Elektrokonvulzivní terapie je stále považována za kontroverzní terapii v psychiatrii. Odpůrci zdůrazňují použití elektrického proudu na hlavě a výskyt kognitivních vedlejších příznaků a příznivci zkušenosti s dobrými terapeutickými výsledky, především u farmakorezistentních pacientů. I pro tuto terapii platí zvážení poměru lečebného zisku ve srovnání s rizikem a k tomu nám slouží stanovení správné indikace a správná metodika léčby. Ve stručném přehledu jsou uvedeny indikace, kontraindikace, vedlejší příznaky a komplikace, správný a požadovaný metodický postup při léčbě, typy elektrokonvulzivních přístrojů a jejich použití včetně umístění elektrod. Mechanizmus účinku dosud nebyl uspokojivě vysvětlen a v článku je stručný přehled nejnovějších poznatků.

Electroconvulsive therapy is still considered as a controversial treatment in psychiatry. The opponents emphasize the use of electric current on head and the occurrence of cognitive side-effects . The supporters, on the other hand, argue with the positive therapeutic effects mainly in pharmacoresistant patients. To evaluate this therapy correctly, we must take into account the risk-benefit ratio. Indications for electroconvulsive therapy, contraindications, side- effects and complications, as well as the required technique of ECT are reviewed. The mechanism of action has not yet been satisfactory explained. In this article, recent hypotheses are briefly mentioned.

• MeSH
• elektrokonvulzívní terapie metody   škodlivé účinky   MeSH
• psychiatrie metody   přístrojové vybavení   MeSH
• riziko MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

The occurrence of supraventricular arrhythmias is associated with an unfavourable prognosis in septic shock. Available trials are difficult to apply in sepsis and septic shock patients due to included cohorts, control groups and because "one size does not fit all". The priorities in the critically ill are maintenance of the sinus rhythm and diastolic ventricular filling. The rate control modality should be reserved for chronic AF and in situations when the sinus rhythm is difficult to maintain due to extreme stress conditions resulting from a high dosage of vasoactive agents. Electric cardioversion is indicated in unstable patients with an absence of contraindications and is more feasible in combination with an antiarrhythmic agent. Besides amiodarone being preferred for its lower cardiodepressant side effect compared to other agents, drugs with a different degree of betablocking activity are very useful in supraventricular arrhythmias and septic shock, providing echocardiography is routinely used to support their indications within the current summary of product characteristics. A typical patient benefiting from propafenone is without significant structural heart disease, i.e. typically with normal to moderately reduced left ventricular systolic function. Future research should be channelled towards echocardiography-guided prospective controlled trials on antiarrhythmic therapy which may clarify the issue of rhythm versus rate control, the effects of various antiarrhythmic drugs, and a place for electric cardioversion in critically ill patients in septic shock.

• MeSH
• antiarytmika farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• echokardiografie metody   MeSH
• elektrická defibrilace metody   MeSH
• kritický stav MeSH
• lidé MeSH
• prognóza MeSH
• sepse komplikace   MeSH
• septický šok komplikace   MeSH
• srdeční arytmie etiologie   patofyziologie   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• přehledy MeSH

Autor navazuje na článek Deprese seniorů uveřejněný v Čes Ger Rev 2005; 3(2). Věnuje se stručně psychoterapii deprese, podstatná část se týká farmakoterapie deprese geriatrických pacientů. V potaz jsou vzaty specihcké aspekty podání antidepresiv pacientům vyššího věku, stejně tak rizika komorbidity a lékových interakcí. Probrána je léčba nejen moderními antidepresivy, ale uvedena jsou i další farmaka ostatní biologické možnosti léčby deprese seniorů. Vysvědeny jsou výhody i případná rizika.

The author follows the article Depression in seniors published in the Czech geriatric revue 2005; 3(2). He briefly describes psychotherapy of depression, the main part of the article deals with pharmacotherapy of depression in geriatric patients. Specific aspects of dispensing antidepressants to older patient and risks of co-morbidity and drug interactions are mainly regarded. Treatment with modern anUdepressants is described and also other pharmaceuticals and biological possibilities of depression treatment in seniors are mentioned. Eventual risks and advantages are explained.

• MeSH
• antidepresiva aplikace a dávkování   klasifikace   terapeutické užití   MeSH
• antipsychotika terapeutické užití   MeSH
• benzodiazepiny terapeutické užití   MeSH
• deprese terapie   MeSH
• elektrokonvulzívní terapie využití   MeSH
• hypnotika a sedativa terapeutické užití   MeSH
• komorbidita MeSH
• lidé MeSH
• psychoterapie metody   MeSH
• senioři MeSH
• trankvilizéry terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři MeSH

• MeSH
• antidepresiva aplikace a dávkování   MeSH
• antipsychotika aplikace a dávkování   MeSH
• benzodiazepiny aplikace a dávkování   MeSH
• elektroencefalografie MeSH
• elektrokonvulzívní terapie MeSH
• hodnocení léčiv MeSH
• lidé MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH

PURPOSE: The occurence of supraventricular arrhythmias associate with an unfavourable prognosis in septic shock. Propafenone could be a feasible antiarrhythmic. MATERIALS AND METHODS: Patients collected over a period of 24months were divided into the three groups based on antiarrhythmic: Group1(amiodarone), Group2(propafenone), Group3(metoprolol). Type of arrhythmia, cardioversion rates, demographic, haemodynamic, laboratory parameters were recorded in the first 24h. The outcome data were compared between the groups. RESULTS: 234 patients (99.1% ventilated) were included, the prevailing arrhythmia was acute onset atrial fibrillation (AF,69.7%). Except for the dosage of noradrenaline (0.35(0.14-0.78) in Group1(n=142)vs 0.25(0.10-0.50),p<0.01 in Group2(n=78)vs 0.14(0.07-0.25)μg/kg·min,p<0.05 in Group3(n=14)) the ejection fraction of left ventricle, rates of renal replacement therapy, arterial lactate and procalcitonin levels were not different between the groups. The cardioversion rate in Group1(74%) was lower than in Group2(89%) and Group3(92%). ICU and 28-day mortalities of Group1 were not significantly higher than in Group2 and Group3. Multivariate analysis demonstrated higher 12-month mortality in Group1 than in Group2 (HR1.58(1.04;2.38),p=0.03). CONCLUSIONS: Propafenone demonstrated a higher cardioversion rate than amiodarone with a similar impact on the outcome. Patients remaining in acute onset arrhythmia did not demonstrate significantly higher ICU, 28-day and 12-month mortalities compared to those successfully cardioverted or to those having chronic AF.

• MeSH
• amiodaron terapeutické užití   MeSH
• antiarytmika terapeutické užití   MeSH
• elektrická defibrilace statistika a číselné údaje   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• metoprolol terapeutické užití   MeSH
• péče o pacienty v kritickém stavu * MeSH
• propafenon terapeutické užití   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři MeSH
• septický šok farmakoterapie   patofyziologie   MeSH
• supraventrikulární tachykardie farmakoterapie   patofyziologie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• srovnávací studie MeSH

• MeSH
• elektrický šok MeSH
• elektřina MeSH
• elektrokonvulzívní terapie MeSH
• hypnotika a sedativa terapeutické užití   MeSH
• konvulzivní terapie MeSH
• lidé MeSH
• stupor MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Elektrokonvulzivní terapie je bezpečná a vysoce účinná léčebná metoda, která využívá elektrickým proudem uměle vyvolané epileptiformní paroxysmy k léčbě hlavních duševních poruch. Jejímu širokému použití však brání ovlivnění kognitivních funkcí. Účinnost léčebného postupu i výskyt nežádoucích účinků jsou ovlivněny umístěním elektrod a intenzitou vztaženou k hodnotě záchvatového prahu. V poslední dobé se používá také nová forma aplikace, tzv. ultrakrátká stimulace. Cílem tohoto článku je přehledným způsobem uvést poznatky o účinnosti ultrakrátké stimulace publikované za posledních 10 let. V databázích PubMed, Scopus a Scirus byly vyhledány články publikované od roku 2001, které se zabývají účinností elektrokonvulzivní terapie s ultrakrátkými pulzy u depresivních dospělých osob. Výsledky ukázaly, že ultrakrátká pravostranná elektrokonvulzivní terapie v kombinaci s vysokým dávkováním je účinnou metodou léčby depresivní epizody a prevence jejích relapsů. Nástup klinického zlepšení se však zdá být pomalejší než u standardní elektrokonvulzivní terapie. Ultrakrátká stimulace je účinnější ve vyvolání generalizovaných paroxysmů.

Electroconvulsive therapy is safe and highly effective treatment method, which uses artificial epilepsy-like seizures induced b y electric current for treating major mental illnesses. However, its broader usage is hampered by its effect on cognitive functions. Treat ment efficacy and adverse effects are both affected mainly by electrodes placement and stimulus intensity relative to seizure treshold. The n ew method, ultrabrief stimulation, has been extensively studied recently. The goal of this article is to summarize findings on ultrabrief stimulation effectiveness published during last ten years. PubMed, Scopus and Scirus databases had been searched for articles published sin ce 2001, which concern ultrabri ef electroconvulsive therapy effectiveness in adults with depression. According to results the high dosage ultrabrief right unilateral electroconvulsive therapy is effective treatment method for depression episode and for relapse prev ention. However, onset of clinical improvement seems to be slower than in standard electroconvulsive therapy. Ultrabrief stimulation is more effective in seizure induction.

• Klíčová slova
• ultrakrátká stimulace, klinická účinnost,
• MeSH
• depresivní poruchy terapie   MeSH
• dospělí MeSH
• elektrokonvulzívní terapie metody   statistika a číselné údaje   využití   MeSH
• financování organizované MeSH
• lidé MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH

Účel studie: Hlavním cílem studie bylo zjistit efektivitu bifázického rektilineárního výboje při externí elektrické kardioverzi pacientů s perzistující fibrilací síní (FS). Vedlejším cílem bylo zhodnocení faktorů, které úspěšnost kardioverze ovlivňují, a to zejména impedanci hrudníku. Použité metody: Ze souboru 244 pacientů, u kterých bylo provedeno celkem 439 externích elektrických kardioverzí s použitím defibrilátoru s možností podání bifázického rektilineárního výboje, byla retrospektivně i prospektivně shromážděna data z provedených výkonů za období od VII/2001 do X/2005, která byla dále statisticky zpracována. Byla sledována jak jednotlivá, tak kumulativní efektivita podaných výbojů ve verzi na sinusový rytmus (SR), dále vztah impedance a úspěšnosti verze na SR a konečně i hodnoty skutečně podané energie a proudu dodaného defibrilátorem.

Purpose of study: The main goal of the study was to determine the effectiveness of biphasic rectilinear shock during external cardioversion in patients with persistent atrial fibrillation (AF). An additional goal was to assess the factors which influence cardioversion success rate, in particular chest impedance. Method: From a cohort of 244 patients, in whom a total of 439 external electrical cardioversions was performed using the Biphasic Defibrillator, data on the procedures performed between July 2001 and October 2005 were collected both retrospectively and prospectively and further statistically processed. Both individual and cumulative effectiveness of the shocks delivered in version to sinus rhythm (SR), the relation between impedance and success rate of version to SR, and the actual energy and current levels delivered by the defibrillator were studied.

• MeSH
• elektrická defibrilace metody   využití   MeSH
• elektrická impedance škodlivé účinky   MeSH
• fibrilace síní terapie   MeSH
• hrudník patologie   MeSH
• lidé MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

BACKGROUND: The aim of our retrospective naturalistic observational study was to describe the use of maintenance electroconvulsive therapy (M-ECT) in chronic pharmacoresistant schizophrenia. SUBJECTS AND METHODS: We delineated 19 cases of chronic pharmacoresistant schizophrenia (females N=12) recently treated with maintenance electroconvulsive therapy at the Havlickuv Brod Psychiatric Hospital in the Czech Republic. Demographic, clinical and treatment variables were recorded. RESULTS: M-ECT, when applied weekly to monthly mostly over a period of several years, was of no benefit in the treatment of chronic hallucinations and/or delusions. However, it did prove beneficial (p<0.001) in removing chronic serious symptoms like suicidal or violent behavior, automutilation, refusal of food or liquids, stupor or catatonia. Even though almost all of our patients remained hospitalized, we were nonetheless able to transfer them to an unlocked psychiatric ward and let them out for walks or occupational therapy with almost no need for using restraint. No serious adverse side effects of M-ECT were found. CONCLUSIONS: Our study is limited by using only one simple standardized measurement (Clinical Global Impression - Severity) that was retrospective. Another limitation of our retrospective study was that the subjects had not been regularly tested for their cognitive functions. According to our results, M-ECT mitigates the impact of the disease and improves social functioning of the patients. M-ECT does not treat chronic schizophrenia but does make the lives of patients more tolerable. We suggest further research into M-ECT and its clinical application in chronic pharmacoresistant schizophrenia.

• MeSH
• elektrokonvulzívní terapie * MeSH
• katatonie MeSH
• lidé MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• schizofrenie * terapie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• pozorovací studie MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Elektrokonvulzivní terapie je komplexní léčebnou metodou, která je i přes všechny pokroky ve farmakoterapii stále nejúčinnější a nejrychlejší léčebnou metodou řady psychiatrických onemocnění. Předložený přehledový článek shrnuje změny, kterými tato terapie prošla v minulých dekádách, a aktuální poznatky o její účinnosti, indikacích, kontraindikacích a nežádoucích účincích.

Electroconvulsive therapy is a complex treatment method, which, despite all the advances in pharmacotherapy, still remains the most effective and the fastest treatment for many psychiatric illnesses. This review sums up the changes, that this threatment have been through in the past decades, and current knowledge of its effectiveness, indications, contraindications and side effects.

• MeSH
• amnézie retrográdní MeSH
• bipolární porucha MeSH
• deprese MeSH
• duševní poruchy * farmakoterapie   terapie   MeSH
• elektrokonvulzívní terapie * kontraindikace   škodlivé účinky   využití   MeSH
• hluboká mozková stimulace MeSH
• kognitivní poruchy MeSH
• lidé MeSH
• nežádoucí účinky léčiv MeSH
• schizofrenie MeSH
• těhotenství MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH