ligand Dotaz Zobrazit nápovědu
Osteoprotegerin a jeho ligand (tzv. RANKL) jsou působky, které ovlivňují významným způsobem kostní resorpci (OPG inhibuje osteoklastogenezi a jeho ligand ji stimuluje). Obě látky jsou produkovány osteoblastickou buněčnou linií, vyskytují se v oběhu ve volné formě, a lze je tudíž měřit. Účinky OPG/RANKL jsou v posledních letech intenzívně studovány. Na animálních modelech bylo prokázáno, že OPG deficitní myši mají osteoporózu a naopak, myši s defektním genem pro ligand OPG mají osteopetrózu. Také podle výsledků většiny klinických studií se zdá, že existuje negativní souvislost mezi OPG a kostní denzitou. Existují pokusy o uplatnění modelu OPG/RANKL při výzkumu maligních primárních i sekundárních kostních ložisek, myelomu, cévních kalcifikací atp. Terapeutické podávání osteoprotegerinu v experimentu se osvědčilo u jedinců s těžkou osteoporózou, destruktivními chorobami skeletu, u metastazujících karcinomů mamy, tlustého střeva a prostaty, osteosarkomu či po ovarektomii. U takto léčených jedinců došlo také k významné redukci experimentálně navozených cévních kalcifikací.
Osteoprotegerin and its ligand (so-called RANKL) are substances which influence in an important way bone resorption (OPG inhibits osteoclastogenesis and its ligand stimulates it). Both substances are produced by the osteoblastic cell line, they are found in the blond stream in the free form and they can thus be estimated. The effects of OPG/RANKL are intensely studied in retem years. On animal models evidence was provided tkat OPG deficient mice have osteoporosis and vice ýersa. Also according to the results of the majority of clinical studies it seems tkat there exists an invers relationship between OPG and bone density. There are attempts to apply the OPG/RANKL method in research of malignant primary and secondary osseous fotí, myelomas, vascular calcifications etc. Therapeutic administration of osteoprotegerin in experiments proved useful in individuals with severe osteoporosis, destructive skeletal disease, in metastatizing carcinomas of the mammary gland, large intestine and prostaty, osteosarcoma or after ovariectomy. In thus treated subjects also a significant reduction of experimentally induced calcifications occurred.
- MeSH
- Albers-Schönbergova nemoc etiologie farmakoterapie MeSH
- cytokiny fyziologie terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- mnohočetný myelom etiologie farmakoterapie MeSH
- modely nemocí na zvířatech MeSH
- NF-kappa B fyziologie terapeutické užití MeSH
- osteoporóza etiologie farmakoterapie MeSH
- resorpce kosti MeSH
- zvířata MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- zvířata MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- srovnávací studie MeSH
Súčasný výskum sa sústredí na molekuly, ktorými by sme mohli detekovať skoršie štádiá akútnych koronárnych syndrómov ako sme schopní s troponínmi. Solubilný CD40L predstavuje unikátne spojenie medzi trombózou a lokálnym zápalovým procesom. Podľa klinických údajov sú jeho zvýšené hladiny spojené s vysokým rizikom smrtelného infarktu myokardu, chronického srdcového zlyhania alebo rekurentného infarktu u pacientov s akútnym koronárnym syndrómom. Mohol by odhaliť pacientov, ktorí by profitovali z terapie IIb/IIIa antagonistami a stratifikovať riziko trombózy pred plánovanou implantáciou stentu. K definitívnemu stanovisku sú potrebné ďalšie štúdie.
Current research is focused on the new cardiac markers that allow detect earlier stages of acute coronary syndromes than is possible with troponins. One of the most promising is CD40 ligand. Clinical data showed that higher levels of sCD40L are associated with a high risk of cardiovascular events. Elevation of soluble CD40 ligand identifies the subgroup of patients who are likely to benefit from antiplatelet treatment with IIb/IIIa antagonists. This marker can be usefull for the assessment of risk stratification before planning stent implantation. Future investigation should include large, well-designed prospective observational cohort studies of patients in risk of ACS in order to evaluate the performance of sCD40L as a diagnostic test for ACS.
2nd ed. 458 s.
- MeSH
- biochemie MeSH
- ligandy MeSH
- radioligandová zkouška MeSH
- receptory léků fyziologie MeSH
- vztahy mezi strukturou a aktivitou MeSH
- Publikační typ
- monografie MeSH
- Konspekt
- Biochemie. Molekulární biologie. Biofyzika
- NLK Obory
- biochemie
- MeSH
- B-lymfocyty imunologie MeSH
- chemoreceptory MeSH
- imunoglobuliny MeSH
- membránové proteiny MeSH
- myši MeSH
- zvířata MeSH
- Check Tag
- myši MeSH
- zvířata MeSH
B-lymfocyty hrají významnou úlohu v patogenezi autoimunitních onemocnění a jsou cílovými buňkami při léčbě rezistentních forem systémových revmatických onemocnění (SRO). Cytokin BAFF (B-cell activating factor) podporuje maturaci a přežití různých diferenciačních stadií B-lymfocytů včetně autoreaktivních klonů. Funkce BAFF jsou komplexní, vzhledem k tomu že má tři receptory z nichž dva sdílí s dalším ligandem zvaným APRIL (a proliferation-inducing ligand). Jsou to BAFF-R (BAFF receptor), BCMA (B-cell maturation antigen) a TACI (transmembrane activator and calcium monulator and cyclophilin ligand interactor) a exprimují se diferencovaně v různých stadiích maturace B-buněk. O biologickém významnu BAFF a APRIL v patogeneze SRO svědčí skutečnost, že byly prokázány vysoké hladiny těchto cytokinů v séru a exprese v postižených orgánech u nemocných s různými systémovými revmatickými onemocněními, jako jsou primární Sjögrenův syndrom, systémový lupus erythematodes, revmatoidní artritida, systémová sklerodermie nebo dermatomyozitida/polymyozitida. Abnormální hladiny BAFF korelovaly s aktivitou onemocnění, nebo s pozitivitou autoprotilátek, či s jejich titrem. Na podkladě těchto zjištění a zkušeností s neutralizací BAFF pomocí protilátek či receptorů u myších modelů autoimunitních chorob se tento cytokin stal potenciálním terapeutickým cílem. Blok BAFF může být výhodnější oproti navození deplece B-lymfocytů protilátkami proti molekule CD20 (např. rituximab), která se nenachází na povrchu všech diferenciačních stadií B-lymfocytů. Bylo zjištěno, že léčba rituximabem vede k elevaci hladin BAFF v séru, což by mohlo vést k proliferaci autoreaktivních klonů během repopulace B-buněk. V současné době jsou úspěšně testovány v klinických studiích monoklonální protilátka proti BAFF – belimumab a rekombinantní receptory TACI fúzovaný Ig – atacicept a BAFF-R-Ig (BR3-Fc).
B-lymphocytes play a significant role in pathogenesis of autoimmune diseases, and they are the target cells in therapy of resistant forms of connective tissue diseases (CTD). Cytokine BAFF (B-cell activating factor) supports maturation and survival of various differentiation stages of B-lymphocytes including autoreactive clones. The functions of BAFF are complex, since it has three receptors, two of which are shared with another ligand called APRIL (a proliferation-inducing ligand). These are BAFFR (BAFF receptor), BCMA (B-cell maturation antigen) and TACI (transmembrane activator and calcium modulator and cyclophilin ligand interactor), and are differentially expressed in various stages of B-cells maturation. The fact that high levels of cytokines BAFF and APRIL in serum and expression in affected organs have been found in patients with various connective tissue diseases, such as primary Sjögren syndrome, systemic lupus erythematosus, rheumatoid arthritis, systemic sclerosis or dermatomyositis/ polymyositis indicates biological significance of these cytokines in pathogenesis of CTD. Abnormal levels of BAFF have correlated with the activity of disease or with the positivity of autoantibodies or their titer. Based on these findings and experience with neutralization of BAFF by means of antibodies or receptors in mice models of autoimmune diseases, this cytokine has become potential therapeutic target. The block of BAFF can be preferable to induction of B-lymphocytes depletion by antibodies against the molecule CD20 (e.g. rituximab), which can not be found on the surface of all differentiation stages of B-lymphocytes. It has been found out, that rituximab therapy leads to elevation of BAFF levels in serum, what could lead to proliferation of autoreactive clones in the course of B-cells repopulation. At the present time, the monoclonal antibody against BAFF – belimumab and recombinant receptor TACI fused Ig - atacicept and BAFF-R-Ig (BR3-Fc) are successfully being studied in clinical trials.
- MeSH
- autoimunitní nemoci farmakoterapie imunologie terapie MeSH
- B-lymfocyty imunologie účinky léků MeSH
- cytokininy farmakologie terapeutické užití MeSH
- experimenty na zvířatech MeSH
- faktor aktivující B-buňky farmakologie terapeutické užití MeSH
- financování organizované MeSH
- klinické zkoušky, fáze II jako téma MeSH
- lidé MeSH
- monoklonální protilátky farmakologie terapeutické užití MeSH
- myši imunologie MeSH
- receptor faktoru aktivujícího B-buňky farmakologie terapeutické užití MeSH
- rekombinantní fúzní proteiny farmakologie terapeutické užití MeSH
- revmatické nemoci farmakoterapie imunologie terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- myši imunologie MeSH
Karcinom prostaty zaujímá jedno z čelních míst v incidenci nádorových onemocnění u mužů. Pro toto onemocnění, pokud ho nediagnostikujeme a nevyléčíme včas, je typické metastazování do skeletu, které pacienty predisponuje ke kostním komplikacím (SRE). Prohlubující se poznatky na poli patofyziologie vzniku a rozvoje metastáz odkrývají nové možnosti péče o pacienty s metastazujícím, hormonálně refrakterním karcinomem prostaty. Inhibitor RANK ligandu denosumab významně prodlužuje dobu do první SRE, snižuje riziko mnohočetných SRE o 18 % ve srovnání s kyselinou zoledronovou, a představuje tak účinnější alternativu v léčbě kostních metastáz u pacientů s karcinomem prostaty.
Prostate cancer occupies one of the leading positions in the incidence of cancer among men. A typical feature of this disease, if not diagnosed and treated in early stage, is its ability to metastasize to skeleton which predisposes the patients to skeletal related events (SRE). Deepening knowledge on the pathophy - siology field about the origin and development of metastases reveal new opportunity in the care for metastatic castration-refractory prostate cancer patients. Denosumab, the RANK ligand inhibitor, significantly delays time to first SRE, reduces the risk of multiple events by 18% compared to zoledronic acid and represents a more potent alternative in the treatment of bone metastases in prostate cancer patients.
Androgen deprivation therapy is standard first line therapy in prostate cancer patients. It is used for its proven anticancer efficacy, has however a negative impact on bone heatlh. Osteoclasts are bone cells responsible for osteoresorption. Key mediator for their differentiation, maturation, activity and survival is the RANKL (receptor activator of nuclear factor kappa B ligand) produced by osteoblasts. Osteoprotegerin is soluble receptor binding RANKL. Hormon ablation decreases estrogen level thus causing cancer treatment bone loss (CTIBL) by down regulation of protegerin production. Relative over-abundance of RANKL leads to decreased bone mineral density (BMD) which predispones patients for pathological fractures. New therapeutic option use the mechanism of RANKL inhibition.