Receptor pro epidermální růstový faktor (EGFR), potenciální cíl pro biologickou protinádorovou léčbu, je exprimován až u 60 % případů tzv. triple negativních karcinomů prsu (TNBC). Jeho úloha v etiopatogenezi a biologickém chování této skupiny nádorů však zatím zůstává neznámá. Cílem studie bylo porovnat vybrané klinicko-patologické charakteristiky TNBC s expresí proteinu EGFR a se změnami počtu kopií genu EGFR. Exprese proteinu EGFR a počet kopií genu EGFR byly retrospektivně analyzovány u 52 archivních případů TNBC vyšetřených před léčbou, a to pomocí imunohistochemie a chromogenní in situ hybridizace. Následně byly porovnány vybrané klinicko-patologické charakteristiky se zjištěným statusem EGFR, se zaměřením na biologické chování nádorů. Exprese proteinu EGFR byla zjištěna u 88,5 % případů TNBC. Nebyla prokázána statisticky významná souvislost mezi expresí proteinu EGFR a stupněm diferenciace nádoru (p = 0,204), přítomností lymfogenních metastáz (p = 0,514) ani expresí proteinu p53 (p = 0,078). Ačkoli byla amplifikace genu EGFR, tj. poměr mezi počtem kopií genu EGFR ku počtu kopií 7. chromozómu ≥ 2, zjištěna pouze u 1,9 % případů TNBC, zvýšený počet kopií genu EGFR, tj. ≥ 4 kopie genu EGFR v buňce, byl zaznamenán u 15,4 % případů TNBC, přičemž se častěji jednalo o TNBC jíného něz duktálního typu. Nebyla prokázána statisticky významná souvislost mezi expresí proteinu EGFR ani počtem kopií genu EGFR a dobou přežití bez relapsu onemocnění. Změny v počtu kopií genu EGFR ani v expresi proteinu EGFR nesouvisí se studovanými klinicko-patologickými charakteristikami TNBC. K pochopení úlohy EGFR v etiopatogenezi a biologickém chování TNBC je třeba provést další rozsáhlejší studie, jejichž výsledkem by mohla být identifikace nemocných, kteří budou profitovat z anti-EGFR terapie.

Background: As up to 60 % of triple negative breast carcinomas are reported to express EGFR, the receptor is a potential target for biological therapy. The exact role EGFR plays in triple negative breast carcinoma (TNBC) biology, however, remains uncertain. We aimed to discover associations between EGFR protein expression as well as gene copy number changes and clinico-pathologic TNBC characteristics. Methods: We performed an immunohistochemical and dual in situ hybridization study on a set of 52 archive cases of pre-treatment TNBC in order to detect EGFR protein expression and EGFR gene copy number changes. Clinico-pathologic and follow up data were compared with EGFR status for determining possible links between EGFR and tumor characteristics and/or behavior. Results: 88.5 % of our cases showed EGFR expression. We found no significant links between EGFR expression and tumor grade (p = 0.204), lymph node status (p = 0.514) or p53 status (p = 0.078). Though EGFR gene amplification (EGFR gene:chromosome 7 ratio ≥ 2) was rare (1.9 % of all cases), a high gene copy number (≥ 4 copies per cell) was observed in 15.4 % of all cases. High EGFR gene copy number appeared to be more common in non-ductal, ‘special-type’ carcinomas than in ductal carcinomas. Neither EGFR expression nor EGFR gene copy number was associated with event-free survival. Conclusion: EGFR changes do not appear to be associated with markers of aggressive behavior in TNBC. Further studies with much larger sample sizes are essential in understanding the role EGFR plays in TNBC biology in order to identify the patients that could benefit from EGFR targeted therapy.

• MeSH
• amplifikace genu MeSH
• dospělí MeSH
• erbB receptory * analýza   genetika   účinky léků   MeSH
• exprese genu MeSH
• geny erbB-1 * genetika   účinky léků   MeSH
• hybridizace in situ MeSH
• imunohistochemie MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nádorový supresorový protein p53 MeSH
• nádory prsu * genetika   patologie   MeSH
• prsy anatomie a histologie   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• staging nádorů MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Moderní kombinovaná chemoterapie s cílenou anti-EGFR léčbou vede u senzitivních pacientů s metastatickým kolorektálním karcinomem k prodloužení života a zlepšení jeho kvality. U rezistentních pacientů však použití monoklonálních anti-EGFR protilátek může naopak vést ke zhoršení parametrů přežití. Identifikace senzitivních a rezistentních pacientů se tak stala klíčovou otázkou při rozhodování o léčebné strategii. Četné klinické studie vedly ke zjištění, že rezistence k anti-EGFR terapii je v naprosté většině případů spojena s trvalou aktivací signálních drah distálně od EGFR. Z mnoha studovaných faktorů se do rutinní praxe dostaly pouze mutace genů KRAS a NRAS. U ostatních markerů (mutace BRAF, PIK3CA, inaktivace PTEN a TP53, amplifikace EGFR a HER-2, zvýšená hladina ligandů epiregulinu a amphiregulinu, microRNA miR-31-3p, miR-31-5p a další) je třeba dalších studií. Přesnost prediktivní diagnostiky je možno zvýšit kombinací vyšetřovaných markerů např. pomocí metod založených na sekvenování nové generace.

The combination of modern systemic chemotherapy and anti-EGFR monoclonal antibodies improves overall survival and the quality of life for patients with metastatic colorectal cancer. By contrast, the addition of anti-EGFR therapy to the treatment regime of resistant patients may lead to worse progression-free and overall survival. Therofore, identifying sensitive and resistant patients is key during initial decision-making. A number of clinical trials show that primary resistance to EGFR blockade is in most cases caused by constitutive activation of signalling pathways downstream of EGFR. Of the many biomarkers studied, only the KRAS and NRAS mutation status has reached clinical relevance in routine practice. The other markers (BRAF and PIK3CA mutations, PTEN and TP53 inactivation, EGFR and HER-2 amplification, epiregulin and amphiregulin overexpression, microRNA miR-31-3p and miR-31-5p etc.) still need to be validated. The accuracy of predictive diagnostic tools could also be increased by a combination of predictive markers on the next generation sequencing platform.

• MeSH
• amplifikace genu MeSH
• erbB receptory * antagonisté a inhibitory   terapeutické užití   MeSH
• geny ras MeSH
• kolorektální nádory * diagnóza   MeSH
• kombinovaná farmakoterapie MeSH
• lidé MeSH
• metastázy nádorů MeSH
• mutace MeSH
• nádorové biomarkery analýza   MeSH
• prediktivní hodnota testů MeSH
• protoonkogenní proteiny B-raf MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

• MeSH
• amplifikace genu účinky léků   MeSH
• erlotinib terapeutické užití   MeSH
• gefitinib terapeutické užití   MeSH
• geny erbB-1 genetika   MeSH
• lidé MeSH
• mutace účinky léků   MeSH
• nádorové biomarkery analýza   MeSH
• nádory plic MeSH
• nemalobuněčný karcinom plic * etnologie   genetika   patologie   MeSH
• protokoly antitumorózní kombinované chemoterapie MeSH
• tyrosinkinasy antagonisté a inhibitory   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Receptor pro epidermální růstový faktor (EGFR) hraje významnou úlohu v kancerogenezi, a stal se proto cílovou strukturou nových metod léčby nádorů. Zavádění inhibitorů EGFR do praxe probíhá současně s výzkumem molekulárně-genetických prediktivních markerů. Předmětem diskusí jsou nejrůznější genetické alterace v signální cestě EGFR, jako je amplifikace genu pro EGFR, EGFRvIII, mutace tyrozinkinázové domény, k-ras, STAT3 aj.

The epidermal growth factor receptor (EGFR) plays an important role in carcinogenesis and therefore has become a target structure for novel cancer therapies. The introduction of EGFR inhibitors into practice is coupled with research into molecular genetic predictive markers. Discussed are various genetic alterations in the EGFR signaling pathway such as EGFR gene amplification, EGFRvIII, tyrosine kinase domain mutation, K-ras mutation, STAT3 activation, etc.

• MeSH
• amplifikace genu MeSH
• erbB receptory antagonisté a inhibitory   genetika   terapeutické užití   MeSH
• geny erbB genetika   účinky léků   MeSH
• geny ras genetika   účinky léků   MeSH
• lidé MeSH
• nádorové biomarkery analýza   MeSH
• nádory hlavy a krku farmakoterapie   MeSH
• signální transdukce MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Zaměřili jsme se na prognostický a prediktivní význam exprese genu pro epidermální růstový faktor (EGFR), Her2/neu a genetických alterací v EGFR signální cestě, jako je EGFR amplifikace, aktivační mutace tyrosinkinázové domény EGFR nebo genu k-ras. Cílem naší studie bylo vyhodnotit výskyt těchto biomarkerů a jejich potenciální vliv na terapeutickou odpověď a přežití u pacientů se spinocelulárními karcinomy hlavy a krku (HNSCC, head and neck spinocellular carcinomas). EGFR exprese se dle naší studie zdá mít klinický význam především v nižších stadiích onemocnění. Prokázali jsme přítomnost aktivačních mutací tyrosinkinázové domény, mutaci k-ras a hraniční korelaci mezi EGFR amplifikací a expresí receptoru

We focused attention to the prognostic and predictive value of epidermal growth factor receptor (EGFR) expression HER2/neu expresion and some genetic alterations in an EGFR signal pathway, such as EGFR amplification, expression of variant form EGFRvIII, EGFR activating tyrosine kinase mutations and k-ras gene mutation. The aim of our study was to evaluate the occurrence of these biomarkers in the correlation with a therapeutic response and survival in patients with spinocellular head and neck cancers. This study suggests that EGFR expression have a clinical value mainly in early stages of the disease. We proved a presence of activating mutations in EGFR tyrosine kinase domain, k-ras mutation and correlation between EGFR gene amplification and receptor expression.

• MeSH
• adenoskvamózní karcinom genetika   terapie   MeSH
• adjuvantní chemoterapie využití   MeSH
• adjuvantní radioterapie využití   MeSH
• erbB receptory genetika   MeSH
• financování organizované MeSH
• geny erbB-2 genetika   MeSH
• lidé MeSH
• nádorové biomarkery MeSH
• nádory hlavy a krku genetika   terapie   MeSH
• prediktivní hodnota testů MeSH
• regulace genové exprese u nádorů MeSH
• spinocelulární karcinom genetika   terapie   MeSH
• tyrosinkinasy genetika   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Východisko: Mezi moderní léčebné modality v pneumoonkologii patří biologicky cílená léčba tyrosinkinázovými inhibitory blokujícími aktivaci kaskády receptoru epidermálního růstového faktoru (EGFR). Erlotinib a gefitinib jsou EGFR tyrosinkinázové inhibitory (EGFR-TKI) užívané k léčbě pokročilého NSCLC. Celosvětově probíhá intenzivní výzkum zaměřený na hledání prediktorů účinnosti biologicky cílené léčby. Dobře známá je zejména úloha mutací EGFR a KRAS. Cíle: Autoři vybrali soubor pacientů s relativně dlouhým časem do progrese (progression free survival, PFS) při léčbě EGFR-TKI a tento soubor blíže analyzují. Metodika: Soubor má celkem 493 pacientů s pokročilým NSCLC, léčených EGFR-TKI. 334 mužů a 159 žen. 237 pacientů s adenokarcinomem, 196 s epidermoidním karcinomem, 55 s dediferencovaným karcinomem a 5 s BAC, 349 kuřáků, 94 nekuřáků a u 50 pacientů nebylo možno údaj dohledat, 50 pacientů s mutací EGFR, 51 s mutací KRAS. Z výchozího souboru byla vybrána skupina pacientů s PFS 180 dní a více při léčbě EGFR-TKI a ta byla blíže analyzována. Statistické srovnání bylo provedeno pomocí Fischerova a χ2 testu. Výsledky: Z původního souboru 493 pacientů bylo u 106 (21,5 %) dosaženo PFS 180 dní a více. V této skupině bylo 68 mužů a 38 žen, 75 kuřáků, 26 nekuřáků a u 5 pacientů nebylo možné údaj dohledat, 56 pacientů s adenokarcinomem, 37 s epidermoidním karcinomem, 11 s dediferencovaným karcinomem a 2 s BAC. U 27 pacientů byla prokázána mutace EGFR, u 8 byla prokázána mutace KRAS, u 62 bylo vyšetření na mutace EGFR a KRAS negativní a 9 nebylo vyšetřeno. U 12 pacientů byla prokázána amplifikace EGFR, u 26 pacientů bylo vyšetření na amplifikace EGFR negativní a 68 pacientů nebylo vyšetřeno. Vliv přítomnosti mutace EGFR na PFS byl statisticky signifikantní (p=0,002). Vliv mutace KRAS (p=0,212), pohlaví (p=0,426), kuřáctví (0,352) a histologického typu (0,601) na PFS nebyly statisticky signifikantní. Závěr: Provedená analýza potvrdila pozitivní prediktivní potenciál mutací EGFR a nepotvrdila negativní prediktivní potenciál mutace KRAS na efekt léčby EGFR-TKI. Mezi pacienty s PFS 180 a více dnů bylo 58,6 % pacientů, u kterých nebyla prokázána přítomnost mutace EGFR, a přesto tito pacienti z léčby dobře profitovali. Nepřítomnost aktivačních mutací EGFR ani přítomnost mutace KRAS nelze považovat za kritéria vylučující léčbu EGFR-TKI u pacientů s pokročilým NSCLC.

Background: Modern treatment modalities in pulmonary oncology include biologically targeted therapy with tyrosine kinase inhibitors blocking activation of the epidermal growth factor receptor (EGFR) cascade. Erlotinib and gefitinib are EGFR tyrosine kinase inhibitors (EGFR-TKls) used to treat advanced NSCLC. Worldwide, intensive research focused on predictors of the effectiveness of biologically targeted therapy is underway. In particular, the role of the EGFR and KRAS mutations is well known. Objectives: The authors selected a group of patients with a relatively long progression-free survival (PFS) after EGFR-TKl therapy for a detailed analysis. Methods: The group comprised a total of 493 patients with advanced NSCLC treated with EGFR-TKls, of which 334 were males and 159 were females. There were 237 patients with adenocarcinoma, 196 with epidermoid carcinoma, 55 with dedifferentiated carcinoma and 5 with BAC; 349 smokers, 94 non-smokers and 50 patients with unknown smoking status; 50 patients with EGFR and 51 patients with KRA mutations. From the initial group, patients with a PFS of 180 days or more after EGFR-TKI therapy were selected for a detailed analysis. Statistical comparison was performed with Fisher's and the chi-square tests. Restdts: From the initial group of 493 patients, the PFS of 180 days or more was achieved in 106 subjects (21.5 %). This group included 68 males and 38 females; 75 smokers, 26 non-smokers and 5 patients with unknown smoking status; 56 patients with adenocarcinoma, 37 with epidermoid carcinoma, 11 with dedifferentiated carcinoma and 2 with BAC. Twenty-seven and eight patients were positive for the EGFR and KRAS mutations, respectively; 62 were negative for the EGFR and KRAS mutations and 9 were not tested. Twelve patients were shown to have EGFR amplification; the test was negative in 26 patients and 68 were not tested. The effect of the presence of the EGFR mutation on PFS was statistically significant (p = 0.002). The effects of the KRAS mutation (p = 0.212), gender (p = 0.426), smoking status (p = 0.352) and histological type (p = 0.601) on PFS were not statistically significant. Conclusion: The analysis confirmed the positive predictive potential of the EGFR mutation and did not confirm the negative predictive potential of the KRAS mutation for the effect of EGFR-TKI therapy. In 58.6 % of patients With the PFS of 180 days or more, the EGFR mutation was not confirmed and yet those patients benefited well from the therapy. Neither the absence of the EGFR activating mutations nor the presence of the KRAS mutation may be considered criteria excluding EGFR-TKI therapy in patients with advanced NSCLC.

• Klíčová slova
• mutace EGFR, KRAS,
• MeSH
• analýza přežití MeSH
• antitumorózní látky terapeutické užití   MeSH
• biologická terapie metody   MeSH
• časové faktory MeSH
• chinazoliny terapeutické užití   MeSH
• erbB receptory genetika   MeSH
• erlotinib MeSH
• gefitinib MeSH
• geny ras genetika   MeSH
• inhibitory proteinkinas metabolismus   terapeutické užití   MeSH
• kouření MeSH
• lidé MeSH
• mutace MeSH
• nádory plic farmakoterapie   genetika   MeSH
• následné studie MeSH
• nemalobuněčný karcinom plic farmakoterapie   genetika   MeSH
• odds ratio MeSH
• přežití po terapii bez příznaků nemoci MeSH
• progrese nemoci MeSH
• stupeň závažnosti nemoci MeSH
• výběr pacientů MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Východiska: Kombinace moderní chemoterapie s cílenou anti-EGFR léčbou vede u senzitivních pacientů s metastatickým kolorektálním karcinomem k prodloužení života a zlepšení jeho kvality. U rezistentních pacientů může však přidání monoklonálních protilátek proti EGFR vést naopak ke zhoršení parametrů přežití. Z tohoto důvodu se identifikace senzitivních a rezistentních pacientů stala klíčovou záležitostí při iniciální rozvaze před zahájením cílené léčby metastatického kolorektálního karcinomu. Četné klinické studie vedly ke zjištění, že rezistence k anti-EGFR terapii je v naprosté většině případů spojena s trvalou aktivací signálních drah distálně od EGFR. Z mnoha studovaných faktorů (mutace onkogenů KRAS, NRAS, BRAF a PIK3CA, inaktivace nádorového supresoru PTEN a TP53, amplifikace EGFR a HER2, zvýšená hladina ligandů epiregulinu a amphiregulinu, mikroRNA miR-31-3p a miR-31-5p a další) se do rutinní klinické praxe dostaly pouze KRAS a NRAS. U ostatních faktorů je třeba dalších studií k verifikaci zjištěných závěrů. Na pokračující efektivitu anti-EGFR terapie mohou ukazovat i některé klinické parametry zjištěné až po zahájení cílené léčby, jako např. časná regrese nádoru, hloubka nádorové odpovědi či míra poklesu plazmatické hladiny hořčíku. Přesnost prediktivní dia­gnostiky lze zvýšit rovněž kombinací vyšetřovaných bio­markerů např. pomocí metod založených na sekvenování nové generace. Je však třeba varovat před nekritickým vyšetřováním řady molekulárních markerů, které může vést k problémům s interpretací získaných výsledků, především jejich klinické relevance. Cíl: Cílem tohoto přehledu je popsat současné možnosti predikce odpovědi na anti-EGFR terapii v kontextu EGFR signální dráhy a návaznosti na běžnou klinickou praxi.

Background: The combination of modern systemic chemotherapy and anti-EGFR monoclonal antibodies improves overall survival and quality of life for patients with metastatic colorecal cancer. By contrast, the addition of anti-EGFR therapy to the treatment regime of resistant patients may lead to worse progression-free survival and overall survival. Therefore, identifying sensitive and resistant patients prior to targeted therapy of metastatic colorecal cancer is a key point during the initial decision making process. Previous research shows that primary resistance to EGFR blockade is in most cases caused by constitutive activation of signaling pathways downstream of EGFR. Of all relevant factors (mutation of KRAS, NRAS, BRAF, and PIK3CA oncogenes, inactivation of tumor suppressors PTEN and TP53, amplification of EGFR and HER2, and expression of epiregulin and amphiregulin, mikroRNA miR-31-3p, and miR-31-5p), only evaluation of KRAS and NRAS mutations has entered routine clinical practice. The role of the other markers still needs to be validated. The ongoing benefit of anti-EGFR therapy could be indicated by specific clinical parameters measured after the initiation of targeted therapy, including early tumor shrinkage, the deepness of the response, or hypomagnesemia. The accuracy of predictive dia­gnostic tools could be also increased by examining a combination of predictive markers using next generation sequencing methods. However, unjustified investigation of many molecular markers should be resisted as this may complicate interpretation of the results, particularly in terms of their specific clinical relevance. Aim: The aim of this review is to describe current possibilities with respect to predicting responses to EGFR blockade in the context of the EGFR pathway, and the utilization of such results in routine clinical practice. Key words: colorectal cancer – cetuximab – panitumumab – EGFR – KRAS – BRAF The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE recommendation for biomedical papers. Submitted: 20. 3. 2016 Accepted: 19. 4. 2016

• MeSH
• analýza přežití MeSH
• erbB receptory * antagonisté a inhibitory   MeSH
• exantém MeSH
• exprese genu MeSH
• fosfatidylinositol-3-kinasy genetika   MeSH
• fosfohydroláza PTEN genetika   MeSH
• genetické testování * MeSH
• kolorektální nádory * genetika   terapie   MeSH
• kombinovaná terapie MeSH
• lidé MeSH
• metastázy nádorů genetika   MeSH
• nádorové biomarkery MeSH
• nedostatek hořčíku MeSH
• prediktivní hodnota testů MeSH
• prognóza MeSH
• protokoly antitumorózní kombinované chemoterapie MeSH
• protoonkogenní proteiny B-raf genetika   MeSH
• ras proteiny * genetika   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

There is a growing interest in evaluating molecular markers as predictors of response to new generation of targeted cancer therapies. One of such areas is biological therapy targeting epidermal growth factor receptor gene (EGFR) in lung cancer. The testing of tumor tissue is focused on specific EGFR mutations and EGFR gene amplification, since tumors exhibiting positivity of either of the two marker types are highly sensitive towards the treatment. Although traditional methods of DNA sequencing and fluorescence in situ hybridization are still in use for the detection of EGFR mutations and gene amplification, respectively, there is a need for new dedicated techniques with the primary emphasis on simplicity, sensitivity, speed and cost effectiveness. The main purpose of this work was to integrate diverse assays for both EGFR tests onto a single platform to eliminate the need for different instruments and separate processing. We demonstrate a chip capillary electrophoresis (chipCE) application for EGFR mutation detection by a combination of fragment analysis and denaturing CE along with multiplex ligation-dependent probe amplification (MLPA) for evaluation of EGFR amplification. All separations are carried out in denaturing sieving polymer on a modified Bioanalyzer 2100 chipCE instrument running at temperatures of up to 65°C. The main strength of the resulting high-resolution chipCE application is in its simplicity, speed of analysis and minimal amount of sample required for complete testing of EGFR status. Such an approach could potentially fit medium throughput laboratories providing molecular pathology services for clinical oncologists with fast turnaround times and limited consumption of tissue material.

• MeSH
• amplifikace genu MeSH
• časové faktory MeSH
• elektroforéza mikročipová metody   MeSH
• erbB receptory genetika   MeSH
• genetická terapie MeSH
• geny erbB-1 MeSH
• lidé MeSH
• lineární modely MeSH
• mutace MeSH
• nádory plic enzymologie   genetika   terapie   MeSH
• polymerázová řetězová reakce metody   MeSH
• reprodukovatelnost výsledků MeSH
• sekvenční analýza DNA metody   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Prospective study aimed at screening of polymorphisms and somatic mutations in blood and tissue samples of NSCLC patients. Emphasis on rational selection of therapy schemes and relationships between genetic predictors and the overall response to therapy.150 patients with confirmed NSCLC stage III.A., III.B and IV. will be indicated to chemotherapy according to the status of genetic polymorphisms or targeted biological therapy based on occurrence of somatic mutations. Monitoring of efficiency of commontherapy approaches in correlation with inherited genetic polymorphisms (ERCC1, ERCC2/XPD and XRCC1) and somatic mutations developed within the tumor tissue (EGFR1, k- ras). Diagnosis, dispensarization and follow up provided by Department of pulmonary disease, Faculty hospital Plzen. Molecular-biology examination and evaluation provided by Genomac laboratory.

Prospektivní studie zaměřená na sledování genových polymorfismů a detekci DNA variací ve tkáních nemalobuněčných plicních karcinomů. Orientace na volbu terapie a hledání vztahů mezi genetickými parametry a efektem chemoterapie a biologicky cílené léčby.150ti nemocným s morfologicky ověřeným karcinomem stádií IIIA, IIIB a IV bude indikována chemoterapie podle výsledku vyšetření vybraných genových polymorfismů, nebo biologicky cílená léčba, budou-li prokázány mutace nebo amplifikace genu EGFR. Ve studiibude sledována efektivita současných standardních léčebných postupů ve vztahu ke genovým polymorfismům nemocných a ve vztahu k některým variacím vzniklým v nádorové tkáni (mutace a amplifikace EGFR, mutace k-ras). Diagnostiku, léčení a dispenzarizaci nemocných zajistí Klinika TRN v Plzni, molekulárně-biologické analýzy zajistí Laboratoř molekulární onkologie, Genomac International v Praze.

• MeSH
• adjuvantní chemoterapie MeSH
• amplifikace genu MeSH
• biologická terapie metody   MeSH
• cílená genová oprava MeSH
• geny erbB-1 MeSH
• geny ras MeSH
• mutace MeSH
• nemalobuněčný karcinom plic diagnóza   terapie   MeSH
• polymorfismus genetický MeSH

• Konspekt
• Biochemie. Molekulární biologie. Biofyzika
• NLK Obory
• pneumologie a ftizeologie
• onkologie
• biologie
• NLK Publikační typ
• závěrečné zprávy o řešení grantu IGA MZ ČR

Laserová záchytná mikrodisekce (Laser capture microdissection, LCM) je rychlá a spolehlivá metoda, která umožňuje izolaci cílových buněk ze specifického komplexu tkáně pro jejich následnou molekulární nebo proteinovou analýzu. Základem LCM je inverzní mikroskop se zabudovaným nízkovýkonnostním infračerveným laserem. Nařezané tkáně jsou upevněny na standardní podložní sklo a termoplastická membrána (TM) je umístuna nad dehydratovaný preparát. V ohnisku laserového mikroskopu je umístněna TM, kterou laser roztaví v požadovaném místě a naváže tak cílovou buňku či strukturu k membráně. V současné době máme k dispozici několik laserových mikrodisekčních systémů, které se liší způsobem zachycení disekovaných buněk, v konfiguraci systému i v jednotlivých aplikacích. Laserovou mikrodisekci lze použít pro izolaci buněk u řady typů buněčných i tkáňových preparátů, včetně zamražených vzorků, formalínem fixovaných parafinizovaných tkání či cytologických preparátů. V závislosti na použitém materiálu je možno z mikrodisekovaných buněk extrahovat DNA, RNA či proteiny v dobré kvalitě. Kombinací s dalšími technikami, jako je například cDNA microarray, LCM pomáhá identifikovat nové diagnostické a prognostické znaky vedoucí ke zlepšení diagnosticko terapeutických metod v léčbě onkologických onemocnění. Na našem pracovišti jsme laserovou mikrodisekcí izolovali buňky z cytologických preparátů adenokarcinomu plic získaných punkční cytologií zmražených či parafinizovaných nádorů a také buněčné linie, např. myeloidní leukemii K562. V této práci popisujeme naše zkušenosti se zavedením LCM s následnou mikroizolací DNA/RNA a lineární amplifikací DNA/RNA pro účely dalších genetických analýz jako je např. komparativní genomická hybridizace, expresní studie, či přímé sekvenování vyšetřovaných genů z biologického materiálu s minimálním obsahem nádorových buněk, či pro studium nádorové heterogenity na jednobuněčné úrovni.

Laser capture microdissection (LCM) is a rapid, reliable method to obtain pure populations of targeted cells from specific microscopic regions of tissue sections for subsequent analysis. LCM is based on the adherence of visually selected cells to a thermoplastic membrane, which overlies the dehydrated tissue section and is focally melted by triggering of a low energy infrared laser pulse. Tissue sections are mounted on standard glass slides, and transparent thermoplastic membrane is then placed over the dry section. The laser provides enough energy to transiently melt this thermoplastic film in to the target cells. Several systems are available for LCM, and vary in cell-capture method, system configuration and applications. LCM was applied to a wide range of cell and tissue preparations including frozen samples, formalin-fixed paraffin-embedded tissues or cytology smears. Depending on the starting material, DNA, good quality mRNA, and proteins can by extracted successfully from captured tissue fragments, down to the single cell level. In combination with another techniques like expression library construction and cDNA array hybridisation, LCM will allow the establishment of new diagnostic and prognostic markers, in order to indicate therapy individually tailored to the molecular profile of a given tumour. In this paper we refer our experiences with the LCM isolation of single cells from cytology smears of lung carcinomas, frozen and paraffin embedded tumour tissues as well as cell line cytospin preparation. Our ultimate goal was to introduce LCM technology in combination with DNA/RNA isolation and linear amplification for subsequent genomic analyses such as comparative genomic hybridisation, RNA expression studies and specific amplifications of investigated genes from tissue specimens with minority of tumour cells and/or for tumour heterogeneity studies based on one the single cell level.

• MeSH
• erbB receptory genetika   izolace a purifikace   MeSH
• financování organizované MeSH
• geny erbB-1 genetika   MeSH
• geny ras genetika   MeSH
• hybridizace genetická MeSH
• lasery využití   MeSH
• lékařská onkologie metody   trendy   MeSH
• lidé MeSH
• mikrodisekce metody   přístrojové vybavení   využití   MeSH
• odběr biologického vzorku metody   využití   MeSH
• srovnávací genomová hybridizace MeSH
• techniky amplifikace nukleových kyselin metody   přístrojové vybavení   využití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH