JavaScript NENÍ povolen !

Autoři se zamýšlejí nad problematikou chápání psychopatologického spektra „neklid – agitovanost – agresivita“ v běžné klinické praxi, dále pak přinášejí stručný souhrn terapeutických přístupů v managementu zvládání neklidu u hospitalizovaných seniorů. Zdůrazněn je diferenciálně diagnostický pohled na problematiku neklidu u hospitalizovaných seniorů, což je demonstrováno třemi volně připojenými kazuistikami, mapujícími příběhy pacientek přijatých k hospitalizaci na ženském gerontopsychiatrickém oddělení Psychiatrické léčebny v Kroměříži.

Authors present problems in understanding of the psychopathological spektrum “restlessness – agitation – aggression“ in routine clinical practice, further accompanied by summary of therapeutic approaches in management of agitation in hospitalized seniors. Problem of agitation in hospitalized seniors is presented with special attention paid to the differential diagnostics of agitation, what is demonstrated in three case reports of patients who have been hospitalized in women inpatient psychogeriatric ward of Mental hospital in Kromeriz.

Klíčová slova
neklid, agitovanost, agresivita, senioři, hospitalizace na gerontopsychiatrickém oddělení,
MeSH
demence diagnóza etiologie terapie MeSH
lidé MeSH
pacienti hospitalizovaní MeSH
psychomotorické poruchy farmakoterapie prevence a kontrola psychologie MeSH
psychomotorický neklid * diagnóza etiologie klasifikace patofyziologie terapie MeSH
senioři nad 80 let MeSH
senioři MeSH
Check Tag
lidé MeSH
senioři nad 80 let MeSH
senioři MeSH
ženské pohlaví MeSH
Publikační typ
kazuistiky MeSH
přehledy MeSH

Článek

Vliv canisterapie na dítě s dětskou mozkovou obrnou
[Effects of canistherapy on a child with poliomyelitis]

Lejčarová, Alena, 1978-
Autor Autorita
Skálová, Martina
Autor Autorita

Kontakt (České Budějovice). 2009 ; 11 (1) : 56-63.

ISSN 1212-4117
Medvik
Zdroj

Canisterapie se nejčastěji uplatňuje jako doplňková metoda u osob s dlouhodobým průběhem léčby s nepříznivou perspektivou. Jedna z forem canisterapie – polohování – je vhodná zejména pro děti s těžkými formami dětské mozkové obrny a pro děti s kombinovanými vadami. Cílem předkládané práce bylo zjistit, jak je sedmiletý chlapec s dystonicko-dyskinetickou formou dětské mozkové obrny a těžkou retardací psychomotorického vývoje schopen relaxovat v průběhu canisterapeutické lekce, zda a popř. v jakém časovém horizontu dojde k uvolnění jeho svalového napětí a zlepšení emočního ladění a zda pravidelné opakování canisterapeutických lekcí trvale zlepší stav dítěte. Práce je založena na technice zúčastněného pozorování. Sledovanými parametry byly dyskinetické pohyby hlavy a končetin dítěte, jejichž četnost v rámci canisterapeutického polohování byla ukazatelem jeho fyzického a psychického stavu. Pozorování bylo provedeno v průběhu deseti po sobě následujících lekcí s odstupem jednoho týdne kromě jedné výjimky, kdy bylo dítě nemocné. Díky polohování došlo ke snížení počtu dyskinéz přibližně na polovinu počáteční hodnoty a několikrát došlo dokonce k dočasnému úplnému vymizení dyskinéz. Dlouhodobé snížení jejich počtu vlivem canisterapie se však nepodařilo prokázat. Jednotlivé canisterapeutické lekce přispěly k celkové relaxaci dítěte a uvolnění svalového napětí dlaní a chodidel. Po lekcích bylo dítě spokojené a vždy s větší chutí komunikovalo se svým okolím. Přínos canisterapie, resp. polohování v rámci rehabilitačního programu chlapce, se ukázal být nesporný, je ovšem nutné zdůraznit, že získaná data a vyvozené závěry nelze zobecňovat na celou populaci dětí s touto formou dětské mozkové obrny, neboť i u jedinců se shodnou diagnózou se objevují značné rozdíly v efektu působení psa.

Canistherapy finds most frequently its applications as a supplementary method in persons with longterm course of the treatment with non-beneficial prognosis. One of forms of canistherapy – positioning – is particularly suitable for children with severe forms of poliomyelitis and those with combined defects. The target of the work presented here was to determine the ability to relax in a boy of 7 years of age with dystonic-dyskinetic form of poliomyelitis and severe retardation of the psychomotor development in the course of a canistherapeutic lesson; whether or possibly after what time period the relaxation of his muscle tone will be accomplished and emotional harmony will be improved and whether regular repeating of canistherapeutic lessons can permanently improve the child condition. The work is based on the technique of participating observation. The parameters investigated were dyskinetic motions of the head and limbs of the child, the frequency of which was a parameter of the physical and mental condition within the framework of canistherapeutic positioning. The observation was carried out in the course of ten subsequent lessons held at one-week intervals except one case when the child was ill. Thanks to positioning, a reduction was achieved in the rate of dyskinetic motions to about half the baseline value, and several times, even complete vanishing of dyskinesia was temporarily achieved. Long-term reduction in the rate to dyskinetic motions thanks to canistherapy was, however, not demonstrated. Particular canistherapeutic lessons contributed to the general relaxation of the child and relief of the muscle tension in palms and soles of the foot. After the lessons, the child was satisfied and always more interested in communication with the surroundings. The contribution of canistherapy or positioning within the framework of the rehabilitation programme of the boy was definitely demonstrated, but it is necessary to emphasize that the data acquired and conclusions derived cannot be generalized for the whole population of children with this form of poliomyelitis, since in individuals with the same diagnosis, there are differences in effects of the contact with the dog.