• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Our study compares the histological and immunohistochemical cellular composition of two different chondrocyte-seeded biomaterials and the results of their transplantation. Our study cohort included 21 patients, comprising 19 men and two women with a mean age of 32 years, who were affected by single chondral lesions of the femoral condyles. These patients were enrolled in our study and treated with arthroscopic implantation of the tissue Hyalograft C and/or Brno culture. Brno culture bioengineered with a fibrin-based scaffold contains round cells showing features of differentiated chondrocytes expressing S-100 protein and α-smooth muscle actin. In contrast, in the case of Hyalograft C, the scaffold was made up of a fibrillar network composed of biomaterial fibres of the esters of hyaluronic acid and cells resembling fibroblasts and myofibroblasts and expressing only α-smooth muscle actin. The average size of the defects was 2.5 cm2. Patients were evaluated using the standardized guidelines of the International Knee Documentation Committee. During the comparison of bioptic samples obtained from both patient cohorts, we did not observe any important differences in the histological makeup of the newly formed cartilage. The histological analysis of these two groups of homogeneous patients shows that this bioengineered approach, under proper indications, may offer favourable and stable clinical results over time, in spite of the different matrix and cellular composition of the two transplants used.

• MeSH
• aktiny metabolismus   MeSH
• artroskopie MeSH
• biokompatibilní materiály chemie   MeSH
• biopsie MeSH
• buněčná diferenciace MeSH
• chondrocyty cytologie   transplantace   MeSH
• chrupavka patologie   MeSH
• dospělí MeSH
• femur patologie   MeSH
• fibroblasty cytologie   MeSH
• kohortové studie MeSH
• koleno patologie   MeSH
• kyselina hyaluronová analogy a deriváty   chemie   MeSH
• lidé MeSH
• proteiny S100 metabolismus   MeSH
• tkáňové inženýrství metody   MeSH
• transplantace buněk metody   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• srovnávací studie MeSH

BACKGROUND: Randomized controlled trials studying the efficacy and safety of matrix-applied characterized autologous cultured chondrocytes (MACI) versus microfracture (MFX) for treating cartilage defects are limited. PURPOSE: To compare the clinical efficacy and safety of MACI versus MFX in the treatment of patients with symptomatic cartilage defects of the knee. STUDY DESIGN: Randomized controlled clinical trial; Level of evidence, 1. METHODS: Patients enrolled in the SUMMIT (Demonstrate the Superiority of MACI implant to Microfracture Treatment) trial had ≥1 symptomatic focal cartilage defect (Outerbridge grade III or IV; ≥3 cm(2)) of the femoral condyles or trochlea, with a baseline Knee Injury and Osteoarthritis Outcome Score (KOOS) pain value <55. The co-primary efficacy endpoint was the change in the KOOS pain and function subscores from baseline to 2 years. Histological evaluation and magnetic resonance imaging (MRI) assessments of structural repair tissue, treatment failure, the remaining 3 KOOS subscales, and safety were also assessed. RESULTS: Of the 144 patients treated, 137 (95%) completed the 2-year assessment. Patients had a mean age of 33.8 years and a mean lesion size of 4.8 cm(2). The mean KOOS pain and function subscores from baseline to 2 years were significantly more improved with MACI than with MFX (pain: MACI, 37.0 to 82.5 vs MFX, 35.5 to 70.9; function: MACI, 14.9 to 60.9 vs MFX, 12.6 to 48.7; P = .001). A significant improvement in scores was also observed on the KOOS subscales of activities of daily living (MACI, 43.5 to 87.2 vs MFX, 42.6 to 75.8; P < .001), knee-related quality of life (MACI, 18.8 to 56.2 vs MFX, 17.2 to 47.3; P = .029), and other symptoms (MACI, 48.3 to 83.7 vs MFX, 44.4 to 72.2; P < .001) for patients treated with MACI compared with MFX. Repair tissue quality was good as assessed by histology/MRI, but no difference was shown between treatments. A low number of treatment failures (nonresponders: MACI, 12.5% vs MFX, 31.9%; P = .016) and no unexpected safety findings were reported. CONCLUSION: The treatment of symptomatic cartilage knee defects ≥3 cm(2) in size using MACI was clinically and statistically significantly better than with MFX, with similar structural repair tissue and safety, in this heterogeneous patient population. Moreover, MACI offers a more efficacious alternative than MFX with a similar safety profile for the treatment of symptomatic articular cartilage defects of the knee.

• MeSH
• artroplastika subchondrální metody   MeSH
• autologní transplantace MeSH
• chondrocyty patologie   transplantace   MeSH
• dospělí MeSH
• kloubní chrupavka zranění   chirurgie   MeSH
• kolenní kloub patologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie metody   MeSH
• mladý dospělý MeSH
• následné studie MeSH
• poranění kolena patologie   chirurgie   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• randomizované kontrolované studie MeSH

BACKGROUND: Because there is limited information concerning the cruciate ligaments in proximal femoral focal deficiency, knee arthroscopy was used to identify the changes of cruciate ligaments and their relation to the different types of this deficiency. METHODS: Knee arthroscopy was performed in 21 consecutive patients with deficiency types III, IV, VII-IX using the Pappas classification. A new classification of the knee was created. It contains types I, II, III according to the findings of the anterior cruciate ligament (ACL) (type I: normal, type II: hypoplasia, type III: aplasia) and 3 subtypes A, B, C according to the findings of the posterior cruciate ligament (PCL) (type A: normal, type B: hypoplasia, type C: aplasia), respectively. Instrumented and radiologic drawer testing was provided additionally in 2010. RESULTS: The changes of the cruciate ligaments were found in all but 1 patient. Type I was found in only 2 patients. In 1, both cruciate ligaments were intact (type IA). In the other patient, the ACL was intact, but the PCL was absent (type IC). Hypoplastic ACLs (type II) were found in 4 patients, namely in 3 patients with normal PCLs (type IIA), whereas in 1 patient the PCL was absent (type IIC). In the majority of patients, the ACLs completely failed (type III, 15 patients). Absence of both cruciate ligaments was found in 8 patients (type IIIC). PCLs were intact in 4 patients (IIIA) or were hypoplastic in 3 patients (IIIB), respectively. Instrumental drawer testing was not reliable in patients of our group. Radiologic testing showed a posterior shift of the tibia in the majority of patients on the affected side. Anterior and posterior drawer tests were increased in a majority of patients, but did not directly correlate to the presence/absence of cruciate ligaments. CONCLUSIONS: Variable changes of the cruciate ligaments were found in all but 1 patient with proximal femoral focal deficiency. These changes were not related to the type of Pappas classification. Despite the lower clinical relevance of the changes in majority of patients, imaging of cruciate ligaments is recommend before lengthening of the extremity to avoid dislocation of the knee. LEVEL OF EVIDENCE: I - Testing of previously developed diagnostic criteria in series of consecutive patients.

• MeSH
• artroskopie metody   MeSH
• dítě MeSH
• femur abnormality   radiografie   MeSH
• kolenní kloub patologie   radiografie   MeSH
• lidé MeSH
• ligamentum cruciatum anterius patologie   radiografie   MeSH
• ligamentum cruciatum posterius patologie   radiografie   MeSH
• mladiství MeSH
• předškolní dítě MeSH
• tibie abnormality   MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• předškolní dítě MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Artroskopie kyčelního kloubu je v poslední době využívána při diagnostice a terapii obtíží v oblasti kyčle. Ne všechny bolesti v oblasti kyčle však mají svoji příčinu v kyčelním kloubu, proto musíme pacienta nejdříve pečlivě vyšetřit a pro indikaci artroskopie se musíme pokusit diferencovat, je-li příčina obtíží intraartikulární či extraartikulární. Artroskopie pomáhá odhalit a vyřešit nitrokloubní příčiny obtíží. Správný výběr pacientů je klíčem k dobrým výsledkům. Cílem článku je podat informace o současných indikacích a terapeutických možnostech artroskopie kyčelního kloubu. Operační artroskopie kyčelního kloubu je technicky obtížná, vyžaduje dostatečné zkušenosti a dobré technické vybavení.

Hip-joint arthroscopy has recently become established in the diagnostics and treatment of hip disorders. Not all pain experienced in the area of the hips originates in the hip joint, arthroscopy of the hip joint is only indicated for pain after appropriate clarification. Hip arthroscopy helps clarify intraarticular causes of problems. Proper patient selection is key to a successful outcome. The aim of this article is to provide actual information on current indications and surgical options of hip arthroscopy. However, arthroscopic operations of the hip are technically demanding as they require enough experience and good technical equipment.

• Klíčová slova
• bolest kyčle, artroskopické operace,
• MeSH
• artroskopie kontraindikace   metody   přístrojové vybavení   MeSH
• diagnostické techniky chirurgické přístrojové vybavení   využití   MeSH
• kyčelní kloub chirurgie   patologie   radiografie   MeSH
• lidé MeSH
• miniinvazivní chirurgické výkony MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Úvod. U pacientů s vrozeně krátkým femurem jsme studovali cévní zásobení dolních končetin s cílem popsat cévní změny, zjistit, zda jsou charakteristické pro jednotlivé typy postižení, a prokázat, že se nemění základní topografické uspořádání cév. Artroskopicky jsme se snažili prokázat změny zkřížených vazů a vztah těchto změn k jednotlivým typům vrozeně krátkého femuru. Materiál a metody. Cévní zásobení bylo studováno pomocí standardních technik computerové tomografie v kombinaci s angiografií u dvaceti čtyř pacientů (14 chlapců, 10 dívek, věk 1–19 let) s typy I–IV a VII–IX vrozeně krátkého femuru dle Pappasovy klasifikace. Artroskopie kolenního kloubu standardní technikou byla využita u jednadvaceti pacientů (11 chlapců, 10 dívek) skupiny III, IV,VII–IX. Výsledky. U dvaadvaceti pacientů souboru byl zjištěn normální typ cévního zásobení postižené končetiny cestou a. femoralis. U pacientů s typy I–IV byly výrazně změněny délka a průměr a. iliaca externa, a. femoralis a a. profunda femoris, přičemž a. profunda femoris odstupovala proximálněji ve srovnání s nepostiženou končetinou. U pacientů s typy VII–IX byly průměry tepen a odstup a. profunda femoris podobné nepostižené končetině. U dvou pacientů s typem III byl prokázán atypický průběh cév, kdy přední část stehna a pakloub byly zásobeny cestou a. iliaca externa přes a. femoralis, která na stehně končila. Zbytek končetiny byl zásoben z a. iliaca interna, která vstoupila na stehno dorzálně od kyčelního kloubu jako a. glutea inferior, pokračovala jako a. ischiadica a přecházela do a. poplitea. Nebyly prokázány významnější anastomózy mezi a. femoralis a dorzálně probíhajícími arteriemi při tomto typu cévního zásobení. Při artroskopii kolena byly až na jednu výjimku nalezeny variabilní změny zkřížených vazů (častěji předního zkříženého vazu) a nepodařilo se prokázat souvislost mezi stupněm postižení zkřížených vazů a závažností vrozeně krátkého femuru. Diskuze a závěr. CT angiografické rekonstrukce lze využít k prostorovému znázornění pakloubu a cévního zásobení končetiny. Byly zjištěny cévní změny u většiny postižených končetin, které nejsou typické pro jednotlivé typy klasifikace. Protože bylo prokázáno atypické cévní zásobení postižené končetiny u dvou pacientů, doporučujeme vyšetřovat cévní zásobení končetiny dostupnými metodami u závažných typů vrozeně krátkého femuru. Artroskopie kolena pravidelně prokázala variabilní postižení zkřížených vazů. Stav zkřížených vazů by měl být ověřen před prolongací končetin v rámci prevence dislokace kolenního kloubu.

• MeSH
• angiografie přístrojové vybavení   využití   MeSH
• artroskopie metody   využití   MeSH
• femur abnormality   krevní zásobení   MeSH
• financování organizované MeSH
• kolenní kloub abnormality   MeSH
• lidé MeSH
• ligamentum cruciatum anterius anatomie a histologie   MeSH
• ligamentum cruciatum posterius anatomie a histologie   MeSH
• nestejná délka dolních končetin vrozené   MeSH
• počítačová rentgenová tomografie využití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Výsledek léčby zlomeniny proximálního femuru vedle standardně provedeného operačního výkonu závisí na dalších faktorech. Po předoperačním vyšetření má na vývoj stavu pacienta vliv časnost operačního zákroku. Standardní součástí léčby zlomeniny proximálního femuru je prevence infekce a trombózy. Z hlediska pooperačního vývoje je vhodá svodná anestezie.. Zlomeniny krčku femuru jsou podle dislokace, věku a celkového stavu pacienta řešeny chirurgicky osteosyntézou, implantací totální endoprotézy nebo cervikokapitální endoprotézy. Zlomeniny pertrochanterické, intertorchanterické a subtrochanterické jsou řešeny osteosyntézou dynamickým skluzným šroubem nebo nitrodřeňovým implantátem. Součástí péče o pacienty se zlomeninou proximálního femuru je rehabilitační léčba a řešení sociální otázky. Zhodnocení rizika vzniku další zlomeniny a doporučení sekundární prevence zlomeniny u pacientů po zlomenině horního konce stehenní kosti by mělo být též nedílnou součástí léčby.

In addition to standard surgical procedure, the success of treatment of proximal femoral fracture is influenced by further factors. The sooner surgery is carried out following a preoperative medical examination, the greater the rate of patient improvement. Prevention of infection and thrombosis is a standard part of treatment of proximal femoral fractures. As a factor in improving a patient's postoperative development, local anesthesia is preferable. Femoral neck fractures are treated surgically by osteosynthesis, total hip arthroplasty or hemiarthroplasty, depending on the degree of fracture dislocation, as well the patient's age and condition. Intertrochanteric and subtrochanteric fractures are treated by osteosynthesis by dynamic hip screw or intramedullary implant. In the treatment of patients with proximal femoral fractures, it is also important to look at rehabilitation treatment and the patient's social situation. Evaluating the risk of future fractures, recommending secondary fracture prevention in patients with proximal femoral fracture should be an integral part of treatment.

• MeSH
• algoritmy MeSH
• anestezie metody   využití   MeSH
• financování organizované MeSH
• fraktury femuru chirurgie   terapie   MeSH
• fraktury kyčle chirurgie   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• medicína založená na důkazech trendy   MeSH
• náhrada kyčelního kloubu metody   MeSH
• ortopedické výkony metody   využití   MeSH
• pooperační péče metody   rehabilitace   MeSH
• předoperační péče metody   využití   MeSH
• sekundární prevence metody   MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi jako téma normy   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

PURPOSE OF THE STUDY Minimally invasive surgery (MIS) techniques have recently become a powerful and effective marketing instruments that are often perceived by the patient as the criterion of the surgeon?s and institution?s standard. In addition to studies reporting the benefits of minimally invasive procedures, some authors have recently found no such benefits or even pointed out some disadvantages. In this paper we present our own view of this issue. Our definition of minimally invasive surgery: a minimally invasive procedure is such that an optimally placed incision using anatomical intervals without damage to muscle insertions allows us to gain a good view of the operating field and to safely perform the planned surgery. Because of this optimal approach it is possible to make skin incisions shorter. MATERIAL Between April 21, 2005, and December 28, 2006, the first 40 MIS hip procedures were performed at the Department of Orthopaedic Surgery of the ILF Bulovka. Forty patients who, in the same period, were operated on from an anterolateral standard approach and who met the same indication criteria, including age, comprised a control group. In both groups all routinely used types of implants were included. METHODS For objective assessment of potential differences between surgical outcomes of the two techniques, the following parameters were recorded: operating time, peri-operative blood loss, pre- and post-operative Hb levels, Hb level on the first postoperative morning, amount of blood drained away with a Redon drain, number of anodyne applications (indirect evaluation of post-operative pain) and length of hospital stay. The parameters were compared for the cemented and the uncemented implants separately. The results were evaluated using the paired t-test, with the significance level set at a value of p?0.05. RESULTS A comparison of the MIS-AL results with those of the standard total hip replacement procedure did not show any significant differences, not even during further follow-up; by the end of 2008 no implant failure or necessity of revision arthroplasty was reported. DISCUSSION So far the only indisputable fact is that all the benefits of minimally invasive techniques described until now are merely related to time, as they facilitate a faster rate of soft tissue repair; therefore, these techniques only shorten recovery and thus speed up return of the operated hip to full function. CONCLUSIONS Based on comparison of the standard anterolateral and minimally invasive techniques it can be concluded that the MIS-AL approach is effective even without the use of special instrumentation. However, the results of this study failed to give unambiguous support to its advantage over the classical technique.

• MeSH
• cementování MeSH
• kyčelní protézy MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• miniinvazivní chirurgické výkony MeSH
• náhrada kyčelního kloubu metody   MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• srovnávací studie MeSH

Traumatic obturator dislocation of the hip without fracture associated with antero-lateral knee dislocation is considered to be an extreme injury. Such a case, which has never been treated in our department, is reported here. The patient was a 40-year-old man who suffered his injury in a motorcycle accident. He had ipsilateral traumatic obturator hip dislocation and anterior knee dislocation. Within two hours of injury dislocation reduction was carried out under general anaesthesia, the anterior cruciate ligament was reconstructed using BTB allograft and a CT scan was obtained. In this type of trauma CT-angiography is always indicated to detect any possible threat to limb vitality. The functional results were excellent and were directly dependent on the correct use of arthroscopy. At 3 years post-operatively, his hip and knee joints were examined. The Harris hip score was 98 points and the International Knee Documentation Score (IKDC) was also excellent. There was no neurological deficit, although this type of trauma is usually associated with neurological complications. At the time of examination the patient was symptom free.

• MeSH
• dopravní nehody MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• luxace kolena chirurgie   komplikace   radiografie   MeSH
• luxace kyčle chirurgie   komplikace   radiografie   MeSH
• motocykly MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH