DNA polymorphisms
Dotaz
Zobrazit nápovědu
- MeSH
- lidé MeSH
- nemoci ledvin genetika MeSH
- polymorfismus genetický MeSH
- sekvence nukleotidů účinky léků MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- MeSH
- DNA MeSH
- kostní dřeň MeSH
- lidé MeSH
- polymorfismus genetický MeSH
- transplantace kostní dřeně MeSH
- transplantační chiméra MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- srovnávací studie MeSH
Cíl: Růst prostatických buněk závisí na hladině aktivního testosteronu, který je již v nízkých dávkách významným tumor promotorem. Sledování aktivity genů zapojených do regulace syntézy testosteronu má proto význam pro výzkum mechanizmu vzniku a proliferace nádorových buněk prostaty. Hlavním záměrem prezentované studie bylo zjištění výskytu a frekvencí nejvýznamnějších jednonukleotidových polymorfizmů skupiny genů syntetické dráhy testosteronu v české populaci u pacientů s karcinomem prostaty. Metodika: Do studie bylo zařazeno celkem 237 pacientů s karcinomem prostaty a 229 kontrolních osob s klinicky ověřenou diagnózou benigní hyperplazie. U každé osoby bylo provedeno vyšetření sady 30 jednonukleotidových polymorfizmů z DNA získané z periferních lymfocytů. Výsledky: Získané frekvence výskytu polymorfních alel se mezi skupinou pacientů s karcinomem a pacientů s benigní hyperplazií u většiny markerů výrazně neliší. Nadějným výsledkem je však identifikace markeru SR-49B (dbSNP ID rs4952219) v genu SRD5A2, u kterého byl zjištěn statisticky významný rozdíl poměrů jednotlivých alel i jednotlivých genotypů při srovnání sledované a kontrolní skupiny. Diskuze: Polymorfizmus SR-49B má potenciál pro odhad vrozené predispozice výskytu karcinomu prostaty. Žádný z ostatních sledovaných markerů takovou asociaci nevykazuje.
Aim: Prostate cell growth is dependent upon the level of active testosterone which, even at low levels, is a significant tumour promoter. Thus, monitoring the activity of the genes involved in the regulation of testosterone synthesis is of relevance for investigating the mechanism of prostate tumour cell origin and proliferation. The main goal of the present study was to determine the incidence rates of the most significant single nucleotide polymorphisms of genes of testosterone synthesis pathways in a population of Czech patients with prostate cancer. Methods: The study included a total of 237 patients with prostate cancer and 229 controls with a clinically confirmed diagnosis of benign hyperplasia. Each person underwent an examination of a set of 30 single nucleotide polymorphisms from DNA obtained from peripheral lymphocytes. Results: The incidence rates obtained on polymorphic alleles did not differ significantly in most markers between the group of cancer patients and the group of patients with benign hyperplasia. However, a promising result is the identification of the SR-49B marker (dbSNP ID rs4952219) in the SRD5A2 gene in which a statistically significant difference of the ratios of individual alleles as well as of individual genotypes was found when the two patient groups were compared. Discussion: The SR-49B polymorphism has the potential to predict a congenital predisposition for developing prostate cancer. No such association was detected in any of the other markers observed.
Pomocí fingerprintingu založeného na detekci insertivní sekvence IS6110 v DNA M. tuberculosisnatrávené restrikčním enzymem PVUII byla prokázána epidemiologická souvislost u tří nemocnýchs bacilární tuberkulózou. Prvotním zdrojem infekce byl 44letý muž, etylik a bezdomovec, s tuberkulózou rozpoznanou při epizodě etylické ebriety, propuštěný předčasně z hospitalizace pro neukázněnost a opilství, který po 8 měsících zemřel s nálezem kaseózní pneumonie. První kontaktní osoboubyla 53letá žena, diabetička a hypertonička, pomocná síla v laboratoři, kde se pravděpodobněnakazila při manipulaci s infekčním sputem nemocného. Další nemocný byl 49letý muž, etylik,nezaměstnaný, u kterého byl zjištěn symptomatický tuberkulózní nález s celkovou slabostí, zvýšenými teplotami a expektorací, který se nejpravděpodobněji nakazil od nemocného zdroje při náhodných kontaktech v místě bydliště.Profily RFLP kmenů M. tuberculosis všech tří nemocných jevily identický obraz klonu DF1, tvořeného sedmi kopiemi IS6110. Tento profil nebyl zjištěn u žádného z celkového počtu 98 kmenů M.tuberculosis vyšetřených v rámci molekulárněpidemiologické prevalenční studie nemocných s bacilární tuberkulózou hlášených v Praze v roce 1999.
By means of fingerprinting based on detection of the insertive sequence IS6110 v DNA of M.tuberculosis predigested by the restrictive enzyme PVUII the authors proved epidemiologicalassociations in three patients with bacillary tuberculosis. The primary source of infection wasa 44-year-old man, alcoholic and homeless suffering from tuberculosis diagnosed during an episodeof ethylic ebriety, discharged prematurely from hospital because of lack of discipline and drunkenness who died after 8 months with a finding of caseous pneumonia. The first contact person wasa 53-year-old women suffering from diabetes and hypertension, an auxiliary worker in the laboratory where she probably was infected during manipulation of the patients infected sputum. Theother patient was a 49-year-old man, alcoholic, unemployed where a symptomatic tuberculousfinding was detected with general weakness, elevated temperatures and expectoration, who mostprobably was infected by a patient during accidental contact in his domicile.The profiles of RFLP strains of M. tuberculosis of all three patients had an identical appearance ofthe DF-1 clone formed by seven copies of IS6110. This profile was not found in any of the total of 98strains of M. tuberculosis examined within the framework of the molecular epidemiological prevalence study of patients with bacillary tuberculosis notified in Prague in 1999.
V současné době prudce narůstá množství identifikovaných genů, které jsou-li poškozeny nebo je-li změněna jejich funkce či regulační vztahy způsobují dědičnou predispozici k určitému onemocnění. Molekulárně genetická diagnostika je nyní dostupnou součástí vyšetření u řady geneticky podmíněných chorob. Laboratorní metody umožňují detekci široké škály mutací, které lze obecně definovat jako odchylky od specifické DNA sekvence ve srovnání s referenční sekvencí zveřejněnou v genové databázi. V některých případech je však obtížné rozlišit, zda je detekovaná sekvenční varianta hledanou onemocnění způsobující mutací nebo zda se jedná o neutrální (polymorfní) variantu nemající vztah k onemocnění jedince. Dědičné formy komplexních onemocnění, jako jsou například hereditární formy nádorových onemocnění, jsou z hlediska interpretace závažnosti mutace velmi problematickou skupinou. Další analýzy na DNA a na proteinové úrovni s využitím bioinformatiky však mohou míru patogenity sekvenčních variant nejasného významu odhalit. Určení konkrétní příčiny genetické predispozice k onemocnění a míra patogenity za onemocnění odpovědné mutace má význam pro včasný záchyt jedinců ve velkém riziku onemocnění, pro cílená preventivní a léčebná opatření a umožňuje v závažných případech prenatální nebo případně také preimplantační diagnostiku.
Molecular genetic diagnostics is available for increasing number of genetically determined diseases. Awide spectrum of mutations can be detected by laboratory methods. A mutation can be defined as a change in a specific DNA sequence when compared with the reference sequence published in the gene database. However, in some cases it is difficult to distinguish if the detected sequence variant is a causal mutation or a neutral (polymorphic) variation without any effect on phenotype. The interpretation of rare sequence variants of unknown significance detected in disease-causing genes becomes an increasingly important problem. Further analysis on DNA and on protein levels with the use of bioinformatics are needed to reveal the effect of rare sequence variants. Inherited complex disorders, for example rare hereditary forms of cancer diseases, represent a challenge tomolecular geneticists. The identification of exact causal mutation directly responsible for the development of the disease and for the assessment of disease risk resulting from this genetic variation has further implications. Predictive genetic diagnostics allows identify relatives at high risk of genetically determined disease and use of targeted preventive and therapeutic approaches. In severe cases it allows also prenatal or pre-implantation diagnostics.
