Na rozdíl od přístrojů s velkým výkonem a schopností vyšetřit velké množství vzorků z mnoha hledisek, a do značných podrobností, které bývají velice nákladné a představují obvykle investici, kterou si mohou dovolit, pokud má být jejich využití hospodárné, jen velká zdravotnická zařízení, je současný směr k personalizaci medicíny provázen výronem a záplavou „drobných“ přístrojů, hračiček, či udělátek (angl. medgadgets) určených k osobnímu použití pacientem. Některé tyto osobní přístroje, které mohou být dokonce umístěny nejen u, ale i na a dokonce uvnitř lidského těla, používá medicína již dlouho, dnes jsou však obvykle vybaveny schopností předávat informace díky rozvoji telekomunikačních technologií v podobě mobilních telefonů a počítačů (tabletů) i na dálku. Jejich použití je velice široké a využívají je prakticky všechny lékařské obory. Umožňují vyšetřovat a sledovat pacienta „nepřetržitě“ i mimo zdravotnické zařízení a přinášejí tak do péče o nemocné mnoho výhod.

In this paper we are concerned not about „large and heavy“, and very expensive medical instruments with high productivity, which are able to analyze enormous amounts of samples and are suitable to examine high number of patients – populations. We deal with much „smaller and lighter“ devices, with limited range of targets, but effective for personal use. We observe something like a flood of these medgadgets, tools for individual testing. They can operate if placed both at the patient’s bed, on human body surface as well as inside the body and due to the progress in telecommunication technologies they can send information originating from their sensors via mobile phones or tablets, both to the patient and also to his physician (health care institution). The use of these devices has become available practically for all medical branches.

• MeSH
• lidé MeSH
• monitorování fyziologických funkcí přístrojové vybavení   MeSH
• péče o pacienta MeSH
• systémy podporující rozhodování v léčbě MeSH
• telemedicína * přístrojové vybavení   trendy   MeSH
• zdravotnické prostředky MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Neoadjuvantní terapie lokálně pokročilého karcinomu prsu vede ke zlepšení jeho operability, zvýšení počtu operací zachovávajících prs, možnosti dosažení patologické kompletní remise, zlepšení prognózy a možnosti sledovat odpověď nádoru na léčbu. Může také pomoci identifikovat pacientky, pro které je po operaci prospěšné podávat trastuzumab emtansin (T-DM1) místo trastuzumabu. Kromě standardních ukazatelů, jako je četnost recidiv, přežití bez projevů onemocnění a celkové přežití, které se často používají k posouzení účinnosti v adjuvantní léčbě, je u pacientek léčených neoadjuvantní terapií užitečným měřítkem účinnosti léčby patologická odpověď, včetně četnosti patologických kompletních odpovědí (pCR). Adjuvantní léčba účinně eradikuje minimální reziduální chorobu, oddaluje případnou recidivu a může zachránit nemocným život. Podcenění její indikace může pacientky poškodit stejně jako její neadekvátní razance. Optimální léčebné výsledky může zajistit individuální přístup s personalizací této indikace využívající možnosti eskalace a deeskalace léčby.

Neoadjuvant therapy of locally advanced breast cancer leads to improved operability, increased rate of breastconserving surgery, the ability to achieve pathologic complete remission, improved prognosis and the ability to monitor tumour response to the treatment. It may also help identify patients who may benefit from trastuzumab emtansine (T-DM1) instead of trastuzumab after surgery. In addition to standard outcome measures such as relapse rate, disease-free survival and overall survival, which are often used to assess treatment efficacy in adjuvant setting, pathological response, including pathological complete response rate (pCR), is a useful measure of treatment efficacy in patients receiving neoadjuvant therapy. Adjuvant therapy effectively eradicates minimal residual disease, delays potential recurrence, and may save patients' lives. Underestimation of its indication may harm patients as well as its excessive intensity. An individualized approach with personalization of this indication using the possibility of escalation and de-escalation of treatment can ensure optimal therapeutic outcomes.

• MeSH
• individualizovaná medicína metody   MeSH
• lidé MeSH
• nádory prsu * farmakoterapie   MeSH
• neoadjuvantní terapie * metody   MeSH
• prognóza MeSH
• protinádorové látky imunologicky aktivní terapeutické užití   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Napriek poklesu incidencie karcinómov žalúdka (okrem karcinómov kardie) mortalita na toto ochorenie v Európe je stále vysoká. Pretrvávajú i výrazné rozdiely v prežívaní medzi pacientmi liečenými v Japonsku a pacientmi v Európe. Jeden z hlavných dôvodov je celoplošný skríning, ktorému sa podrobuje veľká časť populácie v Japonsku, na druhej strane vysoký výskyt pokročilých štádií v Európe. Keďže pre pokles incidencie ochorenia v západných krajinách sa zdá skríning tohto ochorenia nerentabilný, zostáva jediným spôsobom, ako zlepšiť dlhodobé prežívanie, personalizácia alebo individualizácia pacientov s pokročilým karcinómom žalúdka. Jedinou kuratívnou liečbou zostáva chirurgická resekcia s modifikovanou lymfadenektómiou podľa štádia ochorenia. Pri pokročilých karcinómoch chirurgická liečba často zlyháva, a preto pre vysoké riziko recidívy je nutná jej kombinácia s multimodálnou liečbou. Personalizácia alebo individualizácia liečby karcinómu žalúdka a „ušitie liečby na mieru“ pre každého pacienta sa zdá zatiaľ jediným východiskom, ako zlepšovať dlhodobé prežívanie na toto ochorenie.

Despite the decline in the incidence of gastric cancer (excluding cardiac carcinomas), in Europe mortality of this disease is still high. Significant differences remain also in survival of patients treated in Japan and in Europe. One of the main reasons is the global screening, which is undergone by majority of population in Japan, and on the other hand, a high incidence of advanced stages in Europe. Due to the decrease in incidence of the disease in western countries, screening of the disease seems to be unprofitable, therefore personalization and individualization of patients with advanced gastric cancer remains the only way how to improve long-term survival. Surgical resection with lymphadenectomy modified by the stage of the disease remains the only curative treatment. However, surgical treatment of advanced stages of cancer is often unsuccessful therefore its combination with multimodal therapy is necessary due to high risk for recurrence. Personalization and individualization of stomach cancer treatment and “tailor-made treatment” for each patient seems to be the only solution how to improve long-term survival in this disease.

Physical education can enable students with autism spectrum disorder (ASD) to live positive experiences and adopt a healthy lifestyle. However, motivation may be a critical factor in their success. In this perspective, the context personalization approach could be valuable to support the interests and motivation of students with ASD in physical education. This qualitative interpretative research documents the Situational Interest dimensions of four high school male students with ASD (14 years old, boys) following a team sports unit conceived and personalized by their physical education teacher to meet their interest in video games. After the unit, the four students and the teacher realized a semi-structured interview. According to thematic analyses, students' situational interest was elicited. The dimensions of instant enjoyment, challenge and novelty were predominant. The emulation system, as a part of the context personalization related to video games, ends up in every dimension and sheds original light on the motivation conditions. In light of the present results, the context personalization approach, based on the interests and preferences of students, is a promising avenue to support interest in PE. However, differences between the students' and the teachers' perspectives underline the need to consider students' voices regarding their interest in physical education.

• MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• motivace MeSH
• muži psychologie   výchova   MeSH
• poruchy autistického spektra * psychologie   MeSH
• postižené děti psychologie   výchova   MeSH
• speciální vzdělávání metody   MeSH
• studenti psychologie   MeSH
• tělesná výchova * metody   MeSH
• videohry MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mužské pohlaví MeSH

• MeSH
• diagnostické techniky kardiovaskulární klasifikace   využití   MeSH
• diagnóza počítačová metody   využití   MeSH
• kardiovaskulární nemoci diagnóza   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• kongresy MeSH
• Geografické názvy
• Kanada MeSH

Porucha osobnosti má výrazný vliv na prožívání a chování jedince. Její přítomnost může zvyšovat riziko výskytu suicidálního chování, protože je zpravidla spojena se zhoršenou schopností zvládat stresové situace. Zátěžové události mohou spustit suicidální myšlenky, nebo vést k suicidálnímu pokusu. Spouštěče suicidálních rozlad mohou být specifické v závislosti na konkrétním typu poruchy osobnosti. Riziko sebevraždy je zvýšené především u disociální, histriónské, hraniční a narcistické poruchy osobnosti. Komorbidní psychiatrická porucha, zvláště pak deprese, může zvyšovat pravděpodobnost výskytu suicidálního jednání.

Personality disorder has a significant effect on internal experience and behavior of an individual. Its presence may increase the risk of suicidal behavior, because this disorder is associated with impaired ability to cope with stressful situations. Specific events may not only induce suicidal thoughts, however can also lead to suicidal attempt in individuals with personality disorder. Triggers of suicidality may be specific depending on the particular type of personality disorder. The risk of suicide is increased especially in antisocial, histrionic, borderline and narcissistic personality disorder. Comorbid psychiatric disorder, particularly depression, may increase the probability of suicidal behavior.

• MeSH
• asociální osobnost psychologie   MeSH
• histriónská porucha osobnosti psychologie   MeSH
• hraniční porucha osobnosti psychologie   MeSH
• impulzivní poruchy psychologie   MeSH
• interpersonální vztahy MeSH
• lidé MeSH
• obsedantně kompulzivní porucha psychologie   MeSH
• paranoidní porucha osobnosti psychologie   MeSH
• pasivně-agresivní osobnost psychologie   MeSH
• poruchy osobnosti * psychologie   MeSH
• psychický stres psychologie   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• schizoidní porucha osobnosti psychologie   MeSH
• sebevražda * psychologie   MeSH
• sebevražedné myšlenky MeSH
• sociální chování MeSH
• závislá porucha osobnosti psychologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Osobnostní charakteristiky hrají důležitou roli v predikci manželské spokojenosti. Lidé s osobnostním narušením mají logicky významné potíže s navazováním a zejména s udržováním vztahů. Spojitost mezi nefunkčním manželstvím a osobnostní patologií partnerů může mít zdroj v nedostatečném vhledu na vlastní chování u jednoho či obou partnerů. Lidé s poruchou osobnosti zažívají v mezilidských vztazích četná nedorozumění, dezinterpretace, špatně komunikují a mají vyšší pohotovost k verbální a fyzické agresi. Nerozumí tomu, že zdroj konfliktů, které zažívají, je v jejich osobních procesech a vztahování se ke světu. Lidé s určitými poruchami osobnosti mají sklon se vyhledávat a vytvářet patologicky stabilní páry. Pro pochopení dynamiky partnerského vztahu bychom měli osobností rysy analyzovat jako první. Oslovit osobnostní patologii a maladaptivní osobnostní dynamiku v kontextu vztahu může být pro oba v páru prospěšné.

Personality disorder in marriage and partnership Personality characteristics play an important role in predicting marital satisfaction. People with personality disturbances have logically significant difficulties with establishing and maintaining relationships with partner. The link between the dysfunctional marriage and personality pathology of the partners may have the source in the insufficient insight on the own behavior of one or both partners. People with personality disorder experience in the interpersonal relations numerous misunderstandings, misinterpretations, communicate poorly and are more alert to verbal and physical aggression. They do not understand that the source of experienced conflicts have source in their intrapersonal processes and relation to the world. People with certain personality disorders tend to seek and create pathologically stable couples. For the understanding of the dynamics of a relationship, it should be important to analyze personality traits first. Reaching the personality pathology and maladaptive personality dynamics in the context of the relationship could be beneficial for both partners in pair.

• MeSH
• disociační poruchy MeSH
• hraniční porucha osobnosti MeSH
• interpersonální vztahy MeSH
• lidé MeSH
• manželství psychologie   MeSH
• narcismus MeSH
• paranoidní porucha osobnosti MeSH
• poruchy osobnosti * klasifikace   MeSH
• schizoidní porucha osobnosti MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Osobnostní charakteristiky hrají důležitou roli v predikci manželské spokojenosti. Lidé s osobnostním narušením mají logicky významné potíže s navazováním a zejména s udržováním vztahů. Spojitost mezi nefunkčním manželstvím a osobnostní patologií partnerů může mít zdroj v nedostatečném vhledu na vlastní chování u jednoho či obou partnerů. Lidé s poruchou osobnosti zažívají v mezilidských vztazích četná nedorozumění, dezinterpretace, špatně komunikují a mají vyšší pohotovost k verbální a fyzické agresi. Nerozumí tomu, že zdroj konfliktů, které zažívají, je v jejich osobních procesech a vztahování se ke světu. Lidé s určitými poruchami osobnosti mají sklon se vyhledávat a vytvářet patologicky stabilní páry. Pro pochopení dynamiky partnerského vztahu bychom měli osobností rysy analyzovat jako první. Oslovit osobnostní patologii a maladaptivní osobnostní dynamiku v kontextu vztahu může být pro oba v páru prospěšné.

Personality characteristics play an important role in predicting marital satisfaction. People with personality disturbances have logically significant difficulties with establishing and maintaining relationships with partner. The link between the dysfunctional marriage and personality pathology of the partners may have the source in the insufficient insight on the own behavior of one or both partners. People with personality disorder experience in the interpersonal relations numerous misunderstandings, misinterpretations, communicate poorly and are more alert to verbal and physical aggression. They do not understand that the source of experienced conflicts have source in their intrapersonal processes and relation to the world. People with certain personality disorders tend to seek and create pathologically stable couples. For the understanding of the dynamics of a relationship, it should be important to analyze personality traits first. Reaching the personality pathology and maladaptive personality dynamics in the context of the relationship could be beneficial for both partners in pair.

• MeSH
• asociální osobnost psychologie   MeSH
• chování MeSH
• depresivní poruchy psychologie   MeSH
• histriónská porucha osobnosti psychologie   MeSH
• hraniční porucha osobnosti psychologie   MeSH
• interpersonální vztahy * MeSH
• konflikt v rodině MeSH
• lidé MeSH
• manželství * psychologie   MeSH
• narcismus MeSH
• obsedantně kompulzivní porucha psychologie   MeSH
• paranoidní porucha osobnosti psychologie   MeSH
• párová terapie MeSH
• poruchy osobnosti * epidemiologie   psychologie   MeSH
• postoj MeSH
• schizoidní porucha osobnosti psychologie   MeSH
• sebezhodnocení (psychologie) MeSH
• závislá porucha osobnosti psychologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• nemoc psychologie   MeSH
• osobnost MeSH
• poruchy osobnosti MeSH

• Konspekt
• Psychologie
• NLK Obory
• psychologie, klinická psychologie

Bipolar disorder is heterogeneous in phenomenology, illness trajectory, and response to treatment. Despite evidence for the efficacy of multimodal-ity interventions, the majority of persons affected by this disorder do not achieve and sustain full syndromal recovery. It is eagerly anticipated that combining datasets across various information sources (e.g., hierarchical "multi-omic" measures, electronic health records), analyzed using advanced computational methods (e.g., machine learning), will inform future diagnosis and treatment selection. In the interim, identifying clinically meaningful subgroups of persons with the disorder having differential response to specific treatments at point-of-care is an empirical priority. This paper endeavours to synthesize salient domains in the clinical characterization of the adult patient with bipolar disorder, with the overarching aim to improve health outcomes by informing patient management and treatment considerations. Extant data indicate that characterizing select domains in bipolar disorder provides actionable information and guides shared decision making. For example, it is robustly established that the presence of mixed features - especially during depressive episodes - and of physical and psychiatric comorbidities informs illness trajectory, response to treatment, and suicide risk. In addition, early environmental exposures (e.g., sexual and physical abuse, emotional neglect) are highly associated with more complicated illness presentations, inviting the need for developmentally-oriented and integrated treatment approaches. There have been significant advances in validating subtypes of bipolar disorder (e.g., bipolar I vs. II disorder), particularly in regard to pharmacological interventions. As with other severe mental disorders, social functioning, interpersonal/family relationships and internalized stigma are domains highly relevant to relapse risk, health outcomes, and quality of life. The elevated standardized mortality ratio for completed suicide and suicidal behaviour in bipolar disorder invites the need for characterization of this domain in all patients. The framework of this paper is to describe all the above salient domains, providing a synthesis of extant literature and recommendations for decision support tools and clinical metrics that can be implemented at point-of-care.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH