosní polypy byly ve většiněpřípadů odstraňovány metodou vycházející z principů funkční endonazální endoskopické chirurgiedutin technikou dle Messerklingera. Ze souboru byli vyřazeni pacienti s nálezem typického antro-choanálního polypu.Vliv na výsledky léčby byl hodnocen z hlediska těchto faktorů - věk, pohlaví, věk při prvníchobtížích, délka anamnézy, předcházející chirurgická léčba, současný výskyt alergie, výskyt bron-chiálního astmatu, přítomnost intolerance aspirinu, výskyt zánětů vedlejších nosních dutin, rozsahpostižení nosní dutiny a rozsah postižení vedlejších nosních dutin.Výsledky léčby byly posuzovány podle přetrvávání nebo znovuobjevení subjektivních obtíží pa-cienta a podle objektivního rinoskopického nálezu rekurence nosních polypů. Závislostí mezijednotlivými sledovanými parametry byly vypočítávány pomocí korelačního koeficientu dle statis-tické analýzy hodnocení souborů programu Excell.Průměrný věk pacientů v souboru s recidivou obtíží do tří let od operačního řešení byl 50,5 let.Zastoupení obou pohlaví bylo přibližně totožné. Nebyla zjištěna závislost mezi věkem a délkouobdobí bez obtíží (korelační koeficient 0,03). Průměrný věk při prvních obtížích byl 38,6 lets nejčetnějším výskytem mezi 30. - 50. rokem (121 pacientů tj. 49,2 %) a s rovnocenným zastoupe-ním obou pohlaví. K recidivě obtíží u pacientů, u kterých se první obtíže objevily do 30 let (71pacientů) došlo ve 26,7 %. Průměrná délka anamnézy byla 4,9 let. Nebyla zaznamenána výraznázávislost mezi délkou anamnézy a rozsahem postižení nosní dutiny (korelační koeficient 0,032)anebo vedlejších nosních dutin (korelační koeficient - 0,043) 132 tj. 55,2 % pacientů souboru sepodrobilo nějakému typu operace nosní dutiny nebo vedlejších nosních dutin. Mezi typy výkonůpřevažovala polypektomie (113 pacientů tj. 45,9 %) a operace maxilárních dutin dle Caldwell - Luca(26 pacientů tj. 10,6 %). Průměrný interval mezi jednotlivými polypektomiemi byl 4,2 let. Tentointerval se s rostoucím počtem výkonů zkracuje. K recidivě obtíží u skupiny pacientů po opakova-ných polypektomiích došlo v 28,5 %. Různé formy alergických obtíží u skupiny pacientů po opako-vaných polypektomiích došlo v 28,5 %. Různé formy alergických reakcí, včetně alergické reakce naléky, mělo 113 pacientů, tj. 45,9 %, s mírně zvýšeným zastoupením žen (65 pacientů tj. 57,5 %).K recidivě obtíží u této skupiny pacientů došlo ve 31 %. Bronchiální astma bylo přítomno u 54pacientů, tj. 21,9 %, bez pohlavní predilekce. K recidivě obtíží došlo u pacientů s bronchiálnímastmatem, v 25,9 %. Intolerance aspirinu se vyskytovala u 24 pacientů, tj. 9,7 %, s častějším výskytemu žen (18 pacientek, tj. 75 %). K recidivě obtíží došlo u 66,7 % pacientů s výskytem intoleranceaspirinu. Proběhlé sinusitidy v anamnéze uvádělo 41 pacientů, tj. 16,7 %, při rovnocenném zastou-pení obou pohlaví. Ve skupině pacientů se zánětem vedlejších nosních dutin v anamnéze došlok recidivě obtíží v 39 %. Průměrné skóre vyjadřující rozsah postižení nosní dutiny bylo 3,3. Nebylazjištěna závislost mezi rozsahem postižení nosní dutiny a délkou anamnézy (korelační koeficient -0,032) nebo věkem při prvních obtížích (korelační koeficient 0,026). S větším rozsahem postiženínosní dutiny roste i rozsah postižení vedlejších nosních dutin (korelační koeficient 0,54). Průměrnéskóre vyjadřující rozsah postižení vedlejších nosních dutin bylo 13,1. Nebyla zjištěna závislostrozsahu postižení na délce anamnézy (korelační koeficient - 0,043) ani na věku při prvních obtížích(korelační koeficient 0,094). Výsledky provedené analýzy sledovaného souboru pacientů s nosnípolypózou ukázaly nutnost rozdělení heterogenní skupiny pacientů. Hodnocení výsledků léčbyu pacientů trpících nosní polypózou jako celku může vést k zavádějícím závěrům. Za nejrizikovějšífaktory z hlediska časné recidivy považujeme přítomnost syndromu intolerance aspirinu a součas-né záněty vedlejších nosních dutin. V případě zjištění přítomnosti jednoho z těchto dvou faktorů jedlouhodobé sledování a trvalá konzervativní terapie nutností.

The submitted paper presents an analysis of anamnestic data and results of individual examinations in a group of patients with nasal polyposis, followed up on a long-term basis. The analysis was focused on the identification of risk factors which influence the therapeutic results. The data were evaluatedin 246 patients of the ENT Clinic and included 100 women and 146 men, mean age 46.1 years (44.5 years in men and 48.3 years in women) with a range from 17 to 78 years. It is a retrospective study. In the group all patients were included with nasal polyposis treated at the ENT Clinic during the investigation period from October 1989 to December 1994 with complete health records. These patients were followed up for a minimum period of three years after surgery at the ENT out-patient department of the Clinic. Surgery was the main therapeutic method. Nasal polyps were in the majority removed by the method based on principles of functional endoscopic sinus surgery by Messerklinger’s technique. From the group patients with typical antrochoanal polyps were eliminated. The effect of treatment was evaluated with regard to the following factors - age, sex, age when first complaints developed, length of the case-history, previous surgical treatment, concurrent presence of allergy, presence of bronchial asthma, aspirin intolerance, inflammations of the paranasal sinuses, extent of affection of the nasal cavity and extent of affection of the paranasal sinuses. The therapeutic results were evaluated with regard to the persistence or reappearance of subjective complaints of the patient and the objective rhinoscopic finding of recurrence of nasal polyps. The relations between the investigated parameters were calculated by correlation coefficients accor- ding to statistical analysis, using the Excell programme. The mean age of patients in the group with a relapse of complaints within three years after surgery was 50.5 years. The sex ratio was approximately equal. No correlation was found between age and the period without complaints (correlation coefficient 0.03). The mean age at the time of the initial complaints was 38.6 years with the highest frequency between the age of 30 and 50 years (121 patients, i. e. 49.2%), and with an equal sex distribution. A relapse of complaints developed in patients where the first complaints developed before the age of 30 (71 patients) occurred in 26.7%. The mean period of the history was 4.9 years. There was no marked correlation between the length of the history and the extent of affection of the nasal cavity (correlation coefficient 0.043), 132 patients, i. e. 55.2% of the group were subjected to some type of surgery of the nasal cavity or paranasal sinuses. Among the types of surgery polypectomy predominated (113 patients, i. e. 45%) and surgery of the maxillary sinuses according to Caldwell-Luca (26 patients, i. e. 10.6%). The mean interval between individual polypectomies was 4.2 years. This interval declines with the increasing number of operations. A relapse of complaints occurred in the group of patients after repeated polypectomies in 28.5%. Various forms of allergic reactions incl. allergic reactions to drugs were recorded in 113 patients, i. e. 45.9% with a slightly higher proportion of women (65 patients, i. e. 57.5%). In this group of patients 31% developed relapses. Bronchial asthma was present in 54 patients, i. e. 21.9% without predilection of sex. Among patients with bronchial asthma relapses occurred in 25.9%. Aspirin intolerance was recorded in 24 patients, i. e. 9.7%, more frequently in women (18 patients i. e. 75%). A relapse of complaints occurred in 66.7% patients with aspirin intolerance. Sinusitis in the case-history was reported by 41 patients, i. e. 16.7%, both sexes being represented equally. In the group of patients with a history of inflammations of the paranasal sinuses relapses of complaints were recorded in 39%. The mean score expressing the extent of affection of the nasal cavity was 3.3. No correlation was found between the extent of affection of the nasal cavity and the length of the history (correlation coefficient 0.032) or with age at the time of the first complaints (correlation coefficient 0.026). With the extent of affection of the paranasal cavity increases also the extent of affection of the paranasal sinuses (correlation coefficient 0.54). The mean score expressing the extent of affection of the paranasal sinuses 13.1. No correlation was found between the extent of affection and the length of the history (correlation coefficient 0.043) nor with age at the time of the first complaints (correlation coefficient 0.094). The results of analyses in the investigated group of patients with nasal polyposis revealed the necessity to differentiate heterogeneous groups of patients. Evaluation of therapeutic results in patients suffering from nasal polyposis as a whole can lead to deceptive conclusions. The highest risk factors as regards early relapse are in the authors’ opinion the presence of aspirin intolerance and concurrent inflammations of the paranasal sinuses. If one of these two factors is detected, long-term follow up and permanent conservative treatment is a necessity.