Antineurální protilátky patří mezi biomarkery autoimunitních onemocnění CNS. Řadíme mezi ně protilátky proti intracelulárním a povrchovým neurálním antigenům, samostatně lze vyčlenit protilátky proti gliálním antigenům. Možnosti jejich diagnostiky jsou široké, interpretace výsledku jejich vyšetření však není vždy jednoduchá. Vzhledem k možnosti falešné pozitivity i negativity se doporučuje používat pro každou protilátku dvě metody detekce a protilátky vyšetřovat jak v séru, tak v likvoru. Diagnóza by se však vždy měla opírat o syntézu jednotlivých klinických i laboratorních nálezů. V případě nejasných nálezů (negativita protilátek při významném klinickém podezření nebo pozitivita protilátek s klinicky neobvyklými příznaky) je vhodné konzultovat referenční laboratoře.
Neural antibodies belong to biomarkers of autoimmune disorders of CNS. They include antibodies against intracellular and surface neural antigens, with a separate category of glial antigens. Diagnostic possibilities are broad, interpretation of the results is, however, not always simple. As there is a possibility of false positive and negative results, the recommendation is to use two different methods of detection and examine both serum and cerebrospinal fluid samples. Diagnosis should always be based on a synthesis of clinical and laboratory findings. In case of inconclusive results (negative antibodies in a clear clinical suspicion or positive antibodies with atypical clinical findings), reference laboratory should be consulted.
- MeSH
- autoimunitní nemoci nervového systému * diagnóza imunologie mozkomíšní mok MeSH
- biologické markery analýza mozkomíšní mok MeSH
- centrální nervový systém imunologie patologie MeSH
- lidé MeSH
- protilátky * analýza dějiny klasifikace mozkomíšní mok MeSH
- senzitivita a specificita MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
BACKGROUND: Tolebrutinib is an oral, CNS-penetrant, irreversible inhibitor of Bruton's tyrosine kinase, an enzyme expressed in B lymphocytes and myeloid cells including microglia, which are major drivers of inflammation in multiple sclerosis. We aimed to determine the dose-response relationship between tolebrutinib and the reduction in new active brain MRI lesions in patients with relapsing multiple sclerosis. METHODS: We did a 16-week, phase 2b, randomised, double-blind, placebo-controlled, crossover, dose-finding trial at 40 centres (academic sites, specialty clinics, and general neurology centres) in ten countries in Europe and North America. Eligible participants were adults aged 18-55 years with diagnosed relapsing multiple sclerosis (either relapsing-remitting or relapsing secondary progressive multiple sclerosis), and one or more of the following criteria: at least one relapse within the previous year, at least two relapses within the previous 2 years, or at least one active gadolinium-enhancing brain lesion in the 6 months before screening. Exclusion criteria included a diagnosis of primary progressive multiple sclerosis or a diagnosis of secondary progressive multiple sclerosis without relapse. We used a two-step randomisation process to randomly assign eligible participants (1:1) to two cohorts, then further randomly assign participants in each cohort (1:1:1:1) to four tolebrutinib dose groups (5, 15, 30, and 60 mg administered once daily as an oral tablet). Cohort 1 received tolebrutinib for 12 weeks, then matched placebo (ie, identical looking tablets) for 4 weeks; cohort 2 received 4 weeks of placebo followed by 12 weeks of tolebrutinib. Participants and investigators were masked for dose and tolebrutinib-placebo administration sequence; investigators, study team members, and study participants did not have access to unmasked data. MRI scans were done at screening and every 4 weeks over 16 weeks. The primary efficacy endpoint was the number of new gadolinium-enhancing lesions detected on the scan done after 12 weeks of tolebrutinib treatment (assessed at week 12 for cohort 1 and week 16 for cohort 2), relative to the scan done 4 weeks previously, and compared with the lesions accumulated during 4 weeks of placebo run-in period in cohort 2. Efficacy data were analysed in a modified intention-to-treat population, using a two-step multiple comparison procedure with modelling analysis. Safety was assessed for all participants who received at least one dose of study drug. This trial is registered with ClinicalTrials.gov (NCT03889639), EudraCT (2018-003927-12), and WHO (U1111-1220-0572), and has been completed. FINDINGS: Between May 14, 2019, and Jan 2, 2020, we enrolled and randomly assigned 130 participants to tolebrutinib: 33 to 5 mg, 32 to 15 mg, 33 to 30 mg, and 32 to 60 mg. 129 (99%) completed the treatment regimen and 126 were included in the primary analysis. At treatment week 12, there was a dose-dependent reduction in the number of new gadolinium-enhancing lesions (mean [SD] lesions per patient: placebo, 1·03 [2·50]; 5 mg, 1·39 [3·20]; 15 mg, 0·77 [1·48]; 30 mg, 0·76 [3·31]; 60 mg, 0·13 [0·43]; p=0·03). One serious adverse event was reported (one patient in the 60 mg group was admitted to hospital because of a multiple sclerosis relapse). The most common non-serious adverse event during tolebrutinib treatment was headache (in one [3%] of 33 in the 5 mg group; three [9%] of 32 in the 15 mg group; one [3%] of 33 in the 30 mg group; and four [13%] of 32 in the 60 mg group). No safety-related discontinuations or treatment-related deaths occurred. INTERPRETATION: 12 weeks of tolebrutinib treatment led to a dose-dependent reduction in new gadolinium-enhancing lesions, the 60 mg dose being the most efficacious, and the drug was well tolerated. Reduction of acute inflammation, combined with the potential to modulate the immune response within the CNS, provides a scientific rationale to pursue phase 3 clinical trials of tolebrutinib in patients with relapsing and progressive forms of multiple sclerosis. FUNDING: Sanofi.
- MeSH
- centrální nervový systém diagnostické zobrazování účinky léků imunologie patologie MeSH
- dospělí MeSH
- dvojitá slepá metoda MeSH
- hodnocení výsledků zdravotní péče * MeSH
- inhibitory proteinkinas aplikace a dávkování škodlivé účinky farmakokinetika farmakologie MeSH
- klinické křížové studie MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- magnetická rezonanční tomografie MeSH
- mladý dospělý MeSH
- proteinkinasa BTK antagonisté a inhibitory MeSH
- recidiva MeSH
- relabující-remitující roztroušená skleróza diagnostické zobrazování farmakoterapie imunologie patologie MeSH
- vztah mezi dávkou a účinkem léčiva MeSH
- zánět diagnostické zobrazování farmakoterapie imunologie patologie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- klinické zkoušky, fáze II MeSH
- multicentrická studie MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- randomizované kontrolované studie MeSH
Virus SARS-CoV-2, který je příčinou pandemie, vstupuje do buněk po interakci mezi glykoproteinem S a buněčným membránovým enzymem ACE2. Všechny buněčné typy, které ACE2 exprimují, jsou virem SARS-CoV-2 infikovatelné. Onemocnění covid-19, které je následkem infekce SARS-CoV-2, probíhá s významnými odlišnostmi. Ty jsou způsobeny především individuální imunitní reaktivitou každého jedince. U nemocných, kteří nejsou schopni eliminovat dostatečně rychle infekci SARS-CoV-2, může dojít k neregulovanému poškozujícímu zánětu. Ten postihuje především dýchací systém. Virus SARS-CoV-2 lze považovat za neurotropní. Buněčné struktury CNS exprimují ACE2. Virus SARS-CoV-2 může do CNS vstupovat různými způsoby. Nemocní s roztroušenou sklerózou nejsou ve zvýšeném riziku infekce SARS-CoV-2. Profitují z léčby a aktivní imunizace u většiny z nich povede k navození protektivní imunity proti SARS-CoV-2 s minimálními riziky nežádoucích účinků očkování.
SARS-CoV-2 virus which is pandemic is entering host cells via interaction between viral spike glycoprotein S with membrane bound ACE2 enzyme. All cells expressing ACE2 are infectable by SARS-CoV-2 virus. The natural course of COVID-19 diseases which is caused by SARS-CoV-2 infection is very individual. It is caused especially by individual immune reactivities. Those infected people who are unable to control and eliminate SARS-CoV-2 infection effectively can progress into severe harm inflammatory response affecting especially respiratory tract. However, SARS-CoV-2 virus could be recognized as neurotropic. Cellular structure of CNS are expressing ACE2 viral receptor. There are several putative ways for SARS-CoV-2 to enter CNS. Patients with multiple sclerosis are not at increased risk of SARS-CoV-2 infection. These patients will profit from active immunisation against SARS-CoV-2. This immunisation will induced at least partial protection against SARS-CoV-2 with very limited risk of harm effects of immunisation.
- MeSH
- angiotensin konvertující enzym 2 imunologie MeSH
- B-lymfocyty imunologie MeSH
- centrální nervový systém imunologie patofyziologie MeSH
- COVID-19 imunologie patofyziologie terapie MeSH
- imunita MeSH
- imunizace MeSH
- komorbidita MeSH
- lidé MeSH
- rizikové faktory MeSH
- roztroušená skleróza komplikace MeSH
- SARS-CoV-2 * imunologie patogenita MeSH
- T-lymfocyty imunologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Metastatické postižení mozku je jednou z nejčastějších neurologických komplikací nádorových onemocnění a jejich přítomnost představuje pro pacienty významný negativní prognostický faktor. V současné době je léčba mozkových metastáz řešena dominantně pomocí radioterapie, v menší míře chirurgicky. Systémová léčba u těchto pacientů je úspěšná ve velice malé míře. S příchodem imunoterapie došlo ke změně náhledu na léčbu mozkových metastáz. Jsou zde indicie, že pro vybranou kohortu pacientů s mozkovými metastázami představuje imunoterapie možnost na prodloužení života s dobrou kvalitou.
Metastatic involvement of the brain is one of the most common neurological complications of cancer. And its presence is an important negative prognostic factor. Currently, the treatment of brain metastases is predominantly solved by radiotherapy and to a lesser extent surgically. Systemic treatment in these patients is successful in little proportion. With the advent of immunotherapy, there is a new therapeutical approach to brain metastases. We are witnesses that for selected patients with cerebral metastases, immunotherapy presents opportunities for prolonging life with good quality of life.
- Klíčová slova
- pembrolizumab,
- MeSH
- antigen CTLA-4 antagonisté a inhibitory MeSH
- antigeny CD274 antagonisté a inhibitory MeSH
- centrální nervový systém imunologie MeSH
- hematoencefalická bariéra MeSH
- imunoterapie * metody škodlivé účinky MeSH
- ipilimumab terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- metastázy nádorů farmakoterapie imunologie MeSH
- nádory mozku * sekundární MeSH
- nivolumab terapeutické užití MeSH
- radioterapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- MeSH
- centrální nervový systém imunologie patofyziologie patologie MeSH
- diagnostické techniky gastrointestinální * normy trendy využití MeSH
- fyziologické jevy MeSH
- gastrointestinální motilita fyziologie genetika imunologie MeSH
- gastrointestinální nemoci * diagnóza etiologie terapie MeSH
- lidé MeSH
- mezinárodní klasifikace nemocí * klasifikace normy využití MeSH
- mikrobiota fyziologie genetika imunologie MeSH
- Oddiho svěrač fyziologie patofyziologie patologie MeSH
- příznaky a symptomy ústrojí trávicího MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
- statistika jako téma MeSH
- střevní mikroflóra fyziologie genetika imunologie MeSH
- střevní nervový systém imunologie patofyziologie patologie MeSH
- syndrom dráždivého tračníku * diagnóza klasifikace metabolismus MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Roztroušená skleróza je zánětlivé a neurodegenerativní onemocnění CNS. V jeho patogenezi se uplatňují abnormálně regulované subsety T lymfocytů TH1 a TH17, které rozpoznávají autoantigenní struktury obalů nervových vláken. Fyziologické nastavení regulací imunitní soustavy je významně určeno střevní mikrobiotou. Normální střevní mikrobiota udržuje bariérové funkce střevní sliznice a moduluje slizniční i systémovou imunitu homeostaticky. Abnormální střevní mikrobiota se podílí na zvýšení prostupnosti střevní sliznice pro prozánětlivé působky a zesiluje aktivitu subsetů Th1 a Th17. S ohledem na rozmanité možnosti komunikace mezi CNS a strukturami GIT se mikrobiota střeva přímo i zprostředkovaně podílí na regulacích funkcí CNS a má vliv na obranný i poškozující zánět v mozku.
Multiple sclerosis is the inflammatory and neurodegenerative disease of the brain. Abnormal activity of Th1 and Th17 immunoregulatory subsets of T cells are directed to the autoantigens expressed on the myelin sheath of axons. Physiological individual immune reactivity is substantialy influenced by gut microbiota. Normal microbiota is participating in maitaining of barrier functions of gut mucosa and both mucosal and systemic immunity is homeostatically regulated by the action of microbiota. Impaired gut microbiota is responsible for the leakage of gut mucosa, enhanced penetration of proinflammatory signals into the body and deregulation of both innate and specific immunity ultimating in abnormal proinflammatory activities including Th1 and Th17 subsets of T cells. The brain and gut are linked by several pathways enabling the effective transmission of signals, molecules and cells between these body compartments. It is evidenced that gut microbiota is substantially participating on both physiological and pathophysiological processes in the brain.
- MeSH
- centrální nervový systém imunologie MeSH
- gastrointestinální trakt imunologie mikrobiologie MeSH
- imunitní systém - jevy MeSH
- lidé MeSH
- náchylnost k nemoci MeSH
- neurotransmiterové látky fyziologie MeSH
- přirozená imunita MeSH
- roztroušená skleróza * etiologie imunologie mikrobiologie MeSH
- slizniční imunita MeSH
- střevní mikroflóra * fyziologie genetika imunologie MeSH
- T-lymfocyty imunologie MeSH
- zánět imunologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Autism spectrum disorders (ASD) are characterized by impairments in social interaction and communication along with stereotyped patterns of behaviors. Over the past several decades, the prevalence of ASD has increased dramatically. ASD are highly multifactorial, with many risk factors acting together. Our review suggests that most risk factors are connected to immunoexcitotoxicity. Fluoride exposure is common as a result of the artificial fluoridation of drinking water and a dramatic increase in the volume of man-made industrial fluoride compounds released into the environment. Human exposure to environmental aluminum is extensive and appears to be growing. The long-term fluoride and aluminum burden have several health effects with a striking resemblance to the ASD. Moreover, both fluoride and aluminum interfere with a number of glycolytic enzymes, resulting in a significant suppression of cellular energy production. The synergistic interactions of fluoride and aluminum increase the potential neurotoxic effect particularly in children. Aluminofluoride complexes have effects on cell signaling, neurodevelopment, and neuronal function. We suggest that the burden with these new ecotoxicological factors could contribute to an alarming increase in the prevalence of ASD.
- MeSH
- adjuvancia farmaceutická škodlivé účinky MeSH
- centrální nervový systém imunologie účinky léků MeSH
- fluoridy * farmakologie škodlivé účinky MeSH
- hliník farmakologie škodlivé účinky MeSH
- látky znečišťující životní prostředí MeSH
- lékové interakce MeSH
- lidé MeSH
- mikroglie účinky léků MeSH
- neurotoxiny farmakologie škodlivé účinky MeSH
- poruchy autistického spektra * etiologie chemicky indukované imunologie MeSH
- receptory spřažené s G-proteiny MeSH
- sloučeniny fluoru škodlivé účinky MeSH
- sloučeniny hliníku škodlivé účinky MeSH
- vakcíny škodlivé účinky MeSH
- vystavení vlivu životního prostředí škodlivé účinky MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
Alzheimerova choroba je závažné neurodegenerativní onemocnění a nejčastější příčina demence v populaci nad 60 let. Ukládání betaamyloidu a tvorba neurofibrilárních klubek v mozku předchází vznik demence o mnoho let. Neúspěch léčby omezující ukládání betaamyloidu vede k přehodnocování teorií o patofyziologii tohoto onemocnění. V této souvislosti se výzkum zaměřuje na roli zánětu jako spouštěcího momentu i doprovodného procesu neurodegenerace. V našem článku shrneme některé poznatky týkající se imunitních funkcí jednotlivých buněk mozku a jejich vztahu ke vzniku a rozvoji Alzheimerovy choroby ve světle hypotézy imunitní reakce.
Alzheimer's disease is a severe neurodegenerative disorder and the most common cause of dementia in the population above 60 years of age. Beta-amyloid accumulation and neurofibrillary tangles formation in the brain precedes the development of Alzheimer's dementia by many years. As beta-amyloid accumulation inhibition failed as a treatment option, the theories on the Alzheimer's disease pathophysiology are being revised. In this context, research targets the role of inflammation as the possible trigger mechanism and accompanying process of neurodegeneration. This article summarizes some knowledge of the immune function of brain cells and its potential relation to Alzheimer's disease progression in the light of the immune reaction hypothesis.
- Klíčová slova
- imunitní odpověď,
- MeSH
- aktivace komplementu imunologie MeSH
- Alzheimerova nemoc * etiologie imunologie patofyziologie MeSH
- astrocyty fyziologie imunologie MeSH
- centrální nervový systém imunologie MeSH
- imunitní systém - jevy * MeSH
- lidé MeSH
- membranolytický komplex MeSH
- mikroglie fyziologie imunologie MeSH
- neurony MeSH
- oligodendroglie fyziologie MeSH
- zánět * imunologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Huntingtonova nemoc (HN) způsobuje rozsáhlé změny v centrálním nervovém systému, jako i systémové abnormality, včetně zvýšené produkce zánětlivých proteinů. Mezi další příznaky HN patří aktivace imunitních buněk periferní krvi. Tento stav je pozorován již mnoho let před předpokládaným nástupem motorických symptomů nemoci. Proteiny imunitního systému mohou proto představovat potenciální biomarker nástupu a progrese HN. Pro sledování časných změn a pro dlouhodobé studie biomarkerů Huntingtonovy nemoci jsme vytvořili biomedicínský model HN – transgenní miniaturní prase nesoucí N-koncovou část lidského mutovaného huntingtinu (mHtt, 548aa, 124Q).
Huntington ́s disease (HD) causes widespread changes in central nervous system and systemic alterations including up-regulation of inflammatory proteins. HD symptoms include an activation of circulating immune cells in peripheral blood. This situation can be observed many years before the predicted onset of motor dysfunction which determinates immune proteins as potential biomarkers of HD onset and progression. To carefully monitor early HD changes and fluctuation of HD biomarkers for a long time we have established a biomedical model of HD – miniature pigs transgenic for N-terminal part of human mutated huntingtin (mHtt, 548aa, 124Q).
- MeSH
- astrocyty MeSH
- biologické markery MeSH
- centrální nervový systém * imunologie MeSH
- Huntingtonova nemoc * imunologie MeSH
- imunitní systém - jevy * fyziologie MeSH
- lidé MeSH
- makrofágy MeSH
- mikroglie MeSH
- miniaturní prasata MeSH
- modely nemocí na zvířatech MeSH
- monocyty MeSH
- zvířata MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- zvířata MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH