Ovarian carcinoma Dotaz Zobrazit nápovědu
Karcinom ovaria je jedním z nejčastějších maligních onemocnění u žen. Jde o malignitu s vysokou mortalitou, neboť tento nádor je často diagnostikován až v pokročilých stadiích. Cílem naší práce bylo nalézt signifikantní prognostické markery u ovariálního karcinomu, které je možno stanovit imunohistochemicky. Zaměřili jsme se na vyšetření exprese hormonálních receptorů a stanovení proliferační aktivity nádorových buněk pomocí protilátky Ki-67. Vyšetřovaný soubor tvořilo 96 pacientek ve věku od 27 do 82 let (průměr 55,2 let). V univariantní analýze jsme jako statisticky významné faktory mající vliv na délku přežití nalezli tyto parametry: velikost reziduálního tumoru po operaci (p = 0,00002), rozsah nádorového onemocnění (p = 0,001), věk pacientek (p = 0,018), exprese progesteronových receptorů (p = 0,004), koexprese hormonálních receptorů (p = 0,039), proliferační aktivita nádorových buněk (p = 0,04) a podaná chemoterapie (p = 0,018). Hraniční hodnota byla nalezena u dalších sledovaných parametrů: diferenciace nádoru (p = 0,063) a histologický typ karcinomu (p = 0,085). Mezi expresí estrogenových receptorů, radioterapií a dobou přežití nebyla v univariantní analýze zjištěna závislost. V multivariantní analýze jsme jako nezávislé prognostické faktory nalezli pouze klinické parametry: velikost reziduálního tumoru (p < 0,0000), podaná chemoterapie (p = 0,0009), léčba radioterapií (p = 0,0097) a věk (p = 0,0048).
Ovarian carcinoma is one of the most common cancers in women. The high mortality is due mostly to the fact that the tumour is frequently diagnosed in advanced stages. The aim of our study was to find immunohistochemically detectable significant prognostic markers for invasive ovarian carcinoma. There were two areas of research: the expression of hormonal receptors by tumour cells, and the examination of proliferation activity of the tumour cell by means of antibody Ki-67. Tumour samples from 96 patients with carcinoma of ovary were evaluated (age 27–82 years, mean 55.2 years). Size of residual tumour (p = 0.00002), FIGO stage (p = 0.001), age (p = 0.018), expression of progesterone receptors (p = 0.004), coexpression of steroid receptors (p = 0.039), proliferation activity of the tumour cell (p = 0.04), and chemotherapy (p = 0.018) were significant predictors of survival in univariate analysis. Borderline significance was found in other evaluated parameters: grade (p = 0.063) and histology of carcinoma (p = 0.085). Expression of estrogen receptors and radiotherapy were not correlated to survival in univariate analysis. Multivariate analysis revealed that only clinical parameters were significant prognostic factors: size of residual tumor (p < 0.0000), chemotherapy (p = 0.0009), radiotherapy (p = 0.0097), and age (p = 0.0048).
- MeSH
- antigen Ki-67 MeSH
- dospělí MeSH
- imunohistochemie MeSH
- invazivní růst nádoru MeSH
- karcinom patologie terapie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- nádory vaječníků patologie terapie MeSH
- prognóza MeSH
- senioři MeSH
- steroidy fyziologie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
According to the pathways of spread of ovarian cancer we treated 11 patients with 49 series of Taxol by the intraperitoneal route in combination with intravenouse Carboxyplatina. The average age of patients was 46,8 years. 9 patients underwent second-look operation, but only 2 patients were without any microscopic disease. 9 patients are still alive, 4 of them without any symptoms of the disease (36,4%).
- Klíčová slova
- TAXOL,
- MeSH
- dospělí MeSH
- karcinom etiologie farmakoterapie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- nádory vaječníků MeSH
- paclitaxel aplikace a dávkování farmakologie terapeutické užití MeSH
- způsoby aplikace léků MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Část karcinomů prsu a vaječníků vzniká na základě zděděné genetické dispozice, mutace, v některém z predisponujících genů. Ačkoliv je tato část relativně malá, 5–10 % všech mammárních a ovariálních karcinomů, tvoří skupinu s jasně definovaným etiologickým faktorem. Prediktivní vyšetření dosud zdravých osob z rodin s genetickou dispozicí umožňuje identifikovat vysoce ohrožené jedince a zařadit je do programu primární i sekundární prevence malignit. Následující článek podává základní přehled o hereditární dispozici ke vzniku karcinomu prsu a ovaria a zaměřuje se především na geny BRCA1 a BRCA2, které jsou zodpovědné za téměř tři čtvrtiny těchto hereditárních nádorů.
Part of breast and ovarian cancer cases develops on the hereditary predisposition, i.e. mutation in one of predisposing genes. Although this proportion is relatively small, 5–10%of all breast and ovarian carcinomas, it represents a group with clearly defined etiologic factor. Predictive analysis of unaffected family members allows to identify individuals at high risk of cancer and to include them into the programme of primary and secondary cancer prevention. Following article presents basic review of the hereditary predisposition to breast and ovarian cancer focusing especially on BRCA1 and BRCA2 genes, which are responsible for almost three-quarters of those hereditary tumours.
The authors define the place of immunoscintigraphy (IS), a diagnostic method which differs qualitatively from the usual examination methods (US - ultrasonography, CT - computed tomography) in the management of ovarian cancer when monitoring the response to therapy and for detection of subclinical manifestations of the disease. The author explains the principle of the method which involves a highly specific antigen-antibody reaction. Possibilities to influence the accuracy of the examination and results of a clinical perspective study are submitted the objective of which was to test the possible use of this diagnostic method under our conditions. In a group of 66 women (with an established diagnosis of ovarian cancer or a newly detected ovarian tumour) 76 IS examinations were made and the finding was confirmed by biopsy. The results of the histological examination were also a criterion of the accuracy of IS and CT examinations resp. The material for biopsy was obtained on operation, second look operation, by fine needle biopsy or on necropsy. The authors evaluate 65 IS examinations. The accuracy of the examination was evaluated as very satisfactory (84 %), the sensitivity 89 %, specificity 79 %, there was a minimal number of falsely positive findings (9.2%) and falsely negative ones (6.2%). An analysis of possible reasons of failure of IS examinations is made. The authors evaluate the contribution of IS and its place among diagnostic methods in the treatment and follow up of women with ovarian cancer.
3rd ed. 362 s. : obr., tab., přeruš. bibliogr.
