peritoneální katétr Dotaz Zobrazit nápovědu
Počet pacientů léčených v České republice peritoneální dialýzou je nízký a má klesající tendenci. Jedním z důvodů nízké prevalence této metody je nedostatečná erudovanost lékařů, z níž vyplývá nedůvěra v metodu, nedostatečné zkušenosti a vyšší míra technického selhání peritoneální dialýzy u léčených pacientů. Cílem stati je aktualizovat pohled na některé stavy a komplikace, které jsou častým důvodem odeslání pacienta na hemodialýzu.
- Klíčová slova
- enkapsulující sklerózující peritonitida,
- MeSH
- antibakteriální látky terapeutické užití MeSH
- antibiotická profylaxe MeSH
- chronické selhání ledvin mortalita terapie MeSH
- design vybavení MeSH
- katétry škodlivé účinky MeSH
- kreatinin metabolismus MeSH
- lidé MeSH
- močovina metabolismus MeSH
- peritoneální dialýza * metody škodlivé účinky MeSH
- peritoneální fibróza diagnóza patofyziologie terapie MeSH
- peritonitida farmakoterapie prevence a kontrola MeSH
- selhání zařízení MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Bezchybné zavedení peritoneálniho katetru představuje jednu ze základních podmínek dobře fungující peritoneální dialýzy. Jsou popsány hlavní implantační techniky. Největší pozornost je zaměřena na laparoskopické zavedení katétru, jeho indikace a kontraindikace s důrazem na samotné technické provedení výkonu.
Precise and flawless insertion of peritoneal dialysis catheter is essential condition for good function of peritoneal dialysis. There is a description of the major techniques of catheter insertion. The attention is chiefly directed at laparoscopic catheter inserti on, its indications and contraindications with main emphasis on the surgical technique of this procedure.
- MeSH
- katetrizace * metody přístrojové vybavení MeSH
- katétry MeSH
- laparoskopie metody MeSH
- lidé MeSH
- peritoneální dialýza * metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Pro léčbu chronického selhání ledvin lze využít 3 metody – hemodialýzu, peritoneální dialýzu a transplantaci ledviny (od žijícího dárce nebo transplantaci kadaverózní ledviny). V roce 2009 bylo v České republice léčeno hemodialýzou 5 763 pacientů, peritoneální dialýzou pak pouhých 8?% pacientů (458). Jedním z důvodů malého počtu pacientů léčených peritoneální dialýzou může být stále velké množství těch, kteří přicházejí do dialyzačního centra s chronickým selháním ledvin tzv. „z ulice“. Tito pacienti po akutním zahájení hemodialyzační léčby již na hemodialýze zůstávají. Dalším důvodem malého počtu peritoneálně dialyzovaných pacientů je malá informovanost pacientů, ale i zdravotnických pracovníků o této léčebné metodě. Peritoneální dialýza je metoda domácí léčby. Peritoneum je vlastní dialyzační membránou, do dutiny peritoneální je napouštěn dialyzační roztok, do kterého jsou z krve vylučovány odpadové produkty metabolizmu a voda. Do organizmu pak z dialyzačního roztoku přestupují baze ke korekci metabolické acidózy. K napouštění dialyzačního roztoku je do dutiny břišní zaveden trvalý katetr. Dialýza probíhá nepřetržitě, což zajišťuje stálost vnitřního prostředí, a přibližuje se tak nejvíce funkci vlastní ledviny. Výhodou peritoneální dialýzy je delší zachování reziduální funkce ledvin a stálé vnitřní prostředí. Není zároveň nutné zakládat cévní přístup pro hemodialýzu. Při peritoneální dialýze je menší riziko přenosu infekcí. Metoda je kontraindikovaná u pacientů po rozsáhlých nitrobřišních operacích a u pacientů se stomiemi. Závažnou komplikací peritoneální dialýzy je poškození peritonea, přičemž riziko poškození stoupá s délkou léčby. Z tohoto důvodu není peritoneální dialýza metodou dlouhodobé léčby. Klasická CAPD (continual ambulatory peritoneal dialysis) je metoda, v rámci které si pacient dělá výměny dialyzačního roztoku sám, a to 4–5krát denně. Při APD (automated peritoneal dialysis) neboli přístrojové dialýze dělá výměny dialyzačního roztoku přístroj, dialýza probíhá v noci a přes den pacient může vykonávat jinou činnost. Z pohledu dlouhodobého přežívání pacientů s chronickým selháním ledvin se jeví koncepce peritoneální dialýzy jakožto léčebné metody první volby nejvýhodnější. Pacient je nejprve léčen peritoneální dialýzou, pak je provedena transplantace. Po selhání funkce ledvinného štěpu se vrací zpět do dialyzačního programu, buď peritoneálního, nebo hemodialyzačního. Pacient musí být pravdivě a objektivně informován o svém onemocnění, musí být tedy informován o všech možnostech léčby chronického selhání ledvin. Výběr metody musí být přizpůsoben nejen celkovému zdravotnímu stavu pacienta, ale i jeho způsobu života.
Three methods can be used to treat chronic renal failure – haemodialysis, peritoneal dialysis and renal transplantation (from a living donor or transplantation of a cadaver kidney). In 2009, 5 763 patients were treated with haemodialysis in the Czech Republic, while peritoneal dialysis was used in just 8% (458) of patients. This low number of peritoneal dialyses may be due to the still high number of chronic renal failure patients who come to dialysis centres “off the street”. Following acute initiation of haemodialysis, these patients are usually retained on haemodialysis. Poor awareness of peritoneal dialysis among patients as well as health care professionals is another reason for the low number of peritoneal dialysis patients. Peritoneal dialysis is suitable for home treatment. Peritoneum serves as the dialysis membrane, peritoneal cavity is filled with dialysis solution and the metabolism waste products and water are excreted into this solution. A base to correct metabolic acidosis then passes from dialysis solution into the body. Permanent catheter is inserted into the abdominal cavity to enable infusion of the dialysis solution. The dialysis is continual and this ensures stability of the inner environment and thus most closely resembles own kidney function. The advantages of peritoneal dialysis include longer preservation of residual renal function, inner environment stability and no need for venous access. Peritoneal dialysis is associated with a lower risk of infections. Peritoneal dialysis is contraindicated in patients after an extensive intraabdominal surgery and in patients with a stoma. Peritoneal damage is a serious complication of peritoneal dialysis; the risk increases with the treatment duration and thus peritoneal dialysis is not a long-term treatment choice. With the traditional CAPD (continual ambulatory peritoneal dialysis), the patient performs an exchange of dialysis solution him/herself 4 to 5 times a day. With APD (automated peritoneal dialysis) a machine performs dialysis solution exchanges, dialysis is performed at night and the patient may engage in other activities during a day. From the perspective of log-term survival of patients with chronic renal failure, peritoneal dialysis appears to be the method of choice. The patient is first treated with peritoneal dialysis and subsequently receives a transplant. Should the renal allograft be rejected, the patient returns to the dialysis programme, either peritoneal or haemodialysis. Patients should be provided with true and objective information about their disease and be informed about all treatment options for chronic renal failure. The choice of method has to be tailored to the overall health status of the patient as well as ?his/her lifestyle.
- Klíčová slova
- hemodialýza, CAPD, automatizovaná peritoneální dialýza, peritoneální dialyzační roztok,
- MeSH
- chronické selhání ledvin terapie MeSH
- kontinuální ambulantní peritoneální dialýza MeSH
- lidé MeSH
- peritoneální dialýza metody MeSH
- peritonitida MeSH
- transplantace MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- MeSH
- abdominální hernie diagnóza prevence a kontrola terapie MeSH
- břišní dutina fyziologie chirurgie patofyziologie MeSH
- dialyzační roztoky škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- draslík izolace a purifikace krev MeSH
- koagulační faktory izolace a purifikace MeSH
- lidé MeSH
- mezioborová komunikace MeSH
- neprůchodnost katétru etiologie škodlivé účinky MeSH
- peritoneální dialýza * metody trendy využití MeSH
- peritoneální dutina * fyziologie chirurgie patofyziologie MeSH
- peritoneální výplach metody trendy využití MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
- statistika jako téma MeSH
- zaváděcí katétry * klasifikace trendy využití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Úvod: Implantace ventrikuloperitoneálního shuntu patří mezi standardní metody používané v léčbě hydrocefalu. Malfunkce shuntu může vzniknout z nejrůznějších příčin. Jednou z nich bývá porucha funkce peritoneální (distální) části shuntu, jejíž frekvence je v literatuře udávána v rozmezí od 5 % do 47 %. Cíl: Cílem práce je srovnání laparoskopické a laparotomické techniky při implantaci ventrikuloperitoneálního shuntu. Materiál a metodika: V průběhu 10letého období bylo ve spolupráci Neurochirurgické a Chirurgické kliniky Fakultní nemocnice Brno odoperováno 304 pacientů s hydrocefalem. Výsledky: Celkem bylo u všech 304 pacientů provedeno 392 operací, z nichž bylo 67 (17,1 %) laparoskopických a 325 (82,9 %) laparotomických. Ve skupině pacientů operovaných z minilaparotomie bylo provedeno celkem 59 (18,2 %) revizí, zatímco ve skupině pacientů ošetřených laparoskopicky byly pouze 3 (4,5 %) revize. Závěr: Laparoskopická technika výrazně snižuje riziko komplikací peritoneální části shuntu a tím i celkových komplikací spojených s implantací ventrikuloperitoneálního shuntu. Plně je indikována v případě uvolněných peritoneálních katetrů dislokovaných do dutiny břišní a také je velmi přínosná při revizích pro malfunkci peritoneální části shuntu nebo po předchozích abdominálních operacích, kdy umožňuje ozřejmit anatomické poměry v dutině břišní a ošetřit případnou patologii.
Introduction: Implantation of a ventriculoperitoneal shunt is a standard procedure in the treatment of hydrocephalus. Shunt malfunction can be due to various causes, such as failure of the peritoneal (distal) part of the shunt with a frequency of 5% to 47%. Objective: The aim of this study was to compare laparoscopic and laparotomic techniques for implantation of a ventriculoperitoneal shunt. Material and methods: We considered a cohort of 304 patients with hydrocephalus, acquired during a 10-year period, who underwent surgical intervention at the Neurosurgical and Surgical Clinics of the University Hospital Brno. Results: The 304 patients underwent a total of 392 operations, of which 67 (17.1%) were performed using a laparoscopic approach and 325 (82.9%) using a laparotomic approach. In the laparotomy group, 59 (18.2%) interventions were repeated due to complications of the peritoneal part of the shunt, while in the laparoscopy group revisions accounted for only 3 cases (4.5%). Conclusions: The laparoscopic technique significantly reduces the risk of complications of the peritoneal part of the shunt, and thus the overall complications associated with the implantation of the ventriculoperitoneal shunt. Laparoscopy is indicated in the case of migration of the peritoneal catheters into the abdominal cavity and is also very helpful in revisions in the case of malfunction of the peritoneal part of the shunt or in the case of previous abdominal surgery. It can explain the anatomical conditions in the abdominal cavity and it is able to treat any incidental pathology.
- Klíčová slova
- ventrikuloperitoneální shunt, peritoneální katetr,
- MeSH
- břišní dutina chirurgie MeSH
- dospělí MeSH
- hydrocefalus chirurgie MeSH
- katétry využití MeSH
- laparoskopie metody statistika a číselné údaje využití MeSH
- laparotomie metody statistika a číselné údaje využití MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- miniinvazivní chirurgické výkony metody MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ventrikuloperitoneální zkrat metody škodlivé účinky MeSH
- výsledek terapie MeSH
- výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- srovnávací studie MeSH