Žijeme v „době plastové“. Obrovské množství plastů vstupuje do životního prostředí a z tohoto materiálu se uvolňuje řada chemikálií s endokrinně disrupčními účinky. Bisfenol A (BPA) je znám jako jeden z takových účinných endokrinních disruptorů uvolňovaných z plastů. Tato látka vykazuje široké spektrum negativních efektů na zdraví zvířat i lidí. Proto bylo používání BPA v řadě lidských oborů omezeno a u mnoha výrobků je garantováno, že BPA neobsahují. BPA může v plastech chybět, jen pokud je nahrazen jinými látkami. Jako náhrada za BPA se často používá bisfenol S (BPS), i když jeho endokrinně disrupční účinky jsou prozkoumány jen velmi málo. Jako chemikálie, jejíž používání podléhá mnohem slabší legislativní regulaci než její předchůdce, je nyní BPS používán v mnoha materiálech. Nově získávané poznatky ale stále jasněji ukazují, že BPS není zdaleka bezpečná látka. Nenápadná náhrada BPA za BPS může být vnímána jako zlepšení. Ale zdá se, že tomu přesně naopak. S tím, jak se BPS šíří naším „do plastu zabaleným“ světem, jsme se jen dostali z bláta do louže.

We are living in the “Age of Plastics”. A vast amount of this material enters the environment, with chemicals released from the bulk of this matter often exhibiting endocrine-disrupting effects. Bisphenol A (BPA), originating from plastics, is well-known as such a potent endocrine disruptor. This compound exhibits wide spectra of detrimental effects on animal and human health. For these reasons, the use of BPA has been limited in many human activities and bisphenol A-free products are now guaranteed. As a key compound of many plastics, BPA could not be omitted from plastics without being replaced by other chemicals. Bisphenol S (BPS) is often chosen as a substitute for BPA, although its endocrine-disruptive effects are poorly known. As a chemical facing much less stringent legislation than BPA, its forerunner, BPS is now widely used in many materials. However, an increasing volume of new knowledge indicates that BPS is far from safe. The “silent” substitution of BPA with BPS could be perceived as an improvement. However, the converse appears to be true. With BPS spreading through our “plastic-encased” world, we are going from bad to worse.

• Klíčová slova
• bisfenol S, antropocén,
• MeSH
• bisfenol A-glycidyl methakrylát toxicita   MeSH
• endokrinní disruptory MeSH
• lidé MeSH
• obezita MeSH
• rozmnožování MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Bisfenol A (BPA), t.j. environmentálny estrogén, patrí medzi najrozšírenejšie syntetické chemické látky, ktoré sa dostávajú do organizmu človeka z plastových fliaš, obalov potravín a zubných hmôt. Ako ukazujú mnohé štúdie, dlhodobá expozícia BPA je spojená s rizikom vzniku rôznych ochorení a endokrinných porúch. Expozícia BPA, hlavne počas vývoja, zvyšuje riziko karcinómu prsníka, obezity, diabetes mellitus 2. typu, ako aj porúch reprodukcie a zmien v sexuálnom správaní. Taktiež zvyšuje riziko karcinómu testes a prostaty. Ojedinelé práce potvrdzujú aj vzťah BPA k riziku kardiovaskulárnych a autoimunitných ochorení. Efekt ďalších xenoestrogénov, ako sú polychlórované bifenyly, ftaláty, dioxíny, ale aj ďalšie, je podobný, ba možno ešte výraznejší. Zatiaľ však presné patofyziologické mechanizmy týchto vzťahov nie sú celkom jasné a vyžadujú si ďalšie experimentálne, ale hlavne humánne štúdie. Kľúčové slová: bisfenol A – karcinogenéza – diabetes mellitus – obezita – autoimunita

Bisphenol A (BPA), i.e. an environmental estrogen, is one of the most common synthetic chemicals which enter the human body from plastic bottles, food packaging and dental materials. As many studies show, a long‑term exposure to BPA is connected with a risk of developing various diseases and endocrine disorders. Exposure to BPA, particularly during development, increases the risk of breast carcinoma, obesity, diabetes mellitus type 2 as well as reproductive disorders. It also increases the risk of testes carcinoma and prostate carcinoma. Some isolated studies support also the relation between BPA and the risk of cardiovascular and autoimmune diseases. The effect of other xenoestrogens, such as polychlorinated biphenyls, phthalates, dioxins, as well as others, is similar or perhaps even stronger. For the time being, however, the exact pathophysiologic mechanisms of these relations are not quite clear and require further experimental, but especially human, studies. Key words: bisphenol A – carcinogenesis – diabetes mellitus – obesity – autoimmunity

• MeSH
• autoimunitní nemoci MeSH
• bisfenol A-glycidyl methakrylát * škodlivé účinky   MeSH
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• endokrinologie MeSH
• estrogeny * škodlivé účinky   MeSH
• imunitní systém - jevy * MeSH
• imunitní systém MeSH
• kardiovaskulární nemoci MeSH
• lidé MeSH
• nádory prsu MeSH
• nádory vaječníků MeSH
• nádory ženských pohlavních orgánů MeSH
• nemoci mužských pohlavních orgánů MeSH
• nervový systém MeSH
• reprodukční zdraví MeSH
• riziko MeSH
• štítná žláza MeSH
• vývoj dítěte MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

A wide range of substances currently present in the environment may interact with biologically important macromolecules and may thus negatively affect their function. One of them, bisphenol A (BPA), is a basic material used in the production of polycarbonate plastics and epoxy resins, which adds flexibility and durability to the products. Because of its ability to migrate from these products, it represents a potential risk to the environment and to the quality of life of the organisms living there. One of the known mechanisms of BPA's action on organisms acts via estrogen receptors, leading to the blocking or mimicking of natural ligands, i.e., sex hormones. Another way BPA can affect cells is to induce oxidative damage to macromolecules including DNA. Therefore, BPA is referred to as a genotoxic agent. Moreover, BPA can also act epigenetically, through altered methylation of some genes, which may affect their expression. This process may represent a risk of inducing or promoting the transformation of healthy cells into tumorous ones. Such disruption of the body's natural environment is therefore undesirable and in contradiction with a healthy and prosperous individual's life.

• Klíčová slova
• bisfenol,
• MeSH
• buněčné dělení účinky léků   MeSH
• endokrinní disruptory chemie   škodlivé účinky   MeSH
• exprese genu účinky léků   MeSH
• fenoly * chemie   škodlivé účinky   MeSH
• lidé MeSH
• nádory etiologie   genetika   MeSH
• poškození DNA MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

• MeSH
• benzhydrylové sloučeniny * analýza   MeSH
• endokrinní disruptory * analýza   MeSH
• fenoly analýza   MeSH
• fetální krev MeSH
• kojenec MeSH
• kryptorchismus * MeSH
• látky znečišťující životní prostředí MeSH
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• Check Tag
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• novorozenec MeSH
• Publikační typ
• novinové články MeSH

• MeSH
• bisfenol A-glycidyl methakrylát chemie   metabolismus   škodlivé účinky   toxicita   MeSH
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• endokrinní disruptory MeSH
• kojenec MeSH
• plastické hmoty škodlivé účinky   toxicita   MeSH
• programy národního zdraví MeSH
• toxické účinky MeSH
• Check Tag
• dítě MeSH
• dospělí MeSH
• kojenec MeSH

• Konspekt
• Farmacie. Farmakologie
• NLK Obory
• endokrinologie
• toxikologie
• NLK Publikační typ
• brožury

Cíl studie: Aplikovat analytické postupy pro stanovení ftalátů, bisfenolu A a jejich metabolitů v různých matricích (moč, krevní sérum, tuková tkáň, infuzní sety) na přístrojové vybavení laboratoře a provést analýzy vzorků poskytnutých klinickými pracovišti. Stanovit expozici ftalátům a bisfenolu A v různých epidemiologických skupinách pacientů a potvrdit či vyvrátit pravděpodobnou expozici těmto látkám při parenterální výživě. Zjistit, zda se ftaláty akumulují v lidské tukové tkáni. Typ studie: průřezová Materiál a metody: V rámci studie byl analyzován biologický materiál (moč, krevní sérum, podkožní tuková tkáň) a infuzní sety pro parenterální léčbu instrumentálními analytickými postupy umožňujícími stanovit obsahy ftalátů, bisfenolu A a jejich metabolitů. Výsledky: U 10 ze 16 analyzovaných metabolitů byla jejich vyloučená množství v moči u více než 50 % vzorků nad mezí stanovitelnosti, např. monoethylftalát – 98,1 % , mono-n-butylftalát – 78,1 % . Nejvyšší koncentrace charakterizované 95. percentilem byly zjištěny u monoethylftalátu – 192,8, mono-n-butylftalátu – 116,7 a mono-(2-ethyl-5-karboxypentyl)ftalátu – 96,9 μg/l. V krevním séru bylo s výjimkou mono-n-butylftalátu zastoupení hodnot menších než mez stanovitelnosti výrazně vyšší. Chromatografické analýzy materiálů vaků a infuzních setů poskytly koncentrace vybraných ftalátů a bisfenolu A pouze v hodnotách pod mezí stanovitelnosti stejně jako v infuzních roztocích. Ve všech vzorcích podkožní tukové tkáně byly stanoveny koncentrace vybraných ftalátů pod mezí stanovitelnosti. Závěr: Koncentrace většiny metabolitů ftalátů v moči jsou měřitelné a umožňují tak analýzy epidemiologických souvislostí s dalšími sledovanými faktory jako je obezita, či diabetes mellitus 2. typu. Zvýšená expozice ftalátům a bisfenolu A u pacientů odkázaných na úplnou parenterální léčbu nebyla prokázána, neboť nebyly tyto látky prokázány v materiálech infuzních setů a ani v infuzních roztocích. Akumulace vybraných ftalátů v podkožní tukové tkáni nebyla zjištěna.

Objective: To apply analytical procedures for the determination of phthalates, bisphenol A and their metabolites in various matrices (urine, blood serum, adipose tissue, infusion sets) to instrumentation available in the lab and perform analysis of samples provided by the clinics. To determine the exposure to phthalates and bisphenol A in different epidemiological groups of patients and to confirm or refute the likely exposure to these substances during parenteral nutrition. To find out whether phthalates accumulate in human adipose tissue. Design: A cross-sectional study Material and Methods: The study analyzed biological material (urine, blood serum, subcutaneous adipose tissue) and infusion sets for parenteral treatment by instrumental analytical techniques, allowing to determine the content of phthalates, bisphenol A and their metabolites. Results: For 10 out of 16 analyzed metabolites, the resulting amounts found in the urine were in the range above the limit of quantitation in more than 50 % of the samples, e.g. monoethyl phthalate – 98.1 % and mono n butyl phthalate 78.1 % of samples. The highest amount characterized by 95 th percentile was recorded for monoethyl phthalate – 192.8, mono-n- butyl phthalate – 116.7, and for mono-(2-ethyl-5-carboxypentyl) phthalate – 96.9 μg/L. In serum, the proportion of values lower than limit of quantitation was high except for mono-n-butyl phthalate. All the concentrations of analyzed phthalates and bisphenol A obtained by chromatographic analysis of materials, bags and infusion sets were below limit of quantitation as well as the concentrations in infusion solutions. In all the samples of subcutaneous adipose fat tissue the determined concentrations of selected phthalates were below limit of quantitation. Conclusion: The concentrations of most metabolites in urine are measurable which makes possible their use in the analyses of epidemiological link to other investigated factors as obesity, or type 2 diabetes mellitus. Increased exposure to phthalates and bisphenol A for patients on total parenteral therapy has not been proven since those substances were detected neither in infusion sets materials nor in infusion solutions. Accumulation of selected phthalates in subcutaneous adipose tissue was not detected

• MeSH
• analýza moči * metody   MeSH
• bisfenol A-glycidyl methakrylát analýza   MeSH
• estery analýza   MeSH
• hematologické testy * metody   MeSH
• hmotnostní spektrometrie metody   využití   MeSH
• klinická studie jako téma MeSH
• kyseliny ftalové * analýza   MeSH
• lidé MeSH
• noxy analýza   MeSH
• odběr biologického vzorku * metody   MeSH
• parenterální výživa přístrojové vybavení   MeSH
• tuková tkáň * chemie   MeSH
• vysokoúčinná kapalinová chromatografie metody   využití   MeSH
• vystavení vlivu životního prostředí * analýza   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Cíl studie: Bisfenoly patří k nejrozšířenějším endokrinním disruptorům, kterým je exponována populace průmyslově vyspělých zemí. Cílem práce je uvést přehled současných poznatků o jejich vlivu na reprodukci. Typ studie: Přehledový článek. Název a sídlo pracoviště: Gynekologicko-porodnická klinika Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a FN Brno. Metodika: Literární rešerše databáze PubMed publikované do října 2018 s termíny zaměřenými na „bisphenol“ a „reproduction“. Výsledky: V lidských tkáních a tělesných tekutinách byly prokázány vyšší koncentrace bisfenolu A a S. Molekuly bisfenolů mají účinek analogický estrogenům, ovlivňují hormonální regulaci a aktivitu estrogenových receptorů. Byl prokázán jejich vliv na poruchy maturace oocytů, spermatogenezi a vývoj reprodukčního ústrojí. Bisfenol S má negativní účinky na reprodukci srovnatelné s bisfenolem A, který ve výrobě nahradil. Závěr: Bisfenoly jsou rozšířené endokrinní disruptory, které mohou vyvolat závažné poruchy plodnosti žen i mužů.

Objective: Bisphenols are one of the most widespread endocrine disruptors that the population of west world countries is exposed to. Objective of this study is to summarize information about influence of bisphenols on reproduction health. Design: Review article, Setting: Department of Obstetrics and Gynecology, Faculty of Medicine, Masaryk University and University Hospital Brno. Methods: PubMed was searched for articles in English indexed bisphenol and reproduction up to October 2018. Results: Increased levels of bisphenol A and S have been proven in body fluids and tissues. Bisphenol molecules have effect similar to estrogens therefore they influence hormonal regulation and activity of estrogen receptors. Their negative influence on oocyte maturation, spermatogenesis and development of reproductive system has been shown. Bisphenol S, which has replaced bisphenol A, has comparable negative effects on reproduction. Conclusion: Bisphenols are widespread endocrine disruptors that could cause severe fertility disorders of men and women.

• Klíčová slova
• bisfenol,
• MeSH
• benzenové deriváty škodlivé účinky   MeSH
• endokrinní disruptory * škodlivé účinky   MeSH
• fenoly * škodlivé účinky   MeSH
• lidé MeSH
• oocyty MeSH
• pohlavní orgány MeSH
• rozmnožování MeSH
• spermie MeSH
• vystavení vlivu životního prostředí škodlivé účinky   MeSH
• znečištění životního prostředí škodlivé účinky   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Stále přibývá důkazů, že na rozvoji významných složek metabolického syndromu (obezity, diabetu mellitu 2. typu, arteriální hypertenze a dyslipidemie) se kromě tradičních rizikových faktorů (změny výživy, úbytek pohybové aktivity a genetika) podílejí organické látky z prostředí, nazývané obvykle organické polutanty či endokrinní disruptory. Tyto chemické látky se vyskytují v obalech, nátěrových hmotách, tzv. zpomalovačích hoření, výfukových plynech, hnojivech, ale i nejrůznějších předmětech denní potřeby. Mezi jejich nejznámější představitele patří ftaláty, používané především jako změkčovadla plastů, a bisfenol A. Cílem následujícího článku je podat základní informace o vztahu mezi uvedenými látkami a metabolickými onemocněními a poukázat na jejich možné zdroje. Na základě analýzy materiálů používaných při parenterální výživě a exkrece uvedených látek močí u pacientů na dlouhodobé parenterální výživě se domníváme, že zdravotnické materiály jsou dnes bezpečné a pravděpodobnější je zdroj látek v domácím prostředí. Dle dalších našich analýz je nejpravděpodobnějším zdrojem používání kosmetických produktů.

Nowadays, there is increasing evidence showing that the development of the metabolic syndrome combining obesity, type 2 diabetes mellitus, arterial hypertension and dyslipidemia involves except of traditional risk factors (overnutrition, lack of physical activity, genetic predisposition) also the effect of environmental organic substances called organic pollutants or endocrine disruptors. These chemicals can be found in plastic covers, paints, flame retardants, exhaust gases, fertilizers as well as diverse daily utensils. Phthalates, used primarily as plasticizers, and bisphenol A, are among the most wide-spread members of this group. The aim of this article is to provide a basic overview of the relationship between phthalates and bisphenol A and the etiopathogenesis of the metabolic syndrome and to highlight their potential sources. According to the analysis of materials used for parenteral nutrition and urinary excretion of phthalate metabolites and bisphenol A in subjects on long-term parenteral nutrition we suppose that currently used medical materials are safe with respect to the exposure to both phthalates and bisphenol A and that home environment, especially cosmetic products, might constitute a more probable source of these substances.

• MeSH
• bisfenol A-glycidyl methakrylát analýza   škodlivé účinky   MeSH
• diabetes mellitus 2. typu MeSH
• dospělí MeSH
• endokrinní disruptory * analýza   škodlivé účinky   MeSH
• environmentální zdraví MeSH
• kyseliny ftalové analýza   škodlivé účinky   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nemocnice MeSH
• parenterální výživa * MeSH
• senioři MeSH
• zdravotnické prostředky MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Sledování expozice látkám, široce užívaným v průmyslu, a vyhodnocení jejich koncentrací v těle člověka, je jedním z hlavních cílů biologického monitorování obyvatel. V pilotní studii byla sledována hladina metabolitů ftalátu dietylhexylftalátu (DEHP), vybraných metabolitů polyaromatických uhlovodíků a bisfenolu A v moči ve vztahu k možným expozičním zdrojům sledovaných dotazníkovým šetřením. Do studie bylo zařazeno 95 studentů nekuřáků ve věkovém rozmezí 20 až 29 let (44 mužů a 51 žen) z Prahy a Ostravy. Analyty byly stanovovány v moči pomocí metody kapalinové chromatografie s tandemovou hmotnostně-spektrometrickou detekcí typu trojitý kvadrupól (LC-MS/MS). Hodnoty metabolitů DEHP u žádného jedince nepřekročily zdravotně významné limitní hodnoty. Za pomoci dotazníku, který byl součástí studie, nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by významně ovlivňovaly hladiny vybraných látek v moči. Byl zjištěn pouze signifikantní vliv pohlaví u 5-OH-MEHP a sumy 5-OH-MEHP a 5-oxo-MEHP, kdy ostravské ženy mají významně vyšší hladiny metabolitů než muži.

The main target of human biomonitoring is monitoring of exposure and effects of substances used in industry and determination of their concentrations in the human body. In this pilot study the metabolite levels of phthalates, polycyclic aromatic hydrocarbons and bisphenol A were determined in urine. Their association with possible exposure sources was analyzed. The study comprised 95 adults (44 males and 51 females) aged 20 and 29 years from Prague and Ostrava. The analytes in urine samples were determined by liquid chromatography with triple quadrupole tandem mass spectrometry detection (LC-MS/MS). Metabolite levels did not exceed limit values for these biomarkers for any participant. The questionnaire survey, as part of the study, revealed no factors that might affect levels of the selected substances in urine. However, a significant gender-related difference was detected for the level of 5-OH-MEHP and sums of 5-OH-MEHP and 5-oxo-MEHP, where women from Ostrava had significantly higher metabolite values than men.

• Klíčová slova
• bisfenol A,
• MeSH
• benzhydrylové sloučeniny moč   MeSH
• biologické markery moč   MeSH
• biologický monitoring MeSH
• chromatografie kapalinová MeSH
• diethylhexylftalát * metabolismus   moč   MeSH
• dospělí MeSH
• epidemiologické monitorování MeSH
• fenoly * moč   MeSH
• kyseliny ftalové moč   MeSH
• látky znečišťující životní prostředí metabolismus   moč   MeSH
• lidé MeSH
• lineární modely MeSH
• mladý dospělý MeSH
• monitorování životního prostředí metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• pilotní projekty MeSH
• polycyklické aromatické uhlovodíky * metabolismus   moč   MeSH
• rozložení podle pohlaví MeSH
• tandemová hmotnostní spektrometrie statistika a číselné údaje   MeSH
• vystavení vlivu životního prostředí * analýza   statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH