Změny spánku a bdění jsou častými nežádoucími účinky léků a lze je řadit do nozologických skupin nespavost, hypersomnolence, poruchy dýchání ve spánku, parasomnie a poruchy pohybu související se spánkem dle Mezinárodní klasifikace nemocí, 3. vydání, revize textu. Tento přehledový článek vyjmenovává, které léky mohou abnormity a nemoci spánku a bdění vyvolat, a nastiňuje, jakým způsobem tyto nežádoucí účinky nastávají.
Sleep and wake cycle changes are common adverse effects of medications and can be classified into nosological groups of insomnia, hypersomnolence, sleep-related breathing disorders, parasomnias, and sleep-related movement disorders according to the International Classification of Sleep Disorders, 3rd edition, Text Revision. This review article enumerates which medications can induce sleep-wake cycle abnormalities and diseases and outlines how these adverse effects occur.
Jednorázové ozáření gama nožem má své jasné radiobiologické výhody, ale současně také limitace, dané nejčastěji velikostí nádoru. Radiochirurgická léčba pak může být rozdělena i do několika sezení, přičemž každé sezení je přerušováno dostatečně dlouhým časovým intervalem závisejícím na léčebném režimu. Poslední technický rozvoj gama nože umožnil rozšířit indikační spektrum pomocí integrovaného cone beam CT a neinvazivní fixace termoplastickou maskou na indikace, které nejsou vhodné k jednorázovému ozáření, ale je možné je léčit hypofrakcionovaně s hlavní přidanou hodnotou gama nože, tedy submilimetrovou přesností ozáření, vysokou konformitou aplikované dávky a strmým gradientem spádu dávky za hranicí nádoru. Informace o hypofrakcionačních ozařovacích schématech jsou ale omezené a optimální doporučení se stále hledají. Jejich hodnocení je proto velmi aktuálním tématem.
One single irradiation using the gamma knife has its clear radiobiological advantages, but also limitations, most often due to the size of the tumor. Radiosurgical treatment can then be divided into several sessions, with each session interrupted by a sufficiently long-term interval depending on the treatment regimen. The latest technical development of the gamma knife has made it possible to expand the indications using integrated cone beam CT and non-invasive fixation with a thermoplastic mask to indications that are not suitable for single irradiation; these can be treated hypofractionally by utilizing the main added benefit of the gamma knife, i.e., submillimeter accuracy of irradiation, high conformity of the applied dose, and steep gradient of the dose gradient beyond the tumor boundary. However, information on hypofractionation irradiation schemes is limited and optimal recommendations are still being sought. Their evaluation is therefore a very current topic.
- MeSH
- Radiation Dose Hypofractionation MeSH
- Humans MeSH
- Neoplasm Metastasis radiotherapy MeSH
- Brain Neoplasms * surgery radiotherapy secondary MeSH
- Radiosurgery methods MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Publication type
- Review MeSH
Paraneoplastické neurologické syndrómy (PNS) s extrapyramídovými príznakmi predstavujú rozsiahlu skupinu ochorení, ktorá sa stále rozširuje s objavovaním nových autoprotilátok poškodzujúcich nervový systém. Na rozdiel od neurodegeneratívnych ochorení však môžu byť tieto ochorenia potencionálne liečiteľné. Tento článok prináša prehľad klinického obrazu jednotlivých PNS, ako aj návod na ich diagnostiku a liečbu, potrebnú pre klinickú prax.
Paraneoplastic neurological syndromes (PNS) with movement disorders represent a broad group of disorders, which is still growing due to discovery new autoantibodies damaging the nervous system. However, in contrast to neurodegenerative diseases, these disorders can be potentionally treatable. This review brings an overview of the clinical picture of a particular PNS, as well as instructions on how to diagnose and treat them in clinical practice.
- Keywords
- extrapyramidové symptomy,
- MeSH
- Autoantibodies MeSH
- Humans MeSH
- Paraneoplastic Syndromes, Nervous System * etiology physiopathology MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Publication type
- Review MeSH
Úvod: Telerehabilitace se zdá být velmi nadějnou alternativou k běžné rehabilitační péči a mohla by být přínosná i u osob s neurologickým onemocněním. Cíl: Cílem studie bylo zmapovat dosavadní publikovanou evidenci v oblasti telerehabilitace u dospělých osob se získaným neurologickým onemocněním. Metodika: V rámci systematické rešerše byly vyhledány dostupné klinické studie publikované na téma telerehabilitace u osob s neurologickým onemocněním v období 2010–2023. Vyhledávání probíhalo pomocí zvolené kombinace klíčových slov (telerehabilitation, telemonitoring, telemedicine, teleneurology, neurorehabilitation, multiple sclerosis, stroke, Parkinson‘s disease, neurological disorders). Kritéria pro zařazení splňovaly studie publikované v anglickém jazyce a s účastníky mladšími 18 let. Vyřazeny byly studie zaměřující se pouze na telemonitoring bez rehabilitační intervence. Pro účely vyhodnocení kvality studií byla využita škála PEDro (1–11). Na základě této hodnoticí škály byly vyřazeny studie nižší kvality (< 4) a následně podrobně analyzovány studie vyšší kvality. Výsledky: Celkem bylo nalezeno 190 studií. Po odstranění duplikací a studií, které nesplňovaly podmínky (nebyly zaměřeny na dospělé pacienty, byly pouze rešeršemi nebo nebyl dostupný full-text) zůstalo do analýzy 111 studií. Z toho 49 se týkalo telerehabilitace u roztroušené sklerózy, 41 po cévní mozkové příhodě, 16 u Parkinsonovy choroby, 4 telerehabilitace u poruch řeči a 8 dalších u jiných diagnóz (4 kraniotraumata, 2 poranění míchy, 1 amyotrofická laterální skleróza a 1 demence). Mezi intervence poskytované formou telerehabilitace se řadil nejčastěji kognitivní trénink, dále terapie zaměřená na horní končetinu, kombinovaný trénink, trénink chůze nebo také terapie únavy. Závěr: Z výsledků je patrné, že intervence poskytované prostřednictvím telerehabilitace jsou velmi rozmanité a mohou přinášet výsledky v některých případech srovnatelné s běžnou rehabilitací. Zdá se, že telerehabilitace je nejlépe využitelná u osob s roztroušenou sklerózou a cévní mozkovou příhodou.
Introduction: Telerehabilitation seems to be a very promising alternative to conventional rehabilitation care and could also be beneficial for people with neurological diseases. Aim: The aim of the study was to map the existing published evidence in the field of telerehabilitation in adults with acquired neurological disease. Methods: A systematic search was conducted to identify available clinical studies published on telerehabilitation in people with neurological disease between 2010 and 2023 using a selected combination of keywords (telerehabilitation, telemonitoring, telemedicine, teleneurology, neurorehabilitation, multiple sclerosis, stroke, Parkinson’s disease, neurological disorders). Studies published in English and with participants under 18 years of age met the inclusion criteria. Studies focusing only on telemonitoring without rehabilitation intervention were excluded. The PEDro scale (1–11) was used to assess the quality of the studies. Based on this rating scale, studies of lower quality (< 4) were excluded, and then higher quality studies were analyzed in detail. Results: A total of 190 studies were identified. After removing duplicates and studies that did not meet the eligibility criteria (not focused on adult patients, were searches only, or full-text was not available), 111 studies remained for analysis. Of these, 49 were related to telerehabilitation for multiple sclerosis, 41 for stroke, 16 for Parkinson’s disease, 4 to telerehabilitation for speech disorders, and 8 for other diagnoses (4 craniotraumas, 2 spinal cord injuries, 1 amyotrophic lateral sclerosis, and 1 dementia). Interventions provided through telerehabilitation included most commonly cognitive training, then upper limb-focused therapy, combined training, gait training, or fatigue therapy. Conclusion: The results show that the interventions provided through telerehabilitation are very diverse and can produce results in some cases comparable to conventional rehabilitation. Telerehabilitation seems to be most useful for people with multiple sclerosis and stroke.
- MeSH
- Clinical Studies as Topic MeSH
- Humans MeSH
- Meta-Analysis as Topic MeSH
- Nervous System Diseases rehabilitation MeSH
- Parkinson Disease rehabilitation MeSH
- Stroke Rehabilitation methods MeSH
- Multiple Sclerosis rehabilitation MeSH
- Telerehabilitation * MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Publication type
- Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH
Východiska: Akutní mozkový infarkt (acute cerebral infarction; ACI) je časté cerebrovaskulární onemocnění charakterizované akutním nástupem a závažným stavem. Cíl: Naším cílem bylo posoudit vliv empatie a psychologické intervence win-win na ošetřovatelskou péči o pacienty s ACI v důsledku psychického stresu a vliv různých způsobů zvládání stresu. Metody: Pacienti s ACI (n = 50), kteří byli od června 2021 do prosince 2022 podrobeni rutinní ošetřovatelské intervenci, byli zařazeni do kontrolní skupiny, zatímco pacienti (n = 50), kteří byli od ledna 2023 do června 2024 podrobeni rutinní ošetřovatelské intervenci kombinované s empatií a psychickou intervencí win-win, byli zařazeni do studijní skupiny. Výsledky: Studijní skupina měla vyšší skóre v dimenzi konfrontace, ale nižší skóre v dimenzích vyhýbání se a rezignace než kontrolní skupina (p < 0,05). Skóre General Self-Efficacy Scale (GSES) se zvýšilo, zatímco skóre Fear of Progression Questionnaire-Short Form (FoP-Q-SF) se snížilo ve srovnání s hodnotami před intervencí v obou skupinách. Studijní skupina měla vyšší skóre GSES, ale nižší skóre FoP-Q-SF než kontrolní skupina (p < 0,05). Skóre Stroke-Specific Quality of Life Scale se v obou skupinách zvýšilo ve srovnání s hodnotami před intervencí (p < 0,05). Závěr: Empatie a psychologická intervence win-win mohou zmírnit psychický stres pacientů s ACI a jejich příbuzných a zlepšit způsoby, jak pacienti zvládají situaci.
Background: Acute cerebral infarction (ACI) is a common cerebrovascular disease characterized by acute onset and severe condition. Aim: We aimed to assess the effect of empathy and win- -win psychological intervention on the nursing of patients with ACI based on psychological stress and coping styles. Methods: ACI patients (N = 50) who were given routine nursing intervention from June 2021 to December 2022 were enrolled as a control group, while patients (N = 50) who were given routine nursing intervention combined with empathy and win-win psychological intervention from January 2023 to June 2024 were enrolled as a study group. Results: The study group had a higher score in the confrontation dimension, but lower scores in the avoidance and resignation dimensions than those from the control group (P < 0.05). The General Self-Efficacy Scale (GSES) score increased, while the Fear of Progression Questionnaire-Short Form (FoP-Q-SF) score decreased in both groups compared with those before intervention. The study group had a higher GSES score, but a lower FoP-Q-SF score than those from the control group (P < 0.05). The Stroke-Specific Quality of Life Scale score increased in both groups compared with that before intervention (P < 0.05). Conclusion: Empathy and win-win psychological intervention can alleviate the psychological stress in ACI patients and their relatives, improve patients‘ coping styles.
- Keywords
- psychologická intervence,
- MeSH
- Empathy MeSH
- Humans MeSH
- Brain Infarction * nursing psychology MeSH
- Nursing MeSH
- Surveys and Questionnaires MeSH
- Resilience, Psychological MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
