• MeSH
• gastrointestinální nemoci MeSH
• probiotika MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
• střevní mikroflóra MeSH
• Publikační typ
• kongresy MeSH
• sborníky MeSH
• zprávy MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• gastroenterologie
• nutriční terapie, dietoterapie a výživa

Pokroky molekulární biologie významně rozšířily znalosti o vlastnostech probiotik a jejich terapeutických možnostech. V současnosti jsou k dispozici kromě nativních probiotik také probiotika rekombinantní a chimérická. Tato probiotika vytvářejí další terapeutické možnosti, jako jsou in-situ syntéza, sekrece a cílená aplikace biologicky aktivních molekul nebo vazba mikrobiálních toxinů na chimérickém lipopolysacharidu saprofytických mikrobů. Experimentální práce však značně předstihly klinické aplikace. V těchto je třeba přejít od obecné koncepce příznivého účinku probiotik k stanovení specifických účinků definovaných probiotických kmenů ve specifických situacích. V současné době jsou probiotické preparáty na trhu převážně jako potravinové doplňky, u nichž není vyžadována terapeutická účinnost. Možnosti probiotické terapie však vyžadují, aby byla vytvořena kritéria pro probiotická léčiva, což umožní další rozvoj této terapie v klinických oborech. V současné době jsou řešeny v souvislosti s probiotickou terapií některé další otázky jako možnost přenosu genotoxických a cytotoxických substancí, genů antibiotické rezistence, aplikace v neonatálním a perinatálním období nebo u imunosuprimovaných a polymorbidních jedinců. Výsledky těchto studií umožní využít potenciál probiotické terapie při zachování vysokého stupně její bezpečnosti.

Molecular biology significantly increased our knowledge of the properties of probiotics and their therapeutic potential. At present not only native but also recombinant and chimeric probiotics are available. These new generations of probiotics enable additional applications: in-situ synthesis, secretion and targeted administration of biological molecules as well as binding of microbial toxins by chimeric lipopolysaccharide of saprophytic microbes. Experimental trials are, however, much ahead of clinical applications. In these studies it is necessary to move from the general concept of suitable effects of probiotics to determination of specific effects of defined probiotic strains in specific situations. Probiotics are mostly marketed as nutritional supplements in which a therapeutic effect is not requested. Nevertheless, future development of probiotic therapy requires establishing of registration criteria for probiotic drugs. At present additional problems are investigated in connection with probiotic therapy. They include: transfer of genotoxic and cytotoxic substances, genes of antibiotic resistance, application in neonatal and perinatal life period, as well as in polymorbid and immunocompromised individuals. The results of these studies will hopefully enable to exploit the potential of probiotic therapy with simultaneous preservation of its high security.

• MeSH
• Bifidobacterium MeSH
• chimérismus MeSH
• Lactobacillus MeSH
• Lactococcus lactis MeSH
• lidé MeSH
• probiotika farmakologie   klasifikace   terapeutické užití   MeSH
• rekombinace genetická MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Probiotics are beneficial microorganisms, defined as "live microorganisms which, when administered in a reasonable amount, provide health benefits for the host". Not only the types of bacteria themselves, but also various other factors such as the ability to produce exopolysaccharides, biofilms, etc. significantly affect the positive effect of probiotics. Probiotic bacteria are extremely efficient in the production of biologically active substances – exopolysaccharides. These substances are important for their multilateral effects on the human organism. Significant properties of the exopolysaccharides produced by the lactic acid bacteria include anti-biofilm activity, prebiotic properties and other impacts of these substances on both beneficial and pathogenic bacteria of the digestive tract.

• MeSH
• biofilmy MeSH
• polysacharidy MeSH
• probiotika * MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Laktobacily radíme k baktériám mliečneho kvasenia, fermentujú sacharidy na kyselinu mliečnu. Profilom fermentovaných sacharidov sa jednotlivé druhy a kmene líšia, ale tento údaj nie je dostačujúci pre identifikáciu na úrovni druhu. Druhy a kmene sa líšia v sekvencii 16S rDNA a v medzigénovom priestore medzi 16S a 23S rDNA, ktoré umožňujú ich rozlíšenie a identifikáciu. Niektorí zástupcovia rodu Lactobacillus sú súčasťou probiotických prípravkov, vzhľadom na ich zdraviu prospešné účinky pre ľudský a zvierací organizmus. Sú schopné napríklad interagovať s imunitným systémom a pozitívne ho stimulovať, konzumáciou fermentovaných mliečnych výrobkov zmierňovať prejavy laktózovej intolerancie, skracovať postantibiotickú a cestovateľskú hnačku. Laktobacily taktiež produkujú bakteriocíny, antimikróbne účinné látky.

Lactobacilli rank among lactic acid bacteria, fermenting saccharides to produce lactic acid. The individual species and strains differ by the profiles of fermented saccharides, but this property is not sufficient for the identification at the species level. The species and strains differ in the 16S rDNA sequence and in the intergenic space between 16S and 23S rDNA, which make their differentiation and identification possible. Some representatives of the genus Lactobacillus are included in probiotic preparations with regard to their beneficial health effects on the human and animal organisms. For example, they are able to interact with the immune system and stimulate it positively, to reduce the manifestations of lactose intolerance by consuming fermented milk products, and to shorten postantibiotic and travellers’ diarrhoea. Lactobacilli also produce bacteriocins, antimicrobially active substances.

• MeSH
• bakteriociny MeSH
• farmakologie MeSH
• Lactobacillus fyziologie   genetika   imunologie   MeSH
• lidé MeSH
• probiotika MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Východisko. V ostatnom období sa objavili údaje o využití probiotík, medzi nimi aj Enterococcus faecium v liečbe chronickej hepatálnej encefalopatie pri cirhóze pečene. Výsledky získané preparátom Enterococcus faecium M-74 + Selén sa zhodnotia a porovnajú s tými, ktoré uverejnila Loguercio a spol. pre preparát Enterococcus faecium SF 68. Metódy a výsledky. Celkom 15 pacientov s cirhózou pečene, portálnou hypertenziou a chronickou hepatálnou encefalopatiou dostávalo okrem bežnej terapie probiotikum ”Enterococcus faecium M-74 + Selén”, 1 kapsulu denne v troch 4-týždňových obdobiach, oddelených dvoma 2-týždňovými prestávkami. V priebehu liečby bol každý pacient 9x vyšetrený. Závažnosť hepatálnej encefalopatie sme určovali stanovením indexu portálne systémovej encefalopatie z piatich vyšetrovaných parametrov (stavu vedomia, asterixis, testu spájania čísel, amoniaku v sére a EEG). Porovnali sme index na začiatku podávania probiotika a po jeho ukončení. Časový priebeh hladín amoniaku v sére a hodnôt testu spájania čísel v oboch štúdiách sa vzájomne porovnal na základe intervalových odhadov kvadratickej regresnej funkcie. Po liečbe sme zistili významné zlepšenie indexu portálne systémovej encefalopatie: klesol v priemere o 70 % ( 55 % až 85 %, interval 95% spoľahlivosti). Zlepšil sa mentálny stav, ustúpila asterixis. Po 8 až 9 týždňoch liečby hodnoty amoniaku v sére i testu spájania čísel sa významne priblížili k norme. EEG nález sa zlepšil a často i normalizoval. Pacienti v našej štúdii mali významne nižšie počiatočné hodnoty amoniaku v sére (zvýšenie o 31 % nad normu) i testu spájania čísel (zvýšenie o 60 %) ako u Loguercio et al. (zvýšenie o 243 % a 238 %). V priebehu našej liečby sa hodnoty znížili o 20 a 30 %, v porovnávanej o 50 a 70 %. Je zaujímavé, že výrazne vyšší relatívny liečebný efekt sa dosiahol pri ťažšom stupni poruchy v porovnávanej štúdii ako pri ľahšom stupni poruchy v našej štúdii. Závery.Naše výsledky potvrdzujú predpokladaný priaznivý účinok probiotika „Enterococcus faecium M-74 + Selén” na hepatálnu encefalopatiu.

Background.. Several reports about usefulness of probiotics, including Enterococcus faecium in the treatment of chronic hepatic encephalopathy in patients with liver cirrhosis have been recently published. The results obtained by the administration of Enterococcus faecium M-74 + seleniumwill be evaluated and compared with those published by Loguercio et al. for Enterococcus faecium SF 68. Methods and Results. Fifteen patients with liver cirrhosis, portal hypertension and chronic hepatic encephalopathy were treated, beside the standard therapy, alsowith one capsule of probiotic „Enterococcus faeciumM-74 + Selenium“ per day in three four-week periods, separated by two fortnight pauses. During the treatment, every patient was examined 9-times. The severity of chronic hepatic encephalopathy was evaluated with the aid of the portal systemic encephalopathy index, calculated from5 parameters (mental stage, asterixis, number connecting test, blood ammonia, EEG). The indexes of initial and final values were compared. The time course of blood ammonia levels and that of results from number connecting test in either study were mutually compared on the basis of interval estimates of quadratic regression function. Significant improvement of the portal systemic encephalopathy index after the treatment was found: it decreased in average by 70 % (55 to 85 %, interval 95% confidence interval). The mental stage improved and the asterixis disappeared. The blood ammonia levels as well as the results from the number-connecting test after 8–9 weeks significantly approached the normal pattern. EEG findings improved and they were often normalised. Our starting blood ammonia levels (increased by 31%above norm) and results fromthe connecting test (increased by 60 %) were significantly lower accordingly the Loguercio et al. (increased by 243 and 238 %, respectively). During the treatment, the values in our study decreased by 25 % and 30 %, in the compared study by 50 % and 70 %. Conclusions. Our results proved the hypothetical favourable effect of probioticum Enterococcus faecium M-74 + Selenium on chronic hepatic encephalopathy. Interestingly, a markedly higher relative therapeutic effect has been achieved in more serious disorder in comparison with the less severe disorders in the present study.

• MeSH
• amoniak metabolismus   MeSH
• jaterní cirhóza etiologie   komplikace   terapie   MeSH
• jaterní encefalopatie terapie   MeSH
• lidé MeSH
• probiotika aplikace a dávkování   MeSH
• selen aplikace a dávkování   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Probiotika a bioterapeutická agens jsou definována jako živé mikroorganizmy, které po požití modifikují složení střevní mikroflóry člověka a přinášejí mu tím zdravotní prospěch. V posledních několika letech jsou tyto mikroorganizmy předmětem velkého medicínského zájmu. Na počátku 21. století se objevily první vědecké práce zkoumající potencionální probiotické vlastnosti bakteriálních kmenů izolovaných z mateřského mléka. Složení střevní mikroflóry je závislé primárně na osídlení střeva bezprostředně po porodu, jehož zdrojem může být vaginální sliznice, střevní mikroflóra matky, nemocniční prostředí porodnice a pravděpodobně i bakterie přítomné v mateřském mléce matky. Vzhledem k tomu, že mateřské mléko je zlatým standardem pro výživu kojence a tedy i vývoj kojeneckých formulí, je klíčové objasnění úlohy bakterií přítomných v mateřském mléce a jejich vztahu k prebiotickým oligosacharidům. Autor přehledného článku shrnuje některé moderní poznatky o probioticích a jejich potencionálním výskytu v mateřském mléce člověka.

Probiotics and biotherapeutic agents are defined as live microorganisms that, following ingestion, modify the composition of the human intestinal microflora, thus bringing health benefits. In several recent years, these microorganisms have been the subject of major medical interest. In early twenty-first century, initial scientific papers appeared concerning possible probiotic potential of bacterial strains isolated from breast milk. The composition of the intestinal microflora is primarily dependent on intestinal colonization immediately after birth the sources of which may be the vaginal mucosa, maternal intestinal microflora, hospital-like environment of the maternity unit and, possibly, the bacteria present in maternal breast milk. Given the fact that breast milk is the gold standard for infant nutrition and the development of infant formulae, it is essential to elucidate the role of bacteria present in human breast milk and their relationship to prebiotic oligosaccharides. The author summarizes some up-to-date knowledge on probiotics and their potential occurrence in human breast milk.

• Klíčová slova
• kolonizace,
• MeSH
• financování organizované MeSH
• lidé MeSH
• mateřské mléko chemie   MeSH
• prebiotika MeSH
• probiotika MeSH
• střevní sliznice mikrobiologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Probiotika a bioterapeutická agens jsou definována jako živé mikroorganizmy, které po požití modifikují složení střevní mikroflóry člověka a přinášejí mu tím zdravotní prospěch. V posledních několika letech jsou tyto mikroorganizmy předmětem velkého medicínského zájmu. Na počátku 21. století se objevily první vědecké práce zkoumající potencionální probiotické vlastnosti bakteriálních kmenů izolovaných z mateřského mléka. Složení střevní mikroflóry je závislé primárně na osídlení střeva bezprostředně po porodu, jehož zdrojem může být vaginální sliznice, střevní mikroflóra matky, nemocniční prostředí porodnice a pravděpodobně i bakterie přítomné v mateřském mléce matky. Vzhledem k tomu, že mateřské mléko je zlatým standardem pro výživu kojence a tedy i vývoj kojeneckých formulí, je klíčové objasnění úlohy bakterií přítomných v mateřském mléce a jejich vztahu k prebiotickým oligosacharidům. Autor přehledného článku shrnuje některé moderní poznatky o probioticích a jejich potencionálním výskytu v mateřském mléce člověka.

Probiotics and biotherapeutic agents are defined as live microorganisms that, following ingestion, modify the composition of the human intestinal microflora, thus bringing health benefits. In several recent years, these microorganisms have been the subject of major medical interest. In early twenty-first century, initial scientific papers appeared concerning possible probiotic potential of bacterial strains isolated from breast milk. The composition of the intestinal microflora is primarily dependent on intestinal colonization immediately after birth the sources of which may be the vaginal mucosa, maternal intestinal microflora, hospital-like environment of the maternity unit and, possibly, the bacteria present in maternal breast milk. Given the fact that breast milk is the gold standard for infant nutrition and the development of infant formulae, it is essential to elucidate the role of bacteria present in human breast milk and their relationship to prebiotic oligosaccharides. The author summarizes some up-to-date knowledge on probiotics and their potential occurrence in human breast milk.

• Klíčová slova
• kolonizace,
• MeSH
• financování organizované MeSH
• lidé MeSH
• mateřské mléko chemie   MeSH
• prebiotika MeSH
• probiotika MeSH
• střevní sliznice mikrobiologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Výskum probiotík pre akvakultúru je v ranom štádiu a pre ich implementáciu je potrebné vykonať ešte množstvo experimentov. Laktiplantibacily patria medzi mikroorganizmy, ktoré sa najčastejšie používajú na prípravu probiotických preparátov. Doterajšie výsledky nie sú postačujúce, práve preto sú potrebné ďalšie štúdie. Výber probiotík pre akvakultúru a ich vývoj pre komerčné využitie v akvakultúre je mnohostupňový a multidisciplinárny proces vyžadujúci si v prvej etape základný a neskôr aj aplikovaný výskum a posúdenie jeho použitia v praxi. Cieľom štúdie bolo pripraviť probiotické krmivo pre ryby s využitím pomocných látok a následne sledovať prežívateľnosť probiotických bakteriálnych buniek v krmive počas 9-mesačného skladovania pri chladničkovej (4 °C) a izbovej teplote (22 °C). Na prípravu krmiva bol použitý kmeň Lactobacillus plantarum R2 Biocenol™ (CCM 8674) (podľa novej taxonómie Lactiplantibacillus plantarum), potenciálne využiteľný pre probiotické účely v akvakultúre. Lepšia prežívateľnosť probiotických bakteriálnych buniek bola zaznamenaná vo vzorkách krmiva A (Aquatex 41 HMD) v porovnaní so vzorkami probiotických peliet B (Inicio 918-2). Keďže oxidácia mastných kyselín v krmive ovplyvňuje nutričnú kvalitu jednotlivých komponentov krmiva, predpokladáme, že vyššie množstvo oleja v krmive B negatívne ovplyvnilo prežívateľnosť probiotických bakteriálnych buniek. Najvyššie počty životaschopných probiotických baktérií boli zaznamenané pri 4 °C skladovania krmiva. Po 9 mesiacoch skladovania pri chladničkovej teplote počty laktiplantibacilov vo vzorkách krmiva A klesli z hodnoty 7,30 log10KTJ/g na počet 5,57 log10KTJ/g. Teplota je považovaná za rozhodujúci faktor ovplyvňujúci životaschopnosť a prežívateľnosť probiotických baktérií počas doby skladovania.

Research in probiotics for aquaculture is at an early stage of development and much work is still needed. Lactiplantibacilli belong to the microorganisms most frequently used to prepare the probiotics. The available information is inconclusive, since few experiments with sufficiently robust design have been conducted to permit critical evaluation. The development of probiotics applicable to commercial use in aquaculture is a multistep and multidisciplinary process requiring both empirical and fundamental research, full-scale trials, and an economic assessment of its use. The aim of the study was to prepare a probiotic aquafeed via excipients and subsequently to observe the survival of probiotic bacterial cells in the feed during the nine months storage period at a refrigerator (4 °C) or room temperature (22 °C). The strain Lactobacillus plantarum R2 Biocenol™ (CCM 8674) (according to the new taxonomy Lactiplantibacillus plantarum), potentially usable as a probiotic in aquaculture, was administered to prepare the aquafeed. Better survival of probiotic bacterial cells was recorded in a samples of pellets A (Aquatex 41 HMD) compared to the samples of probiotic pellets B (Inicio 918-2). Since oxidation of fatty acids in feed affects the nutritional quality of individual feed components, we assume that higher amounts of oil in feed B negatively affected the survival of probiotic bacterial cells. The highest numbers of viable probiotic bacteria cells were recorded at 4 °C storage of probiotic feed samples. The number of lactiplantibacilli dropped from 7.30 log10CFU . g–1 to 5.57 log10CFU . g–1 after the nine months storage period of feed samples A at 4 °C. Temperature is considered as a critical factor influencing probiotic viability and survival during storage period.

• MeSH
• konzervace potravin MeSH
• krmivo pro zvířata * analýza   mikrobiologie   MeSH
• Lactobacillus plantarum izolace a purifikace   MeSH
• Oncorhynchus mykiss imunologie   MeSH
• probiotika * MeSH
• ryby * imunologie   MeSH
• výzkumný projekt MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Perorální osídlení probiotickým kmenem E. coli (vakcina COLINFANT) dětí alergických matek po narození snížilo významně: 1) výskyt bakteriálních patogenů ve střevě, především druhů Klebsiella, Pseudomonas aeruginosa a Staphyloccocus epidermidis. 2) výskyt klinických příznaků alergie - u osídlené skupiny dětí alergických matek sledovaných do 3 let věku byla alergie prokázána pouze u jednoho dítěte, zatímco u kontrolních, neosídlených dětí byla alergie prokázána u 14 dětí (36%, p< 0,001). První případy se u kontrolní skupiny vyskytly již ve věku 3 měsíců. 3) Hladiny IgE byly zvýšené u 83% a 84% skupin alergických matek, 16% dětí osídlené sklupiny a 8% dětí kontrolní skupiny alergických matek. 4) Ovlivnilo hladiny některých cytokinů (IL-4,IL-5, IL-6 a IL-13). Hladinu těchto cytokinů u osídlených dětí alergických matek zůstaly podobné jako u zdravých matek, zatímco u kontrolních dětí alergických matek jejich hladiny mezi 2-3 rokem stoupaly. Ve studii bylo prokázáno, že osídlení probiotickýcm kmenem E. coli po narození je účinným preventivním opatřením u dětí alergických matek.

Oral colonization with a probiotic E.coli strain afer birth in infa nts of allergic mothers decrea sed significantly: 1) The numb er of bacterial pathogens in the intestine, particularly strains of Pseudo monas aeruginosa, Klebsiella and Staphyloccocus epidermidis. 2) Incid ence of clinical symptoms of allergy – from the colonized group only 1 child su ffered from alllergy, while in control infants of allergic mother s allergies appeared in l4 infants (36 %, p < 0.00l). 3) IgE levels were increased in 83 % and 84 % of allergic mothers, l6 % of infants of colonize d and 8 % of control allergic mothers. 4) Levels of some cytokines ( IL-4, IL-5, IL-6 and IL-l3) equaled those of children from healthy mothers, but increased in infants of allergic control mothers between years 2-3. Targeted colonization of the intestine after birth with a probiotic E. coli strain may be a useful preventive measure in infant s of allergic mothers.

• Klíčová slova
• Colinfant,
• MeSH
• alergie diagnóza   krev   prevence a kontrola   MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• imunita získaná od matky účinky léků   účinky záření   MeSH
• lidé MeSH
• matky MeSH
• novorozenec MeSH
• probiotika aplikace a dávkování   farmakologie   MeSH
• střevní sliznice mikrobiologie   MeSH
• vakcíny proti Escherichia coli aplikace a dávkování   farmakologie   imunologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH

Niektoré kmene laktobacilov sú vďaka svojim probiotickým vlastnostiam využívané v potravinárstve a vo výživových doplnkoch. Na našom pracovisku je testovaných 8 kmeňov laktobacilov, pochádzajúcich zo žalúdočných slizníc jahňaťa a kozľaťa, na potenciálne využitie v probiotických prípravkoch pre humánnu, a/alebo veterinárnu medicínu. Sanguinarín je majoritným alkaloidom in vitro kultúr rastlín čeľade Papaveraceae. Vďaka svojmu antimikróbnemu, antimykotickému, antiplakovému a protizápalovému účinku našiel uplatnenie v stomatologických prípravkoch. Spolu s ďalšími alkaloidmi je obsiahnutý aj v prípravku na zvýšenie apetítu hospodárskych zvierat. V tejto práci sme sa zamerali na sledovanie antibakteriálneho vplyvu sanguinarínu, vyizolovaného zo suspenzných kultúr maku siateho, na vybrané kmene laktobacilov. Z nami testovaných laktobacilov bol voči sanguinarínu najmenej citlivý L. reuteri KO5 s MIC 0,6 mg.ml-1. Nasledovali L. murinus C, L. mucosae D a L. plantarum KG4, zhodne s MIC 0,3 mg.ml-1. V prípade použitia kombinácie dvoch a viacerých kmeňov mikroorganizmov v jednom prípravku je potrebné poznať ich vzájomnú schopnosť ovplyvňovať svoj rast a prežívanie. Na testovanie vzájomného vplyvu laktobacilov bola použitá prúžková metóda na agarových platniach. Zo získaných výsledkov vyplýva, že pre použitie v kombinovaných prípravkoch sú najvhodnejšie kmene L. reuteri E, L. plantarum KG1 a L. reuteri KO4m. Kľúčové slová: Lactobacillus spp. • probiotiká • výživové doplnky • sanguinarín

Some lactobacilli strains are used as probiotics in food industry and in dietary supplements. Eight lactobacilli strains, originated from the stomach of the lamb and goatling, are tested for their potential use in human and/or veterinary medicine in our department. Sanguinarine is a major alkaloid of Papaveraceae suspension cultures. For its antimicrobial, antifungal, anti-plaque and anti-inflammatory properties sanguinarine found application in dental preparations. A mixture of sanguinarine with other alkaloids is used for appetite stimulation of livestock. This paper is focused on testing of selected lactobacilli sensitivity to sanguinarine, isolated from the opium poppy suspension cultures. L. reuteri KO5 demonstrated the lowest sensitivity (MIC 0.6 mg.l-1). Other less sensitive strains were L. murinus C, L. mucosae D and L. plantarum KG4 (MIC 0.3 mg.l-1). For a combination of more strains of microorganisms in one preparation it is necessary to know their ability to influence their growth and survival. To test the mutual influence of lactobacilli, the streak line method on agar plates was used. The results show that the strains L. reuteri E, L. plantarum KG1 a L. reuteri KO4m are the most suitable ones for the use in combinations. Keywords: Lactobacillus spp. • probiotics • food supplements • sanguinarine

• MeSH
• antibakteriální látky MeSH
• kultivační média MeSH
• Lactobacillaceae cytologie   MeSH
• Lactobacillus * klasifikace   metabolismus   MeSH
• Papaver MeSH
• potravní doplňky MeSH
• probiotika * MeSH