elektrostimulace Dotaz Zobrazit nápovědu
- MeSH
- elektrická stimulace MeSH
- elektromyografie MeSH
- lidé MeSH
- nemoci svalů MeSH
- rehabilitace MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Elektrostimulace patří mezi rutinně používané metody ve fyzikálním lékařství. V posledních letech se však začala využívat i ve výzkumné práci k navození tzv. „umělého spasmu". Existují práce, které se zabývají změnami EMG ve stimulovaných svalech, ale nenašli jsme práce, které by se týkaly i možného ovlivnění vzdálených svalů. V naší pilotní studii jsme se pokusili získat základní informace o vlivu elektrostimulace na stimulovaný sval a vzdálenější svalové skupiny, a dále jsme si chtěli ověřit, zda je odpověď závislá na typu proudu a jeho frekvenci. Stimulovali jsme přístrojem Neuroton 926 v místě motorického bodu m. biceps brachii l.dx. nízkofrekvenčním TENS surge proudem o frekvenci 10-30 Hz, 50 Hz, 30-60 Hz a 100-200 Hz a středněfrekvenčním proudem s frekvenční modulací 50 Hz, 62,5 Hz, 90 Hz a 142 Hz. Pomocí povrchového polyEMG přístroje Noraxon jsme snímali elektrickou odpověď v průběhu stimulace v obou m. biceps brachii, m. triceps brachii, m. trapezius, m. tibialis, m. biceps femoris a m. peroneus longus. Získaný EMG záznam jsme následně zpracovali pomocí rychlé Fourierovy transformace a výsledky jsme vizuálně vyhodnotili.
Electric stimulation belongs to routinely ušed methods in physical medicine. It has been also ušed, over the last years, in research to evoke so called "attificial spasm". There are reports dealing with EMG changes in Stimulated muscies, bul no reports were found which wouid deal with possibie effects on distant muscies. In this pilot study the authors attempted to obtain basal information on the effect of electric stimulation on the stimulated muscle and distant muscular groups and, also, to verify, whether the response depends on the type of current and its frequency. The stimulation was mediated by the Neuroton 926 device at the position of motor point of m. biceps brachii l.dx. by low-frequency TENS surge current on the frequency of 10-30 Hz, 50 Hz, 30-60 Hz and 100-200 Hz and by the medium frequency current with frequency modulation of 50 Hz, 62.5 Hz, 90 Hz and 142 Hz, respectively. The surface polyEMG Noraxon device was ušed to record electric response in the course of stimulation in both of m. biceps brachii, m. tricept brachii, m. trapezium, m. tibialis, m. biceps femoris and m. peroneus longus. The EMG records obtained were subsequently processed by means of Fourier rapid transformation and the results were evaluated visually.
Cíl: Dysfagie je riziková pro své komplikace (aspirace a malnutrice) a proto je nutné ji léčit. Práce hodnotila změny polykání pacientů v časné fázi po cévní mozkové příhodě s dysfagií po 4týdenní orofaciální rehabilitaci s elektrostimulací suprahyoidních svalů nebo bez ní. Soubor a metodika: Prospektivní studie byla prováděna od 1/2015 do 12/2016. V experimentálním souboru 54 pacientů (26 mužů, průměrný věk 70 let) probíhala elektrostimulace suprahyoidních svalů 20 min denně, 5 dní v týdnu. V kontrolním souboru 54 pacientů (31 mužů, průměrný věk 69 let) byla prováděna standardní orofaciální rehabilitace bez elektrostimulace. Dysfagie byla hodnocena na začátku a na konci terapie pomocí klinických testů: test hodnotící schopnost polykání (The Gugging Swallowing Screen; GUSS) a podle funkční škály příjmu potravy (Functional Oral Intake Scale; FIOS). Výsledky: Rozdíl změn v GUSS skóre mezi experimentální skupinou (průměr 5,77 ? 0,45; medián 6) a kontrolní skupinou (průměr 4,03 ? 0,57; medián 4) byl statisticky významný (p = 0,0198). Rozdíl změn v testu FOIS mezi experimentální skupinou (průměr 1,87 ? 0,22; medián 2) a kontrolní skupinou (průměr 1,01 ? 0,31; medián 1) byl statisticky významný (p = 0,0013). Závěr: Elektrostimulace suprahyoidních svalů zlepšuje polykání u dysfagických pacientů po cévní mozkové příhodě.
Aim: Dysphagia is a risk for complications (an aspiration and a malnutrition) and therefore it is necessary to treat it. The aim of the study was to assess the changes of swallowing in patients after stroke with dysphagia after four weeks of orofacial rehabilitation with or without electrostimulation of the suprahyoid muscles. Methods: A prospective study of patients in the early phase post stroke with dysphagia was done from 1/2015 to 12/2016. In the experimental group of 54 patients (26 men, average age 70 years) was performed electrostimulation of the suprahyoid muscles 20 min a day, 5 days per week. In the control group of 54 patients (31 men, average age 69 years) was performed the standard orofacial rehabilitation without electrostimulation. Dysphagia was assessed at the beginning and in the end of orofacial therapy using clinical tests: The Gugging Swallowing Screen (GUSS) and Functional oral intake scale (FOIS). Results: The difference of the change in score between the GUSS experimental group (mean 5.77 ? 0.45; median 6) and the control group (mean 4.03 ? 0.57; median 4) was statistically significant (p = 0.0198). The difference of change in the FOIS test between the experimental group (mean 1.87 ? 0.22; median 2) and the control group (mean 1.01 ? 0.31; median 1) was statistically significant (p = 0.0013). Conclusion: Electrical stimulation of the suprahyoid muscles improves swallowing in dysphagia patients post stroke
- Klíčová slova
- cévní mozková příhoda – dysfagie – elektrostimulace – suprahyoidní svaly,
- MeSH
- cévní mozková příhoda * komplikace MeSH
- elektrická stimulace metody MeSH
- klinická studie jako téma MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- poruchy polykání * terapie MeSH
- rehabilitace po cévní mozkové příhodě metody MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
