Cílem projektu je rozvoj citlivých screeningových metod pro záchyt dysfagie prováděných sestrou, definice multioborového týmu pro poruchy polykání, definice diagnosticko-terapeutických postupů/standardů v rámci každé odbornosti a průchodu pacienta tímto systémem. Ve studii bude prostřednictvím dotazníku SWAL-QOL na počátku a po diagnostice a léčbě dle definovaného standardu hodnocena kvalita života pacienta s dysfagií. Výsledkem projektu bude doporučený standardní postup pro diagnostiku a terapii dysfagie aplikovatelný v podmínkách České republiky včetně zapojení nových diagnosticko-terapeutických metod (screeningová metoda, FEES, videofluoroskopie). Výstupem projektu bude dále zatím v České republice neprováděné statistické vyhodnocení kvality života pacientů s dysfagií prostřednictvím standardizovaných nástrojů SWAL-QOL a SWAL-CARE. Očekávaným benefitem projektu je časnější záchyt a terapie dysfagie a jejích komplikací, racionalizace a ekonomizace použitých postupů, zvýšení kvality života pacientů.; The aim is to develop sensitive screening methods for dysphagia interception, define multidisciplinary team for dysphagia, to define diagnostic and therapeutic procedures/standards within single specialty and to describe algorithm of patient passing through this system. In the study the quality of life will be judged at the beginning and after the diagnostic and treatment by the mean of SWAL-QOL questionnaire. The result of the project will be the guideline applicable in Czech Republic health system conditions including introduction of new screening and diagnostic and therapeutic methods. The outcome of the project also will be (so far in the Czech Republic not realized) statistical evaluation of quality of life of patients with dysphagia by the means of standardized instruments SWAL-QOL and SWAL-CARE. The earlier interception and therapy of dysphagia and its complications, rationalization and economization of applied procedures and quality of life improvement are the expected benefits of the project.

• MeSH
• diagnostické techniky a postupy MeSH
• elektromyografie MeSH
• endoskopie MeSH
• fluoroskopie MeSH
• gastrointestinální endoskopie MeSH
• kvalita života MeSH
• plošný screening MeSH
• poruchy polykání diagnóza   terapie   MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• otorinolaryngologie
• NLK Publikační typ
• závěrečné zprávy o řešení grantu IGA MZ ČR

INTRODUCTION: Systemic targeted therapy options are commonly used in patients with metastatic renal cell carcinoma (mRCC). Histological verification is crucial for treatment of mRCC. AIM: Our aim was to evaluate an optimal location for percutaneous computed tomography‐guided biopsy in a diagnosis of suspected mRCC. MATERIALS AND METHODS: A total of 138 percutaneous biopsies for tumors ranging from 21 to 133 mm in diameter (median, 72 mm) were carried out in 134 patients with suspected mRCC over a 5‐year period. The biopsy location was variable, with kidney biopsy performed in 77 cases (55.8%), and other localizations (retroperitoneum, peritoneal cavity, liver, pelvis, pleural space, lung, mediastinum, chest or abdominal wall, and pancreas) in 61 cases (44.2%). RESULTS: As many as 288 biopsies (97.1%), yielded truepositive results, and 4 procedures (2.9%) yielded histologically falsenegative results that required confirmation through extended rebiopsy. RCC was the most common individual diagnosis (85.5%), with non‐RCC histology verified in 14.5% of cases. In total, 32 complications (23.2%) were confirmed, 2 of which were pneumothoraces, 29 were minor bleeding that needed only conservative management, and 1 case required angiography and embolization for hemorrhage treatment. While no significant relationship between the biopsy success and lesion localization (renal vs other) was found (P = 0.13), the relationship between complication rate and biopsy localization (renal vs other) was significant (P = 0.01). CONCLUSIONS: Lesion localization (renal vs other) was not relevant to histological accuracy of the biop‐ sies performed in patients with suspected mRCC. However, the biopsies of lesions outside the kidney had a lower complication rate.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Erdheimova-Chesterova choroba (ECD) je raritní onemocnění charakteru histiocytózy non-Langerhansových buněk postihující více orgánů a systémů. Etiologie není známa, ale u více než 80 % pacientů existují mutace v dráze MAPK, především mutace genu BRAF. Nejčastěji je postižen skelet, kardiovaskulární systém, centrální nervový systém, endokrinní systém a retroperitoneum. Častějšími klinickými projevy jsou bolesti kostí, obvykle dolních končetin, diabetes insipidus, epilepsie, pontocerebelární dysfunkce, arytmie, ICHS, ev. srdeční selhání. Určení diagnózy je mnohdy obtížné a vede k ní kombinace znalostí klinických obtíží a typičtějších nálezů na zobrazovacích metodách a je potvrzena molekulárně genetickým vyšetřením. Prezentujeme případ pacienta s poměrně charakterističtějším radiologickým obrazem – s oboustranným sklerotickým postižením dlouhých kostí, retroperitoneální perirenální měkkotkáňovou infiltrací, s pseudotumorem v oblasti stěny pravé srdeční síně, s infiltrací retrobulbárně intrakonálně, mening a expanzí v oblasti infundibula.

Erdheim-Chester disease (ECD) is an uncommon form of non-Langerhans cell histiocytosis affecting multiple systems. The etiology is unknown, but there are mutations in the MAPK pathway in over 80% of patients, more frequently BRAF mutation. The most commonly affected organs and systems include skeleton, cardiovascular system, brain, neuroendocrine system and retroperitoneum. The most common clinical manifestations are bone pain, usually in the lower limbs, diabetes insipidus, seizures, pontocerebellar dysfunction, arrhytmias, myocardial ischaemia, possibly heart failure. The diagnosis is challenging. It requires knowledges of clinical symptoms with more typical radiological findings and it is confirmed by genetic molecular testing. We present the case of a patient with relatively typical radiological manifestations: bilateral long bone sclerosis, retroperitoneal perirenal infiltration, right atrium psedotumor, intraorbital and leptomeningeal masses and infundibular expansion.

• Klíčová slova
• abdominální katastrofa,
• MeSH
• břišní dutina * diagnostické zobrazování   patologie   MeSH
• CT angiografie MeSH
• diagnostické zobrazování * metody   MeSH
• intervenční radiografie klasifikace   metody   MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie MeSH
• počítačová rentgenová tomografie metody   MeSH
• ultrasonografie metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Mezenteriální ischemie patří mezi onemocnění cévního systému, které má i přes rozvoj moderní medicíny stále vysokou morbiditu a mortalitu. Základní vyšetřovací metodou při podezření na mezenteriální ischemii je dnes výpočetní tomografie. Dlouhodobé zkušenosti s endovaskulární léčbou přinesly důkazy jejího správného použití a indikací, a ovlivnily tak doporučené postupy. Moderní léčba mezenteriální ischemie je založena na hybridním přístupu a kombinací chirurgických a endovaskulárních technik.

Mesenteric ischemia is one of the diseases of the vascular system which, despite the development of modern medicine, still has high morbidity and mortality. The current primary imaging modality in the diagnosis of suspected mesenteric ischemia is computed tomography. Long-term experience with endovascular therapy has provided evidence of its use and indications and thus influenced the guidelines of mesenteric ischemia treatment. Modern treatment of mesenteric ischemia is based on a hybrid approach and a combination of surgical and endovascular techniques.

Východiska: Možnosti adjuvantní léčby maligního melanomu se v posledních letech významně rozšířily. Na základě výsledků klinických studií byla do léčebných postupů postupně zařazena jak imunoterapie zastoupená checkpoint inhibitory (ipilimumab, pembrolizumab, nivolumab), tak u pacientů s prokázanou mutací v BRAF genu i cílená terapie (dabrafenib plus trametinib). V ČR je v současné době pro klinickou praxi reálně dostupný nivolumab a kombinovaná terapie dabrafenibu s trametinibem. Nicméně otázkou zůstává, jakým způsobem postupovat, pokud po adjuvantní léčbě dojde k relapsu či generalizaci. Touto otázkou se zabývá následující kazuistika. Kazuistika: Článek prezentuje selhání adjuvantní imunoterapie nivolumabem u pacienta s lokálně pokročilým maligním melanomem stadia IIIC. V paliativní léčbě generalizovaného onemocnění byl zvolen ipilimumab, který prokázal svoji účinnost. Jeho podání se však neobešlo bez imunitně podmíněných nežádoucích účinků. Ty byly diagnostikovány a úspěšně léčeny na spádovém interním oddělení v úzké spolupráci s naším onkologickým centrem. Závěr: I přesto, že adjuvantní léčba významně snížila riziko relapsu onemocnění, existuje kohorta pacientů, u kterých se setkáváme se selháním adjuvantní léčby. K selhání může dojít po ukončení terapie, anebo jako v případě našeho pacienta v průběhu adjuvantní léčby. Na základě aktuálně dostupných dat nelze jednoznačně zvolit optimální postup po selhání adjuvance. U maligního melanomu jsme teprve na začátku tvorby těchto doporučení a nezbývá než se řídit klinickou zkušeností a úhradovou vyhláškou, příp. zařadit pacienta do klinické studie. Zvláštní pozornost bude nutné věnovat i nežádoucím účinkům, které jsou při imunoterapii vzhledem k mechanizmu vzniku unikátní a často vyžadují multidisciplinární přístup.

Background: The possibilities of adjuvant therapy of malignant melanoma have significantly expanded in recent years. Based on the results of clinical studies, immunotherapy represented by checkpoint inhibitors (ipilimumab, pembrolizumab, nivolumab) and targeted therapies (dabrafenib plus trametinib) in patients with a proven mutation in the BRAF gene were included in the treatment protocols. In the Czech Republic, nivolumab and combination therapy of dabrafenib with trametinib are currently available for clinical practice. However, the question remains how to proceed if relapse or generalization occurs after the adjuvant treatment. The following case study describes one of possible solutions. Case report: The article presents the failure of adjuvant nivolumab immunotherapy in a patient with locally advanced stage IIIC malignant melanoma. Ipilimumab has been selected as a treatment choice and demonstrated its efficacy. However, its administration was associated with immune-related side effects. These were diagnosed and successfully treated in the internal department in close cooperation with our department of oncology. Conclusion: Although adjuvant therapy has significantly reduced a risk of disease relapse, there is a cohort of patients in whom adjuvant therapy fails. Failure may occur after the end of the therapy or, as in our case, during the therapy. Based on currently available data, it is not possible to unambiguously choose the optimal procedure after adjuvant therapy failure. Currently, there is no other way than following clinical experience and reimbursement regulations, or enrolling the patient in a clinical trial. Immune-related adverse effects require particular attention as they are unique due to their mechanism of origin and often require a multidisciplinary approach.

• MeSH
• adjuvantní chemoterapie metody   MeSH
• ipilimumab terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• melanom * farmakoterapie   MeSH
• nivolumab terapeutické užití   MeSH
• protokoly protinádorové léčby MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Cíl: Autoři prezentují retrospektivní analýzu embolizační léčby krvácení do dolního zažívacího traktu zjednoho centra za období 15 let. Metodika: Od roku 2006 do roku 2019 bylo indikováno celkem u 57 pacientů (32 mužů a 25 žen průměrného věku 68,4 roků, od 32 do 91 let) k viscerální angiografii s cílem lokalizovat místo krvácení a pomocí katetrizace koaxiálním mikrokatétrem provést selektivní embolizaci. Byli indikováni pacienti s hemodynamicky významným krvácením, které nebylo možné zastavit pomocí medikamentózní a endoskopické léčby. Místo krvácení bylo prokázáno v povodí jejunáIních, ileálních a kolických tepen, určeno pomocí CTA, v oblasti sigmoideálních tepen a rekta se více uplatnila koloskopie. Výsledky: Embolizace byla provedena u 38 pacientů z 57 (67 %). Devatenáct (33 %) pacientů nebylo embolizováno, protože nebyl prokázán extravazát, a z toho u tří pacientů (5 %) nebylo možné při angiografické lokalizaci krvácející patologie z technických důvodů provést selektivní katetrizaci a embolizaci. Tito pacienti byli léčeni chirurgicky. Angiografie byla opakována u tří (5%) embolizovaných, z toho u dvou pro jiný zdroj krvácení a u jednoho pro tentýž zdroj. Nejčastěji byly embolizoványjejuná lni tepny, každá ze tří kolických tepen byla embolizována stejně často. Nejčastěji byly k embolizaci použity mikročástice, pak akrylátové embolizační činidlo. Pro embolizaci vnitřních iliackých tepen byla použita želatinová pěna. Závěr: Studie prokázala, že pokud je anatomicky určeno místo extravazace - ať již pomocí CTA, či endoskopicky - je u hemodynamicky významného krvácení do dolního zaživa čího traktu neprodleně provedená angiografie a selektivní embolizace účinnou léčbou.

Purpose: A retrospective analysis of transcatheter embolotherapy of the lower gastrointestinal hemorrhage is given from one center from period of 15 years. Methods: Totally 57 patients (32 men, and 25 women of mean age of 68,4 years (ranged from 32 to 91 years) were referred to visceral angiography to localise extravasation and perform selective embolisation using a coaxial microcatheter. Only hemodynamically significant bleeding noncontrollable with full medicamentous and endoscopic therapy was indicated. Extravasations were localised with the CTA in territory of the jejuna I, ilea I and colic arteries, whilein sigmodealand rectal branches colonoscopy was dominant diagnostic method. Results: Embolisation was performed in 38 (67%) patients out of 57. Nineteen (33%) patients were not embolised because of unproved extravasation. Embolisation was not performed in three patients (5%) with proved angiographic pathology, whom were not possible due to anatomical and technical reasons to perform selective catheterisation. These patients were treated surgically. Angiography was repeated in three embolised patients. In two of them for further source of hemorrhage and in one (2%) for previously embolised pathology. The most often embolised arteries were jejunal branches, frequency of embolisation of the each from colic arteries was equal. The micro-particles were used most often, then acrylic embolic agent. The gelatin sponge was used in the territory of the intemaliliac arteries. Conclusion: The study revealed that anatomical localisation of extravasation or site of bleeding with CTA and/or endoscopically in a patient with lower gastrointestinal tract bleeding should lead as soon as possible to angiography and selective embolotherapy which is effective way to control such bleeding.

• MeSH
• CT angiografie metody   přístrojové vybavení   MeSH
• extravazace diagnostických a terapeutických materiálů MeSH
• gastrointestinální krvácení diagnostické zobrazování   etiologie   terapie   MeSH
• katetrizace MeSH
• kontrastní látky MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• okluze terapeutická metody   přístrojové vybavení   MeSH
• parenterální infuze MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• statistika jako téma MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Cíl: Cílem práce je retrospektivně zhodnotit efektivitu endovaskulární embolizace u skupiny pacientů s hemodynamicky významným krvácením do retroperitonea, břišní a hrudní stěny při probíhající antikoagulační léčbě. Metodika: V období od června 2014 do března 2018 bylo vjednom centru provedeno celkem 26 embolizačních výkonů u 25 nemocných (12 mužů, 13 žen, věkové rozmezí 62-86 let) se spontánním krvácením při probíhající antikoagulační léčbě. Indikací k výkonu bylo hemodynamicky významné krvácení vyžadující intravenózní hrazení tekutin a průkaz dynamické extravazace kontrastní látky na CT angiografii. Vlastní zákrok byl prováděn pomocí selektivní či superselektivní embolizace krvácející tepny s využitím různých embolizačních činidel - akrylátu, mikročástic polyvinylalkoholu nebo želatinové pěny. Výsledky: Ošetřeno bylo 16 pacientů s retroperitoneálním krvácením, šest pacientů s krvácením do přímého břišního svalu, jeden pacient s krvácením do obou těchto oblastí a dva pacienti s krvácením do hrudní stěny. Všichni nemocní měli prokázanou extravazaci kontrastní látky na CT angiografii, digitální subtrakčníangiografie prokázala extravazaci v 73,1 % případů (19/26 výkonů). Technický úspěch léčby byl 96,1 % (25/26 výkonů), klinický úspěch 80, 1% (21/26 výkonů). Celková doba sledování souboru byla 1 den až 33 měsíců (medián 4 měsíce), v průběhu sledování čtyři nemocní zemřeli, 30denní mortalita souboru byla 16%. Chirurgický operační výkon po endovaskutámf léčbě musel být proveden ve 20 % případů (pět nemocných - 3krát ošetření pokračujícího krvácení, 2krát evakuace hematomu). Závěr: Endovaskulámí embolizace u nemocných se spontánním krvácením při antikoagulační léčbě je účinnou metodou umožňující nahradit mnohem invazivnější chirurgický zákrok zvláště u pacientů vyššího věku s dalšími závažnými chorobami.

Aim: The aim of the study is to retrospectively assess the effectivity of endovascular embolization in anticoagulated patients with hemodynamically significant retroperitoneal, anterior abdominal wall or chest wall bleeding. Methods: Between June 2014 and March 2018, totally 26 embolization procedures in 25 patients (12 males, 13 females, age range between 62-86 years) with spontaneous bleeding due to ongoing anticoagulation treatment were performed in one center. Indication for procedure was hemodynamically significant bleeding requiring fluid resuscitation and signs of dynamic contrast media extravasation on CTangiography. The procedure itself was performed by selective or superselective embolization of bleeding artery using various embolization agents: acrylate glue, polyvinylalcohol or gelatine foam. Results: Sixteen patients with retroperitoneal bleeding, six patients with rectus sheath hematomas, one patient with bleeding to both retroperitoneal and abdominal wall compartment and two patients with chest wall bleeding were treated in our department. All the patients proved signs of contrast media extravasation on CTangiography, digital subtraction angiography showed contrast media extravasation in 73,1% (19/26 procedures). Technical success rate was 96,1% (25/26 procedures), clinical success rate was 80,1% (21/26 procedures). Total follow-up was 1 day-33 months (median 4 months), 4 patients died during follow-up, 30-day mortality was 16%. Surgical procedure following endovascular treatment had to be performed in 20% of cases (5 patients - in 3 cases due to ongoing bleeding, in 2 cases to evacuate large hematoma). Conclusion: Endovascular embolization in anticoagulated patients with spontaneous bleeding is an effective method which enables to replace the more invasive surgical procedure especially in higher age patients with several serious diseases.

• Klíčová slova
• embolizační materiály,
• MeSH
• antikoagulancia terapeutické užití   MeSH
• břicho diagnostické zobrazování   MeSH
• CT angiografie metody   přístrojové vybavení   MeSH
• endovaskulární výkony * metody   mortalita   přístrojové vybavení   MeSH
• extravazace diagnostických a terapeutických materiálů MeSH
• hematologické testy MeSH
• hematom diagnostické zobrazování   patologie   MeSH
• krvácení * chirurgie   etiologie   patologie   terapie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• okluze terapeutická MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• statistika jako téma MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

AIMS: To retrospectively evaluate the technical features, efficacy, accuracy, appropriate complications, and relationships among monitored parameters of computed tomography-guided biopsies of the retroperitoneum-located processes. METHODS: From December 2008 to December 2018, 208 percutaneous biopsy procedures for tumors, sized 14 - 190 mm in diameter (median size 57.5 mm), were performed on patients with suspected retroperitoneal tumorous process on imaging examinations. The patients were men in 124 cases and women in 84 cases, aged 20 to 90 years (median age 63.2 years). Skin to lesion distance was variable; from 43 cm to 178 cm (median length 108.5 cm). RESULTS: In 202 cases (97.1%) results were true positive or true negative; only 6 interventions (2.9%) were histologically false negative and had to be confirmed surgically. DLBCL and metastatic disease to the retroperitoneal lymphatic nodes were the most common diagnoses (23.1% each); lymphoma types were verified in 40.9% of cases. 7 complications in total were revealed, 6 of which were minor hemorrhages, and in one case ureteral injury was detected. A statistically significant relationship between the hypervascular process and complication incidence (P=0.00166) and needle gauge (P=0.01427) was identified. CONCLUSION: Percutaneous CT-guided biopsy performed in patients with a suspected retroperitoneal tumorous process had a high accuracy in establishing the correct diagnosis including histological subtyping. Simultaneously, the complication rate was low.

• MeSH
• diagnostické techniky a postupy statistika a číselné údaje   MeSH
• dospělí MeSH
• intervenční radiografie metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• počítačová rentgenová tomografie metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• retroperitoneální nádory diagnóza   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ultrazvukem navigovaná biopsie metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH