stentgraft
Dotaz
Zobrazit nápovědu
Úvod: Autoři popisují metodu léčby traumatické ruptúry hrudní aorty pomocí implantáce stentgraftu, zabývají se mechanismem úrazu, diagnostikou a retrospektivně hodnotí výsledky této terapie v průběhu tří let, od října 2001 do října 2004. Materiál a metoda: Při diagnostice ruptúry aorty hrají ze zobrazovacích metod hlavní Úlohu spirální výpočetní tomografie a transezofageální echografie. Při obou typech vyšetření se provádí kalibrační měření, které určí rozměr použitého stentgraftu. Endovaskulární výkon je prováděn v celkové či spinální anestezii přístupem z vypreparované femorální tepny. Stentgraft pro implantací do hrudní aorty má tubulární tvar. Je tvořen dvěma částmi - kovovou drátěnou konstrukcí a textilním povrchem (dacron, ePTFE). Autoři ve všech případech použili Talent Endoluminal Stent Graft (Medtronic, Sunnyvale, CA). Soubor se skládal ze 12 pacientů s traumatickou ruptúrou aorty, 11 mužů a 1 ženy, průměrného věku 49,2 let. V 7 případech šlo o akutní ruptúru, v 5 případech o chronickou rupturu - pseudoaneuryzma. Výsledky: Všem pacientům byl stentgraft implantován v aortálním istmu nebo v jeho blízkosti, čtyřikrát autoři překrývali a. subclavia sin. Jedenkrát překryli i a. carotis com. sin. po předchozím subclavio-carotico-subclaviálním bypassu. V souboru 12 pacientů bylo dosaženo primární technické úspěšnosti u 10 nemocných (kompletní vyloucení transsekce či aneuryzmatu z oběhu). Jeden pacient s akutní ruptúrou měl po výkonu endoleak. U jedné nemocné s chronickou vydutí přetrvával těsně po výkonu endoleak, který během měsíce bez terapie zmizel, po dvou letech a trombolytické léčbě se opět objevuje. Pacient s akutním poškozením aorty a s primárním endoleakem zemřel do dvou dnů na jiná poranění.
Introduction: A method of traumatic thoracic aorta rupture treated by stentgraft implantation is reported. The results of last three years procedures are analyzed. Mechanism of aortic trauma and diagnosis algorithm is described. Materials and methods: The most important imaging methods in diagnosis of thoracic aorta trauma are spiral CT and transoesophageal echocardiography. Both types of investigation enable calibration of the aortic dimensions for stentgraft size selection. Endovascular procedure is performed either in general or spinal anesthesia using femoral artery cut-down approach. Thoracic aorta stentgraft is of tubular shape. The stentgraft is constructed from metal body and textile cover (Dacron, ePTFE). In all cases of our series a Talent stentgraft (Medtronic, Sunnyvale, CA) was used. Group consisted of 12 patients with traumatic aortic rupture: eleven males and one female, average age was 49.2 years. Acute rupture was treated in seven cases, chronic rupture - pseudoaneurysm was treated in five cases. Results: The stentgraft was implanted to the area of aortic isthmus in all cases; four times authors had to implant the stentgraft over the origin of the left subclavian artery. In one case the patient has constructed subclavio-carotico-subclavian bypass prior the procedure as it was necessary to occlude left carotid artery during stentgraft implantation. Primary technical success (complete exclusion of the transsection or aneurysm from the circulation) was achieved in 10 out of 20 patients. Two patients presented with endoleak immediately after procedure: One of them with multiple concomitant traumatic injuries died two days after procedure from non-circulatory reasons. In the other patient endoleak (pseudoaneurysm) disappeared within one month after the procedure, but two years later the endoleak reappeared after thrombolytic therapy given to the patient in other hospital during treatment of DVT. Conclusion: Authors consider the treatment of the traumatic aortic rupture by stentgraft implantation as a method of choice.
- MeSH
- aneurysma diagnóza etiologie chirurgie MeSH
- angiografie metody MeSH
- aorta thoracica chirurgie zranění MeSH
- cévy - implantace protéz metody MeSH
- dospělí MeSH
- finanční podpora výzkumu jako téma MeSH
- intervenční radiologie metody přístrojové vybavení MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- ruptura aorty diagnóza etiologie chirurgie MeSH
- senioři MeSH
- stenty MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- srovnávací studie MeSH
Aneuryzma břišní aorty (AAA) je závažné a relativně časté onemocnění, které pacienta bezprostředně ohrožuje rupturou s krvácením. Kromě klasické chirurgické metody řešení aortálních výdutí se v posledních letech rozvíjí i další metoda – endovaskulární zavádění stentgraftů do aortálních výdutí. Pro svou nižší invazivitu je výhodná zejména u nemocných, kteří jsou pro klasický chirurgický výkon velice rizikoví nebo zcela neúnosní. V Nemocnici Na Homolce se tato metoda používá od roku 1996. Autoři uvádějí svou zkušenost a anesteziologický postup při endovaskulárním zavádění stentgraftů do aortálních aneuryzmat.
Abdominal aortic aneurysm(AAA) is a serious and relatively frequent disease which directly endanger a patient with rupture and haemorrhage. Besides a standard surgical technique of AAA repair, another method has been developed in the last years – endovascular stentgraft implantation for aortic aneurysms. For its lower invasiveness it seems to be suitable especially in high-risk patients in whom standard surgical operation is too risky. At the Homolka Hospital this method has been used since 1996. The authors describe their experience and anaesthesiological technique with endovascular stentgraft implantation for aortic aneurysms.
- MeSH
- aorta thoracica zranění MeSH
- cévy - implantace protéz metody přístrojové vybavení MeSH
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- nepravé aneurysma etiologie chirurgie MeSH
- počítačová rentgenová tomografie MeSH
- ruptura aorty diagnóza etiologie terapie MeSH
- senioři MeSH
- stenty MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Cíl: Cílem je zhodnotit zkušenosti s léčbou aneurysmatu podkolenní tepny stentgraftem. Metodika: V období od června 2011 do října 2014 jsme na našem pracovišti léčili 18 aneurysmat podkolenní tepny u 14 pacientů pomocí stentgraftu. Jednalo se o 13 mužů a jednu ženu ve věku od 50 do 90 let. Věkový průměr byl 70 let, medián 69,5 let. Léčili jsme tři aneurysmata o průměru menším než 2 cm, 12 aneurysmat o průměru 2-5 cm a tři výdutě o průměru větším než 5 cm. Výsledky: Pacienti byli sledováni 2-35 měsíců, průměrná doba sledování byla 13, 4 měsíce, medián 10 měsíců. Technická úspěšnost byla 100 %. Primární průchodnost byla 78 %, sekundární průchodnost byla 94 %. Podle Kaplanovy-Maierovy analýzy byly pravděpodobnost primární průchodnosti za 6 a 12 měsíců po implantaci stentgraftu stejná, a to 75,8 % (95 % CI: 54,6-97,0 %), pravděpodobnost sekundární průchodnosti za 6 a 12 měsíců 94,4 % (95 % CI: 83, 8-100 %). Závěr: Endovaskulární léčba stentgraftem je možnou alternativou chirurgické léčby aneurysmatu podkolenní tepny. Endovaskulární léčba je jednoduchá, bezpečná a účinná.
Aim: To evaluate the experience in the treatment of popliteal artery aneurysm with stentgraft. Method: From June 2011 to October 2014, we were treated 18 aneurysms of the popliteal artery in 14 patients using the stentgraft at our department. There were 13 men and one woman aged from 50 to 90 years. The mean age was 70 years. We treated three aneurysms with a diameter of less than 2 cm, 12 aneurysms 2-5 cm in diameter and 3 aneurysms with a diameter greater than 5 cm. Results: Patients were followed-up 2-35 months, mean follow-up was 13.4 months. The technical success rate was 100%. Primary patency was 78%, secondary patency was 94%. According to Kaplan-Maier analysis the probability of primary patency at 6 and 12 months after stentgraft implantation was 75.8 % (95% CI: 54.6 to 97.0%), the probability of secondary patency at 6 and 12 months was 94.4% (95% CI: 83,8-100%). Conclusion: Endovascular treatment with stentgraft is a possible alternative of surgical treatment of popliteal artery aneurysm. Endovascular treatment is simple, safe, and effective.
- MeSH
- aneurysma * chirurgie radiografie MeSH
- arteria poplitea * chirurgie patologie MeSH
- cévy - implantace protéz * metody MeSH
- endovaskulární výkony metody MeSH
- Kaplanův-Meierův odhad MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- průchodnost cév MeSH
- senioři MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Cíl: Cílem práce je zhodnocení dlouhodobých výsledků endovaskulární léčby výdutě podkolenní tepny stentgraftem. Metodika: V období od června 2011 do pro- since 2023 bylo na našem pracovišti endovaskulárně léčeno 66 pacientů s výdutí podkolení tepny pomocí implantace stentgraftu. Jednalo se o 60 mužů a šest žen ve věku 51–90 let, věkového mediánu 70 let. Délka sledování byla 1–128 měsíců, průměrná doba sledování byla 50 měsíců. Pacienty jsme pravidelně sledovali pomocí dopplerovského zobrazení, prostého snímku stentgraftu a kontrol cévním chirur- gem. V souboru jsme retrospektivně hodnotili primární a sekundární průchodnost stentgraftů. Dalšími sledovanými parametry byla koincidence oboustranné výdutě podkolenní tepny, výdutě abdominální aorty, porušení integrity skeletu stentgraftu, případně výskyt migrace či kolapsu stentgraftu. Výsledky: V souboru byla technická úspěšnost výkonu 100 %. Jednoletá, tříletá a pětiletá primární průchodnost činila 78 %, 68,2 % a 61 %. Jednoletá, tříletá a pětiletá sekundární průchodnost byla 94,8 %, 88,6 % a 80,5 %. Podle Kaplanovy-Maierovy analýzy byly pravděpodobnosti primární průchodnosti v 1, 3 a 5 letech 67,4–88,5 %, 56,0–80,5 %, 46,5–75,5 % a pravděpodobnosti sekundární průchodnosti v 1, 3 a 5 letech 89,1–100 %, 80,0–97,3 %, 67,3–93,8 %. Migrace stentgraftu se vyskytla jedenkrát, kolaps rovněž jednou a porušení integrity skeletu stentgraftu sedmkrát. Koincidenci oboustranného postižení podkolenní tepny výdutí jsme zaznamenali 26krát a současný výskyt výdutě abdominální aorty 16krát. Závěr: Endovaskulární léčba výdutí podkolenní tepny je jednoduchá a bezpečná metoda, která poskytuje přijatelnou dlouhodobou průchodnost.
Objective: The objective of this work is to evaluate the long-term results of endovascular treatment of popliteal artery aneurysms with a stentgraft. Methodology: In the period from June 2011 to December 2023, 66 patients with popliteal artery aneurysm were treated endovascularly at our institution with stentgraft implantation, 60 men and 6 women aged 51 to 90 years, the median age was 70 years. The length of follow- up was 1–128 months, the average follow-up time was 50 months. Patients were regularly observed using doppler imaging, a plain radiograph of the stentgraft and check-ups by a vascular surgeon. Primary and secondary patency of stentgrafts was retrospectively evaluated. Other monitored parameters were the coincidence of bilateral aneurysm of the popliteal artery, aneurysm of the abdominal aorta, integrity failure of the stentgraft skeleton, or the occurrence of migration or collapse of the stentgraft. Results: In our group, the technical success rate was 100%. One-year, three-year, and five- year primary patency rates were 78%, 68.2%, and 61%. Secondary patency rates were 94.8%, 88.6% and 80.5%. According to Kaplan-Maier analysis, the probabilities of primary patency at one, three and five years were 67.4–88.5%, 56.0–80.5%, 46.5–75.5%, and the probabilities of secondary patency at one, three and five years 89.1–100%, 80.0–97.3%, 67.3–93.8%. Stentgraft migration occurred once, collapse also occurred once, and stentgraft integrity failure occurred seven times. The coincidence of bilateral involvement of popliteal artery aneurysm was detected twenty-six times, and the simultaneous occurrence of abdominal aortic aneurysm sixteen times. Conclusion: Endovascular treatment of popliteal artery aneurysm is a simple and safe method that provides acceptable long-term patency.
Cíl. Cílem práce je zhodnotit výskyt pozdních komplikací a reintervencí po endovaskulární léčbě subrenálního aneuryzmatu břišní aorty stentgraftem. Materiál a metoda. Od dubna 1996 do prosince 2011 bylo na našem pracovišti léčeno 270 pacientů s aneuryzmatem břišní aorty implantaci stentgraftu, z toho bylo 233 mužů a 37 žen ve věku od 49 do 91 let. Věkový průměr byl 68,7 let. Nejméně rok po léčbě byli sledováni 204 pacienti, u nich byl hodnocen výskyt pozdních komplikací (ruptura, migrace stentgraftu, endoleak, ischemické komplikace a zánětlivé komplikace) a reintervencí. Výsledky. V souboru 204 nemocných bylo zjištěno 25 pozdních komplikací, tj. 12, 3% (25/204), a bylo provedeno 21 reintervencí, tj. 10,3 % (21/204). Z 25 komplikací byl zjištěn endoleak I. typu 5krát, endoleak II. typu se zvětšeným vakem aneuryzmatu 3krát, endoleak III. typu 4krát, endotension 3krát, migrace stentgraftu 4krát, ischemické komplikace 5krát a infekce lkrát. Endoleaky I. typu a migrace byly řešeny implantaci prodlužujícího segmentu a migrace u jednoho nemocného chirurgickou konverzí. Endoleaky III. typu byly léčeny implantaci stentgraftu a endoleaky II. typu podvazem nebo embolizací zdroje. Endotension byla řešena perkutánní punkcí vaku aneuryzmatu s aspirací jeho obsahu. U trombózy raménka byla provedena lkrát trombektomie, 2krát byl našit femoro-femorální zkřížený bypass, 1krát byla léčba konzervativní a 1krát byla provedena amputace končetiny. Infekce stentgraftu byla řešena chirurgickou konverzí. Závěr. Endovaskulární léčba aneuryzmatu břišní aorty je v našem souboru spojena s výskytem pozdních komplikací a reintervencí v 12,3 %, resp. v 10,3 %, což se shoduje s literárními údaji. Většinu těchto pozdních komplikací lze řešit endovaskulárně.
Aim. To evaluate the incidence of late complications and reinterventions after endovascular treatment of subrenal abdominal aortic aneurysm with stentgraft. Material and method. From April 1996 to December 2011 we treated 270 patients with abdominal aortic aneurysm endovascularly with stentgraft implantation at our department. There were 233 men and 37 women aged from 49 to 91 years. The average age was 68.7 years. 204 patients were followed for at least a year after treatment. In these patients incidence of late complications (rupture, migration, endoleak, ischemic complications and inflammatory complications) and reintervention were evaluated. Results. In a group of 204 patients 25 late complications were found, i.e. 12.3% (25/204) and 21 reinterventions were performed, i.e. 10.3% (21/204). From 25 complications there were endoleak type I 5x, endoleak type II with sac enlargement 3x, endoleak type III 4x, endotension 3x, stentgraft migration 4x, ischemic complications 5x and infection 1x. Type I endoleaks and migrations were treated with cuff implantation and with surgical conversion in 1 patient with migration. Endoleaks III were managed by stentgraft implantation and type II endoleaks with sac enlargement by ligation or embolization of source. Endotension was solved by percutaneous puncture of the aneurysm sac with content aspiration. The stentgraft arm thromboses were managed by thrombectomy 1x, femo-femoral crossover bypass was created 2x, conservative treatment 1x and leg amputation was performed 1x. Stent graft infection was managed by surgical conversion. Conclusion. Endovascular treatment of abdominal aortic aneurysm is associated with the occurrence of late complications and reintervention in 12.3% and 10.3%, which correlates with literature. Most of these late complications can be managed endovascularly.
- Klíčová slova
- stentgraft,
- MeSH
- aneurysma břišní aorty diagnóza komplikace terapie MeSH
- angiografie metody využití MeSH
- endoleak klasifikace komplikace terapie MeSH
- endovaskulární výkony metody využití MeSH
- ischemie klasifikace komplikace terapie MeSH
- kardiovaskulární chirurgické výkony využití MeSH
- katétrové infekce komplikace terapie MeSH
- lidé MeSH
- opakovaná terapie MeSH
- počítačová rentgenová tomografie metody využití MeSH
- pooperační komplikace diagnóza terapie MeSH
- prasklé aneurysma komplikace terapie MeSH
- statistika jako téma MeSH
- stenty škodlivé účinky MeSH
- trombóza klasifikace komplikace terapie MeSH
- výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Řešení disekcí hrudní aorty typu B dle Stanfordské klasifikace a jejich komplikací se v posledním desetiletí stalo doménou intervenční angiologie. Jedná se jak o stabilizaci disekce sestupné hrudní aorty překrytím primární intimální trhliny pomocí implantace stentgraftu, tak i o řešení končetinové či viscerální ischemie pomocí perkutánní transluminální angioplastiky doplněné implantací stentu (stent PTA), vzácněji pak o proděravění (fenestraci) odtržené intimy. V našem sdělení popisujeme vzácnou komplikaci embolie trombotických hmot do tepen levé horní končetiny po implantaci hrudního stentgraftu.
Endovascular treatment of type B aortic dissections and their ischaemic complications became the domain of interventional angiology in the last decade. The aim of this procedure is stabilization of the descending thoracic aorta by stentgraft implantation and overlap of the primary entry tear. Management of visceral and lower leg ischaemic complications is provided by stent angioplasty and rarely by intimal flap fenestration. We present a case report of a rare complication of distal left arm embolisation after stentgraft placement.
- MeSH
- aorta thoracica patologie MeSH
- balónková koronární angioplastika metody přístrojové vybavení MeSH
- cévy - implantace protéz metody škodlivé účinky MeSH
- embolie etiologie terapie MeSH
- horní končetina MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- ruptura aorty diagnóza klasifikace terapie MeSH
- senioři MeSH
- stenty MeSH
- tomografie spirální počítačová MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- přehledy MeSH
Úvod: Popisujeme prípad úspešnej náhrady protézy descendentnej aorty a implantovaného hrudného stentgraftu humánnym aortálnym allograftom. Kazuistika: Jednalo sa o 47 ročného muža, ktorý bol v šestnástich rokoch operovaný pre koarktáciu aorty. Mal vykonaný dakronový bypass z descendentnej aorty nad koarktáciou na infrarenálnu aortu. Po tridsiatich rokoch sa u neho vytvorila pseudoaneuryzma v proximálnej anastomóze, ktorá bola prvotne riešená implantáciou hrudného stentgraftu. Avšak osem mesiacov po implantácii hrudného stentgraftu dochádza k rozvoju infekcie. Vykonali sme explantáciu hrudného stentgraftu a pôvodnej dakronovej protézy. Infikovanú descendentnú aortu sme nahradili in situ čerstvým aortálnym allograftom. Pooperačný priebeh bol bez komplikácií a pacient je aktuálne bez známok sepsy, viscerálnej ischémie alebo klaudikácií. Záver: Metódou voľby liečby infikovaného stentgraftu je jeho odstránenie. Problémom ostáva náhrada infikovanej aorty po explantácii stentgraftu. Extraanatomický bypass "aorta ventrale" už v súčasnosti nie je metódou voľby. Náhrada infikovanej oblasti aortálnym allograftom zostáva jednou z najviac používaných možností. Medzi komplikácie tohto postupu môže byť aneuryzmatická dilatácia náhrady, jej stenóza alebo uzáver. Tieto komplikácie sa vyskytujú do 20 % prípadov. Ďalšou z moderných možností liečby je in situ náhrada xenoperikardiálnym graftom. Operačná mortalita týchto operácii je vysoká, do 30 %. No aj napriek vysokej mortalite týchto operácií je chirurgická liečba nutná, lebo takmer všetci neliečení pacienti umierajú.
Background: We describe a case of successful replacement of an infected thoracic stentgraft and a prosthetic aortic graft with human aortic allograft. Case presentation: The patient was a forty-seven years old male who had an operation for aortic coarctation previously. The procedure was bypass grafting of the descending thoracic aorta from the point of coarctation to infrarenal abdominal aorta. He developed a false aneurysm in the proximal anastomosis of the bypass after thirty years. The false aneurysm was first treated by implanting of thoracic stentgraft. In eight months after implantation signs of an infection of the stentgraft developed. We performed explantation of the entire artificial material, including the thoracic stentgraft and also former prosthetic dacron graft. Infected descending aorta was replaced by in situ aortic allograft. The patient is remaining well with no sign of sepsis, claudication or visceral ischemia at the moment.Conclusion: Explantation of the entire artifi cial material is the treatment of choice in cases of infected stentgrafts. Replacement with aortic allograft is the best described option of the treatment of infected pro-sthetic grafts or stentgrafts in the descending and thoracoabdominal aorta. The complications of allograft replacement can be aneurysmatic dilatation or stenosis and occlusion of the graft. The operative mortality of these operations remains still high, up to 30%. Despite its high mortality surgical treatment of prosthetic graft infection is mandatory because untreated patients almost always die.
Cíl: Endovaskulární léčba aortoiliakálních aneurysmat vyžaduje kotvení stentgraftu do zevní iliakální tepny a tím překrytí odstupu vnitřní iliakální tepny. Nutnost překrýt obě vnitřní iliakální tepny je spojena s vyšším rizikem ischemie tračníku a hýžďových klaudikací. Cílem sdělení je zhodnotit výsledky léčby aortoiliakálních aneurysmat nebo izolovaných aneurysmat pánevních tepen se současnou revaskularizací povodí vnitřní iliakální tepny a srovnat se skupinou nemocných, u kterých revaskularizace provedena nebyla. Metodika: K implantaci iliakálního větveného stentgraftu z důvodu revaskularizace povodí vnitřní iliakální tepny, ať již izolovaně, nebo společně s bifurkačním stentgraftem, bylo indikováno na našem pracovišti v období od března 2010 do ledna 2018 celkem 27 nemocných. Jednalo se o 24 muže a tři ženy ve věku od 54 do 84 let. U 27 nemocných bylo implantováno 28 větvených iliakálních stentgraftů. U 26 nemocných tedy byla revaskularizována pouze jedna vnitřní iliakální tepna, u jednoho nemocného byly revaskularizovány obě vnitřní iliakální tepny. Výsledky: Výkon byl technicky úspěšný u všech nemocných. Perioperační letalita byla v našem souboru 0 % a perioperační morbidita dosáhla 3,7 %. Medián doby sledování nemocných v našem souboru byl 31 měsíců, v rozmezí od 2 do 97 měsíců. Primární průchodnost větví pro vnitřní iliakální tepnu dosáhla v našem souboru 96,42 %. Sekundární endoleak jsme zaznamenali u šesti nemocných (lx endoleak typu 1a, 1x endoleak Ib, 4x endoleak II). U jednoho nemocného jsme zaznamenali zánětlivou komplikaci. Při srovnání ischemických komplikací skupiny nemocných s revaskularizací povodí vnitřní iliakální tepny se skupinou nemocných, u kterých revaskularizace provedena nebyla, se za měsíc po výkonu obě skupiny signifikantně lišily v počtu hýždbvých klaudikací (p = 0,024) a v celkovém počtu ischemických komplikací (p = 0,006). Rok po výkonu se skupiny ve výskytu ischemických komplikací signifikantně nelišily. Závěr: Implantace větvené iliakální komponenty umožňuje efektivní léčbu aortoiliakálních či iliakálních aneurysmat se současnou revaskularizací povodí vnitřní iliakální tepny. Ve srovnání s léčbou aortoiliakálních aneurysmat bez revaskularizace pánevního řečiště takto provedená léčba snižuje výskyt časných ischemických komplikací.
Aim: Endovascular treatment of aortoiliac aneurysms requires anchoring of stent graft into the external iliac artery with covering of internal iliac artery origin. The covering of internal iliac artery of both sides is associated with higher risk of large bowel ischemia and buttock claudication. The aim of article is to evaluate our results of endovascular treatment of aortoiliac aneurysms or isolated iliac aneurysms with revascularization of internal iliac artery territory and to compare results with the group of patients without its revascularization. Methods: From March 2010 to January 2018 27 patients (24 men, 3 women) with median age of 72 years (range 54-84 years) were indicated for the treatment of aortoiliac aneurysms or isolated iliac aneurysms with revascularization of internal iliac artery territory. Twenty eight iliac branched devices were implanted in 27 patients. Internal iliac artery of one side was revascularized in 26 patients, both internal iliac arteries were revascularized in one patient only. Results: Primary technical success was achieved in all patients. Perioperative mortality rate was 0%, perioperative morbidity 3.7%. The median of duration of follow-up was 31 months (range 2-97 months). Primary internal iliac branch patency rate was 96.42%. Secondary endoleak was found at follow-up CT in 6 patients (1 endoleak type la, 1 endoleak type Ib, 4 endoleaks type II). In one patient inflammatory complication was seen. Significantly lower rate of buttock claudications (p = 0.024) and the total number of ischemic complications (p = 0.006) were found one month after procedure in the group of patients with revascularisation of internal iliac artery territory in comparison with the group of patients without revascularization and bilateral internal iliac artery occlusion. No difference of ischemic complications was found between these two groups one year after the procedure. Conclusion: The implantation of abranched iliac component allows effective treatment of aortoiliac or iliac aneurysms with simultaneous revascularization of the internal iliac artery. Compared with treatment of aortoiliac or iliac aneurysms without revascularization of internal iliac artery teritory of both sides the simultaneous revascularization of the internal iliac artery teritory by branched iliac component reduces the incidence of early ischemic complications.
- MeSH
- aneurysma břišní aorty * diagnostické zobrazování chirurgie MeSH
- aneurysma ilické tepny diagnostické zobrazování chirurgie MeSH
- cévní protézy MeSH
- endovaskulární výkony metody přístrojové vybavení statistika a číselné údaje MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- senioři MeSH
- transplantace cév metody přístrojové vybavení statistika a číselné údaje MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH