Imunohistochemické a molekulárně genetické metody prokázaly, že většinu lymfoproliferativních lézí kůže z B-buněk představují primární lymfomy, ne sekundární lymfomový rozsev nebo psudolymfomy. Je popsán vývoj klasifikačních systémů primárních kožních B lymfomů a některé nově definované jednotky, zvláště: primární kožní lymfom z B-buněk marginální zóny, primární kožní lymfom z buněk folikulámích center a velkobuněčný B lymfom dolní končetiny. Většina primárnich B lymfomů kůže dobře odpovídá na léčbu a má příznivou prognózu.
Most lymphoproliferative B cell cutaneous lesions do represent primary lymphomas, not a secondary lymphomatous spread or pseudolymphoma* A description of the development of classification systems for primary cutaneous B lymphomas is given concerning especially some newly defined lesions: primary cutaneous marginal zone B cell lymphoma, primary cutaneous follicular centre cell lymphoma and large B cell lymphoma of the legs. Majority of primary cutaneous B lymphomas answer well the treatment and have a favourable prognosis.
Seminars in oncology, ISSN 0093-7754 vol. 29, no. 1, suppl. 2, February 2002
125 s. : il., tab. ; 28 cm
- MeSH
- Immunotherapy methods utilization MeSH
- Leukemia, B-Cell therapy MeSH
- Antibodies, Monoclonal administration & dosage therapeutic use MeSH
- Antineoplastic Combined Chemotherapy Protocols MeSH
- Publication type
- Collected Work MeSH
- Conspectus
- Patologie. Klinická medicína
- NML Fields
- onkologie
- hematologie a transfuzní lékařství
- farmakoterapie
V rámci lymfómovej klasifikácie podľa SZO je primárny mediastinálny (týmusový) veľkobunkový B-lymfóm (PMVBL) považovaný za podtyp difúzneho veľkobunkového B-lymfómu (DVBL) s typickou klinickou prezentáciou. V súbore 15 biopticky verifikovaných prípadov PMVBL boli analyzované črty jeho morfológie vo vzťahu k variabilite bunkového obrazu. Väčšina prípadov (n=12) vykazovala blastický pleomorfný obraz, ktorý pripomínal morfológiou nádorových buniek polymorfný centroblastóm Kielskej klasifikácie. V časti z nich (n=5) mali nádorové bunky súčasne svetlobunkový až lakunárny vzhľad, zatiaľ čo črty výraznej anaplázie boli zriedkavé (1 z 12). V ostatných prípadoch (n=3) bol prítomný monotónny moiíolncfiVkv obraz zložený z menších uniformných blastov s monocytoidnými črtami cytoplazmy. Pri známej genotypickej variabilite nádorov typu difúzneho veľkobunkového B-lymfómu nie je jasný vzťah tohoto parametra k opísaným morfologickým variantom PMVBL, aj keď expresia monotypického c-Ig identifikovaná v časti prípadov by podporovala postfolikulový pôvod nádorových elementov PMVBL. Pri uvedenej morfologickej variabilite a neznalosti klinických dát sa odporúča nádor klasifikovať ako typ DVBL a podporiť jeho zaradenie do klinického subtypu PMVBL len pri definovanej klinickej prezentácii a priebehu ochorenia.
In the WHO lymphoma classification, primary mediastinal (thymic) large B-cell lymphoma (PMVBL) is defined as a subtype of diffuse large B-ceU lymphoma (DLBCL) showing typical clinical manifestation. The patterns related to variability of tumor cell morphology were analyzed in the setting of 15 bioptically verified PMVBL cases. In the majority of the cases (n=12), the tumor showed pleomorphic blastic morphology with individual cell patterns resembling those of polymorphic centroblastoma of the Kiel classification. In addition, some of the cases had clear-cell and/or lacunar appearance (5/12), while distinctive anaplastic appearance was rare (1/12). Other cases (n=3) showed a monotonous morphology of uniform smaller-sized blasts with monocytoidlike cytoplasm. The described morphologic variants of PMVBL might be related to the known genotypic variability of DLBCL, although monotypie c-Ig expression verified in some of the cases would support post-follicular stage of the tumor cell development. In the absence of clinical data and within the described morphologic variability, it is recommended to prefer a diagnosis of DLBCL and to include the tumor into a clinically defined subtype of PMVBL only in cases with well defined and typical clinical presentation and progression of the disease.
Chronická B-lymfocytární leukemie (B-CLL) je charakteristická vysoce variabilním průběhem choroby s mediánem přežití kolísajícím od 18 měsíců do více jak 10 let v závislosti na stádiu onemocnění a dalších biologicko-genetických vlastnostech nádorové populace. Tradičně byla B-CLL léčena alkylačními látkami nebo jejich kombinacemi, ale tento přístup byl ve své povaze jen paliativní. V posledních 10 letech však terapie tohoto onemocnění zaznamenala velmi dynamický rozvoj. Nástup fludarabinu a dalších purinových analog do první linie léčby změnil pohled na cíle léčby mladších nemocných. Kombinace fludarabinu s cyklofosfamidem zvýšila počet kompletních remisí a prodloužila trvání léčebné odpovědi. Aktuálně publikované výsledky kombinace uvedené terapie s léčbou monoklonálními protilátkami (alemtuzumab, rituximab) naznačují možné další zlepšení výsledků dosažením kompletní remise na molekulární úrovni. Individuální výběr vhodné kombinované léčby, konsolidační či udržovací imunoterapie a testování nových účinných molekul jsou dnes příslibem, který by mohl vést k dalšímu zlepšení prognózy a v budoucnu snad i k vyléčení řady nemocných s B-CLL.
B-cell chronic lymphocytic leukemia (B-CLL) is characterized by highly variable disease course with median survival varying from 18 months to more than 10 years depending on disease stage, biologic and genetic characteristics of tumor cells. Traditionally, CLL has been treated with alkylating agents alone or combined with other antineoplastic drugs, but this approach was palliative only. However, in the last ten years therapy of B-CLL has developed very dynamically. Fludarabine and other purine analogues used as initial therapy have changed our view on treatment goals, especially in younger patients. More complete remissions and longer progression-free survival can be achieved today with combination of fludarabine and cyclophosphamide. Recently reported results of this therapy with incorporation of monoclonal antibodies (alemtuzumab, rituximab) indicate other possible treatment improving with molecular remission achievement in many patients. Individualized combination initial treatment, consolidation and maintenance immunotherapy and testing of new effective molecules are promising approaches towards improving of prognosis and probably cure of substantial proportion of B-CLL patients in near future.
- MeSH
- Leukemia, Lymphocytic, Chronic, B-Cell therapy MeSH
- Research Support as Topic MeSH
- Remission Induction methods MeSH
- Cladribine therapeutic use MeSH
- Humans MeSH
- Antibodies, Monoclonal therapeutic use MeSH
- Pentostatin therapeutic use MeSH
- Antineoplastic Combined Chemotherapy Protocols adverse effects therapeutic use MeSH
- Vidarabine analogs & derivatives administration & dosage therapeutic use MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
Východisko. Difuzní velkobuněčné B lymfomy tvoří heterogenní skupinu lymfomů, která zahrnuje různé nádory odlišující se původem,morfologickým obrazema klinickým chováním. Difuzní velkobuněčné Blymfomy jsou nověji členěny do dvou velkých, prognosticky relevantních podskupin s odlišnou genovou expresí. Zatím však nebyly detegovány klíčové geny, jejichž vyšetření by umožnilo tyto lymfomy typizovat v běžné diagnostické praxi. Cílem práce bylo sledovat genetické změny a expresi několika genů zúčastněných na onkogenezi velkobuněčných lymfomů. Metody a výsledky. V práci jsme analyzovali soubor 31 nemocných s difuzními velkobuněčnými B lymfomy, u kterých jsme měli k dispozici základní klinická data včetně sledování v průběhu nemoci. V imunohistochemickém vyšetření jsme použili panel protilátek proti CD20, CD79a, BCL-2, CD10, Ki-67 a TP53. Metodou FISH jsme vyšetřovali translokaci t(14;18) a zlom v oblasti genu BCL6 (3q27) signalizující translokace t(3;?) s variabilními translokačními partnery. Metodou PCR jsme vyšetřovali translokaci t(14;18) a klonální přestavbu těžkého řetězce imunoglobulinu a lehkého řetězce kappa. Závěry. Exprese BCL-2 proteinu souvisela s klinicky nepříznivým průběhemchoroby. Exprese ostatních vyšetřených markerů s klinickým chováním nádorů nekorelovala jednoznačně. Nádory, které měly histogenetickou souvislost s folikulárním lymfomem (kompozitní nádory tvořené velkobuněčným difuzním a folikulárním lymfomem) měly v souboru zřetelně vyšší mortalitu než nádory vzniklé de novo. S nepříznivým průběhem choroby souvisely rovněž vyšší hodnoty Mezinárodního prognostického indexu (IPI).
Background. Diffuse large B-cell lymphomas represent a heterogeneous group of tumors with a different origin, morphological findings and a variable clinical prognosis. These tumors have been recently classified into two prognostically relevant subgroups differing in the gene expression. The key genes suitable for routine diagnostics of DLBCL have not been yet identified. The aim of this work was to study changes and expression of several genes and proteins participating in the genesis of DLBCL. Methods and Results. We analysed a group of 31 patients with diffuse large B-cell lymphomas. Basic clinical data including follow-up of the patients were available. Tumors were examined by a panel of immunohistochemical reactions with antibodies against CD20, CD79a, BCL-2, BCL-6, CD10, Ki-67 and TP53. FISH was used to detect a translocation t(14;18)(q32;q21) and/or a break in BCL6 region (3q27) suggestive of a translocation with a variable translocation partner t(3;?). PCR was utilized to detect the translocation t(14;18) and a clonal rearrangement of heavy and/or kappa chain of the immunoglobin genes. Conclusions. The expression of BCL-2 protein appeared to correlate with a higher mortality rate. The expression of other proteins examined in the study did not correspond significantly with the clinical development of the disease. Tumors with follicular lymphoma as a component had significantly higher mortality rate than the tumors developing de novo. Moreover, higher mortality was evident in cases with higher values of the International Prognostic Index (IPI).
- MeSH
- Lymphoma, B-Cell diagnosis genetics MeSH
- Gene Expression MeSH
- Research Support as Topic MeSH
- In Situ Hybridization, Fluorescence methods MeSH
- Immunohistochemistry MeSH
- Humans MeSH
- Polymerase Chain Reaction methods MeSH
- Prognosis MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Publication type
- Review MeSH
- Comparative Study MeSH
Chronická lymfocytární leukemie (CLL) je nejčastější a stále konvenčními metodami nevyléčitelnou leukemií dospělé populace v západním světě. Hromadící se poznatky o úloze signalizace zprostředkované B buněčným receptorem (BCR) v biologii maligních CLL B lymfocytů vedly k úvahám o možnosti klinického využití „BCR inhibitorů“. V nedávné době byly publikovány výsledky klinických studií tří různých molekul (fostamatinib, ibrutinib a GS‑1101) inhibujících kinázy zapojené v BCR dráze (Syk, Btk, PI3K), které vedly k impresivní klinické odpovědi u CLL. Domníváme se, že výsledky těchto klinických studií mohou výrazně změnit léčbu chronické lymfocytární leukemie a některých dalších B buněčných lymfomů v několika následujících letech a „BCR inhibitory“ možná představují tolik hledanou „cílenou léčbu“. V následujícím textu shrneme poznatky o molekulární podstatě deregulace BCR signalizace u CLL lymfocytů a výsledky klinických studií využívajících jejích inhibitorů.
Chronic lymphocytic leukemia (CLL) is the most frequent, yet by conventional therapy still incurable, leukemia in the Western world. Accumulating evidence of the role of B cell receptor (BCR) pathway in CLL B cell biology suggests the possible use of 'BCR inhibitors' for targeted therapy. Recently published results of clinical trials of three different molecules (fosfamatinib, ibrutinib and GS‑1101) targeting BCR‑associated kinases (Syk, Btk, PI3K) showed impressive clinical activity in CLL. These findings will likely modify treatment approaches for chronic lymphocytic leukemia and some other B cell lymphomas in the near future. Herein, we review the data on BCR pathway deregulation in malignant CLL B cells, and the results of clinical trials utilizing fosfamatinib, ibrutinib and GS‑1101.
- MeSH
- Lymphoma, B-Cell * metabolism therapy MeSH
- Leukemia, Lymphocytic, Chronic, B-Cell therapy MeSH
- Molecular Targeted Therapy MeSH
- Drug Combinations MeSH
- Phosphatidylinositol 3-Kinases * immunology metabolism MeSH
- Genome, Human MeSH
- Phosphoinositide-3 Kinase Inhibitors MeSH
- Protein Kinase Inhibitors * therapeutic use MeSH
- Clinical Trials as Topic MeSH
- Middle Aged MeSH
- Humans MeSH
- Oxazines MeSH
- Pyridines MeSH
- Pyrimidines MeSH
- Receptors, Antigen, B-Cell * antagonists & inhibitors immunology metabolism MeSH
- Sequence Analysis, DNA MeSH
- Aged MeSH
- Signal Transduction MeSH
- Thiazoles MeSH
- Protein-Tyrosine Kinases * antagonists & inhibitors MeSH
- Treatment Outcome MeSH
- Research MeSH
- Check Tag
- Middle Aged MeSH
- Humans MeSH
- Aged MeSH
- Publication type
- Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH
- Review MeSH
