Plasticita je specifická vlastnost nervového systému se vyvíjet, reagovat na změny vnitřního a zevního prostředí, případně se jim přizpůsobit, a to za fyziologických i patologických situací. Existují důkazy o dynamičnosti nervového systému, která je charakterizována rovnováhou mezi rigiditou a plasticitou, přičemž plastické změny neuronálních systémů využívají obecných společných mechanizmů. Výsledkem plasticity mohou být příznivé, ale i nepříznivé změny za vývoje (plasticita evoluční), při krátkodobé expozici (plasticita reaktivní), při dlouhodobé nebo opakované zátěži (plasticita adaptační) nebo při funkční, případně morfologické obnově poškozených neuronálních okruhů (plasticita reparační). Projevy plasticity mají obdobný základ bez ohledu na příčinu, která je vyvolala, a na oddíl CNS, ve kterém probíhají. Přitom nezralá nervová tkáň se jeví jako zvlášť plastická.

Plasticity is a specific endowment of the nervous system to develop, to react or to adjust to the internal and external environmental changes, both in the physiological and pathological conditions. Cumulative evidence has revealed the dynamism of the nervous system, based on the balance between the rigidity and plasticity. Different aspects of neuroplasticity can employ common general cellular mechanism. Effects of plasticity can be either positive or negative changes during the development (evolutional plasticity), after the short-term exposition (reactive plasticity), after the long-term or permanent stimuli (adaptational plasticity), and during functional or structural recovery of the damaged neuronal circuits (reparation plasticity). Manifestations of plasticity have probably the same basis, irrespective of a cause, which triggered them, or the brain region where they were accomplished. Activity of neuroplastic processes appears to be especially high in the immature nervous tissue.

• MeSH
• klasifikace MeSH
• neuroplasticita MeSH
• synapse MeSH
• vývojová biologie MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Vývojový aspekt přináší informace o faktorech růstu a modulace a o základních mechanismech zapojování nervových funkcí. Na druhé straně je ontogenetický výzkum ztížen trvalou proměnlivostí a mimořádnou dynamičností vývoje nervového systému. Přitom při činnosti nervového systému hraje důležitou úlohu jeho plasticita, kterou definujeme jako specifickou schopnost nervového systému se vyvíjet, reagovat na změny zevního a vnitřního prostředí, popř. se jim přizpůsobit a to za fyziologických i patologických situací.

The developmental aspect brings information on factors of growth and modulation, and about the basic mechanisms of the onset of functions. Contrary to it, ontogenetical research is complicated by factors of variability and large dynamism in the development of the nervous system.At the same time, in the activity of the nervous systeman important role plays plasticity, which is defined as a specific feature of the nervous system to develop or to respond to changes of the external and internal environment or to adjust to them both under physiological and pathological conditions.

• MeSH
• biologická evoluce MeSH
• fyziologická adaptace MeSH
• lidé MeSH
• mozek růst a vývoj   MeSH
• neuroplasticita MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• centrální nervový systém fyziologie   chemie   MeSH
• mozek fyziologie   MeSH
• neuroplasticita MeSH
• signální transdukce MeSH
• synapse MeSH

Neuroplastické děje mohou být založeny na modulaci přenosu signálu na synapsích (např. výdeje transmiteru, aktivity receptorů na postsynaptické membráně, změn účinnosti přenosu v postsynaptickém oddílu) nebo mohou být podmíněny změnami vztahů mezi neurony (např. změnami počtu a druhu synapsí, smyslu zapojení jednotlivých prvků neuronálních okruhů). Výsledné změny se pak mohou nacházet v komunikaci mezi jednotlivými neurony (synaptická úroveň), v činnosti místních neuronálních okruhů (úroveň lokálních okruhů), nebo ve vztazích jednotlivých funkčních mozkových celků (multimodulární úroveň). Podstatou neuroplasticity mohou být změny stavby, prokazatelné morfologickými metodami, což se uplatňuje zejména za vývoje a v reakci na poškození (vznik a zánik neuronů, růst jejich výběžků a trnů, přebudování, případně vytváření nových synapsí). Jemnější metody však prokazují, že změny mohou být i na úrovni molekulární (aktivita enzymů, zejména aktivace proteosyntézy a změny ve tvorbě a výdeji mediátorů a modulátorů, aktivace receptorů, úprava aktivity iontových kanálů). Obě úrovně neuroplastických dějů se promítají do změn funkčních parametrů synaptického přenosu. Projevy plasticity mají proto obdobný základ, bez ohledu na příčinu, která je vyvolala, a na oddíl CNS, ve které probíhají.

Neuroplastic mechanisms are based on a modulation of the signal transmission over synapses (e.g., the transmitter release, activity of postsynaptic receptors, efficiency changes in the transmission in the postsynaptic segment). They can be related to the interneuronal relations changes (e.g., number of certain types of synapses, significance of the wiring of different elements of the neuronal circuits). Resulting changes may occur in the communication between neurons (synaptic level), in the activity of the local neuronal circuits (level of local circuits) or in the relations between individual functional brain systems (multimodular level). Neuroplasticity might be based on structural changes, which can be revealed by morphological methods. Such forms of plasticity are more frequent during the development or as a reaction to injury (proliferation and decease of neurons, formation of their processes and spines, remodeling or formation of synapses). More specific methods have determined that these changes are located at the molecular level (enzyme activity, production and release of transmitters or modulators, receptor activation, modulation of ion channels). Both levels of neuroplastic mechanisms bring about changes of functional parameters of the synaptic transmission. Manifestations of plasticity have probably the same basis, irrespectively of a cause, which triggered them, or the brain region where they were accomplished.

• MeSH
• neuroplasticita MeSH
• signální transdukce MeSH
• synapse MeSH

• MeSH
• aktiny MeSH
• dendrity fyziologie   chemie   ultrastruktura   MeSH
• lidé MeSH
• molekulární konformace MeSH
• mozková kůra fyziologie   ultrastruktura   MeSH
• neuroplasticita MeSH
• neurotransmiterové látky fyziologie   MeSH
• synapse fyziologie   chemie   ultrastruktura   MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• centrální nervový systém MeSH
• neuroplasticita MeSH
• regenerace nervu MeSH
• transplantace MeSH

Jedním z nejspornějších problémů v současné biologii a medicíně je existence plasticity kmenových buněk. Termínem plasticita se míní fenotypový potenciál kmenových buněk, který je širší než jsou fenotypy diferencovaných buněk jejich původních tkání. Mnoho laboratoří již podalo důkaz o existenci plasticity kmenových buněk, ale vznikla celá řada námitek k prezentovaným výsledkům. Prezentujeme některé z námitek zpochybňujících údaje o plasticitě kmenových buněk. Tyto sporné otázky uvedeme do kontextu s tradičním pohledem na potenciál kmenových buněk a diverzifikaci buněčných fenotypu u dospělých a stárnoucích buněčných fenotypech. Vzhledem k malému prostoru se nebudeme zabývat plasticitou embryonálních a nádorových kmenových buněk. Naopak chceme v našem sdělení poukázat na některé otázky a problémy spojené s plasticitou kmenových buněk v dospělém organizmu a na úzký vztah k procesům regenerace a stárnutí. Z dosavadních experimentálních výsledků můžeme říci, že kmenové buňky pravděpodobně mají klíčovou úlohu v těchto procesech. Vzhledem k tomu, že se jedná o rychle se rozvíjející obor, je velmi obtížné najít jasné vysvědení pro nastolené otázky, a proto se omlouváme, že některé prezentované závěry potřebují další vysvědení a hlubší studium dané problematiky Toto sdělení představuje určitou sondu a úvod do diskuse určené celé řadě odborníků.

One of the most controversial problem in biology and medicine is the existence of stem ceUs plasticity. The term plasticity, as it is understood, is the potential of stem ceU fenotypes that is much broader that fenotypes of differentiated ceUs of their original tissues. Many laboratories have documented the existence of stem cell plasticity, however, there are still many objections to the reported results. Here, we present some of these objections to the reported results. Here, we present some of these objections questioning the data on stem cell plasticity in the context with the traditional view on stem cell potential and diversihcation in adult and aging cell fenotypes. As there is not enough space, we will not discuss the plasticity of embryonal and tumour stem ceUs. Instead, we wish to point out some problems associated with plasticity of stem ceUs in an adult organism and show their close relation to processes of regeneration and aging. Recent experimental results indicate that stem ceUs may have a key role in these processes. With regard to rapid developments in biology and medicine, some answers to the problems that seemed to be resolved according to the current state of knowledge, would have to be changed. This communication is just meant as an introduction and a probe for discussion for many concerned scientist.

• MeSH
• buněčná diferenciace MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• kmenové buňky fyziologie   MeSH
• mezenchymální kmenové buňky MeSH
• multipotentní kmenové buňky MeSH
• regenerace MeSH
• stárnutí MeSH
• totipotentní kmenové buňky MeSH

• MeSH
• biochemie MeSH
• mozková kůra fyziologie   MeSH
• nervové receptory klasifikace   MeSH
• neuroplasticita fyziologie   MeSH
• vztahy mezi strukturou a aktivitou MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• MeSH
• neuroplasticita MeSH
• Publikační typ
• periodika MeSH

• Konspekt
• Fyziologie člověka a srovnávací fyziologie
• NLK Obory
• neurovědy

• MeSH
• centrální nervový systém fyziologie   růst a vývoj   MeSH
• neuroplasticita fyziologie   MeSH