feedback
Dotaz
Zobrazit nápovědu
Z biologických výsledků a psychosociálních šetření vyplývá, že psychika a somatika spolu těsně souvisí, že existují vztahy psycho-neuro-imuno-endokrinologické, které jsou porušeny u neuropsychiatrických chorob (Faber a spol. 1993, Faber 1998). EEG záznamy našich 30 dětí napovídají, že jde v případě tzv. lehké mozkové dysfunkce (LMD) o jakýsi druh cerebropatie. Náš soubor tvoří 30 dětí ve věku 7-13 let, 24 chlapců a 6 dívek. Tyto děti podstoupily léčbu pomocí EEG-bio-feedback tréninku (EBFT) a po ní byly opět psychologicky, neurologicky a EEG kontrolovány. Po léčbě se zlepšilo po stránce psychologické i EEG asi 18 dětí, v tomto počtu byly všechny dívky. Můžeme říci „asi“ 18 zlepšených dětí, protože bylo použito mnoho parametrů: 11 psychologických testů, EEG popis standardní i spektrální, a to během EEG změn v nativní i stimulované křivce při různých mikro-kvazipsychologických testech. Ne všechny zlepšené děti se změnily ve všech těchto ukazatelích a ne všech 12 nezlepšených dětí se nezměnilo nebo zhoršilo ve všech testech, tzn., že hranice mezi částečně zlepšenými a částečně nezlepšenými jsou velmi neostré. Anamnéza ukazuje, že polovina dětí žije v neúplném manželství, 8 dětí mělo asfyktický porod, 3 děti měly komoci mozku, 7 dětí trpělo častými infekty, 16 dětí mělo dys-syndrom, 5 dětí mělo genetickou zátěž. Neurologický nález byl topicky negativní u 24 dětí, kde byla nalezena jen spazmofilní neuropatie a neurotické jevy. Topicky pozitivní nález mělo 6 dětí: pyramidové jevy iritační a cerebelární syndrom. Po EBFT se tyto nálezy nezměnily. Sérologické vyšetření ukázalo minerální dysbalanci u 14 dětí, vyšší koncentrace kovů, především olova, rtutě a lithia u 6 dětí ze 17. Chudokrevností trpělo 12 dětí, imunopatii mělo 14 dětí, především šlo o snížení imunoglobulinů. Zvýšení cholesterolu a apolipoproteinů mělo 10 dětí. EEG záznam byl 26krát abnormální výrazně, 2krát lehce a 2krát byl téměř normální. Po EBFT se EEG zlepšilo z hlediska optického popisu 7krát, z hlediska spektrální analýzy se zlepšilo 18krát. Zlepšení EEG a psychických funkcí šlo ruku v ruce u těchže dětí. Psychologické vyšetření ukázalo u 14 dětí intelektový nadprůměr, 16krát průměr. Po EBFT došlo k intelektovému zlepšení 18krát, nezlepšeno zůstalo 11 dětí, jedno dítě se zhoršilo. Dotazník popisující psychické vlastnosti a sociální vazby byl podán 30krát, ale vrátil se vyplněný ze školy 22krát, z rodin 21krát, hodnocení ze školy ukázalo 15krát zlepšení, z rodin 17krát zlepšení. Celkově lze hodnotit náš soubor 30 dětí s diagnózou LMD jako skupinu nemocných s abnormalitami somatickými, cerebrálními a psychickými i sociálními. Dvě třetiny dětí se zlepšilo po nasazení léčby EBFT, která sama představuje předěl mezi psychoterapií a biologickou terapií a je bez vedlejších účinků, a proto se ukazuje jako velmi vhodná pro léčbu dětí s LMD. Relativní nevýhodou je její časová náročnost. Samy děti by zasluhovaly další neurologickou, psychologickou, EEG a interní péči a především klidné, harmonické, rodinné zázemí.
30 children were observed for 4 months, i.e. during 20 to 30 therapeutic sessions. There were 24 boys and 6 girls, aged 7 to 13 years with minimal cerebral palsy. The EEG-bio-feedback training (EBT) was performed on a 1- or 19-channel apparatus with scope for spectral analysis. The active electrodes for EBT were C3 or C4. EEG analysis, neurological and psychological testing were performed before and after complete EBT. Neurological findings remained unaltered by the training, there was usually spasmophil neuropathy, startle reflexes and dyskinetic syndrome in one case. The Prague Children’s Wechsler Test improved in 18 children, in verbal and performance parts from 4 to 12 points, 5 on average. The Number square test also improved by 2 stens in 12 children. TheWay test which is suitable for attention improved in part B in 7 children. There were no change in 23 cases in the optical reading EEG curve, improvement in 7 cases. But spectral analysis showed improvement in 18 children who improved also mentally. There was a decrease in delta and acceleration of alpha band in 10 children and a decrease in massive alpha in 8 children. However during training there was an increase in the delta, sometimes also in the theta band. It seems contradictory to elicit a decrease in delta and theta during training, because these frequency band increasing usually accompany the mentation process. There are two interesting results: a) 18 children show improvement in line with the EEG spectrum and in psychological test, b) not only sensory-motor rhythm (SMR), but also delta activity increased through proper EBT, but the final result is a decrease of the delta band. Perhaps there are two kind of delta frequencies, the first one is „mental“ delta which accompanies the mental (learning-training) process and the second one is „biological“ delta which corresponds with the state of biological maturation.
- MeSH
- emoce MeSH
- lidé MeSH
- psychofyziologie metody MeSH
- zpětná vazba MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- MeSH
- lidé MeSH
- plnění a analýza úkolů MeSH
- psychometrie MeSH
- zpětná vazba MeSH
- zraková percepce MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Pozitivní vliv zpožděné zpětné sluchové vazby na řeč koktavých je znám od roku 1951 (tzv. Lee-efekt podle jména objevitele, či DAF z anglického Delayed Auditory Feedback). Předpokládá se nesoulad mezi zpětnou proprioceptivní a sluchovou vazbou, který se právě vlivem zpožděné akustické aferentace vyrovnává. Jako optimální délka zpoždění se udává délka 55 ms, v naší studii jsme použili i zpoždění kratší (dříve totiž nebylo možné z technických důvodů tato zpoždění vyšetřovat). Náš soubor obsahoval 41 pacientů. Zjistili jsme, že u 16 pacientů (39 %) došlo ke zlepšení plynulosti řeči při délce zpoždění 55 ms, což je ve shodě s předchozími studiemi. U osmi pacientů (19 %) však došlo k výraznému zlepšení plynulosti řeči i pod vlivem délky zpoždění 40 ms, zejména pak ve skupině balbutiků do 15 let. Plynulost řeči tedy lze zlepšit i při užití zpoždění kratších než 55 ms. U 13 pacientů (32 %) byl zaznamenán pozitivní vliv až do délky zpoždění 110 ms a u čtyř pacientů jsme nezaznamenali zlepšení plynulosti řeči pod vlivem DAF. Zajímavé je, že ne vždy dochází ke shodě mezi subjektivním hodnocením samotného pacienta a hodnocením objektivním. Lee-efekt se využívá nejen k diagnostickým, ale i terapeutickým účelům.
Stuttering is a serious health and social problem, which is reflected in socialising processes and job opportunities. It is a generalised discoordinative disorder of muscle groups, that take part in motor realisation of speech. The prevalence in population differs according to various authors from 1 % to 3%, of which men prevail. The opinions on etiology and therapy differ a lot, causes can be either somatic, functional or psychogenic. A positive effect of delayed auditory feedback (DAF) on speech in stutterers has been known since 1951 (so called Lee effect, named after its discoverer). There is supposed to be a disharmony between proprioceptive and auditory feedback, which is corrected by delayed auditory feedback. The optimal interval of DAF should be 55 ms. Considering that the former technologies were not able to study shorter intervals, we focused our study on intervals shorter than 55 ms and we tried to find an optimal interval of DAF. Most of previous research studied the influence of DAF on reading. Considering that severity of fluency disorder is usually smaller when reading than in spontaneous speech, we decided to study the influence of DAF using description of standard pictures. Our group of patients consisted of 41 stutterers (35 women and 6 men), aged from 8 to 35, the mean age was 15 years. We found out that 16 patients (39%) improved in speech fluency under the influence of DAF with delay speed 55 ms, which is in good accord with previous studies. However, in 8 patients (19%) speech fluency was improved using delay speed 40 ms especially in patients aged up to 15 years.We proved then that speech fluency in stutterers can be improved by using intervals shorter than 55 ms. In 13 patients (32%) we observed positive effect from delay 110 ms, mostly in patients with severe form of stuttering. Four patients (10%) did not improve at all. Normal fluency under the influence of DAF was reached by 10 patients (24%) who had mild or medium stuttering. We also observed self evaluation of patients which is not always in accordance with objective evaluation. From the group of 23 patients the accordance was reached in 7 patients, another delay interval was subjectively more pleasant in 10 patients, for 5 patients DAF was not pleasant at all and one patient was not able to assess subjectively improving or worsening. We can use the positive effect of DAF in treatment. At present there exist not only large- sized devices using DAF but also miniature devices that look like behind the ear hearing aids.We usually use table devices as an aid during speech therapy.
- MeSH
- akustická stimulace MeSH
- koktavost klasifikace terapie MeSH
- lidé MeSH
- prospektivní studie MeSH
- zpětná vazba MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- MeSH
- chování MeSH
- deprese psychologie MeSH
- dospělí MeSH
- impulzivní chování psychologie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- psychofyziologie MeSH
- srdeční arytmie psychologie MeSH
- tachykardie psychologie MeSH
- úzkost psychologie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- srovnávací studie MeSH
