BACKGROUND: Given that shift work spreads across many different business sectors, studies of its adverse effects are very topical. Much research has been done on the negative impact of shift work, but many researchers have not focused on its impact in a multicultural environment. OBJECTIVE: The aim of this study was to map out how shift work is perceived by workers in two different shift regimes and two national groups. METHODS: The research was carried out on Czech manufacturing workers and Turkish airport ground personnel using a questionnaire. The impact of shift work was studied from physical, mental, social and health aspects with connection to family status and gender. For statistical evaluation, Pearson's chi-squared test of independence was used. The effect of shift work on workers' performance and scrap rate was analysed only on the sample of the manufacturing workers. RESULTS: Fifty-five Czech male workers, 49 Turkish male workers and 60 Turkish female workers participated in the survey. The dependence between sexes was confirmed for mental aspects and sleeping routines. The main difference between nationalities is in work attitude, social aspects and sleeping routines. According to the family status, the difference was confirmed in all areas except social aspects. The lowest values of productivity and the highest scrap rate were observed on night shifts and the maximum productivity and lowest scrap rates were observed on afternoon shifts. CONCLUSIONS: Some of the basic assumptions were confirmed which suggests that a multicultural environment has an influence on the perception of shift work by the nations and gende.

• MeSH
• dospělí MeSH
• kulturní různorodost * MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• poruchy cirkadiánního rytmu (spánek) epidemiologie   etnologie   etiologie   MeSH
• práce na směny škodlivé účinky   psychologie   MeSH
• pracoviště psychologie   normy   MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• vliv směnného provozu na zdraví psychologie   MeSH
• zpracovatelský průmysl metody   normy   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH
• Turecko MeSH

• MeSH
• elektroencefalografie MeSH
• fyzikální stimulace MeSH

Background: Results of our recently published phase III randomized clinical trial of ultrasound-enhanced thrombolysis (sonothrombolysis) using an operator-independent, high frequency ultrasound device revealed heterogeneity of patient recruitment among centers. Methods: We performed a post hoc analysis after excluding subjects that were recruited at centers reporting a decline in the balance of randomization between sonothrombolysis and concurrent endovascular trials. Results: From a total of 676 participants randomized in the CLOTBUST-ER trial we identified 52 patients from 7 centers with perceived equipoise shift in favor of endovascular treatment. Post hoc sensitivity analysis in the intention-to-treat population adjusted for age, National Institutes of Health Scale score at baseline, time from stroke onset to tPA bolus and baseline serum glucose showed a significant (p < 0.01) interaction of perceived endovascular equipoise shift on the association between sonothrombolysis and 3 month functional outcome [adjusted common odds ratio (cOR) in centers with perceived endovascular equipoise shift: 0.22, 95% CI 0.06-0.75; p = 0.02; adjusted cOR for centers without endovascular equipoise shift: 1.20, 95% CI 0.89-1.62; p = 0.24)]. After excluding centers with perceived endovascular equipoise shift, patients randomized to sonothrombolysis had higher odds of 3 month functional independence (mRS scores 0-2) compared with patients treated with tPA only (adjusted OR: 1.53; 95% CI 1.01-2.31; p = 0.04). Conclusion: Our experience in CLOTBUST-ER indicates that increasing implementation of endovascular therapies across major academic stroke centers raises significant challenges for clinical trials aiming to test noninterventional or adjuvant reperfusion strategies.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

This study aimed to investigate the effects of shift work on sleep quality, cardiovascular function, and physical activity (PA) levels in Taiwanese police officers. Twenty-one male police officers aged 26.9 ± 4.1 years old located in Taipei voluntarily participated in this study. The participants completed the resting heart rate (HR) and hemodynamic variables (e.g. blood pressure, BP) before and after day-time (DTW) and night-time (NTW) shift work phases (5 working days and 2 resting days for each phase). Additionally, an actigraphy was administered to measure PA and sleep patterns in the last 3 working days. The average total sleep time and sleep efficiency were 278.5 ± 79. 6 min and 72.9 ± 10%, respectively, in the NTW phases, which were significantly lower than that in the DTW phases. A comparison of the PA characteristics between the two phases revealed that a lower proportion of moderate-vigorous PA (1.2 ± 0.8%) and a greater proportion of sedentary behaviour PA (74.8 ± 6.4%) was found in the NTW phases. The results of hemodynamic measures demonstrated that the police officers have significantly elevated systolic BP by 3.3% and diastolic BP by 3.9% after the NTW phases. Furthermore, the NTW phases exhibited a significantly higher percentage change ratio of systolic BP and diastolic BP compared to the DTW phases. Compared with the DTW phases, the NTW phase was significantly more likely to report higher decreasing parasympathetic-related HR variability with a range of -5.9% to -7.8%. In conclusion, night-time shift work resulted in negative physiological changes leading to adverse effects on the health and well-being of Taiwanese police officers.

• MeSH
• aktigrafie MeSH
• cirkadiánní rytmus * fyziologie   MeSH
• cvičení fyziologie   MeSH
• dospělí MeSH
• krevní tlak * fyziologie   MeSH
• kvalita spánku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• policie * MeSH
• práce na směny MeSH
• spánek fyziologie   MeSH
• srdeční frekvence * fyziologie   MeSH
• vliv směnného provozu na zdraví * fyziologie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Taiwan MeSH

Shift work is associated with increased risk of health problems. We chose to test the parameters of wakefulness at shift-working nurses using the Performance Vigilance Task (PVT-192). The visual analogue scale of sleepiness (VAS) and selected sleep history data were included in the investigation. 20 nurses working in a 12-hour rotating shift regimen were included. Exclusion criteria comprised the use of sleep-modulating drugs, the presence of history-based sleep disorders, morbidity. Each of the nurses underwent a total of four PVT tests, before and then after her (day or night) duty. The reaction time (RT) mean value before the day shift was 261.3ms (SD±38.7), after the day shift 260.1ms (SD±33.1), before the night shift 251.3ms (SD±23.5), after the night shift 260.5ms (SD±26.1). There were significant differences in RT before and after the night duty, and between the RT of both evening measurements. The difference in RT before and after duty was significantly greater after night shifts. There was a significant difference between the rate of PVT test errors before the day shift and after the night shift. VAS-based subjective rating of daytime sleepiness was 3.3 (SD±2.2) before and 3.5 (SD±2.8) after the day shift, 3.1 (SD±2.4) before and 5.9 (SD±2.3) after the night shift. There was a significant difference between VAS before and after night shifts, and a significant difference in the VAS difference between the beginning and end of the night shift in comparison with the day shift. Clearly enough, the circadian aspect has a major role to play in the testing.

• MeSH
• arousal MeSH
• chybná zdravotní péče statistika a číselné údaje   MeSH
• cirkadiánní rytmus MeSH
• financování organizované MeSH
• kohortové studie MeSH
• lidé MeSH
• noční péče o pacienty pracovní síly   MeSH
• personál sesterský nemocniční MeSH
• poruchy cirkadiánního rytmu (spánek) epidemiologie   etiologie   komplikace   MeSH
• poruchy spánku a bdění etiologie   komplikace   MeSH
• reakční čas MeSH
• vliv směnného provozu na zdraví fyziologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH

• MeSH
• baroreflex účinky léků   MeSH
• lidé MeSH
• nitroglycerin škodlivé účinky   MeSH
• supinační poloha fyziologie   MeSH
• synkopa chemicky indukované   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH

BACKGROUND: Tolebrutinib is an oral, CNS-penetrant, irreversible inhibitor of Bruton's tyrosine kinase, an enzyme expressed in B lymphocytes and myeloid cells including microglia, which are major drivers of inflammation in multiple sclerosis. We aimed to determine the dose-response relationship between tolebrutinib and the reduction in new active brain MRI lesions in patients with relapsing multiple sclerosis. METHODS: We did a 16-week, phase 2b, randomised, double-blind, placebo-controlled, crossover, dose-finding trial at 40 centres (academic sites, specialty clinics, and general neurology centres) in ten countries in Europe and North America. Eligible participants were adults aged 18-55 years with diagnosed relapsing multiple sclerosis (either relapsing-remitting or relapsing secondary progressive multiple sclerosis), and one or more of the following criteria: at least one relapse within the previous year, at least two relapses within the previous 2 years, or at least one active gadolinium-enhancing brain lesion in the 6 months before screening. Exclusion criteria included a diagnosis of primary progressive multiple sclerosis or a diagnosis of secondary progressive multiple sclerosis without relapse. We used a two-step randomisation process to randomly assign eligible participants (1:1) to two cohorts, then further randomly assign participants in each cohort (1:1:1:1) to four tolebrutinib dose groups (5, 15, 30, and 60 mg administered once daily as an oral tablet). Cohort 1 received tolebrutinib for 12 weeks, then matched placebo (ie, identical looking tablets) for 4 weeks; cohort 2 received 4 weeks of placebo followed by 12 weeks of tolebrutinib. Participants and investigators were masked for dose and tolebrutinib-placebo administration sequence; investigators, study team members, and study participants did not have access to unmasked data. MRI scans were done at screening and every 4 weeks over 16 weeks. The primary efficacy endpoint was the number of new gadolinium-enhancing lesions detected on the scan done after 12 weeks of tolebrutinib treatment (assessed at week 12 for cohort 1 and week 16 for cohort 2), relative to the scan done 4 weeks previously, and compared with the lesions accumulated during 4 weeks of placebo run-in period in cohort 2. Efficacy data were analysed in a modified intention-to-treat population, using a two-step multiple comparison procedure with modelling analysis. Safety was assessed for all participants who received at least one dose of study drug. This trial is registered with ClinicalTrials.gov (NCT03889639), EudraCT (2018-003927-12), and WHO (U1111-1220-0572), and has been completed. FINDINGS: Between May 14, 2019, and Jan 2, 2020, we enrolled and randomly assigned 130 participants to tolebrutinib: 33 to 5 mg, 32 to 15 mg, 33 to 30 mg, and 32 to 60 mg. 129 (99%) completed the treatment regimen and 126 were included in the primary analysis. At treatment week 12, there was a dose-dependent reduction in the number of new gadolinium-enhancing lesions (mean [SD] lesions per patient: placebo, 1·03 [2·50]; 5 mg, 1·39 [3·20]; 15 mg, 0·77 [1·48]; 30 mg, 0·76 [3·31]; 60 mg, 0·13 [0·43]; p=0·03). One serious adverse event was reported (one patient in the 60 mg group was admitted to hospital because of a multiple sclerosis relapse). The most common non-serious adverse event during tolebrutinib treatment was headache (in one [3%] of 33 in the 5 mg group; three [9%] of 32 in the 15 mg group; one [3%] of 33 in the 30 mg group; and four [13%] of 32 in the 60 mg group). No safety-related discontinuations or treatment-related deaths occurred. INTERPRETATION: 12 weeks of tolebrutinib treatment led to a dose-dependent reduction in new gadolinium-enhancing lesions, the 60 mg dose being the most efficacious, and the drug was well tolerated. Reduction of acute inflammation, combined with the potential to modulate the immune response within the CNS, provides a scientific rationale to pursue phase 3 clinical trials of tolebrutinib in patients with relapsing and progressive forms of multiple sclerosis. FUNDING: Sanofi.

• MeSH
• centrální nervový systém diagnostické zobrazování   účinky léků   imunologie   patologie   MeSH
• dospělí MeSH
• dvojitá slepá metoda MeSH
• hodnocení výsledků zdravotní péče * MeSH
• inhibitory proteinkinas aplikace a dávkování   škodlivé účinky   farmakokinetika   farmakologie   MeSH
• klinické křížové studie MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie MeSH
• mladý dospělý MeSH
• proteinkinasa BTK antagonisté a inhibitory   MeSH
• recidiva MeSH
• relabující-remitující roztroušená skleróza diagnostické zobrazování   farmakoterapie   imunologie   patologie   MeSH
• vztah mezi dávkou a účinkem léčiva MeSH
• zánět diagnostické zobrazování   farmakoterapie   imunologie   patologie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• klinické zkoušky, fáze II MeSH
• multicentrická studie MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• randomizované kontrolované studie MeSH

Práce na směny je neodmyslitelně spjata s organizací práce ve zdravotnictví, neboť jen tak lze zajistit nepřetržitý provoz této veřejné služby. Současně však práce na směny znamená zásah do přirozených biorytmů člověka. Cílem výzkumu bylo zjistit vliv směnného provozu na kvalitu spánku a výskyt úzkosti u všeobecných sester. Soubor a metodika: Kvantitativní výzkum byl realizován pomocí dotazníků Pittsburská škála kvality spánku a Beckova inventáře úzkosti. V roce 2016 bylo náhodným výběrem osloveno 100 všeobecných sester pracujících v jednosměnném provozu a 100 sester pracujících ve směnném provozu tří lůžkových poskytovatelů zdravotnické péče Olomouckého kraje. Návratnost dotazníků činila 60,5 %. Ze 121 navrácených dotazníků pracovalo v jednosměnném provozu 56 všeobecných sester o průměrném věku 40,77 roků (SD = 9,44) a délce praxe 20,70 roků (SD = 10,05); a 65 všeobecných sester s kombinovaným směnným a ranním provozem s průměrným věkem 38,29 roků (SD = 9,36) a délkou praxe 17,57 roků (SD = 8,97). Ke zpracování dat byl použit Mannův--Whitneyův test na hladině významnost 5 % a Spearmanův korelační koeficient na hladině významnosti 5 % a 1 %. Výsledky: Průměrná délka spánku u všeobecných sester pracujících ve směnném provozu byla 6,49 hodiny a průměrná délka spánku u všeobecných sester pracujících pouze na ranní směny byla 6,88 hodiny. Výsledky výzkumu naznačují, že skupina všeobecných sester, pracujících ve směnném provozu má signifikantně vyšší míru spánkových obtíží (p < 0,01) a míru výskytu příznaků úzkosti (p = 0,04) než kontrolní skupina. Bylo zjištěno, že se vzrůstající mírou spánkových obtíží vzrůstá míra úzkosti u všeobecných sester (rs = 0,596, p ≤ 0,01). Výsledky výzkumu ukazují na existenci souvislosti mezi mírou výskytu příznaků úzkosti a mírou výskytu dysfunkcí bdělého stavu (rs = 0,337, p ≤ 0,01). Výsledky neprokázaly existenci vztahu mezi délkou praxe respondentů a mírou spánkových obtíží či výskytem příznaků úzkosti. Závěr: U všeobecných sester je nutné podporovat spánkovou hygienu a v mezích možností též jejich biorytmy.

Introduction: Shift work is inherently related to the healthcare work system because only then is it possible to ensure continuous work of this public service. At the same time, the shift work means intervention in the natural human bio-rhythms. The aim of this research was to investigate the impact of the shift work on sleep and anxiety in general nurses. Material and methods: The quantitative research was realized by means of Pittsburgh Sleep Quality Index and Beck anxiety inventory questionnaires. In 2016, 100 nurses working in single shifts and 100 general nurses in combined shift were addressed in three healthcare in-patient providers (by random selection) in the Olomouc region. The return rate of the questionnaires was 60.5%. Out of 121 returned questionnaires, 56 general nurses in single shift work were aged 40.77 (SD = 9.44) with length of work experience 20.70 years (SD = 10.05); and 65 general nurses working in combined shift work and morning shifts with the average age 38.29 (SD = 9.36) and work experience length 17.57 years (SD = 8.97). For the data processing, Mann-Whitney test at 5% significance level and Spearman’s rank correlation coefficient at significance level of 5% and 1% respectively were used. Results: The average sleep duration in general nurses working in shifts was 6.49 hours and the average sleep duration in general nurses working only morning shifts was 6.88 hours. The results of the research indicate that the group of general nurses working in shifts has a significantly higher rate of sleep disorders (p < 0.01) and a higher rate of anxiety symptoms (p = 0.04) compared to the control group. It has been ascertained with a higher rate of sleep disorders, the anxiety level in general nurses increases (rs = 0.596 (p ≤ 0.01). The results of the research reveal the existence of a link between rate of anxiety symptoms and daytime dysfunction rate (rs = 0.337 (p ≤ 0.01). The results have not confirmed a relation between the length of work experience of respondents and sleep disturbance rate or anxiety symptoms. Conclusion: It is vital to support sleep hygiene and biorhythms in general nurses as much as possible.

• MeSH
• lidé MeSH
• odborné všeobecné sestry MeSH
• personál sesterský nemocniční MeSH
• poruchy cirkadiánního rytmu (spánek) * epidemiologie   etiologie   MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• spánková deprivace MeSH
• statistika jako téma MeSH
• úzkostné poruchy * epidemiologie   MeSH
• vliv směnného provozu na zdraví * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• multicentrická studie MeSH

Tikagrelor je reverzibilní perorální antagonista destičkového receptoru P2Y12, jehož endogenním aktivátorem je ADP (adenosindifosfát), proto purinergní receptor. Ukázalo se, že má šanci překonat nedostatky předcházejících dvou thienopyridinových derivátů, především klopidogrelu. Tikagrelor účinkuje jako nezměněná molekula, kdežto klopidogrel vyžaduje přeměnu na účinný metabolit. Ta u některých jedinců vázne pro genetický polymorfismus a pacienti jsou rezistentní vůči léčbě. Základ pro zavedení tikagreloru do léčby akutního koronárního syndromu (AKS) poskytly dvě studie III. fáze, provedené na pozadí podávané kyseliny acetylsalicylové v duální terapii. Ve studii PLATO dostávali pacienti s AKS po dobu jednoho roku randomizovaně tikagrelor v dávce 90 mg 2x denně, nebo klopidogrel v dávce 75 mg 1x denně. Po léčbě tikagrelorem bylo zaznamenáno 16% relativní snížení výskytu kompozitního ukazatele (smrt z kardiovaskulárních příčin, infarkt myokardu a cévní mozková příhoda) v porovnání s klopidogrelem. Ve studii PEGASUS-TIMI 54 byl tikagrelor ve dvou dávkách porovnáván s placebem u pacientů jeden rok po prodělaném infarktu myokardu, a to po dobu až 3 let. Snížení relativního rizika vzniku primárního sledovaného ukazatele – kombinace smrt z kardiovaskulárních příčin, infarkt myokardu a cévní mozková příhoda – činilo 15 % pro vyšší a 16 % pro nižší dávku tikagreloru v porovnání s placebem. Základním parametrem snášenlivosti protidestičkových léků je krvácení. Ve studii PLATO bylo krvácení souhrnně, malé i velké, stejně časté po tikagreloru i klopidogrelu, o něco častější bylo, jestliže bylo vyhodnoceno jen jako velké krvácení. Ve studii PEGASUS-TIMI 54 bylo velké krvácení zaznamenáno po obou dávkách tikagreloru u 2,3–2,6 % pacientů, kdežto po placebu jen u 1,1 %. Tikagrelor vykazuje mimo antiagregační účinek na destičky ještě další účinek, vyplývající ze zpomalení metabolismu endogenního adenosinu. Děje se tak inhibicí ENT1 (equilibrative nucleoside transporter), buněčného transportéru pro nukleosidy, zodpovědného za vstřebávání adenosinu do buněk. Vyšší hladiny pak mohou žádoucím způsobem podpořit koronární vazodilataci, ale naopak mohou vyvolávat jako nežádoucí účinek také pocit dušnosti a zřídka i bradyarytmie. Dušnost byla pozorována v obou zmíněných studiích. Byla častější než po klopidogrelu nebo placebu, ale dostavovala se především na začátku léčby, později byla méně častá. Léčba byla v těchto studiích přerušena pro dušnost u přibližně 6 % pacientů, také v závislosti na dávce. Je třeba dodat, že dušnost nebyla závažná a ve studiích byl její výskyt pravděpodobně v možné souvislosti se základním onemocněním lehce nadhodnocen. Bradyarytmické příhody se vyskytly u 2–5 % pacientů léčených tikagrelorem, rovněž častěji na začátku léčby, a vysvětlují se tlumivým účinkem adenosinu na převodní systém srdce. Závěr: Tikagrelor jako protidestičkový lék v duální terapii s kyselinou acetylsalicylovou je účinný v sekundární prevenci po prodělaném akutním koronárním syndromu. Jeho přednostní použití před thienopyridinovými deriváty, zejména před klopidogrelem, je podporováno recentně vydanými guidelines Evropské kardiologické společnosti.

Ticagrelor is an oral, direct acting, reversibly binding P2Y12 thrombocyte receptor antagonist. The drug does not require hepatic activation in contrast to the thienopyridine compound clopidogrel. In the case of clopidogrel, conversion to active metabolite may occur incompletely as a result of genetic polymorphism, resulting in resistance to treatment. Two phase III studies paved the way for the introduction of ticagrelor into the therapy of acute coronary syndrome, in combination with aspirin as dual therapy. The PLATO study found that one year treatment with ticagrelor reduced the relative rate of occurrence of the composite endpoint cardiovascular death, myocardial infarction and stroke by 16% in comparison to clopidogrel. PEGASUS TIMI 54 study examined two doses, 90 mg and 60 mg, given twice daily in comparison with placebo for 3 years to patients who were one year after myocardial infarction. Observed relative risk reduction of cardiovascular events was by 15% after higher and by 16% after lower doses when compared with placebo. Bleeding, as the most significant side effect, was equally frequent after ticagrelor and clopidogrel when evaluated as any bleeding in the PLATO study. When major bleeding was evaluated it was slightly more common after ticagrelor. Observed rates of major bleeding in PEGASUS TIMI 54 study were 2.3 2.6% in patients after both ticagrelor doses and in 1.1% in the placebo group. Ticagrelor exhibits, besides its antiplatelet activity, another pharmacological effect consisting in slowing down the metabolism of endogenous adenosine. Adenosine levels increase as a result of inhibition of the action of equilibrative nucleoside transporter (ENT) 1 responsible for adenosine uptake from extracellular space. Higher adenosine levels could provoke the desired coronary vasodilation on one hand and dyspnoea as an undesirable effect on the other. Dyspnoea was registered in both of the above studies but was more frequent after ticagrelor than after clopidogrel or placebo. 6% of the patients reported dyspnoea as the reason for treatment discontinuation. Patients reported dyspnoea more often in earlier treatment phases than during later weeks of administration when dyspnoea has disappeared in most patients. Endogenous adenosine elevation is also supposed to be the reason for bradyarrhythmia caused by myocardial conductive system depression. Bradyarrhythmia episodes were observed in 2 5% patients and were also more common at therapy initiation. Conclusion: Ticagrelor is an antiplatelet drug with the advantage of acting as secondary prevention as part of dual therapy in combination with aspirin in patients after acute coronary syndrome. It is preferred to thienopyridines, mainly against clopidogrel, a strategy supported by the recently published European Society of Cardiology guidelines.

• MeSH
• adenosin * metabolismus   MeSH
• akutní koronární syndrom farmakoterapie   MeSH
• antagonisté purinergních receptorů P2Y * aplikace a dávkování   farmakokinetika   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• dyspnoe chemicky indukované   MeSH
• klinické zkoušky, fáze III jako téma MeSH
• krvácení chemicky indukované   MeSH
• lidé MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
• thienopyridiny farmakologie   MeSH
• trombocyty účinky léků   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH