Cyanobacteria are prokaryotic organisms characterised by their complex structures and a wide range of pigments. With their ability to fix CO2, cyanobacteria are interesting for white biotechnology as cell factories to produce various high-value metabolites such as polyhydroxyalkanoates, pigments, or proteins. White biotechnology is the industrial production and processing of chemicals, materials, and energy using microorganisms. It is known that exposing cyanobacteria to low levels of stressors can induce the production of secondary metabolites. Understanding of this phenomenon, known as hormesis, can involve the strategic application of controlled stressors to enhance the production of specific metabolites. Consequently, precise measurement of cyanobacterial viability becomes crucial for process control. However, there is no established reliable and quick viability assay protocol for cyanobacteria since the task is challenging due to strong interferences of autofluorescence signals of intercellular pigments and fluorescent viability probes when flow cytometry is used. We performed the screening of selected fluorescent viability probes used frequently in bacteria viability assays. The results of our investigation demonstrated the efficacy and reliability of three widely utilised types of viability probes for the assessment of the viability of Synechocystis strains. The developed technique can be possibly utilised for the evaluation of the importance of polyhydroxyalkanoates for cyanobacterial cultures with respect to selected stressor-repeated freezing and thawing. The results indicated that the presence of polyhydroxyalkanoate granules in cyanobacterial cells could hypothetically contribute to the survival of repeated freezing and thawing.

• MeSH
• Fluorescence MeSH
• Fluorescent Dyes * metabolism   chemistry   MeSH
• Stress, Physiological * MeSH
• Microbial Viability * MeSH
• Polyhydroxyalkanoates metabolism   MeSH
• Flow Cytometry * MeSH
• Cyanobacteria metabolism   physiology   MeSH
• Synechocystis * metabolism   MeSH
• Publication type
• Journal Article MeSH

BACKGROUND: Ice hockey is a dynamic game. We can observe collisions between the players that bring a risk of injury. There are many hockey clubs in the Czech Republic. These clubs raise great hockey players and many competing players in various levels of national leagues. The aim of this study was to map injuries in Czech hockey players and outline the situation of injury prevention and body care in ice hockey players. METHODS: We used a questionnaire survey method to obtain data. We received answers from 100 male active Czech ice hockey players, playing in the top three highest men's competitions (Extraleague - 2nd league). Individual injuries were analyzed according to specific body parts, injury type, playing position, level of competition using basic statistical characteristics and relative frequency analyses, including the recovery time, injury reason and the injury statistics per 1000 sporting performances in ice hockey. RESULTS: We found that 81% of participants suffered injuries with the overall incidence of injuries was 17.1 per 1000 sports performances and mainly happened during the match compared to training. The most common injuries were in the head and neck area (25%), often caused by a collision with another player, a stick or puck hit, or a collision with a board. Other frequently injured parts were the knees (21%), where internal ligament injuries predominate, and the shoulders (20%), where we recorded mainly ligament injuries. CONCLUSIONS: There is a high risk of various injury types of ice hockey players, that are developed accidentally in all body parts mostly in the match (mostly upper part of the body and knee) or by overloading (hip/groin area). We recommend strategies to avoid or minimize the injury risk of players. The hockey clubs, coaches, and players should extensively and regularly cooperate with physiotherapists, starting from the younger age of hockey groups, to prevent injuries and use regular strengthening of crucial muscle parts, regeneration, and compensatory exercises. We endorse adequately evaluating dangerous foul actions for referees and disciplinary officials also in minor competitions.

• MeSH
• Adult MeSH
• Hockey * injuries   MeSH
• Incidence MeSH
• Humans MeSH
• Young Adult MeSH
• Surveys and Questionnaires MeSH
• Athletic Injuries * epidemiology   prevention & control   MeSH
• Check Tag
• Adult MeSH
• Humans MeSH
• Young Adult MeSH
• Male MeSH
• Publication type
• Journal Article MeSH
• Geographicals
• Czech Republic MeSH

• MeSH
• Intensive Care Units MeSH
• Cardiac Surgical Procedures nursing   instrumentation   MeSH
• Surveys and Questionnaires MeSH
• Nurse Specialists education   MeSH
• Sternotomy nursing   instrumentation   education   MeSH
• Nurses MeSH

• Conspectus
• Patologie. Klinická medicína
• NML Publication type
• závěrečné práce

• MeSH
• Anesthesia Department, Hospital organization & administration   MeSH
• Interpersonal Relations MeSH
• Motivation MeSH
• Employee Incentive Plans organization & administration   MeSH
• Job Satisfaction MeSH
• Surveys and Questionnaires MeSH
• Health Workforce organization & administration   MeSH

• Conspectus
• Management. Řízení

Idiopatická orofaciální bolest je skupina bolestivých onemocnění obličeje a/nebo dutiny ústní nejasné etiologie. Řadí se k nim syndrom palčivých úst, perzistující idiopatická dentoalveolární bolest, perzistující idiopatická obličejová bolest a trvalá jednostranná obličejová bolest s přidruženými atakami. Jde o získaná onemocnění dospělého věku, nejčastěji postihují ženy v postmenopauzálním období. Etiologie těchto poruch není zcela objasněna, pravděpodobně zahrnuje změny na periferní i centrální úrovni somatosenzorického systému vč. neuropatie tenkých vláken, subklinické periferní neuropatie, alterace kmenových funkcí a změn v centrální inhibiční modulaci bolesti. Ačkoli někteří pacienti mylně považují za vyvolávající situaci zubní ošetření, kauzální souvislost s invazivním zákrokem v dutině ústní nebyla dosud jednoznačně prokázána. Diagnostika je založena na zhodnocení klinických charakteristik bolesti a vyloučení sekundární příčiny. Strategie léčby spočívá v akutní topické aplikaci některých léčiv nebo dlouhodobé léčbě v off-label indikaci (antidepresiva, protizáchvatová medikace). Úspěšnost farmakologické léčby může být limitovaná, často též z důvodu nežádoucích vedlejších účinků. Experti se shodují, že časná diagnostika a farmakologická terapie jsou pozitivními prognostickými faktory, naopak opakované invazivní zákroky prognózu zhoršují. Komorbidní depresivní a úzkostné symptomy postihují zhruba jednu třetinu až polovinu pacientů. Psychosociální stres může zhoršovat průběh onemocnění. Ke spontánnímu zlepšení stavu dochází pouze u menší části pacientů (nejvíce jedna třetina), obvykle po dvou až sedmi letech trvání nemoci. Zásadním prvkem zůstává poskytnutí dostatečných informací o diagnóze a ujištění pacienta o neurobiologické povaze onemocnění. Žádoucí je využití podpůrné psychoterapeutické léčby.

Idiopathic orofacial pain is a group of painful disorders affecting the facial region and/or oral cavity with unclear etiology. This group includes burning mouth syndrome, persistent idiopathic dentoalveolar pain, persistent idiopathic facial pain, and constant unilateral facial pain with additional attacks. These are acquired diseases of adulthood, most commonly affecting postmenopausal women. The etiology of these disorders is not entirely understood, but likely involves changes at both the peripheral and central levels of the somatosensory system, including small fiber neuropathy, subclinical peripheral neuropathy, alterations in brainstem functions, and changes in central inhibitory pain modulation. Although some patients mistakenly consider dental treatment as the triggering situation, a causal relationship with invasive procedures in the oral cavity has not been unequivocally proven. Diagnosis is based on evaluating the clinical characteristics of the pain and excluding secondary causes. Treatment strategies include acute topical application of certain medications or long-term off-label treatment (antidepressants, antiseizure medications). The effectiveness of pharmacological treatment may be limited, often due to side effects. Expert agreement is that early diagnosis and pharmacological therapy are positive prognostic factors, while repeated invasive procedures worsen the prognosis. Comorbid depressive and anxiety symptoms affect roughly one-third to one-half of patients. Psychosocial stress can exacerbate the disease course. Spontaneous improvement occurs in only a minority of patients (at most one-third), usually after two to seven years of disease duration. Providing sufficient information about the diagnosis and reassuring the patient about the neurobiological nature of the disease remains crucial. Supportive psychotherapeutic treatment is also recommended.

Úvod: Cholecystektomie patří k nejčastějším operacím na chirurgických pracovištích. Komplikace vzniklé po odstranění žlučníku bývají zejména krvácení, infekce vč. abscesu v lůžku žlučníku či v břišní stěně, dehiscence rány, akutní pankreatitida nebo poranění žlučových cest. V dalším průběhu se mohou objevit kýly v jizvě jak po laparoskopické, tak otevřené cholecystektomii, striktury žlučových cest a příznaky typu tzv. postcholecystektomického syndromu. Přítomnost reziduálních žlučových konkrementů je vzácná, statisticky uváděna v 0,08–0,3 %. Kazuistika: Cílem publikace je prezentace případu pacientky, kterou jsme převzali do péče 7 let po laparoskopické cholecystektomii indikované pro cholecystitidu se zaklíněnou lithiázou v krčku žlučníku, prokázanou na ultrazvuku. Na našem oddělení byla pacientka léčena pro recidivující píštěl v jizvě pravého hypochondria. K definitivnímu zhojení od primo manifestace píštěle došlo přes opakované revize až po lokalizaci a odstranění retinovaného žlučového kamene. Závěr: Zásluhou použití širšího spektra diagnostických metod a současně pomyšlením na ojedinělé příčiny vzniku recidivující hnisavé kolekce s píštělí jsme cíleně pátrali po infekčním zdroji. Až perioperační skiaskopie s nástřikem kontrastní látky identifikovala přítomnost retinovaného žlučového kamene. Ten se podařilo exstirpovat z prostoru mezi pobřišnicí a mezižeberními svaly, a pacientku tím zbavit potíží.

Introduction: Cholecystectomy is one of the most common operations in surgical departments. Complications after gallbladder removal are mainly bleeding, infection including abscess in the gallbladder bed or in the abdominal wall, wound dehiscence, acute pancreatitis or injury of the bile ducts. In the further course, hernias in the scar may appear after both laparoscopic and open cholecystectomy, strictures of the bile ducts and symptoms of the so-called postcholecystectomy syndrome. The presence of residual gallstones is rare, statistically reported in 0.08–0.3%. Case report: The goal of our message is to present the case of a patient taken into our care 7 years after laparoscopic cholecystectomy indicated for cholecystitis with wedged lithiasis in the gallbladder neck, proven by ultrasound. In our department, the patient was treated for a re-current fistula in the scar of the right subcostal area. Definitive healing from the initial manifestation of the fistula occurred despite repeated revisions after the precise localization and removal of the retained gallstone. Conclusion: Thanks to the use of an extensive spectrum of diagnostic methods and at the same time thinking about the rare causes of a recurrent purulent collection with a fistula, we purposefully searched for an infectious source. Only perioperative radiography with injection of contrast material identified the presence of a retained gallstone. It was possible to extirpate it from the space between the intercostal muscles and the peritoneum, thereby relieving the patient of her problems.

Krevní tlak (TK) je velmi variabilní parametr. Jeho variabilitu můžeme studovat pomocí ambulantního monitorování TK, standardizovaného domácího měření pacientem nebo vyhodnocením TK měřeného při opakovaných návštěvách ordi- nace. Všechny způsoby mají prognostickou hodnotu, tj. vysoká variabilita TK zvyšuje výskyt kardiovaskulárních příhod; variabilita měřená pomocí ambulantního monitorování má větší prognostický význam u mladších jedinců do 50 let. Va- riabilita TK v ordinaci může být vyjádřena pomocí procenta návštěv ordinace s dosaženým cílovým TK; ideální je alespoň 75 % návštěv. Antihypertenzní léky mají rozdílný vliv na variabilitu TK, snižují ji blokátory kalciového kanálu a thiazidová a thiazidům podobná diuretika. Proto tyto léky mají být zařazovány do kombinační léčby s ostatními antihypertenzivy, které variabilitu spíše zvyšují.

Blood pressure (BP) displays a large variability. It can be studied by ambulatory BP monitoring, standardized home BP self measurement or by evaluation of BP measured during repeated office visits. All types of measurement predict future cardiovascular events; variability measured by ambulatory BP monitoring has the strongest predictive power in subjects below 50 years of age. Variability of office BP can be expressed as percentage of visits with achieved target BP; it is ideal to have at least 75%. Antihypertensive drugs have different impact on BP variability; it is decreased by calcium channel blockers, thiazide and thiazide-like diuretics. Therefore, they should make part of combination therapy with other antihypertensives which have rather opposite effects.

Autoři jsou uváděni v abecedním pořadí, podíl jednotlivých autorů je uveden na konci práce. Souhrn doporučení Preventivní opatření a postupy Doporučujeme, aby v průběhu porodu u žen s rizikovými faktory pro PPH byla sledována krevní ztráta s využitím kalibrovaných kolektorů krve nebo jejich ekvivalentů. (Dobrá klinická praxe) Doporučujeme, aby ženy se závažnými rizikovými faktory pro PŽOK (např. placenta acrreta spectrum nebo hematologické poruchy vyžadující konziliární hematologickou péči) rodily v perinatologickém centru intenzivní péče nebo v perinatologickém centru intermediární péče. (Dobrá klinická praxe) Doporučujeme u pacientek s vysokým rizikem PŽOK v přiměřeném časovém předstihu před porodem formulování plánu péče za účasti multidisciplinárního týmu. (Dobrá klinická praxe) Doporučujeme léčbu anemie antepartálně. Těhotným ženám by měly být podávány preparáty železa, pokud hladina hemoglobinu klesne v I. trimestru < 110 g/l nebo < 105 g/l ve 28. týdnu těhotenství. (Dobrá klinická praxe) Navrhujeme zvážit parenterální podání železa u žen se sideropenickou anemií, nereagující na suplementaci železa perorální cestou. Příčina anemie by měla být zjištěna co nejdříve po ukončení těhotenství. (Slabé doporučení) Pokud se dítě dobře adaptuje, nedoporučujeme dřívější podvaz pupečníku než za 1 min. (Silné doporučení) Doporučujeme pro snížení rizika rozvoje PPH a PŽOK u všech vaginálních porodů profylaktické podání uterotonik ve III. době porodní po porodu dítěte a po podvazu pupečníku. Lékem první volby je oxytocin. (Silné doporučení) Pokud nebyla aktivně vedena III. doba porodní, navrhujeme pro zkrácení trvání III. doby porodní a pro snížení krevní ztráty u vaginálního porodu zvážit provedení masáže dělohy a řízenou trakci za pupečník, provádí-li ji kvalifikovaná osoba. (Slabé doporučení) Doporučujeme podání uterotonik k prevenci rozvoje PPH u žen po vybavení dítěte císařským řezem a po podvazu pupečníku. (Silné doporučení) Navrhujeme zvážit u žen se zvýšeným rizikem PŽOK podání carbetocinu. (Slabé doporučení) Doporučujeme u žen se zvýšeným rizikem PŽOK podstupujících císařský řez jednorázové podání kyseliny tranexamové (TXA). Klinická poznámka: Použití TXA před provedením císařského řezu není explicitně uvedeno v SPC přípravku. Recentní metaanalýza uvádí nejčastější dávkování 1 g i.v. (Silné doporučení) Organizace poskytování péče Doporučujeme, aby každé zdravotnické zařízení, kde je gynekologicko-porodnické pracoviště, mělo pro situace PŽOK vypracováno řízený dokument definující organizační a odborný postup. (Dobrá klinická praxe) Doporučujeme, aby řízený dokument (tj. krizový plán) jednoznačně vymezoval organizační a odborné role jednotlivých členů krizového týmu při vzniku PŽOK (nelékařský personál, porodník, anesteziolog, hematolog apod.) a definoval minimální rozsah vybavení pracoviště pro zajištění péče o pacientky s PŽOK. (Dobrá klinická praxe) Doporučujeme pravidelný simulační trénink krizové situace PŽOK celým krizovým týmem s následným debrífinkem nebo jeho formalizovaným ekvivalentem. (Dobrá klinická praxe) Doporučujeme na každém pracovišti definování indikátorů kvality diagnostiky a léčby PŽOK a jejich formalizované vyhodnocování v pravidelných intervalech, nejméně jednou ročně. (Dobrá klinická praxe) Diagnostický a léčebný postup při PŽOK Při nálezu hypotonie nebo atonie dělohy doporučujeme používat strukturovaný stupňovitý postup. (Dobrá klinická praxe) Na pracovištích s dostupností endovaskulárních intervencí navrhujeme u stavů PŽOK z důvodu hypotonie nebo atonie dělohy zvážit preferenční využití radiologických intervenčních metod (selektivní embolizace pánevních tepen), pokud to aktuální klinický kontext umožňuje. (Slabé doporučení) U všech stavů rozvoje PPH doporučujeme provedení tzv. předtransfuzního vyšetření. Pro posouzení aktuálního stavu koagulace jsou (kromě standardních laboratorních vyšetření) preferovány metody tzv. point-of-care-testing, zejména viskoelastické metody. (Dobrá klinická praxe) Každé porodnické pracoviště by mělo mít ve spolupráci s transfuzním oddělením a ústavní lékárnou trvale dostatečnou zásobu transfuzních přípravků a krevních derivátů pro jejich bezprostřední dostupnost v režimu 24/7. Doporučujeme u stavů rozvoje PŽOK zajistit iniciálně dostupnost čtyř transfuzních jednotek plazmy (preferována je tzv. solvent/detergent ošetřená plazma), čtyř transfuzních jednotek erytrocytů a 6 g fibrinogenu. Za minimální zásobu fibrinogenu považujeme 8 g fibrinogenu a dostupnost dalších 8 g do 1 hod. (Dobrá klinická praxe) Doporučujeme u všech pacientek s PPH zahájit okamžitou tekutinovou resuscitaci. Pro zahájení tekutinové resuscitace doporučujeme použití balancovaných roztoků krystaloidů. (Silné doporučení) Navrhujeme zvážit použití syntetických koloidních roztoků s obsahem želatiny při nedosažení nebo nedosahování hemodynamických cílů tekutinové resuscitace použitím krystaloidních roztoků a při trvající potřebě tekutin. (Slabé doporučení) Do doby dosažení kontroly zdroje krvácení doporučujeme u pacientek s PŽOK usilovat o dosažení hodnoty systolického krevního tlaku v pásmu 80–90 mmHg. (Silné doporučení) Doporučujeme u PŽOK použít vazopresory co nejdříve při nemožnosti dosažení cílových hodnot arteriálního krevního tlaku probíhající tekutinovou resuscitací. (Silné doporučení) V diagnostice a léčbě koagulopatie u PŽOK nereagujícího na standardní léčebné postupy doporučujeme spolupráci s hematologem. (Dobrá klinická praxe) K identifikaci typu koagulační poruchy u PŽOK, k její monitoraci a pro cílenou léčbu poruchy hemostázy doporučujeme kromě výše uvedených skupinových laboratorních vyšetření (minimálně KO, aPTT, fibrinogen) používat i viskoelastické metody (ROTEM, TEG). (Silné doporučení) K dosažení/obnovení účinnosti endogenních hemostatických mechanismů a léčebných postupů podpory koagulace doporučujeme maximální možnou korekci hypotermie, acidózy a hladiny ionizovaného kalcia. (Silné doporučení) Doporučujeme časné zahájení všech dostupných postupů k prevenci hypotermie a udržení nebo dosažení normotermie. (Silné doporučení) Doporučujeme monitorovat a udržovat hladinu ionizovaného kalcia v normálním referenčním rozmezí při podávání transfuzních přípravků. Ke korekci byl měl být přednostně podáván chlorid vápenatý. (Silné doporučení) Substituci fibrinogenu doporučujeme u pacientek s PPH při poklesu jeho hladiny < 2 g/l a/nebo při nálezu jeho funkčního deficitu zjištěném viskoelastickými metodami a/nebo při odůvodněném klinickém předpokladu deficitu fibrinogenu i bez znalosti jeho hladin. Jako úvodní dávku u PŽOK doporučujeme podání minimálně 4 g fibrinogenu. (Silné doporučení) Doporučujeme podat kyselinu tranexamovou (TXA) v úvodní dávce 1 g i.v. co nejdříve po vzniku PŽOK. Identická dávka může být opakována (nejdříve po 30 min), pokud krvácení pokračuje a je-li současně prokázána hyperfibrinolýza a/nebo je-li v aktuálním klinickém kontextu hyperfibrinolýza vysoce pravděpodobná. (Silné doporučení) Po dosažení kontroly krvácení další podání TXA u pacientek s PŽOK nedoporučujeme. (Silné doporučení) Doporučujeme podání plazmy v dávce 15–20 ml/kg u stavů PPH, kde je předpoklad koagulopatie jiné etiologie, než je nedostatek fibrinogenu a/nebo jsou přítomny abnormální výsledky koagulačních vyšetření, a kdy jejich výsledky neumožní identifikovat spolehlivě převažující mechanizmus koagulační poruchy a její cílenou korekci. (Silné doporučení) Doporučujeme podání faktorů protrombinového komplexu (PCC) u pacientek s PŽOK, kde je laboratorně prokázán deficit faktorů v PCC obsažených. Rutinní podávání PCC u pacientek s PŽOK nedoporučujeme. (Silné doporučení) Navrhujeme zvážit podání rFVIIa v době před rozhodnutím o endovaskulární nebo chirurgické intervenci. (Slabé doporučení) Doporučujeme u pacientek s PŽOK podávání erytrocytárních transfuzních přípravků k dosažení cílové hodnoty hemoglobinu v pásmu 70–80 g/l. (Silné doporučení) Doporučujeme u pacientek s PŽOK podávání trombocytů k dosažení cílové hodnoty minimálně 50 × 109/l a/nebo při předpokladu či průkazu poruchy jejich funkce. (Silné doporučení) Nedoporučujeme rutinní měření hladin antitrombinu III u pacientek s PŽOK. (Silné doporučení) Nedoporučujeme rutinní substituci antitrombinu III u pacientek s PŽOK. (Silné doporučení) Doporučujeme zahájit farmakologickou profylaxi trombembolické nemoci co nejdříve po dosažení kontroly zdroje PPH. Mechanickou tromboprofylaxi (intermitentní pneumatická komprese anebo elastické punčochy) doporučujeme zahájit neprodleně, jakmile to klinický stav dovolí. (Silné doporučení)

Summary of recommendations Preventive measures and procedures We recommend monitoring of blood loss in women with risk factors for PPH during labor using calibrated blood collectors or their equivalents. (Good Clinical Practice) We recommend that women with significant risk factors for PPH (e.g., placenta acrreta spectrum or hematologic disorders requiring consultative hematologic care) deliver in a perinatal intensive care center or perinatal intermediate care center. (Good Clinical Practice) We recommend formulating a plan of care in collaboration with a multidisciplinary team at a reasonable time prior to delivery for patients at high risk of PPH. (Good Clinical Practice) We recommend treating anemia antepartally. Pregnant women should be given iron supplements if the haemoglobin level falls to < 110 g/L in the 1st trimester or < 105 g/L at 28 weeks of pregnancy. (Good Clinical Practice) We suggest considering parenteral iron administration in women with sideropenic anemia unresponsive to oral iron supplementation. The cause of anemia should be identified as soon as possible after termination of pregnancy. (Weak recommendation) If the baby adapts well, we do not recommend cord ligation in less than 1 min. (Strong recommendation) In all vaginal deliveries, we recommend prophylactic administration of uterotonics in the third postpartum period after the delivery of the baby and cord ligation to reduce the risk of PPH. The first-choice drug is oxytocin. (Strong recommendation) If the third stage of labor has not been actively managed, we suggest that uterine massage and controlled umbilical cord traction be considered to shorten the duration of the third stage of labor and to reduce blood loss during vaginal delivery, if performed by a qualified healthcare professional. (Weak recommendation) We recommend the administration of uterotonics to prevent the development of PPH in women after the delivery of a child by caesarean section and umbilical cord ligation. (Strong recommendation) We suggest considering carbetocin administration in women at increased risk of PPH. (Weak recommendation) We recommend a single-dose administration of tranexamic acid (TXA) in women at increased risk of PPH undergoing a caesarean section. Clinical note: The use of TXA prior to the caesarean section is not explicitly stated in the product's SPC. A recent meta-analysis states the most common dosage to be 1 g i.v. (Strong recommendation) Organization of care We recommend that every health care facility with an OB/GYN unit should have the PPH management protocol (guided document is not specific or really used at all, I am not sure if my suggestion is sufficient) defining the organizational and professional procedure for PPH situations. (Good Clinical Practice) We recommend that the PPH management protocol (i.e. the crisis action plan) should clearly define the organizational and professional roles of the individual members of the crisis team in the event of PPH (non-medical staff), obstetrician, anesthetist, hematologist, etc.) and define the minimum scope of equipment for the care of patients with PPH. (Good Clinical Practice) We recommend regular simulation training of PPH crisis by the entire crisis team with a subsequent debriefing or its formalized equivalent. (Good Clinical Practice) We recommend defining quality indicators for the diagnosis and treatment of PPH and their formalized evaluation at regular intervals, at least once a year. (Good Clinical Practice) Diagnostic and treatment procedure at PPH When hypotonia or atony of the uterus is found, we recommend using a structured procedure. (Good Clinical Practice) At departments with an option of endovascular interventions, we suggest considering the preferential use of radiological interventional methods (selective pelvic artery embolization) in cases of PPH due to uterine hypotonia or atony, if the current clinical context allows it. (Weak recommendation) For all stages of PPH development, we recommend a pre-transfusion examination. In addition to standard laboratory tests, point-of-care-testing methods, especially viscoelastic methods, are preferred to assess the current coagulation status. (Good Clinical Practice) Each obstetric unit should ensure a sufficient stock of blood products and blood derivatives for their immediate availability 24/7 in collaboration with the transfusion department and the inpatient pharmacy. In case of PPH development, we recommend securing initial availability of 4 units of plasma (solvent/detergent-treated plasma is preferred), 4 units of erythrocytes and 6 g of fibrinogen. We consider 8 g to be a minimum supply of fibrinogen and additional 8 g should be available within 1 h. (Good Clinical Practice) We recommend the initiation of immediate fluid resuscitation in all patients with PPH. We recommend the use of balanced crystalloid solutions to initiate fluid resuscitation. (Strong recommendation) We propose considering the use of synthetic colloid solutions containing gelatin when hemodynamic goals of fluid resuscitation have not been achieved or are not being achieved using crystalloid solutions and when a fluid deficit persists. (Weak recommendation) Until the source of bleeding is controlled, we recommend aiming for a systolic blood pressure in a range of 80–90 mmHg in patients with PPH. (Strong recommendation) We recommend the use of vasopressors as soon as possible in PPH when target arterial blood pressure values cannot be reached by ongoing fluid resuscitation. (Strong recommendation) We recommend cooperation with a hematologist in the diagnosis and treatment of coagulopathy in PPH unresponsive to standard therapies. (Good Clinical Practice) In addition to the above-mentioned panel laboratory tests (at least KO, aPTT, fibrinogen), we also recommend using viscoelastic methods (ROTEM, TEG) to identify the type of coagulation disorder in PPH, to monitor it and for targeted treatment of hemostasis disorders. (Strong recommendation) To achieve/restore the efficacy of endogenous hemostatic mechanisms and coagulation support therapies, we recommend the maximum possible correction of hypothermia, acidosis and ionized calcium levels. (Strong recommendation) Early initiation of all available procedures to prevent hypothermia and maintain or achieve normothermia is recommended. (Strong recommendation) It is recommended monitoring and maintaining ionized calcium levels within the normal range when administering transfusion products. Preferably, calcium chloride should be administered for correction. (Strong recommendation) Fibrinogen replacement is recommended in patients with PPH when fibrinogen levels fall to < 2 g/L and/or when there is a functional fibrinogen deficiency detected by viscoelastic methods and/or when there is a reasonable clinical assumption of fibrinogen deficiency even without knowledge of fibrinogen levels. We recommend a minimum of 4 g of fibrinogen as an initial dose in PPH. (Strong recommendation) It is recommended to administer tranexamic acid (TXA) at an initial dose of 1 g i.v. as soon as possible after the onset of PPH. An identical dose may be repeated (after 30 min at the earliest) if bleeding continues and if hyperfibrinolysis is demonstrated and/or if hyperfibrinolysis is highly likely in the current clinical context. (Strong recommendation) We do not recommend further administration of TXA in patients with PPH after bleeding control has been achieved. (Strong recommendation) We recommend administration of plasma at a dose of 15–20 mL/kg in PPH conditions where coagulopathy of a different etiology than fibrinogen deficiency is suspected and/or abnormal coagulation test results are present, and where the results do not reliably identify the predominant mechanism of the coagulation disorder and its targeted correction. (Strong recommendation) We recommend the administration of prothrombin complex factors (PCC) in patients with PPH where there is a laboratory evidence of a deficiency of PCC factors. We do not recommend routine administration of PCC in patients with PPH. (Strong recommendation) We suggest considering administration of rFVIIa before making a decision on an endovascular or a surgical intervention. (Weak recommendation) In patients with PPH, we recommend administration of erythrocyte blood products to achieve a target hemoglobin value in the range 70–80 g/L. (Strong recommendation) In patients with PPH, we recommend platelet administration to achieve a target value of at least 50 × 109/L and/or when platelet function impairment is suspected or demonstrated. (Strong recommendation) We do not recommend routine measurement of antithrombin III levels in patients with PPH. (Strong recommendation) We do not recommend routine antithrombin III replacement in patients with PPH. (Strong recommendation) We recommend initiating pharmacological prophylaxis for thromboembolic disease as soon as possible after control of the source of PPH is achieved. We recommend initiating mechanical thromboprophylaxis (intermittent pneumatic compression or elastic stockings) as soon as the clinical condition permits. (Strong recommendation)

• Keywords
• profylaxe uterotoniky, peripartální krvácení, tlakové a podlatkové nitroděložní prostředky, hemostatické nitroděložní prostředky, viskoelastické metody, krizový management,
• MeSH
• Uterine Hemorrhage * diagnosis   therapy   MeSH
• Factor VIIa MeSH
• Hemorrhage diagnosis   therapy   MeSH
• Humans MeSH
• Peripartum Period MeSH
• Pregnancy MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Pregnancy MeSH
• Female MeSH
• Publication type
• Practice Guideline MeSH

Článek se zabývá souvislostmi mezi idiopatickými střevními záněty (IBD – inflammatory bowel disease) a psychiatrickými onemocněními. Zaměřuje se na úzkostnou a depresivní poruchu, které jsou nejčastější. Zmiňuje současné poznatky o epidemiologii těchto psychiatrických poruch u pacientů s IBD. Stručně popisuje patofyziologické mechanizmy. Autorky článku zdůrazňují výhodu časné diagnostiky už v ambulanci gastroenterologa, nabízí možnosti screeningových metod – dotazníků na úzkost (GAD-7) a depresi (PHQ-9). Přestože je vhodná spolupráce s psychiatry a psychoterapeuty, možnost léčby úzkostných a depresivních příznaků může využít i gastroenterolog. Článek zmiňuje nejčastější psychoterapeutické postupy a možnosti farmakologické léčby. Cílem článku je pomoci gastroenterologům v diagnostice a léčbě úzkostné a depresivní poruchy u pacientů s IBD.

The article deals with the connections between inflammatory bowel disease (IBD) and psychiatric diseases. It focuses on anxiety and depressive disorders, which are the most common. It outlines current knowledge about the epidemiology of these psychiatric disorders in patients with IBD. It briefly describes the pathophysiological mechanisms. The authors emphasize the advantage of early diagnosis in gastroenterological practices, and offer options for screening methods such as questionnaires for anxiety (GAD-7) and depression (PHQ-9). Although cooperation with psychiatrists and psychotherapists is desirable, gastroenterologists can also treat anxiety and depressive symptoms by themselves. The article mentions the most common psychotherapeutic procedures and pharmacological treatment. The aim of the article is to help gastroenterologists in the diagnosis and treatment of anxiety and depressive disorders in patients with IBD.

• MeSH
• Depression diagnosis   etiology   physiopathology   MeSH
• Mental Disorders * diagnosis   epidemiology   classification   physiopathology   MeSH
• Inflammatory Bowel Diseases * diagnosis   psychology   MeSH
• Humans MeSH
• Surveys and Questionnaires MeSH
• Psychotherapy methods   MeSH
• Risk Factors MeSH
• Anxiety Disorders diagnosis   etiology   physiopathology   MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Publication type
• Review MeSH

Úvod: Příspěvek informuje o projektu DIPEx, v jehož rámci byla vytvořena webová stránka www.hovoryozdravi.cz. Koncept vychází z příběhů samotných pacientů v různých zdravotních kondicích. Příspěvek informuje speciálně o části projektu věnované pacientům s IBD, modul „Crohnova nemoc a ulcerózní kolitida“ a dále o vědeckých výsledcích publikovaných během aplikovaného kvalitativního výzkumu v psychologii zdraví. Soubor pacientů a metody: 36 pacientů – 19 s Crohnovou nemocí a 17 s ulcerózní kolitidou – bylo požádáno povyprávět svůj příběh s IBD, a dále byli dotazováni na otázky ohledně zdravotní péče, života s IBD, zvládání onemocnění apod. Byla použita metodologie DIPEx (Database of Personal Experiences of Health and Illness) vyvinutá v Oxfordu a standardizovaná v České republice jako inovativní nástroj kvalitativního výzkumu. Výsledky: Výsledky jsou prezentovány na webové stránce www.hovoryozdravi.cz, konkrétně modulem „Crohnova nemoc a ulcerózní kolitida“. Dalším zpracováním narativ participantů vznikly také hlubší, již publikované analýzy, a to: očekávání pacientů ve vztahu lékař–pacient a problematika intimity a plánování rodiny. Závěr: Webová stránka www.hovoryozdravi.cz je vhodná pro pacienty, jejich blízké a také k doplnění vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví. Kvalitativní výzkum prožívání pacientů s IBD je ojedinělý svým rozsahem v oblasti psychologie zdraví.

Introduction: The paper reports on the project DIPEx, which has created the website www.hovoryozdravi.cz. The concept is based on the stories of patients themselves in different health conditions. The paper reports specifically on the part of the project devoted to IBD patients, the module “Crohn‘s disease and ulcerative colitis, as well as on the scientific results published in the framework of applied qualitative research in health psychology. Patients and methods: 36 patients, 19 with Crohn‘s disease and 17 with ulcerative colitis, were asked to tell their story with IBD and were also asked questions about health care, living with IBD, coping with the disease, etc. The Database of Personal Experiences of Health and Illness (DIPEx) methodology, developed in Oxford and standardized in the Czech Republic as an innovative qualitative research tool, was used. Results: Further elaboration of the participants‘ narratives also led to more in-depth analyses already published, namely: patients‘ expectations in the doctor–patient relationship and issues of intimacy and family planning. Conclusion: The website www.hovoryozdravi.cz is useful for patients, their loved ones, and also for teaching healthcare professionals. Qualitative research on the experiences of IBD patients is unique in its scope in the field of health psychology.

• Keywords
• DIPEx, zkušenost pacienta,
• MeSH
• Behavioral Medicine methods   MeSH
• Crohn Disease * diagnosis   psychology   MeSH
• Quality of Life * MeSH
• Humans MeSH
• Surveys and Questionnaires MeSH
• Colitis, Ulcerative diagnosis   psychology   MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Publication type
• Evaluation Study MeSH