Evropská komise publikovala dvě příručky k implementaci programu Patient Blood Management (PBM) v nemocnicích v Evropské unii. Zkušenosti ukázaly, že implementace PBM snižuje perioperační krevní ztráty a potřebu transfuze, snižuje perioperační morbiditu, snižuje mortalitu, zkracuje dobu hospitalizace a snižuje náklady na léčbu. Zásadním opatřením se ukazuje důkladný předoperační screening anemie, její pečlivá diagnostika a léčba. Existuje však stále mnoho překážek, které brání zavedení PBM do běžné lékařské praxe. Uplatnění jednoduchých, nákladově efektivních, osvědčených a snadno proveditelných postupů založených na důkazech (evidence-based) umožní každé nemocnici snížit jak výskyt anemie v den operace, tak omezit podávání neindikovaných transfuzí.

The European Commission published two guides on the implementation of Patient Blood Management (PBM) in hospitals in European Union. Considerable scientific evidence indicates that PBM reduces perioperative blood loss and transfusion needs, perioperative morbidity, mortality, length of hospital stay, and costs. Preoperative screening, diagnosis, and treatment of anemia are essential. However, many barriers limit the translation of PBM into clinical practice. The series of simple, cost-effective, best-practice, feasible, and evidence-based measures will enable any hospital to reduce both anemia prevalence and anemia-related unnecessary transfusion.

• Klíčová slova
• Patient Blood Management (PBM),
• MeSH
• anemie * diagnóza   prevence a kontrola   terapie   MeSH
• krevní obraz využití   MeSH
• lidé MeSH
• management nemoci MeSH
• perioperační péče metody   MeSH
• pooperační komplikace prevence a kontrola   MeSH
• pooperační krvácení prevence a kontrola   terapie   MeSH
• pooperační péče metody   MeSH
• předoperační péče metody   MeSH
• předoperační vyšetření metody   MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Cíl studie: Předmětem studie bylo vypracování klinického doporučení k léčbě děložních myomů. Typ studie: Přehledový článek. Název a sídlo pracoviště: Sekce gynekologické endoskopie (CSGE) České gynekologicko-porodnické společnosti. Materiál a metoda: Analýza bibliografické databáze Medline z roků 2003–2004 s použitím klíčových slov: fibroid – leiomyom – uzávěr děložní arterie – hysterektomie – myomektomie. Závěr: Bylo připraveno klinické doporučení pomocí analyzovaných údajů zMedline s doplněním o materiály a kritéria Kanadské gynekologicko-porodnické společnosti(SOGC) pro management děložních myomů.

Objective: The objective of this paper is to give a guideline to the management of uterine fibroids. Design: Review. Setting: Czech Society Gynecological Endoscopic Working Group. Material and method: The bibliographic data from Medline were reviewed from 2003–2004 using the key words: fibroid – leiomyoma – uterine artery occlusion – hysterectomy – myomectomy. Conclusion: The clinical guideline was prepared after the analysed data were supplied using the material and criteria of Society of Obstetricians and Gynaecologists of Canada (SOGC) for the management of uterine fibroids.

• MeSH
• dospělí MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• lidé MeSH
• management nemoci MeSH
• myom diagnóza   patologie   terapie   MeSH
• nádory ženských pohlavních orgánů diagnóza   patologie   terapie   MeSH
• příznaky a symptomy MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• směrnice pro lékařskou praxi MeSH

Cíl: Zhodnotit doporučení pro management bolesti (nefarmakologickou intervencí) v souvislosti s extrakcí hrudního drénu v rámci ošetřovatelské péče o nemocné s hrudní drenáží. Metodika: Systematickou analýzou s využitím Evidence based nursing (klíčových slov s využitím Booleovských operátorů AND, OR i NOT) bylo v elektronických databázích, dostupných pro uživatele Masarykovy Univerzity (SCOPUS, EBSCO a MEDLINE – PubMed) vyhledáno v rámci primární analýzy 148 zdrojů. Po kritickém rozboru a s využitím vylučovacích kritérií bylo analýze podrobeno celkem 27 relevantních studií zaměřených na ošetřovatelskou péči o osoby s hrudní drenáží obecně. Podrobná druhostupňová analýza zahrnovala 7 relevantních zdrojů zaměřených na management bolesti u osob s hrudním drénem a zejména jeho extrakcí. Výsledky: Na základě kritické analýzy relevantních zdrojů nelze jednoznačně doporučit jednotnou strategii pro management bolesti, v rámci nefarmakologických intervencí, v souvislosti s extrakcí hrudního drénu. Nejčastěji je doporučován multimodální přístup analgetizace. Závěr: V dostupných relevantních zdrojích existují doporučení pro nefarmakologické ovlivnění bolesti v souvislosti s extrakcí hrudního drénu, která však nelze generalizovat s ohledem na sílu důkazu. Jedním z doposud nedostatečně ověřených postupů je užití fyzikální terapie, zejména aplikace chladu preemptivně. Dostupná doporučení nelze považovat za silné důkazy, ale navrhujeme jejich využití v klinické studii v podmínkách klinické ošetřovatelské praxe v České republice.

Aim: To evaluate recommendations for pain management (by non-pharmacological intervention) in relation to the extraction of chest tube in the nursing care of patients with thoracic drainage. Methods: Through systematic analysis, using Evidence Based Nursing (keywords using Boolean operators AND, OR and NOT) the total of 148 sources were found in primary search in the electronic databases available to the users of Masaryk University (SCOPUS, EBSCO, and MEDLINE - PubMed). After a critical analysis with the use of exclusion criteria, the total of 27 relevant studies on nursing care for people with thoracic drainage in general were subjected to analysis. Detailed two-phase analysis included seven relevant sources focused on pain management in patients with chest drains, and especially its extraction. Results: On the basis of the critical analysis of relevant sources we cannot clearly recommend a unified strategy for pain management within non-pharmacological interventions in relation to the extraction of a chest tube. Using a multimodal analgesic approach is most frequently recommended. Conclusion: There are recommendations for non-pharmacological pain affecting in relation to chest tube extraction, but we cannot generalize them with regard to the strength of evidence. One of the insufficiently proven practices is the use of physical therapy, especially the pre-emptive application of cold. The available recommendations cannot be considered as strong evidence, but we suggest their use in a clinical trial in conditions of clinical practice in the Czech Republic.

• MeSH
• bolest etiologie   prevence a kontrola   MeSH
• drenáž * metody   ošetřování   statistika a číselné údaje   škodlivé účinky   MeSH
• hrudní chirurgie MeSH
• lidé MeSH
• management bolesti * metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• metaanalýza jako téma MeSH
• ošetřovatelská péče * metody   statistika a číselné údaje   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Na optimalizaci farmakoterapie se již tradičně podílí lékař, v pojetí klinické farmacie i farmaceut, idea farmaceutické péče začleňuje do spolurozhodování o farmakoterapii i samotného pacienta, management lékové terapie pak i plátce poskytované zdravotní péče (zdravotní pojišťovny). Pojmy farmaceutická péče a management léků jsou si velmi blízké, nikoliv však shodné, ač jsou v odborné literatuře často používány jako synonyma. Příspěvek se snaží poukázat na shodné i odlišné rysy obou koncepcí, na kompetence jednotlivých kategorií zdravotnických pracovníků při jejich uskutečňování, a na návaznost na další používané pojmy, jako jsou léčba nemoci a management nemoci. Poukazuje i na rozdíly v chápání uvedených koncepcí v evropském regionu a v USA. Z nalezeného vztahu mezi farmaceutickou péčí a managementem lékové terapie je možno dedukovat, že pojem management lékové terapie je nadřazený pojmu farmaceutická péče. Je žádoucí, aby se obě koncepce navzájem v některých prvcích prolínaly: přidat společenské hledisko do koncepce farmaceutické péče a perspektivu pacienta do koncepce managementu léků. Management lékové terapie je možno považovat za strategii, jak inkorporovat filozofii farmaceutické péče do každodenní praxe lékáren.

Optimization of pharmacotherapy has been traditionally contributed to by the physician, and in the concept of clinical pharmacy also by the pharmacist. As to the decision-making about pharmacotherapy, the idea of pharmaceutical care includes also the patient and as to the drug therapy management also the payer of the provided health care (health insurance companies). The terms pharmaceutical care and drug management are very close to each other but not identical, though they are often used as synonyms in the professional literature. The paper attempts to point out both the identical and different features of both concepts, the competence of individual categories of health workers in their execution, and the links to other terms used, such as the treatment of disease and the management of disease. It also points out to the differences in the understanding of these concepts in the European region and in the United States of America. It can be deduced from the found relationship between pharmaceutical care and drug therapy management that the concept of drug therapy management is superior to the concept of pharmaceutical care. It is desirable that both concepts blend with each other in some elements: the social viewpoint and the perspective of the patient should be added to pharmaceutical care and to the concept of drug management, respectively. Drug therapy management can be considered the strategy of how to incorporate the philosophy of pharmaceutical care into the everyday practice of pharmacies.

• MeSH
• management farmakoterapie organizace a řízení   trendy   MeSH
• management nemoci MeSH
• nemocniční lékárny organizace a řízení   trendy   MeSH

Case management je velmi rozšířenou a populární intervencí. Přesto stále ještě nebyl jednoznačně definován. Nejpřesněji jej lze popsat pomocí jeho pěti základních složek: posouzení situace (assesment), plánování (sestavení plánu, planning), propojování (linking), obhajování zájmů klienta (advocacy) a monitorování a vyhodnocení (monitoring). Tyto kroky můžeme zařadit do cyklického procesu, kterému předchází fáze vyhledání případu a zapojení do programu, následovaná fází ukončení programu. Jelikož často není jasné, co se za intervencí zvanou case managament vlastně skrývá, pokusili jsme se pomocí případové studie popsat, jaké úkoly v praxi plní ten, kdo případovou práci provádí (tzv. manažer případu, case manager). V case managementu se některé aktivity (vyhledání případu a zapojení do programu) provádějí ještě dříve, než klient vstoupí do programu. Fázi posouzení lze definovat jako komplexní inventuru klientových silných a slabých stránek se zaměřením na možnosti a prostředky, které nabízí komunita. Na základě tohoto posouzení klient spolu s case manažerem sestaví seznam toho, čeho by chtěl dosáhnout, a zároveň vytipují služby, které mohou pomoci efektivně řešit klientovy problémy a potřeby. Propojování (klienta a služby) je klíčovou aktivitou case manažerů a lze jej definovat jako seznamování klientů s možnostmi, které komunita nabízí, a s institucemi, jež odpovídají jejich potřebám. Zastupování klientů znamená jednat jménem (a ve prospěch) klientů v případech, kdy jsou porušovány dohody nebo závazky nebo když jsou krácena jejich práva. Posledním základním krokem case manažerů je monitorování pokroku klientů a upravování plánu podle potřeby. Na jeho základě se buď opakují předchozí fáze procesu, nebo se program ukončí. Závěrem zdůrazňujeme, že hlavní roli v procesu case managementu hrají samotní klienti, kteří – po poradě s case manažerem – rozhodují o tom, které (další) kroky budou podniknuty.

Despite the widespread application and popularity of case management, this intervention is not unanimously defined. Case management is characterized most accurately by its five basic functions: assessment, planning, linking, advocacy, and monitoring. These functions can be categorized in a cyclical process, preceded by a case finding and engagement-phase and followed by a disengagement-phase. As it is often unclear what this intervention entails, we explore what case managers’ tasks may imply in practice, based on a case study. A wide variety of case management activities (case finding and engagement) already take place before a client has actually become part of such a program. The assessment phase can be defined as a comprehensive inventory of clients’ strengths and weaknesses with a clear focus on community resources. Based on this assessment, goals are identified in all relevant life domains and a service plan is designed to address these problems and needs efficiently. Linkage is the core activity of case managers and can be defined as introducing persons to appropriate community resources and agencies according to their needs. Advocacy is speaking out on behalf of clients, in case agreements, obligations or rights are denied. Monitoring clients’ progress and adjusting service plans as needed is the last core function of case managers, and leads to reiteration of previous phases of the whole process or to disengagement. Ultimately, clients themselves play a central role in the case management process and will be the ones – in consultation with the case manager – to decide on the (next) steps to be taken.

• MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• management lékařské praxe trendy   využití   MeSH
• poruchy spojené s užíváním psychoaktivních látek prevence a kontrola   terapie   MeSH
• terapeutická komunita MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• Geografické názvy
• Belgie MeSH

Degenerativní cervikální myelopatie (DCM) je nejzávažnější komplikací spinální cervikální stenózy (CS) a degenerativní krční míšní komprese. Mícha je však značně rezistentní zejména k pozvolnému, chronickému útlaku. Asymptomatická degenerativní komprese krční míchy (asymptomatic degenerative cervical cord compression; ADCCC), která je charakterizována přítomností prokázané cervikální míšní komprese pomocí zobrazovacích metod, avšak bez klinických známek myelopatie, je tak velmi častá. V případě prokázané těžké či středně těžké formy DCM je jednoznačně preferováno operační řešení. U lehčích forem DCM a u ADCCC však neexistuje jasný, vědecky podložený konsenzus managementu a léčebného algoritmu. V současnosti byla identifikována řada prediktorů vyššího rizika progrese ADCCC do stadia klinicky manifestní DCM a část spondylochirurgických pracovišť považuje časnou chirurgickou dekompresi u těchto rizikových pacientů s ADCCC za indikovanou. K lepšímu pochopení významu těchto prediktorů jsou však potřeba další studie. Navíc existují určité metodologické a etické aspekty, které brání provedení multicentrické randomizované studie u pacientů s ADCCC a lehkou formou DCM.

Degenerative cervical myelopathy (DCM) is the most serious consequence of cervical spinal stenosis (CS) and degenerative cervical spinal cord compression. The spinal cord, however, is quite resistant especially to gradual, chronic mechanical compression. Asymptomatic degenerative cervical cord compression (ADCCC), which is characterized by cervical cord compression in medical imaging techniques, but without clinical signs of myelopathy, is therefore very common. In patients with moderate and severe DCM, surgical intervention is strongly recommended. However, in patients with mild DCM and ADCCC, there is no clear, evidence-based agreement on the management and treatment algorithm. Currently, a lot of predictors of ADCC progression to symptomatic DCM have been identified and this has led some surgeons to recommend early decompression surgery in these high-risk patients. However, further studies are required to refine our understanding of the importance of these predictors. Moreover, there are some methodological and ethical challenges that make multicentre randomized study in ADCCC and mild DCM patients difficult to realize.

• Klíčová slova
• degenerativní cervikální myelopatie, asymptomatická degenerativní komprese krční míchy, spinální cervikální stenóza,
• MeSH
• komprese míchy * etiologie   chirurgie   MeSH
• krční mícha patologie   MeSH
• lidé MeSH
• management nemoci MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
• spinální stenóza MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Autoři předkládají soubor 174 pacientů s lehkým mozkovým poraněním hospitalizovaných za účelem observace na neurochirurgické klinice 1. LF UK a UVN v Praze v průběhu dvou let a jeho výsledky. Soubor je rozdělen do pěti skupin podle těchto kritérií: skupina I. = Glasgow Coma Scale (GCS) 15, Žádný specifický klinický faktor (SKF), žádný obecný rizikový faktor (ORF), skupina II. = GCS 15+SKF, žádný ORF, skupina III. = GCS 15+ORF, bez ohledu na SKF, skupina IV. = GCS 14, skupina V. = GCS 13. Specifické klinické faktory představují souhrn rizikových faktorů se vztahem k úrazu a obecné rizikové faktory mají vztah k celkovému zdravotnímu stavu zraněného. U všech pacientů bylo provedeno neurologické vyšetření a obligatórne CT vyšetření mozku. Nejvíce hospitalizovaných bylo ve skupině II. (58,6 %). Skupiny III., IV. a V. dohromady představovaly 38,5 % souboru. Abnormálních CT nálezů bylo v celém souboru 9,2 %, nejvíce ve skupině V. (57,1 %) a nejméně ve skupině II. (3,9 %). Operační léčbu si vyžádal stav dvou pacientů (skupina IV. Ikrát, skupina V. Ikrát). Z výsledků souboru vyplývá. že u skupin III.-V. je hospitalizace na neurochirurgii pro zraněné zjevným přínosem. Observaci za hospitalizace u skupiny II. je, za předpokladu obligatomího provedení CT vyšetření, možno provádět na jakémkoliv nemocničním oddělení.

Findings from a group of 174 patients with mild traumatic brain injury admitted for observation to the Department of Neurosurgery, 1st Faculty of Medicine. Central Military Hospital, Prague, during the last two years are presented. The group was divided into five classes according to the following criteria: class I = GCS 15, no specific clinical factor, no general risk factor, class II = GCS 15 + specific clinical factor, no general risk factor, class III = GCS 15 + general risk factor, regardless of the presence of specific clinical factors, class IV = GCS 14, class V = GCS 13. Specific clinical factors represent risk factors related to trauma, clinical risk factors are related to the general health state of the patient. All patients were examined by a neurologist and had a CT scan of the brain. The majority of patients were classified as class II (58.6 %). Classes III, IV and V represented 38.5 % of the whole group. Abnormal brain CT scan was found in 9.2 % cases, most frequently in class V (57.1 %) and least often in class II (3.9 %). In two cases, surgical treatment was required (1 in class IV and 1 in class V). Based on these results, we conclude that admission to neurosurgery is clearly advantageous for patients in classes III.-V. In class II, in-patient observation, after an obligatory brain CT scan, can be carried out in any hospital department.

• MeSH
• finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
• hospitalizovaní pacienti statistika a číselné údaje   MeSH
• lidé MeSH
• management lékařské praxe MeSH
• neurologické vyšetření statistika a číselné údaje   MeSH
• poranění mozku diagnóza   etiologie   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• tomografy rentgenové počítačové statistika a číselné údaje   využití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Case management (případová práce) se začal používat při práci s uživateli drog, protože tyto osoby mívají často kromě užívání drog i jiné závažné problémy. Vzhledem k tomu, že u case managamentu není jasně definován jeho koncept, interpretace ani efektivita, zaměříme se v tomto článku na to, jaké má konkrétní krátkodobé cíle, na jakou cílovou skupinu se zaměřuje, jaké hlavní typy se používají a co je pro ně charakteristické, jaké základní úkoly a funkce mají case manageři. Dále se budeme věnovat tomu, zda by se měl case management považovat za všelék, náhražku nebo spíše za spojovací prostředek. Case management se často zaměřuje na (chronické) uživatele drog s mnoha různými a komplexními problémy. Jeho cílem je optimalizovat využití služeb s ohledem na potřeby daného jednotlivce. Tato intervence ještě nebyla jednoznačně definována, a tak ji lze nejlépe charakterizovat na základě jejích hlavních složek: posouzení situace, sestavení plánu, propojování klienta a služeb, zastupování klienta/ obhajování zájmů klienta a monitorování. Kombinace těchto kroků s některými dalšími charakteristikami z této intervence vytváří unikátní a cenný doplněk existujících služeb. Pro práci s uživateli drog se používá několik modelů case managementu: brokerský case management, všestranný model/intenzivní case management, asertivní komunitní léčba, case management založený na silných stránkách klienta a klinický/rehabilitační model. Který model se nejlépe hodí pro konkrétní populaci, stále ale ještě není jasné. Dospěli jsme k závěru, že case management zřetelně není lékem na všechny problémy související s užíváním drog a není vhodný pro všechny uživatele drog. Umožňuje ale efektivně propojovat uživatele drog s pro ně vhodnými službami a tak – nepřímo – ovlivňuje výsledky primární léčby, např. míru užívání drog a úroveň bydlení.

Case management has been adapted to work with persons with substance use disorders in various countries, based on the recognition that these persons often have significant problems in addition to their substance abuse. Given the lack of clarity concerning its conceptualization, interpretation and effectiveness, we look in this article at the objectives, target group, models and features of case management and at case managers’ basic tasks and functions. Further, we explore whether case management should be seen as a panacea, a makeshift or rather a binding agent. Case management is often directed at (chronic) substance abusers with multiple and complex problems with the aim of optimising the provision of services according to individuals’ needs. Due to the lack of a common definition, this intervention can be characterized most accurately by its core functions: assessment, planning, linking, monitoring and advocacy. The combination of these functions and some other specific features makes this intervention a unique and valuable supplement to existing services. Several models of case management can be distinguished for working with persons with substance use disorders: brokerage case management, the generalist model/intensive case management, assertive community treatment, strengthsbased case management, and the clinical/rehabilitation model. However, it remains unclear which model is best suited for which population. It is concluded that case management is clearly no panacea for all drug-related problems and all substance abusers, although it is effective as a strategy for linking substance abusers to the services they need, and thus – indirectly - for affecting primary treatment outcomes such as drug use and housing status.

• MeSH
• kvalita zdravotní péče využití   MeSH
• lidé MeSH
• management lékařské praxe trendy   využití   MeSH
• poruchy spojené s užíváním psychoaktivních látek prevence a kontrola   terapie   MeSH
• recidiva MeSH
• sekundární prevence MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

• MeSH
• řízení stomatologické praxe MeSH

• Konspekt
• Stomatologie
• NLK Obory
• zubní lékařství
• NLK Publikační typ
• elektronické časopisy

• MeSH
• antibakteriální látky aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• antibiotická rezistence MeSH
• infekce dýchací soustavy farmakoterapie   mortalita   patofyziologie   MeSH
• management nemoci MeSH
• pracovní neschopnost MeSH