Pacienti s adenokarcinomy žaludku a gastroezofageální junkce s pozitivitou receptoru 2 pro lidský epidermální růstový faktor (human epidermal growth factor receptor 2, HER2) mají obecně špatnou prognózu. Na základě klinické studie ToGA byl do klinické praxe zaveden trastuzumab v první linii paliativní léčby, když kombinace trastuzumabu s chemoterapií jednoznačně prokázala benefit v porovnání se samotnou chemoterapií. Nově se u těchto pacientů na základě klinické studie KEYNOTE-811 etablovala do léčebných standardů imunoterapie v kombinaci s trastuzumabem a získala registraci Evropské lékové agentury pro pacienty s nádory s kombinovaným hodnocením (combined positive score, CPS) exprese ligandu programované buněčné smrti 1 (programmed death-iigand 1, PD-L1) ≥ 1. V České republice byla pembrolizumabu přiznána úhrada z prostředků veřejného zdravotního pojištění od července 2025. Ve vyšších liniích léčby po progresi na trastuzumabu se na základě klinických studií DESTINY-Gastric01 a DESTINY-Gastric02 dostal do léčebných algoritmů trastuzumab emtansin, a pokud tato možnost nepřichází v úvahu, je stále možno podle ustanovení paragrafu 16 indikovat kombinaci pakiitaxeiu s ramucirumabem. Imunoterapie v první linii paliativní léčby v kombinaci s trastuzumabem představuje nový standard u pacientů s pozitivitou receptoru HER2.
Patients with gastric and gastroesophageal junction adenocarcinoma overexpressing human epidermal growth factor receptor 2 (HER2) have generally poor prognosis. Based on the clinical trial ToGA trastuzumab in combination with chemotherapy was introduced as the general standard of care when this combination proved the benefit compared with chemotherapy alone. Nowadays based on the results of the trial KEYNOTE-811 immunotherapy in combination with trastuzumab gained the approval of European Medicines Agency (EMA) for the use in patients with programmed death-ligand 1 combined positive score (PD-L1 CPS) expression ≥ 1. In the Czech Republic, pembrolizumab is covered by public health insurance from July 2025. In the further palliative lines after progression on the therapy based on trastuzumab according to clinical trials DESTINY-Gastric01 and DESTINY-Gastric02 the trastuzumab emtansine should be considered. Otherwise the combination of ramucirumab and paclitaxel is the treatment of choice after approval of the insurance company. Immunotherapy in combination with trastuzumab is the new gold standard of care for the patients overexpressing HER2 receptor.
Nivolumab je průlomový onkologický lék patřící mezi inhibitory kontrolních bodů, který cílí na receptor programované buněčné smrti 1 (programmed cell death protein 1, PD-1). Jeho účinnost byla prokázána jak v monoterapii, tak v kombinaci s chemoterapií u mnoha typů onkologických diagnóz, včetně uroteliálního karcinomu. V léčbě metastazujícího uroteliálního karcinomu se nivolumab ukázal jako významný doplněk ke standardní chemoterapii, zejména u pacientů s pozitivní expresí ligandu programované buněčné smrti 1 (programmed cell death-ligand 1, PD-L1) a postižením lymfatických uzlin, kde významně prodlužuje celkové přežití a dobu bez progrese onemocnění. V adjuvantní léčbě nivolumab přináší prokazatelný benefit u pacientů po radikální operaci s vysokým rizikem relapsu. Studie prokázaly jeho schopnost prodloužit dobu do přežití bez známek onemocnění (disease free survival, DFS) a bez vzdálených metastáz (distant metastasis free survival, DMFS), přičemž jeho účinek je nejvýraznější u PD-L1 pozitivních pacientů.
Nivolumab is a breakthrough cancer drug belonging to the class of checkpoint inhibitors that targets the programmed cell death protein 1 receptor (PD-1). Its efficacy has been demonstrated both in monotherapy and in combination with chemotherapy in many types of cancer, including urothelial carcinoma. In the treatment of metastatic urothelial carcinoma, nivolumab has proven to be an important adjunct to standard chemotherapy, particularly in patients with positive programmed cell death-ligand 1 (PD-L1) expression and lymph node involvement, where it significantly prolongs overall survival and progression free survival. In adjuvant therapy, nivolumab provides a demonstrable benefit in patients after radical surgery with a high risk of relapse. Studies have demonstrated its ability to prolong disease free survival (DFS) and distant metastasis free survival (DMFS), with its effect being most pronounced in PD-L1 positive patients.
Karcinom plic je celosvětově nejčastěji diagnostikovaným nádorovým onemocněním. Pro pacienty s neresekabilním nemalobuněčným plicním karcinomem (non-smaii cell lung cancer, NSCLC) ve stadiu III je metodou volby radiochemoterapie (RCHT), a to konkomitantní nebo sekvenční. Použití konsolidační systémové léčby durvalumabem po konkomitantní RCHT u pacientů s NSCLC a přítomnou expresí ligandu programované buněčné smrti 1 (programmed cell death-ligand 1, PD-L1) je standardním přístupem, a nese také název podle registrační studie – PACIFIC režim. Tento článek se týká i dalších potenciálních klinických situací s možností použití konsolidační systémové léčby.
Lung cancer is the most commonly diagnosed cancer worldwide. For patients with unresectable stage III non-small cell lung cancer (NSCLC), radiochemotherapy (RCHT) is the treatment of choice, either concurrent or sequential. The use of consolidation systemic treatment with durvalumab after concurrent RCHT in patients with NSCLC and programmed cell death-ligand 1 (PD-L1) expression is the standard approach, and is also named after the registration study, the PACIFIC regimen. This article covers other potential clinical situations with the possibility of consolidation systemic therapy.
Imunoterapie je dnes jedním z pilířů léčby u nemocných s nemalobuněčným plicním karcinomem (non-small cell lung cancer, NSCLC). Imunoterapie vnesla do léčby nemocných nejen novou naději na dlouhodobé přežití nemocných, ale světlo v dalších možnostech ovlivnění nádoru vlastními likvidačními mechanismy. Jako první byla léčba hrazena pro generalizovaná stadia NSCLC, postupně se přesouvá do nižších klinických stadií a v dnešní době zažívá boom i v perioperačním a adjuvantním období. Pro nemocné ve III. klinickém stadiu onemocnění je léčba mnohdy složitější. U některých inoperabilních forem NSCLC s vyloučením řídicích mutací je využívána chemoterapie, radioterapie a následná imunoterapie, a určitou skupinou jsou i nemocní s vysokou expresí PD-L1, kteří profitují ze samotné imunoterapie cemiplimabem.
Immunotherapy is now one of the mainstays of treatment for patients with non-small cell lung cancer (NSCLC). Immunotherapy has brought not only new hope for long-term survival of patients, but also light in other possibiilities of influencing the tumor's own killing mechanisms. It was the first treatment to be paid for generalized stages, graduality moving to lower clinical stages and nowadays experiencing a boom even in the perioperative and adjuvant period. For patients with clinical stage III, treatment is often more compiex. Some inoperabie forms of NSCLC with exciusion of controlling mutations benefit from chemotherapy, radiotherapy and subsequent immunotherapy, and there is a certain group of patients with high PD-L1 expression who benefit from immunotherapy aione cemiplimab.
BACKGROUND: The treatment of non-small cell lung cancer (NSCLC) patients is correlated with the efficacy of immune checkpoint blockade therapy (ICB) targeting programmed cell death ligand 1 (PD-L1) or its cognate receptor (PD-1) on cancer cells or infiltrating immune cells. Analysis of PD-L1/PD-1 expression in tumor tissue represents a crucial step before PD-L1/PD-1 blocker usage. METHODS: We used directed evolution of protein variants derived from a 13 kDa Myomedin loop-type combinatorial library with 12 randomized amino acid residues to select high-affinity binders of human PD-L1 (hPD-L1). After the ribosome display, individual clones were screened by ELISA. Detailed analysis of binding affinity and kinetics was performed using LigandTracer. The specificity of Myomedins was assessed using fluorescent microscopy on HEK293T-transfected cells and cultured cancer cells in vitro, formalin-fixed paraffin-embedded (FFPE) sections of human tonsils, and FFPE tumor samples of NSCLC patients. RESULTS: Seven identified PD-L1 binders, called MLE, showed positive staining for hPD-L1 on transfected HEK293T cells and cultured MCF-7 cells. MLE031, MLE105, MLE249, and MLE309 exhibited high affinity to both human and mouse PD-L1-transfected HEK293T cells measured with LigandTracer. The diagnostic potential of MLE variants was tested on human tonsillitis tissue and compared with diagnostic anti-PD-L1 antibody DAKO 28-8 and PD-L1 IHC 22C3 pharmDx antibody. MLE249 and MLE309 exhibited an excellent overlap with diagnostic DAKO 28-8 (Pearson ́s coefficient (r) = 0.836 and 0.731, respectively) on human tonsils on which MLE309 exhibited also excellent overlap with diagnostic 22C3 antibody (r = 0.876). Using three NSCLC tissues, MLE249 staining overlaps with 28-8 antibody (r = 0.455-0.883), and MLE309 exhibited overlap with 22C3 antibody (r = 0.534-0.619). Three MLE proteins fused with Fc fragments of rabbit IgG, MLE249-rFc, MLE309-rFc and MLE031-rFc, exhibited very good overlap with anti-PD-L1 antibody 28-8 on tonsil tissue (r = 0.691, 0.610, and 0.667, respectively). Finally, MLE249-rFc, MLE309-rFc and MLE031-rFc exhibited higher sensitivity in comparison to IHC 22C3 antibody using routine immunohistochemistry staining system Ventana, which is one of gold standards for PD-L1 diagnosis. CONCLUSIONS: We demonstrated the development of MLE Myomedins specifically recognizing hPD-L1 that may serve as a refinement tool for clinical PD-L1 detection.
Léčba pacientů s karcinomem žaludku by měla být plánována prakticky ve všech případech v prostředí multidisciplinárního týmu. V případě resekabilního onemocnění používáme ve většině případů kombinaci systémové léčby a chirurgie, chemoterapie je podávána jako perioperační, méně často jako adjuvantní. Indikace chemoradioterapie v adjuvantní indikaci je vyhrazena jako možnost jen pro případy, kdy operace nebyla dostatečně radikální. Základem léčby pokročilého a metastatického onemocnění je paliativní chemoterapie FOLFOX nebo FLOT. Podle výsledků prediktorů je volena cílená léčba a/nebo imunoterapie. V případě pozitivity HER2 je do kombinace s chemoterapií indikován trastuzumab, v případě exprese claudinu 18.2 lze do kombinace s chemoterapií nově zvážit zolbetuximab. Chemoimunoterapie s nivolumabem nebo pembrolizumabem je vhodná pro pacienty s expresí PD-L1, pacienti s nádory s MSI-high jsou kandidáty pro imunoterapii.
Treatment of patients with gastric cancer should be planned in practically all cases in a multidisciplinary team. In the case of resectable disease, we use in most cases a combination of systemic treatment and surgery. Chemotherapy is administered perioperatively, less often as adjuvant treatment. The indication of chemoradiotherapy in adjuvant indication is reserved as an option only for cases where the surgery was not radical enough. The basis of treatment of advanced and metastatic disease is palliative chemotherapy FOLFOX or FLOT. According to the results of predictors, targeted therapy and/or immunotherapy is indicated. In the case of HER2 positivity, trastuzumab is indicated in combination with chemotherapy; in the case of claudin 18.2 expression, zolbetuximab can be newly considered in combination with chemotherapy. Chemoimmunotherapy with nivolumab or pembrolizumab is suitable for patients with PD-L1 expression, patients with MSI-high tumours are candidates for immunotherapy.
Východiska: Protinádorová imunoterapie je již standardem léčby nemalobuněčného karcinomu plic (non-small cell lung cancer – NSCLC) a to nejen u metastatického, ale i lokálně pokročilého onemocnění a také časných, operabilních stadií. Cíl: Článek podává přehled aktualizovaných výsledků studií EMPOWER-Lung 1 a EMPOWER-Lung 3. Ve studiích byla hodnocena účinnost cemiplimabu (monoklonální protilátky, která se váže na receptor programované buněčné smrti – PD-1) u pacientů s metastatickým a lokálně pokročilým NSCLC, kteří nejsou kandidáti operace a chemoradiace. Také uvádíme zkušenosti z našeho pracoviště, kde byl cemiplimab podán v monoterapii u pacientů s vysokou expresí ligandu PD-L1. Závěr: Cemiplimab prokázal účinnost v monoterapii u pacientů s NSCLC exprimujícím PD-L1 u ≥ 50 % nádorových buněk a v kombinaci s chemoterapií na bázi platinového dubletu při expresi PD-L1 u ≥ 1 % nádorových buněk v první linii léčby metastatického, ale také neresekovatelného lokálně pokročilého onemocnění, nevhodného pro definitivní chemoradiaci. Pro tyto pacienty je cemiplimab novou léčebnou možností.
Background: Immuno-oncotherapy is already the standard treatment for non-small cell lung cancer (NSCLC), not only for metastatic disease, but also for locally advanced disease as well as early, operable stages. Aim: The article provides an overview of the updated results of the EMPOWER-Lung 1 and EMPOWER-Lung 3 studies. The studies evaluated the efficacy of cemiplimab (a monoclonal antibody that binds to the programmed cell death receptor – PD-1) in patients with metastatic and locally advanced NSCLC who are not surgery and chemoradiation candidates. We also present the experience from our institution, when cemiplimab was administered as monotherapy in patients with high PD-L1 ligand expression. Conclusion: Cemiplimab demonstrated efficacy as monotherapy in patients with NSCLC expressing PD-L1 in ≥ 50% of tumor cells and in combination with platinum-doublet chemotherapy when expressing PD-L1 in ≥ 1% of tumor cells in the first-line treatment of metastatic but also unresectable locally advanced disease unsuitable for definitive chemoradiation, demonstrating a new treatment option for these patients.
- Keywords
- cemiplimab, EMPOWER-Lung 1, EMPOWER-Lung 3,
- MeSH
- Antibodies, Monoclonal, Humanized pharmacology therapeutic use MeSH
- Immunotherapy methods MeSH
- Immune Checkpoint Inhibitors * pharmacology classification therapeutic use MeSH
- Clinical Studies as Topic MeSH
- Humans MeSH
- Carcinoma, Non-Small-Cell Lung * diagnosis drug therapy MeSH
- Treatment Outcome MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Publication type
- Review MeSH
Východiska: Metastázy do kostí báze lební, vč. týlní kosti, jsou velmi vzácné. Tyto metastázy mohou vést k dysfunkci hypoglosálního nervu, což představuje diagnostický problém. Uvádíme případ karcinomu plic s dysfunkcí hypoglosálního nervu způsobenou metastázami do zadního kondylu týlní kosti. Případ: Dvaapadesátiletý muž byl odeslán do naší nemocnice kvůli dysfunkci hypoglosálního nervu a bolestem v týle. Zobrazovací techniky odhalily metastatickou lézi v zadním kondylu týlní kosti a 12mm uzlík v levém plicním hrotu. Histopatologické vyšetření potvrdilo adenokarcinom plic stadia IVB bez řídicích mutací nebo významné exprese PD-L1. Pacient podstoupil radioterapii zaměřenou na okcipitální lézi, po níž následovala systémová léčba karboplatinou, paklitaxelem, bevacizumabem a atezolizumabem. Udržovací léčba pokračovala podáváním bevacizumabu a atezolizumabu. Po 20 měsících sledování zůstal pacient bez onemocnění, přičemž dysfunkce hypoglosálního nervu vymizela. Zobrazovací techniky potvrdily osifikaci v místě kostní metastázy, což svědčí o příznivé odpovědi na léčbu. Závěr: Ačkoli jsou takové případy extrémně vzácné, tento článek poskytuje cenné informace o léčbě pacientů s podobnými metastázami. Včasná diagnóza a multidisciplinární přístup, zahrnující chemoterapii, imunoterapii a radioterapii, jsou nezbytné pro zlepšení výsledků u pacientů se vzácnými metastázami postihujícími zadní kondyl týlní kosti.
Background: A metastasis to the basilar bones, including the occipital bone, is extremely rare. Such metastases can result in hypoglossal nerve dysfunction, which poses diagnostic challenges. We report a case of lung cancer presenting with hypoglossal nerve dysfunction caused by metastasis to the posterior condyle of the occipital bone. Case: A 52-year-old man was referred to our hospital due to hypoglossal nerve dysfunction and occipital pain. Imaging studies revealed a metastatic lesion in the posterior condyle of the occipital bone and a 12- mm nodule in the apex of the left lung. Histopathological analysis confirmed stage IVB lung adenocarcinoma without actionable driver mutations or significant PD-L1 expression. The patient underwent radiation therapy targeting the occipital lesion, followed by systemic therapy with carboplatin, paclitaxel, bevacizumab, and atezolizumab. Maintenance therapy with bevacizumab and atezolizumab was continued. After 20 months of follow-up, the patient remained disease-free, with resolution of hypoglossal nerve dysfunction. Imaging confirmed ossification at the site of the bone metastasis, indicating a favorable response to treatment. Conclusion: Although such cases are extremely rare, this report provides valuable insight into the management of patients with similar metastases. Early diagnosis and a multidisciplinary approach, including chemotherapy, immunotherapy, and radiation therapy, are essential for improving outcomes in patients with rare metastases involving the posterior condyle of the occipital bone.
- Keywords
- syndrom okcipitálního kondylu,
- MeSH
- Adenocarcinoma of Lung * diagnostic imaging diagnosis drug therapy complications MeSH
- Diagnosis, Differential MeSH
- Drug Therapy classification methods MeSH
- Middle Aged MeSH
- Humans MeSH
- Skull Base Neoplasms * diagnostic imaging diagnosis radiotherapy secondary MeSH
- Hypoglossal Nerve Diseases diagnosis etiology classification pathology MeSH
- Occipital Lobe pathology MeSH
- Check Tag
- Middle Aged MeSH
- Humans MeSH
- Male MeSH
- Publication type
- Case Reports MeSH
Uroteliální karcinom (UC) představuje závažný onkologický problém s vysokou mortalitou, zejména u pokročilých stadií. Adjuvantní terapie, ať už chemoterapie, nebo imunoterapie, hraje klíčovou roli ve snižování rizika relapsu a zlepšení přežití po radikální operaci. Tento přehled shrnuje současné poznatky o využití adjuvantní léčby u UC a uroteliálního karcinomu horních cest močových (UTUC), včetně jeho histologických variant. Nejlépe etablovanou modalitou je chemoterapie na bázi cisplatiny, která prokázala přínos zejména u pacientů s vysokým rizikem relapsu (pT3-4, N+) bez předchozí neoadjuvantní chemoterapie. Významný průlom přinesla imunoterapie, zejména nivolumab, jehož účinnost byla potvrzena v randomizované studii CheckMate 274, přičemž největší benefit byl pozorován u pacientů s vysokou expresí PD-L1. Problematické zůstává postavení adjuvantní terapie u histologických variant UC, kde je potřeba dalšího výzkumu. Budoucí směřování adjuvantní léčby zahrnuje identifikaci prediktivních biomarkerů, včetně ctDNA, a vývoj personalizovaných strategií, které zohlední molekulární a imunitní charakteristiky nádoru. Optimalizace selekce pacientů pomocí tekutých biopsií a dalších biomarkerů je klíčem ke zlepšení dlouhodobých výsledků.
Urothelial carcinoma (UC) represents a significant oncological challenge with high mortality, particularly in advanced stages. Adjuvant therapy, whether chemotherapy or immunotherapy, plays a crucial role in reducing the risk of relapse and improving survival after radical surgery. This review summarises current knowledge on the use of adjuvant treatment in UC and upper tract urothelial carcinoma (UTUC), including its histological variants. The most established modality remains cisplatin-based chemotherapy, which has demonstrated benefits, particularly in patients at high risk of relapse (pT3-4, N+) without prior neoadjuvant chemotherapy. A major breakthrough has been the introduction of immunotherapy, especially nivolumab, whose efficacy was confirmed in the randomised CheckMate 274 trial, with the most significant benefit observed in patients with high PD-L1 expression. The role of adjuvant therapy in histological variants of UC remains unclear and requires further research. The future direction of adjuvant treatment involves the identification of predictive biomarkers, including circulating tumour DNA (ctDNA) and developing personalised strategies that consider the molecular and immune characteristics of the tumour. Optimising patient selection using liquid biopsies and other biomarkers is key to improving long-term outcomes.
- MeSH
- Chemotherapy, Adjuvant MeSH
- Immunotherapy methods MeSH
- Carcinoma, Transitional Cell * drug therapy MeSH
- Humans MeSH
- Antineoplastic Combined Chemotherapy Protocols MeSH
- Randomized Controlled Trials as Topic MeSH
- Urologic Neoplasms drug therapy MeSH
- Check Tag
- Humans MeSH
- Publication type
- Review MeSH
PURPOSE: This retrospective study aims to show a real-life single-center experience with clinical management of relapsed pediatric ependymomas using results from comprehensive molecular profiling. METHODS: Eight relapsed ependymomas were tested by whole exome sequencing, RNA sequencing, phosphoproteomic arrays, array comparative genome hybridization, and immunohistochemistry staining for PD-L1 expression and treated with an individualized approach implementing targeted inhibitors, immunotherapy, antiangiogenic metronomic treatment, or other agents. Treatment efficacy was evaluated using progression-free survival (PFS), overall survival (OS), survival after relapse (SAR), and PFS ratios. RESULTS: Genomic analyses did not reveal any therapeutically actionable alterations. Surgery remained the cornerstone of patient treatment, supplemented by adjuvant radiotherapy. Empiric agents were chosen quite frequently, often involving drug repurposing. In six patients, prolonged PFS after relapse was seen because of immunotherapy, MEMMAT, or empiric agents and is reflected in the PFS ratio ≥ 1. The 5-year OS was 88%, the 10-year OS was 73%, the 2-year SAR was 88%, and the 5-year SAR was 66%. CONCLUSION: We demonstrated the feasibility and good safety profile. Promising was the effect of immunotherapy on ZFTA-positive ependymomas. However, further research is required to establish the most effective approach for achieving sustained remission in these patients.
- MeSH
- Child MeSH
- Ependymoma * therapy genetics pathology MeSH
- Immunotherapy MeSH
- Precision Medicine * methods MeSH
- Humans MeSH
- Neoplasm Recurrence, Local * therapy pathology genetics MeSH
- Survival Rate MeSH
- Adolescent MeSH
- Brain Neoplasms * therapy genetics pathology MeSH
- Follow-Up Studies MeSH
- Child, Preschool MeSH
- Retrospective Studies MeSH
- Check Tag
- Child MeSH
- Humans MeSH
- Adolescent MeSH
- Male MeSH
- Child, Preschool MeSH
- Female MeSH
- Publication type
- Journal Article MeSH
