• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Minimonografie se zabývá komplexním pohledem na frontotemporální demenci. Behaviorální varianta frontotemporální demence (bvFTD) je klinickým syndromem, který patří do skupiny frontotemporálních lobárních degenerací. Typická manifestace bvFTD zahrnuje časné poruchy chování, osobnostní změny, kognitivní deficit s dominantním postižením exekutivních funkcí i řečové postižení. Na MR je typicky asymetrická atrofie s frontální převahou. Základní neuropatologie je až v polovině případů tauopatie, nejčastější tau negativní inkluze jsou depozita proteinu TDP-43. Řada pacientů s amyotrofickou laterální sklerózou má kognitivní a behaviorální postižení nápadně připomínající bvFTD; tyto stavy se nově označují jako frontotemporální spektrum postižení u amyotrofické laterální sklerózy. Závěrem jsou diskutovány i nejvýznamnější diferenciální diagnózy: frontální varianta Alzheimerovy nemoci a některá psychiatrická onemocnění připomínající bvFTD.

This minimonography presents a comprehensive view of frontotemporal dementia. The behavioral variant of frontotemporal dementia (bvFTD) is a clinical syndrome within the spectrum of frontotemporal lobar degenerations. Typical manifestations of bvFTD include early behavioral disturbance, personality changes, cognitive deficits with a dominant impairment of executive functions, and language impairment. MRI typically shows asymmetric atrophy with frontal lobe predominance. The underlying neuropathology is in up to one half of the cases of a tauopathy, while the most frequent tau negative inclusions are TDP-43 protein deposits. Many patients with amyotrophic lateral sclerosis may develop cognitive and behavioral manifestation similar to bvFTD; these disorders have recently been called amyotrophic lateral sclerosis frontotemporal spectrum disorder. In conclusion, the most important differential diagnose are discussed: frontal variant of Alzheimer's disease and psychiatric disorders mimicking bvFTD.

• Klíčová slova
• behaviorální varianta frontotemporální demence,
• MeSH
• Alzheimerova nemoc MeSH
• frontotemporální demence * diagnóza   patofyziologie   terapie   MeSH
• frontotemporální lobární degenerace MeSH
• lidé MeSH
• Pickova nemoc mozku MeSH
• proteinopatie TDP-43 MeSH
• tauopatie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Úvod: Test 16 slov (T16S) (v originálu Enhanced Cued Recall Test) je skríningový test k dia­gnostice poruch paměti ve stáří. T16S využívá kategorickou nápovědu během kontrolovaného učení a vybavení. Předpokládá se, že testy vycházející z tohoto paradigmatu jsou schopny identifikovat tzv. hipokampální poruchu paměti, která je charakterizována nízkým skóre ve volném vybavení s minimálním efektem nápovědy a je typická pro Alzheimerovu demenci (AD), a odlišit ji od poruchy paměti frontálního typu, kdy například pacienti s behaviorální variantou frontotemporální demence (bvFTD) navzdory nízkému volnému vybavení relativně profitují z nápovědy. Cíl: Ověřit rozlišovací schopnost a využitelnost T16S v diferenciální dia­gnostice poruch paměti u pacientů s AD a s bvFTD. Metodika: Třicet šest pacientů s dia­gnózou pravděpodobné AD ve stadiu lehké demence (MMSE 21,7 ? 2,4), 15 pacientů s pravděpodobnou bvFTD (MMSE 23,8 ? 2,4) a 45 kognitivně zdravých seniorů (KS) (MMSE 28,96 ? 1,17) bylo vyšetřeno klinicky, absolvovali komplexní vyšetření neuropsychologickou baterií včetně T16S. Výsledky: Skupiny se lišily ve všech třech ověřovaných skórech T16S: ve volném a celkovém vybavení i ve využití nápovědy (p < 0,001). Pro odlišení obou demencí od norem je vhodné zejména skóre volného vybavení (senzitivita a specificita 94 % a 100 % pro AD a 80 % a 91 % pro bvFTD), pro diferenciální dia­gnostiku obou demencí je nejlepším indexem skór celkového vybavení (senzitivita 86 % a specificita 87 %). Závěr: Test paměti T16S je senzitivní a specifický test pro dia­gnostiku specifické poruchy paměti u AD a bvFTD. Může přispět k diferenciální dia­gnostice a jako takový ho doporučujeme k praktickému použití v klinické praxi.

Introduction: Enhanced Cued Recall (ECR) memory test is especially valuable in screening for cognitive impairment in the elderly. ECR uses categorical cues during controlled encoding and recall; tests based on this paradigm are considered to be able to identify hippocampal memory impairment characterized by poor free recall with minimal effect of cueing, typical of Alzheimer's disease (AD). The test could aid in differentiating memory impairment in behavioural variant frontotemporal dementia (bvFTD) versus AD – despite the poor free recall bvFTD patients benefit considerably from cueing. Objective: To establish the validity of ECR in diagnosing memory impairment in AD and bvFTD. Methods: Thirty six patients with probable mild AD (MMSE 21.7 ? 2.4), 15 with probable bvFTD (MMSE 23.8 ? 2.4) and 45 healthy elderly (HE) (MMSE 28.96 ? 1.17) underwent clinical and neuropsychological examination including ECR. Results: There was a statistically significant difference between all groups in all three ECR memory performance scores: free recall, total recall and cueing effect (p < 0.001). Free recall was the most effective score for discriminating dementias from healthy elderly (sensitivity 94% and specificity 100% for AD and sensitivity 80% and specificity 91% for bvFTD); total recall was most effective for differential diagnosis of both dementias (sensitivity 86% and specificity 87%). Conclusion: ECR is a highly sensitive and specific test for identification of memory impairment in AD and bvFTD, and can contribute to the differential diagnosis. We recommend it as highly useful test for clinical practice.

• MeSH
• Alzheimerova nemoc * diagnóza   MeSH
• demence * diagnóza   MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• jazykové testy MeSH
• lidé MeSH
• neuropsychologické testy * MeSH
• poruchy paměti diagnóza   MeSH
• reprodukovatelnost výsledků MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• senzitivita a specificita MeSH
• statistika jako téma MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Frontotemporální demence (FTD) je heterogenní klinický syndrom zahrnující behaviorální variantu FTD (bvFTD) a primární progresivní afázii (PPA). Klinicky jsou tyto syndromy charakterizovány behaviorálními změnami, poruchami exekutivních funkcí a řeči. Behaviorální poruchy i poruchy řeči jsou poměrně často doprovázeny motorickou symptomatikou, zejména parkinsonizmem a/nebo příznaky postižení horního a dolního motoneuronu. Tyto příznaky mohou být přítomny v nejrůznějších kombinacích, čímž dochází k vytváření velmi širokého spektra klinických jednotek, z nichž jsou některé přesně definovány geneticky a patologicky. Vedle těchto několika definovaných entit je zde řada variabilních klinických obrazů daných nejrůznějšími kombinacemi behaviorálních a osobnostních změn, řečových poruch, příznaků typického a atypického parkinsonizmu asociovaných s různými histopatologickými nálezy a mutacemi, které z klinického obrazu nelze jednoznačně klasifikovat a které vytvářejí spíše jakési kontinuum demence – parkinsonizmus. V naší práci uvádíme přehled současného stavu poznání možných klinických manifestací parkinsonizmu s FTD a jejich genetických a patologických aspektů.

Frontotemporal dementia (FTD) is a heterogeneous clinical syndrome including behavioural variant FTD (bvFTD) and primary progressive aphasia (PPA), which are clinically characterized by behavioural changes and impairment of executive functions and speech. Behavioural changes and speech disorders are often accompanied by motor symptomatology, including especially parkinsonism and/or symptoms of the upper and lower motor neuron involvement. These symptoms may be present in various combinations, thereby creating a very wide spectrum of clinical entities, some of which are precisely genetically and pathologically defined. Besides these few defined entities, there is a number of variable clinical phenotypes consisting of different combinations of behavioural and personality changes, speech disorders and symptoms of typical and atypical parkinsonism associated with different mutations and histopathologic findings. These phenotypes cannot be clearly classified according to their clinical picture and instead, they are placed somewhere within the dementia-parkinsonism continuum. In our paper, we present an overview of the current state of knowledge of possible clinical manifestations of parkinsonism and FTD and their genetic and pathological aspects.

• Klíčová slova
• kortikobazální syndrom,
• MeSH
• fenotyp MeSH
• frontotemporální demence * diagnóza   genetika   patofyziologie   patologie   MeSH
• frontotemporální lobární degenerace * genetika   patologie   MeSH
• lidé MeSH
• mutace MeSH
• parkinsonské poruchy diagnóza   etiologie   MeSH
• primární progresivní afázie diagnóza   patofyziologie   MeSH
• progresivní supranukleární obrna * diagnóza   patofyziologie   MeSH
• proteiny tau genetika   metabolismus   MeSH
• tauopatie diagnóza   patofyziologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Neuropsychological tests (NPTs), which are routinely used in clinical practice for assessment of dementia, are also considered to be essential for differential diagnosis of Alzheimer's disease (AD) and frontotemporal lobar degeneration (FTLD), especially the behavioral variants of frontotemporal dementia (bvFTD) and primary progressive aphasia (PPA) at their initial clinical presentations. However, the heterogeneous features of these diseases, which have many overlapping signs, make differentiation between AD and FTLD highly challenging. Moreover, NPTs were primarily developed in Western countries and for native speakers of non-tonal languages. Hence, there is an ongoing dispute over the validity and reliability of these tests in culturally different and typologically diverse language populations. The purpose of this case series was to examine which of the NPTs adjusted for Taiwanese society may be used to distinguish these two diseases. Since AD and FTLD have different effects on individuals' brain, we combined NPTs with neuroimaging. We found that participants diagnosed with FTLD had lower scores in NPTs assessing language or social cognition than AD participants. PPA participants also had lower measures in the Free and Cued Selective Reminding Test than those diagnosed with bvFTD, while bvFTD participants showed poorer performances in the behavioral measures than PPA participants. In addition, the initial diagnosis was supported by the standard one-year clinical follow-up.

• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Behavioral variant frontotemporal dementia (bvFTD) is characterized by profound and early deficits in social cognition (SC) and executive functions (EF). To date it remains unclear whether deficits of the respective cognitive domains are based on the degeneration of distinct brain regions. In 103 patients with a diagnosis of bvFTD (possible/probable/definite: N = 40/58/5) from the frontotemporal lobar degeneration (FTLD) consortium Germany cohort (age 62.5±9.4 years, gender 38 female/65 male) we applied multimodal structural imaging, i.e. voxel-based morphometry, cortical thickness (CTH) and networks of structural covariance via source based morphometry. We cross-sectionally investigated associations with performance in a modified Reading the Mind in the Eyes Test (RMET; reflective of theory of mind - ToM) and five different tests reflective of EF (i.e. Hamasch-Five-Point Test, semantic and phonemic Fluency, Trail Making Test, Stroop interference). Finally, we investigated the conjunction of RMET correlates with functional networks commonly associated with SC respectively ToM and EF as extracted meta-analytically within the Neurosynth database. RMET performance was mainly associated with gray matter volume (GMV) and CTH within temporal and insular cortical regions and less within the prefrontal cortex (PFC), whereas EF performance was mainly associated with prefrontal regions (GMV and CTH). Overlap of RMET and EF associations was primarily located within the insula, adjacent subcortical structures (i.e. putamen) and the dorsolateral PFC (dlPFC). These patterns were more pronounced after adjustment for the respective other cognitive domain. Corroborative results were obtained in analyses of structural covariance networks. Overlap of RMET with meta-analytically extracted functional networks commonly associated with SC, ToM and EF was again primarily located within the temporal and insular region and the dlPFC. In addition, on a meta-analytical level, strong associations were found for temporal cortical RMET correlates with SC and ToM in particular. These data indicate a temporo-frontal dissociation of bvFTD related disturbances of ToM and EF, with atrophy of the anterior temporal lobe being critically involved in ToM deficits. The consistent overlap within the insular cortex may be attributable to the multimodal and integrative role of this region in socioemotional and cognitive processing.

• MeSH
• exekutivní funkce * fyziologie   MeSH
• frontotemporální demence * patologie   diagnostické zobrazování   patofyziologie   psychologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie * MeSH
• mozek diagnostické zobrazování   patologie   MeSH
• neuropsychologické testy * MeSH
• průřezové studie MeSH
• senioři MeSH
• sociální kognice MeSH
• teorie mysli * fyziologie   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

There is a strong genetic influence on the clinicopathological phenotypes associated with frontotemporal lobar degeneration (FTLD) and frontotemporal dementia (FTD). Intracellular deposition of TDP-43 is the phenotypical hallmark of a frequent subgroup of cases. Mutations in the sequestosome 1 (SQSTM1) gene have rarely been found in individuals with FTD. Here we provide a comprehensive clinicopathological description of two cases with a SQSTM1 mutation. The clinical phenotype of patient 1 (mutation p.Glu396*) was compatible with the behavioural variant (bv) of FTD. TDP-43 pathology was consistent with the features of type B of FTLD-TDP pathology. However, prominent neuronal granular cytoplasmic TDP-43 immunoreactivity and abundant oligodendroglial inclusions, proven by colocalization with the oligodendroglial-marker TPPP/p25, were also seen. The clinical phenotype of patient 2 was compatible with bvFTD associated with parkinsonism and bulbar symptoms in the later stage. Genetic testing of patient 2 identified a C9orf72 repeat expansion mutation together with a missense mutation (p.Arg212Cys) in SQSTM1. TDP-43 pathology was characterized by neuritic profiles compatible mostly with type A. In contrast to patient 1, p62 pathology was seen to a greater extent as TDP-43 immunoreactivity in neurons. Using an antibody that detects poly(GP) peptides produced via repeat associated non-ATG translation associated with expanded hexanucleotide repeat in the C9orf72 gene, we confirmed the presence of pathognomonic inclusions. The present study supports previous observations on amyotrophic lateral sclerosis (ALS) that SQSTM1 mutations consistently associate with TDP-43 pathology. The co-presence of C9orf72 mutation may influence the phenotype, thus finding one FTLD (or ALS) related mutation does not exclude the presence of further influential genetic alterations. Oligodendroglial TDP-43 pathology is considerable in some forms of FTLD-TDP, thus their evaluation might be considered to be included in classification systems.

• MeSH
• adaptorové proteiny signální transdukční genetika   MeSH
• chování MeSH
• dospělí MeSH
• expanze repetic DNA MeSH
• frontotemporální demence genetika   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• missense mutace genetika   MeSH
• mutační analýza DNA MeSH
• neurity patologie   MeSH
• neurony patologie   MeSH
• oligodendroglie patologie   MeSH
• progrese nemoci MeSH
• proteinopatie TDP-43 genetika   patologie   MeSH
• proteiny genetika   MeSH
• protoonkogenní proteiny c-myc genetika   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• kazuistiky MeSH
• práce podpořená grantem MeSH