Cíl: Zjistit účinnost a bezpečnost transkatetrální arteriální chemoembolizace (TACE) u neresekabilních karcinomů kolorekta. Metoda a materiál: Před započetím výkonu je provedena irigografie a CT vyšetření, nativně a postkontrastně s aplikací vody do rekta a tím s lepším zobrazením rozsahu nádoru, především jeho prorůstání do okolí. Cévka je zavedena přes a. femoris do a. mesenterica inferior a supraselektivně do tepen zásobujících nádor. V oblasti rekta do a. rectales, v oblasti sigmoidea do sigmoideálních větví nebo do tepny zásobující descendentní úsek tlustého střeva. V případě pravé poloviny tračníku je cévka zavedena do a. mesenterica superior. Katétr je ponechán v tepně 5 dnů s aplikací Adriablastinu a 5-Fluorouracilu, který je často smíchán s Hemafixem k provedení chemoembolizace. Výkon se v některých případech opakuje 2-4x, než se dosáhne očekávaného výsledku. Kontrolní CT je provedeno 4 týdny po ukončení série k posouzení reakce nádoru na léčou a výsledek je hodnocen podle Shibaty: 1. komplexní odpověď - vymizení nádoru, 2. částečná odpověď - zmenšení nádoru o více jak 50 %, 3. minimální odpověď - zmenšení nádoru o 25-50 %, 4. beze změn - zmenšení nádoru o méně než 25 %, 5. progrese onemocnění - tumor se zvětší o více jak 25 %. Doba přežití byla kontrolována dotazem v příslušných onkologických registrech, rozesláno bylo 62 dotazů, 42 se vrátilo. Výsledky: Touto metodou bylo léčeno 42 pacientů v období 1990-2003,26 mužů a 16 žen. Po chemoembolizaci bylo operováno 24 z 42, z nich doposud 11 žije, 13 zemřelo větši1 na jatemí metastázy, které byly zjištěny po operaci (8 pacientů). Nejkratší doba přežití byla 3 měsíce, nejdelší 13 let, průměrná doba přežití operovaných pacientů je 72 měsíců. Zbývajících 18 nemocných nebylo operováno, všichni zemřeli. Nejkratší doba přežití byla 1 měsíc, nejdelší 23 měsíců, průměrná doba neoperovaných byla 12 měsíců. Doba přežití 11 nemocných, u kterých byla provedena operace, je 98 měsíců. nejkratší doba 3 roky, nejdelší 13 let. Z 42 nemocných s kolorektálním karcinomem bylo 7 léčeno pro metastázy jater intraarteriální chemoembolizaci. Série TÁCE byla provedena 2 až 4x u 16 nemocných. Průměrná doba přežití v celém souboru 42 nemoclých byla 45 měsíců, průměrná doba přežití zemřelých je 25 měsíců. Důvody k další sérii byla následující: 1) chirurg odmítl operovat pacienta pro příliš rozsáhlý nádor, 2) tumor se nedostatečně zmenšil po první sérii, 3) pacient odmítl operaci. Body 1 a 3 jsou indikací k transkatetrální arteriální chemoembolizaci. Účinnost léčby se snižovala od rekta směrem k vzestupnému tračníku a céku. Závěr: Transkatetrální arteriální chemoembolizace je bezpečná a poměrně účinná metoda při léčbě neresekabilních nádorů kolorekta. Účinnost se snižuje směrem od rekta k pravému tračníku.

Objective: To determine the efficiency and safety of transcathetral arterial chemoembolization (TACE) in unresectable (inoperable) colorectal cancers. Material and methods: The intervention is preceded by irrigography and CT examination, in native and post-contrast conditions, with the administration of water into rectum and consequent better imaging of the extent of the tumor, especially the growth into the surroundings. The catheter is introduced via arteria femoris into arteria mesenterica inferior and superselectively into the arteries, which supply the tumor. In the region of rectum it concerns arteriae rectales and in the area of sigmoideum it concerns the sigmoidal branches or the artery, which supplies the descending part of colon. In case of the right half of the colon the catheter is introduced into arteria mesenterica superior. The catheter is left in the artery for 5 days, when Adriablastin and 5-fluorouracil are administered, the latter often mixed with Hemafix to perform chemoembolization. In some cases the intervention is repeated twice to four times until the expected effect is reached. The control CT is performed 4 weeks after the end of the series for evaluation of response of the tumor to therapy and the result is evaluated according to Shibata: 1. complex response - disappearance of the tumor, 2. partial response - diminution of the tumor by more than 50%, 3. minimum response - diminution of the tumor bv 25-50%, 4. no change - diminution of the tumor by less than 25%, 5. progression of the tumor - the tumor is enlarged by more than 25%. The time of survival was established by control in the relevant oncological registries, while 42 respon ses were obtained after 62 questionnaires sent out. Results: This method was used for the treatment of 42 patients in the period of 1990-2003, of them 26 men and 16 women. Twenty four patients out of 42 were operated on after chemoembolization and 11 of them are still alive, 13 patients died mostly of liver metastases, which were detected after the operation (8 patients). The shortest time of survival was three months, the longest being 13 years and the mean survival of the surgically treated patients was 72 months. The remaining 18 patients were not operated on, while all of them died. The shortest period of survival was one month, the longest being 23 months and the mean time of survival in non-operated on patient was 12 months. The time of survival in 11 patients, who were operated on and still survive is 98 months, the shortest being 3 years and the longest 13 years. From 42 patients with colorectal cancer, seven were treated for liver metastases with intra-arterial chemoembolization. The TÁCE series was performed twice to four times in 16 patients. The mean time of survival in the whole cohort of 42 patients was 45 months, the mean time of survival of the deceased patients being 25 months. The reasons for another series were following: 1) the surgeon refused to operate on the patient for a very extensive tumor, 2) the tumor did not diminish sufficiently after the first series, 3) the patient refused the operation. Points 1 and 3 represent indication for transcathetral arterial chemoembolization. The efficiency of therapy decreased from rectum to the ascending colon and coecum. Conclusion: Trans-catheteral arterial chemoembolism is a safe and relatively efficient method for the treatment of unresectable (inoperable) colorectal tumors. The efficiency decreased from rectum to the right colon.

• MeSH
• angiografie MeSH
• chemoembolizace metody   MeSH
• dospělí MeSH
• kolorektální nádory terapie   MeSH
• lidé MeSH
• nádory rekta diagnóza   mortalita   terapie   MeSH
• nádory sigmoidea terapie   MeSH
• protinádorové látky terapeutické užití   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Importance: Treatment of hepatocellular carcinoma remains a topical issue of Clinical Oncology. More than 80% of cases hepatocellular carcinoma develops in the presence of liver cirrhosis. These patients are doomed, many clinics they held only symptomatic treatment and life expectancy of patients is not more than 6 months. The main reason for the refusal of surgeons and Chemotherapeutists of treatment is associated cirrhosis. Purpose: To improve results of surgical treatment of liver cancer developed on cirrhosis Materials and methods: We analyzed the immediate results of treatment of 12 patients with hepatocellular carcinoma developed on a background of liver cirrhosis. From the large size of the tumor and associated liver cirrhosis, these patients the first stage of oil produced by hepatic artery chemoembolization of the affected lobe of the liver tumor. After 2 3 weeks performed liver resection. Results: After analyzing the results, we concluded: chemoembolization reduces tumor volume and weight, increases the physiological regeneration of hepatocytes unaffected tumor fraction, improves functional performance of the liver and does not affect the frequency and severity of postoperative complications.

• MeSH
• chemoembolizace * MeSH
• hepatocelulární karcinom * terapie   MeSH
• jaterní cirhóza * terapie   MeSH
• lidé MeSH
• předoperační péče * MeSH
• staging nádorů MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Úvod: Hepatocelulární karcinom (HCC) je celosvětově pátý nejčastější zhoubný novotvar. Ve většině případů vzniká v terénu jaterní cirhózy. Incidence v České republice je kolem 250 případů za rok. Z toho jen u 15–20 % nemocných je možná kurabilní terapie – jaterní resekce nebo transplantace jater. U ostatních pacientů je indikována paliativní nebo symptomatická léčba. Paliativní terapie zahrnuje perkutánní ablační metody, transarteriální chemoembolizaci (TACE), systémovou chemoterapii a nebo biologickou léčbu sorafenibem. TACE je metodou volby u pacientů nevhodných k resekci a ablační léčbě. Jeho další využití je v zabránění progrese nádoru před transplantací, případně v kombinaci s jinými metodami k dosažení downstagingu nádoru a následného zařazení ke kurabilní léčbě. Cíl: Cílem práce bylo zjistit přeživání a komplikace u pacientů po transarteriální chemoembolizaci inoperabilního hepatocelulárniho karcinomu. Materiál a metodika: V období let 2004 až 2008 jsme provedli 30 TACE. Z toho jsme 28 výkonů provedli u 20 pacientů s diagnózou HCC. Chemoembolizace byla prováděná superselektivně cestou arteria femoralis směsí Doxorubicinu a Lipiodolu. Následovala ambulantní dispenzarizace s pravidelnými laboratorními kontrolami a kontrolami počítačovou tomografií (CT). Výsledky: Po žádném výkonu se nevyskytly závažné komplikace. Po 10 výkonech (33 %) došlo k nezávazným komplikacím a to elevaci jaterních testů 6x, subfebríliím 6x a bolestem v pravém podžebří 4x. Jedno-, dvou- a tříleté přežívání pacientů je 53 %, 40 % a 20 %. Závěr: Transarteriální chemoembolizace je bezpečná metoda prodlužující přežití pacientů s jinak neléčitelným HCC. Pacienti jsou k léčbě indikováni na základě multioborové spolupráce (chirurg, hepatolog, onkolog a invazivní radiolog). Podmínkou úspěšné léčby HCC je její koncentrace na specializovaném pracovišti s dostupností všech diagnostických a terapeutických metod.

Introduction: Hepatocelullar carcinoma (HCC) is the fifth most common cancer in the world. It mostly occurs in patients with cirrhosis. In the Czech Republic, about 250 new cases are reported per year. Surgery, i.e. liver resection or transplantation, as the only potentially curable method is possible in 15–20% of them. For the rest, palliative treatment is indicated. This includes ablative methods (radiofrequency ablation, alcoholization), transarterial chemoembolization (TACE), systemic chemotherapy or biological treatment by sorafenib. TACE is method of choice in patients unsuitable for surgery and ablative treatment. Another indication is embolization of HCC before liver transplantation to prevent tumour progression. In combination with other methods, down staging of the tumour and curable treatment afterward is possible. Aims: To assess the outcome of transarterial chemoembolisation in patients with hepatocellular carcinoma. Methods: Between 2004–2008 we performed 30 TACE. Of that number, 28 TACE were performed in 20 patients with HCC. We super selectively catheterized the tumour via arteria femoralis and used Doxorubicin with Lipiodol as embolic material. In follow up, we carried out laboratory studies and CT. Results: We have not noticed any major complications. Post-embolization syndrome with fever, nausea and right upper quadrant pain occurred after 10

• MeSH
• chemoembolizace MeSH
• doxorubicin aplikace a dávkování   MeSH
• hepatocelulární karcinom mortalita   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• míra přežití MeSH
• nádory jater mortalita   terapie   MeSH
• paliativní péče MeSH
• protinádorová antibiotika aplikace a dávkování   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Cíle: Identifikace prognostických faktorů přežití hepatocelulárních karcinomů (HCC) léčených transarteriální chemoembolizací (TACE) v komplexním onkologickém centru v letech 2005-2018. Východiska: Transarteriální chemoembolizace je u hepatocelulárního karcinomu indikována ve stadiu B dle Barcelona Liver Cancer Clinic (BLCC). Toto stadium nicméně zahrnuje velmi rozsáhlou skupinu pacientů nevhodných pro kurativní výkon, kteří jsou v dobrém klinickém stavu a není u nich přítomné mimojaterní postižení. Cílem této retrospektivní analýzy je identifikovat faktory ovlivňující přežití pacientů a na základě těchto rizikových faktorů pacienty dle prognózy stratifikovat do podskupin. Materiály a metody: Do retrospektivní analýzy byli zařazeni všichni pacienti s HCC indikovaní k TACE, kteří prošli onkologickou indikační komisí komplexního onkologického centra v letech 2005-2018. Hodnoceno bylo celkové přežití od 1. výkonu TACE, v rámci jedno- a vícerozměrných analýz byly zkoumanými faktory přežití: rozsah primárního tumoru v době indikace TACE (velikost ložiska, jedno/více ložisek, uni/bilobární postižení), přítomnost a etiologie cirhózy a závažnost jaterního onemocnění (dle Child-Pugh klasifikace), přítomnost komplikací nádorového onemocnění nebo cirhózy (trombóza portální žíly a její rozsah) a historie jiné invazivní léčby (resekce, perkutánní ablace). Sledováno bylo celkové přežití pacientů s HCC v závislosti na roce diagnózy a roce 1. TACE (log-rank test). Výsledky: Z celkem 382 pacientů bylo 157 pacientů (29 žen) léčeno TACE (celkem 540 výkonů, medián 3 na pacienta). Nejvýznamnějším rizikovým faktorem přežití byla přítomnost trombózy portální žíly (poměr rizik - hazard ratio (HR) = 3,279), bilobární postižení (HR = 2,257), velikost ložiska (HR = 1,125/cm) a Child-Pugh B při chronickém onemocnění jater (HR = 1,922). Na základě těchto rizikových faktorů je možné pacienty stratifikovat do 3 prognostických skupin s významně odlišným mediánem přežití (52,1 vs. 21,5 vs. 9,0 měsíce). Závěr: Na základě retrospektivní analýzy byly identifikovány prediktivní faktory celkového přežití u pacientů s HCC léčených TACE; na základě těchto faktorů lze pacienty stratifikovat do 3 odlišných prognostických skupin.

Purpose: Identification of prognostic survival factors of hepatocellular carcinoma (HCC) treated with transarterial chemoembolization (TACE) in a single center in 2005-2018. Background: Transarterial chemoembolization in hepatocellular carcinoma is indicated in Barcelona Liver Cancer Clinic (BLCC) stage B. This stage includes a very large group of patients unsuitable for curative treatment, who are in a good clinical condition and do not show extra-hepatic spread. The aim of this retrospective analysis is to identify factors influencing patient survival and to divide the patients into subgroups based on these risk factors. Materials and methods: All patients with HCC indicated for TACE in complex oncological center in 2005-2018 were included in the analysis. The survival rates from the 1st TACE were evaluated in relation to HCC on computed tomography/magnetic resonance prior to the 1st TACE (size of the biggest lesion, single/multiple lesions, unilobar/bilobar involvement), presence and severity of liver disease (cirrhosis, Child-Pugh, portal vein thrombosis) and a combination of other invasive treatment (resection, percutaneous ablation) (single and multivariate analysis). The survival of HCC patients was compared according to the year of the diagnosis and the year of the 1st TACE (log-rank test). Results: Out of 382 patients, 157 (29 women) of them were treated with TACE (540 TACEs in total, median 3 TACEs per patient). The most important risk factors for survival were the presence of portal vein thrombosis (hazard ratio (HR) = 3.279), bilobar involvement (HR = 2.257), lesion size (HR = 1.125/cm) and Child-Pugh B in chronic liver disease (HR = 1.922). Based on these risk factors, the patients were divided into 3 prognostic groups with different median survival (52.1 vs. 21.5 vs. 9.0 months). Conclusion: Based on the retrospective analysis, predictive factors of HCC survival after TACE were identified and the patients were divided into 3 prognostic groups based on these factors.

• MeSH
• analýza přežití MeSH
• chemoembolizace metody   MeSH
• hepatocelulární karcinom * terapie   MeSH
• lidé MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• rizikové faktory MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Transarteriální chemoembolizace (TACE) má v současnosti důležitou roli v managementu vybraných nádorů jater. Technikou provedení TÁCE zásadně nevybočuje od jiných embolizačních výkonů, nicméně kromě obecných se zde můžeme setkat s některými specifickými technickými problémy a komplikacemi. Mezi technické problémy patří technické obtíže při selektivní katetri-zaci (např. při přítomnosti odstupové stenózy či anatomických variant větvení truncus coeliacus nebo vinutosti a ostrých odstupů cílové tepny), vznik disekcí a spasmů, přítomnost extrahepatálního zásobení lézí či přítomnost arterioportálních nebo arteriovenózních zkratů. K nejčastějším specifickým komplikacím řadíme nežádoucí únik chemoembolizačního materiálu do necílových tepen zásobujících okolní orgány (žlučník, gastrodudoenum), vznik jaterních abscesů nebo rozvoj jaterního selhání. Znalost možných technických problémů a komplikací TACE a možností jejich předcházení může podstatně zlepšit prognózu pacientů indikovaných k tomuto výkonu.

Transcathetral arterial chemoembolization of the liver (TACE) plays important role in management of selected liver tumours nowdays. The technique is similar to other embolization procedures, nevertheless besides general it is also associated with specific technical problems and complications. Technical problems are represented by technical difficulties of catheterization (stenosis, anatomical variants, etc.), occurence of dissections or spasms, presence of extra hepatic collateral supply and occurence of arterioportal or arterivenous shunts. Specific complications include nontarget embolization of arteries supplying surrounding organs (gallbladder, gastroduodenum), development of liver abscess or liver failure. The knowledge of potential complications and technical problems of TACE can significantly improve the outcome of patients indicated to this procedure.

• MeSH
• absces jater etiologie   MeSH
• akutní selhání jater etiologie   MeSH
• arteria hepatica * chirurgie   MeSH
• arteriovenózní malformace komplikace   MeSH
• chemoembolizace * metody   přístrojové vybavení   MeSH
• endovaskulární výkony * metody   MeSH
• extravazace diagnostických a terapeutických materiálů komplikace   MeSH
• katetrizace metody   přístrojové vybavení   škodlivé účinky   MeSH
• lidé MeSH
• pooperační komplikace * etiologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Cíl: Zhodnocení dvouletých zkušeností autorů s chemoembolizacemi inoperabilních maligních tumorů jater. Materiál a metodika: V období od června 1999 do června 2001 bylo chemoembolizací léčeno 16 pacientů s inoperabilními tumory jater. Z toho byli 4 ženy a 12 mužů ve věku od 49 do 72 let. Průměrný věk byl 59,5 let. Histologický byl u 5 nemocných zjištěn hepatocelulární karcinom, u 8 pacientu se jednalo o metastázy kolorektáhiího karcinomu, u 2 nemocných o metastázy adenokarcinomu žaludku a u jednoho o metastázy adenokarcinomu žlučníku. Selektivně, resp. superselektivně byla při vlastní chemoembolizací aplikc kována suspenze olejové kontrastní látky, Lipiodolu (8 -15 ml), a cytostatika, doxorubicinu (max. dávka 50 mg). U 8 pacientů byly na závěr embolizovány tepny zásobující tumor Gelasponem. Výsledky: Ve skupině 5 pacientů s hepatocelulámím karcinomem jsme zaznamenali regresi CT nalezu po chemoembohzaci u 3 nemocných, s čímž korelovalo snížení hladiny alfafetoproteinu. U jednoho z těchto nemocných došlo za 9 měsíců po chemoen smbolizaci k progresi se zvýšením jatemích testu a hladiny alfafetoproteinu. U 2 pacientů byl CT nález stacionámí a hladina alfafetoproteinu stabilizovaná, u jednoho z nich došlo k progresi onemocnění za 12 měsíců pro chemoembolizací. 2 nemocní již zemřeli 6 a 17 měsíců po výkonu. U11 pacientů s metastázami došlo k regresi CT nalezu u jednoho nemocného, nález byl stabilní u 9 nemocných. V této skupině došlo u 3 nemocných k progresi za 2, 3 a 6 měsíců po výkonu. U jednoho pacienta byla zjištěna progrese za 1 měsíc po chemoembolizací. Tumorové markery po výkony klesly 2krát, 6krát byla hladina stabilizovaná a 3krát zvýšena. Čtyři pacienti zemřeli za 2, 2 a půl, 3 a 15 měsíců po chemoembolizací. Během výkonu a v následném sledování nebylá zaznamenána žádná závažnější komplikace. Závěr: Vzhledem k velmi špatné prognóze pacientů s inoperabilními maligními tumory jater je chemoembolizace u vhodně selektovaných nemocných jednou z možností paliativní léčby, která může navodit regresi onemocnění nebo zastavit či zpomalit jeho progresi. Soubor nemocných je malý a různorodý a doba sledování krátká, dlouhodobé výsledky zatím nelze hodnotit.

Objective: To evaluate two years experience with chemoembolization of unresectable malignant liver tumours. Material and method: Between June 1999 and June 2001 chemoembolization was performed in 16 patients with unresectable liver tumours. They were 4 women and 12 men, average age 59.5 years (49 - 72 years). 5 patients had histologically proved hepatocellular carcinoma, 8 patients had metastases of colorectal carcinoma, two metastases of adenocarcinoma of the stomach and 1 patient had metastases of gallbladder adenocarcinoma. Chemoembolization was performed selectively or superselectively with a suspension of Lipiodol (8 -15 ml) and doxorubicine (max. 50 mg). Chemoembolization was followed by gelatin sponge embolization in 8 patients. Results: In a group of 5 patients with hepatocellular carcinoma three showed regression in tumour size on CT scans and a decrease in serum alpha-fetoprotein level. In one of these three patients progression in tumour size on CT scans and elevation of serum alpha-fetoprotein level was seen 9 months after chemoembolization. Stabilization of the tumour size and serum alpha-fetoprotein level were observed in the remaining 2 patients. One of these two patients showed progression of the disease 12 months after chemoembolization. 2 patients from the group with hepatocellular carcinoma died 6 and 17 months after chemoembolization. In the group of the 11 patients with liver metastases the size of lesions receded on CT scans in 1 patient, remained stable in 9 and progressed 1 month after chemoembolization in 1 patient. From the 9 patients with stabilized lesions 3 developed progression 2,3 and 6 months after chemoembolization. Tumour markers decreased in 2 patients, were stabilized in 6 and increased in 3 patients. Four patients died 2,2.5,3 and 15 months after chemoembolization. During chemoembolization and follow-up serious complications were recorded. Conclusion: The prognosis for patients with unresectable primary and secondary malignant liver tumours is very poor. Chemoembolization is efficient palliation treatment that can promote regression of disease, stop or retard progression in selected patients. The follow-up period in our group is relatively short, authors cannot evaluate long-term results.

• MeSH
• hepatocelulární karcinom diagnóza   sekundární   terapie   MeSH
• jodový olej aplikace a dávkování   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nádory jater diagnóza   sekundární   terapie   MeSH
• paliativní péče metody   MeSH
• protinádorové látky aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• senioři MeSH
• terapeutická embolizace MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Autoři prezentují kazuistiku 60 letého muže s inoperabilním adenokarcinomem žlučníku, který byl indikován po zvážení možných komplikací k superselektivní chemoembolizaci arieria cystica suspenzí cytostatika doxorubicinu a olejové kontrastní látky Lipiodolu. V jednom sezení bylo podáno 50 mg doxorubicinu a 10 ml Lipiodolu. Výkon byl technicky úspěšný. Během výkonu a v následném sledování nebyly zaznamenány žádné vážné komplikace plynoucí z embolizace arteria cystica. U pacienta po první chemoembolizaci došlo ke snížení sérové hladiny tumor markem a k regresi skupiny chemoembolizaci, naopak embolizace arteria cystica pri chemoembolizacích jatemích malignit je komplikací. Autori chtějí poukázat na to, že chemoembolizace u pacientů s inoperabilním karcinomem žlučníku je možná a může být u selektovaných pacientů zvažována v paliativní léčbě a vést ke zkvalitnění života nemocného a eventuálně prodloužit přežití.

The authors report a case of a 60-year-old man with an unresectable adenocarcinoma of the gallbladder. After consideration of all possible complications, the patient was indicated for superselective chemoembolization of the cystic artery by administration of doxorubicine (50 mg) and Lipiodol (10 ml) suspension. The procedure was technically successful. During chemoembolization andfollow-up serious complications due to embolization of the cystic artery were not recorded. After the first chemoembolization the patient showed a decrease in serum tumour markers and regression of tumour size on CT scans. Patients with unresectable adenocarcinoma of the gallbladder are not primarily indicated for chemoembolization, even accidental embolization to the cystic artery is a complication of the chemoembolization of unresectable malignant liver tumours. The authors would like to point out that chemoembolization of inoperable carcinoma of the gallbladder is possible and chemoembolization can be considered in selected patients as palliative treatment and it can possibly prolong survival.

• MeSH
• adenokarcinom diagnóza   farmakoterapie   terapie   MeSH
• chemoembolizace metody   MeSH
• doxorubicin aplikace a dávkování   MeSH
• kontrastní látky aplikace a dávkování   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nádorové biomarkery krev   MeSH
• nádory žlučníku diagnóza   farmakoterapie   terapie   MeSH
• paliativní péče metody   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• přehledy MeSH

Východiska: Solitární hepatocelulární karcinom (hepatocellular carcinoma – HCC) o průměru 3–5 cm představuje náročnou klinickou výzvu, zejména u pacientů, u kterých není kvůli komorbiditám vhodná chirurgická léčba. Případ: U 74letého muže s renálním karcinomem v anamnéze byla na MR zjištěna nová náhodná solitární léze jater o velikosti 5 cm. Po přezkoumání multidisciplinární komisí a vzhledem k věku a vysokému riziku pooperačních komplikací se léčebný plán skládal z perkutánní termické segmentektomie pomocí mikrovlnné ablace s balonkovou okluzí (baloon-occluded microwave abblation – b-MWA) a následné transarteriální chemoembolizace s balonkovou okluzí (balloon-occluded transarterial chemoembolization – b-TACE), přičemž došlo ke kompletní nekróze nádoru, jak ukázaly následných kontrolní snímky. Tento případ ukazuje, že b-MWA a b-TACE by mohly být bezpečnou a účinnou kombinovanou léčbou velkých neresekabilních lézí HCC, a to i u lézí s velikostí nad 3 cm. Závěr: Ačkoli se jedná o nepodložený případ, kterému přirozeně chybí srovnání nebo kontroly, zdůrazňuje potenciální hodnotu jednoho zákroku v podobě perkutánní termické segmentektomie pomocí b-MWA s následnou b-TACE při léčbě velkých neresekabilních solitárních lézí HCC.

Background: Solitary hepatocellular carcinoma (HCC) with a diameter of 3–5 cm represents a challenging clinical entity, especially for non-surgical candidates due to comorbidities. Case: A 74-year-old man with previous history of renal cell carcinoma presented with a new incidental solitary 5 cm liver lesion on MRI. Due to his age and a high risk for post-surgical complications, after multidisciplinary tumor board review the treatment plan consisted of percutaneous thermal segmentectomy using balloon-occluded microwave ablation (b-MWA) followed by balloon-occluded transarterial chemoembolization (b-TACE) with complete tumor necrosis, as evident in subsequent follow-up imaging. This case demonstrates that b-MWA plus b-TACE could be a safe and effective combined therapy for unresectable large HCC lesions, even for those exceeding 3 cm in size. Conclusion: Although the presented case is anecdotal and naturally without comparisons or control, it highlights the potential value of percutaneous thermal segmentectomy with a single session combined b-MWA followed by b-TACE for the treatment of large unresectable solitary HCC lesions.

• MeSH
• ablace * metody   MeSH
• balónková okluze metody   MeSH
• chemoembolizace * metody   MeSH
• hepatocelulární karcinom * terapie   MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH

Hepatocelulární karcinom (HCC) je nejčastější primární nádor jater. Tento typ nádoru typicky vzniká v terénu chronických jaterních chorob, proto máme jasně definovanou ohroženou populaci. Vzhledem k častějšímu výskytu HCC by pacienti s jaterním onemocněním měli být dispenzarizování v odborných ambulancích. Doporučený systém surveillance HCC je pravidelná kontrola každých šest měsíců s provedením UZ břicha. Z našich zkušeností vyplývá, že více než polovina pa­cientů s jaterním onemocněním není sledována v odborných ambulancích, doporučený systém surveillance HCC absolvuje pouze třetina pacientů. Naprostá většina HCC je diagnostikována v pokročilých stadiích, kdy je možná pouze paliativní či symptomatická terapie. Transarteriální chemoembolizace je velmi účinná a relativně bezpečná metoda paliativní léčby hepatocelulárního karcinomu, která významně prodlužuje přežívání pacientů. Riziko komplikací je závislé na funkčním stavu jaterního parenchymu a velikosti jaterního ložiska. V našem souboru pacientů dosahujeme průměrné doby přežívání 22 měsíců od stanovení diagnózy.

Hepatocellular carcinoma (HCC) is the most common primary liver carcinoma. This type of tumour typically occurs along with chronic liver diseases and thus the population in risk is clearly defined. Due to the more common incidence of HCC the patients with liver conditions should be monitored by specialised outpatient clinics. The recommended HCC surveillance system concerns regular check-ups every six months with an abdomen ultrasound examination. Our experience shows that more than half of patients with liver conditions are not monitored by specialised outpatient clinics and only a third of patients undergo the recommended HCC surveillance system. The vast majority of HCC is diagnosed in the advanced stages allowing only palliative or symptomatic therapy. Transarterial chemoembolization is a very efficient and relatively safe method of palliative therapy in hepatocellular carcinoma, which significantly prolongs the survival rate. The risk of complications depends on the functional condition of liver parenchyma and the size of liver focus. Our set of patients has achieved the mean survival period of 22 months from diagnosis. Key words: hepatocellular carcinoma – virus hepatitis B – virus hepatitis C – transarterial chemoembolization The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE „uniform requirements“ for biomedical papers. Submitted: 30. 9. 2013 Accepted: 11. 11. 2013

• MeSH
• analýza přežití MeSH
• časná detekce nádoru * metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• časové faktory MeSH
• chemoembolizace * metody   statistika a číselné údaje   škodlivé účinky   MeSH
• chronická hepatitida B komplikace   MeSH
• chronická hepatitida C komplikace   MeSH
• dlouhodobá péče normy   statistika a číselné údaje   MeSH
• dospělí MeSH
• hepatocelulární karcinom * diagnóza   prevence a kontrola   terapie   MeSH
• jaterní cirhóza komplikace   MeSH
• játra ultrasonografie   MeSH
• kohortové studie MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nádory jater diagnóza   prevence a kontrola   terapie   MeSH
• paliativní péče MeSH
• plošný screening metody   organizace a řízení   statistika a číselné údaje   MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• staging nádorů MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

Východiska: Pacienti s primárními a sekundárními nádory jater, kteří nemohou nebo nechtějí podstoupit chirurgickou terapii, jsou možnými kandidáty pro použití metod intervenční radiologie transarteriální chemoembolizace (TACE) či termální ablace (TA). Obě metody způsobují charakteristické změny v jaterní tkáni (zánět, hypoxie, zvýšená teplota, destrukce tkáně), které jsou navíc doprovázeny systémovou sekrecí cytokinů nebo mikroRNA (miRNA). Cílem studie bylo proto sledování dynamiky změn v hladinách cirkulujících miRNA asociovaných s hypoxií (miRNA-21, miRNA-210), poškozením jater (miRNA-122) a epiteliálně-mezenchymální tranzicí (miRNA-200a) u pacientů podstupujících TA a TACE a zhodnocení závislosti těchto změn na systémovém účinku intervenčních zákroků. Materiál a metody: Do studie bylo zařazeno 10 pacientů s primárním hepatocelulárním karcinomem, léčených TACE, a 10 pacientů s metastatickým kolorektálním karcinomem lokalizovaným v játrech, léčených TA. TA byla provedena za použití radiofrekvenčního nebo mikrovlnného generátoru (RITA, Microsulis, AngioDynamics, Inc), pro TACE byly použity embolizační částice s navázaným doxorubicinem (DCBeads, Biocompatibles Ltd.). Zhodnocení nádorového onemocnění bylo provedeno pomocí RECIST (Response Evaluation Criteria in Solid Tumours), mRECIST (modified RECIST) kritérií a volumetrie. Koncentrace miRNA byly u každého pacienta měřeny ve čtyřech časových odběrech (před zákrokem, ihned po něm a s odstupem 24 hod a 1 týdne) pomocí miRNA specifických TaqMan® Assays a metody kvantitativní polymerázové řetězové reakce. Výsledky: V rámci studie byla pozorována změna hladin sledovaných miRNA u všech intervencí. U TA došlo ke statisticky významnému vzestupu hladiny miR-122 a miR-200a ihned po zákroku, zatímco u TACE byl pozorován významný nárůst cirkulujících miRNA až 24 hod po intervenci (miR-21, miR-210, miR-122, miR-200a). U obou metod následoval po iniciálním vzestupu postupný pokles hladin miRNA na původní hladinu. Zjištěné změny dynamiky hladin cirkulujících miRNA odpovídají předpokládanému biologickému efektu TA a TACE a jejich odlišnému působení na nádorovou tkáň. Závěr: Výsledky pilotní studie poukazují na potenciální využití cirkulujících miRNA pro monitorování systémového efektu TA a TACE.

Background: Hepatic cancer patients who cannot undergo surgical resection of tumour are candidates for methods of interventional radiology - transarterial chemoembolization (TACE) or thermal ablative (TA) therapy. Both methods are causing characteristic changes in liver tissue (inflammatory immune response, hypoxia, elevated temperature, tissue destruction) which are accompanied with systemic secretion of cytokines or microRNAs (miRNAs). The aim of our study was to investigate whether the level of circulating miRNAs related to hypoxia (miR-21 and miR-210), liver injury (miR-122) and epithelial-mesenchymal transition (miR-200a) could reflect systemic effect of these intervention techniques. Materials and methods: Study consisted of 10 primary hepatocellular carcinoma patients treated with TACE and 10 patients with liver metastases of colorectal cancer treated with TA. Thermal ablation was performed using the radiofrequency or microwave generator (RITA, Microsulis, AngioDynamics,Inc), for TACE drug eluting beads (DCBeads, Biocompatibles Ltd.) were used. Tumours were evaluated using RECIST (Response Evaluation Criteria in Solid Tumours), mRECIST (modified RECIST) criterion and volumetry. For all patients we determined concentrations of miRNA in blood plasma samples from four time points (before intervention, immediately after intervention, 24 hours after intervention, 1 week after intervention) using TaqMan®Assays and quantitative real time polymerase chain reaction method. Results: After both intervention techniques we observed changes in circulating miRNA levels. In TA cases we observed significant increase of miR-122 and miR-200a concentrations immediately after intervention, on the contrary in TACE we observed increase in miRNA concentration at time point 24 hours after intervention (miR-21, miR-210, miR-122, miR-200a). Increased concentration of circulating miRNA was followed by subsequent decline to initial level. These changes were consistent with presumed biological effect of TA and TACE on tumour tissue. Conclusion: Data of this pilot study show potential usage of circulating miRNA for monitoring of systemic effect of thermal ablative and intraarterial therapies.

• Klíčová slova
• termální ablace,
• MeSH
• ablace metody   MeSH
• chemoembolizace * MeSH
• cirkulující mikroRNA krev   MeSH
• hepatocelulární karcinom * terapie   MeSH
• intervenční radiologie * MeSH
• kolorektální nádory terapie   MeSH
• lidé MeSH
• metastázy nádorů MeSH
• pilotní projekty MeSH
• prospektivní studie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH