structure–properties relations
Dotaz
Zobrazit nápovědu
Cíle. Cílem studie bylo ověřit psychometrické charakteristiky české verze Škály sklonu k nudě (Boredom Proneness Scale; BPS). Metoda. Škála byla administrována 661 žákům středních škol ve věku 15 až 24 let (M = 17; SD = 1,36) spolu s dalšími nástroji měřícími příbuzné konstrukty. Statistické analýzy. Veškeré statistické analýzy byly realizovány v prostředí IBM SPSS Statisics (ver. 27) a JASP. Vnitřní konzistence byla ověřována s využitím koeficientů reliability Cronbachovo α a McDonaldovo ω. Byly realizovány konfirmační faktorové analýzy ověřující diskriminační validitu pro existující faktorové modely. Faktorová struktura u daného vzorku byla následně zjišťována metodou PAF s šikmým řešením Promax. Konvergentní validita byla zjišťována s využitím korelační analýzy a pro zhodnocení rozdílů z hlediska pohlaví a studijního průměru bylo použito testů Mann-Whitney a Kruskal-Wallis. Výsledky. Vnitřní konzistence pro celkový skór BPS se ukázala být adekvátní, položková analýza však vyloučila unidimenzionalitu škály. S využitím konfirmačních faktorových analýz byly testovány tři faktorové modely z předchozích výzkumů, avšak žádný z nich nevykázal dostatečnou shodu s daty. Metodou explorační faktorové analýzy bylo u českého vzorku následně identifikováno jako nejvhodnější třífaktorové řešení. Přestože se nepodařilo jeden z faktorů z matematického hlediska obhájit, jeho validita a konceptuální hodnota vzhledem k celkovému konstruktu BPS a dalším proměnným se ukazuje v rámci tohoto výzkumu jako opodstatněná. Výsledky studie naznačují, že faktorové řešení o minimálně třech faktorech přináší detailnější výsledky, pokud jde o vztah BPS k příbuzným onstruktům. Výsledky studie přinášejí doporučení pro další práci na vývoji škály tak, aby byl plně využit její výzkumný i diagnostický potenciál. Omezení studie. S ohledem na nereprezentativnost výzkumného vzorku je pro budoucí výzkum v této oblasti potřebné zahrnutí také dalších populačních souborů.
Objectives. The study is focused on the psychometric properties of the Czech version of the Boredom Proneness Scale (BPS) evaluation. Sample and settings. The scale was completed by 661 secondary school students aged between 15 to 24 (M=17; SD=1,36) together with other measures of related constructs. Statistical analysis. Statistical analyses were realised using the environment of IBM SPSS Statistics (ver. 27) and JASP. Cronbachʼs α and McDonaldʼs ω were used to assess the internal consistency. Confirmatory factor analyses were performed to test the discriminant validity of different existing models. As none of them was a good fit to the present data, exploratory factor analysis using the Principal axis factoring method with promax solution was used to reveal specific factor structure within this sample. Correlation analysis was used for convergent validity estimation. Differences between men and women and with regard to grade point average were assessed using Mann-Whitney and Kruskal-Wallis tests. Results. The internal consistency of the BPS total score was adequate, but the item analysis did not confirm the scale to be unidimensional within this sample. Three-factor models derived from previous research studies were tested using the CFAs, but none of them was a reasonable fit to the data. Based on the results of EFA, a three-factor solution appeared to be the best fit to the sample. Despite the fact that one of the revealed factors could not have been fully mathematically supported, its validity and conceptual value within the BPS construct and with regard to other measured variables is further corroborated in this study. The study results indicate that the three-factor solution brings at least more subtle findings with regard to the relationship between the BPS and related constructs. Directions for further scale development and improvement are outlined in order to maximalize the research and diagnostic potential of the scale. Limitations: The major study limitation is related to the low representativeness of the research sample. Therefore, further research with different population samples is needed. Cíle. Cílem studie bylo ověřit psychometrické charakteristiky české verze Škály sklonu k nudě (Boredom Proneness Scale; BPS). Metoda. Škála byla administrována 661 žákům středních škol ve věku 15 až 24 let (M = 17; SD = 1,36) spolu s dalšími nástroji měřícími příbuzné konstrukty. Statistické analýzy. Veškeré statistické analýzy byly realizovány v prostředí IBM SPSS Statistics (ver. 27) a JASP. Vnitřní konzistence byla ověřována s využitím koeficientů reliability Cronbachovo α a McDonaldovo ω. Byly realizovány konfirmační faktorové analýzy ověřující diskriminační validitu pro existující faktorové modely. Faktorová struktura u daného vzorku byla následně zjišťována metodou PAF s šikmým řešením Promax. Konvergentní validita byla zjišťována s využitím korelační analýzy a pro zhodnocení rozdílů z hlediska pohlaví a studijního průměru bylo použito testů Mann-Whitney a Kruskal-Wallis. Výsledky. Vnitřní konzistence pro celkový skór BPS se ukázala být adekvátní, položková analýza však vyloučila unidimenzionalitu škály. S využitím konfirmačních faktorových analýz byly testovány tři faktorové modely z předchozích výzkumů, avšak žádný z nich nevykázal dostatečnou shodu s daty. Metodou explorační faktorové analýzy bylo u českého vzorku následně identifikováno jako nejvhodnější třífaktorové řešení. Přestože se nepodařilo jeden z faktorů z matematického hlediska obhájit, jeho validita a konceptuální hodnota vzhledem k celkovému konstruktu BPS a dalším proměnným se ukazuje v rámci tohoto výzkumu jako opodstatněná. Výsledky studie naznačují, že faktorové řešení o minimálně třech faktorech přináší detailnější výsledky, pokud jde o vztah BPS k příbuzným konstruktům. Výsledky studie přinášejí doporučení pro další práci na vývoji škály tak, aby byl plně využit její výzkumný i diagnostický potenciál. Omezení studie. S ohledem na nereprezentativnost výzkumného vzorku je pro budoucí výzkum v této oblasti potřebné zahrnutí také dalších populačních souborů.
V rámci systematického studia derivátů kyseliny fenylkarbamové s účinkem lokálně anestetickýmbyla připravena série 1-metyl-2-piperidinoetylesterů kyselin 2-, 3- a 4-alkoxy (metoxy až decyloxy)fenylkarbamových a nesubstituovaný derivát, tedy 1-metyl-2-piperidinoetylester kyseliny fenylkar-bamové. U připravené série látek se studoval vzájemný vztah povrchové lokálně anestetické aktivitya některých fyzikálních a fyzikálně-chemických parametrů (g, pKa, pH zákalu, log P, p, RMr, log k’)a kvantifikoval se metodou analýzy QSAR. Do korelace byly vzaty i sterické konstanty L a B4,molární refrakce (MR), valenční indexy molekulové konektivity ( 1 c v ), počet uhlíků alkoxysubstitu-enta (Cx) a molekulová hmotnost (Mr). Studiem se zjistilo, že lineární vztah je mezi počtem uhlíkůalkoxysubstituenta (Cx), tabelovanými nebo vypočítanými hodnotami (Mr, L, B4, MR, 1 c v ) a experi-mentálně získanými fyzikálně-chemickými parametry (RMr, log P, p, log k’, pH zákalu, pKa).
Within the framework of a systematic study of phenylcarbamic acid derivatives with local anaes-thetic effects, a series of 1-methyl-2-piperidinoethylesters of 2-, 3- and 4-alkoxy(methoxy to decylo-xy)phenylcarbamic acids and an unsubstituted derivative, i.e. 1-methyl-2-piperidinoethylester ofphenylcarbamic acid, were prepared. In the prepared series of compounds, the mutual relationshipof the surface local anaesthetic activity and some physical and physico-chemical parameters (g, pKa,pH of turbidity, log P, p, RMr, log k’) was studied and quantified by the method of QSAR analysis.The steric constants L and B4, molar refraction (MR), valence indices of molecular connectivity ( 1 c v ),the number of carbons of the alkoxysubstituent (Cx) and molecular mass (Mr) were also correlated.The study has revealed that there exists a linear relation between the number of the carbons of thealkoxysubstituent (Cx), tabulated or calculated values (Mr, L, B4, MR, 1 c v ) and experimentallyobtained physico-chemical parameters (RMr, log P, p, log k’, pH of turbidity, pKa).
Cieľom výskumu bolo adaptovať zahraničný sebavýpoveďový dotazník Five-Facet Mindfulness Questionnaure (FFMQ) v slovenských podmienkach, overiť jeho psychometrické vlastnosti a autormi navrhovanú 5-faktorovú štruktúru. FFMQ je určený na meranie konštruktu všímavosť a jej piatich autormi identifikovaných aspektov (pozorovanie vlastných zážitkov, popisovanie vlastných zážitkov, konanie na základe uvedomovania, nehodnotenie vlastných zážitkov, nereagovanie na vlastné zážitky). Po zabezpečení spätného prekladu FFMQ realizovaného v spolupráci s jeho autorkou, sme na súbore 282 VŠ študentiek testovali jeho reliabilitu a konštruktovú validitu prostredníctvom nástrojov určených na meranie vnímanej emočnej inteligencie, úzkostlivosti, alexitýmie a ťažkostí s reguláciou emócií. Následne sme uskutočnili exploračnú faktorovú analýzu (EFA) položiek dotazníka. Ukázalo, že škála FFMQ predstavuje reliabilný a validný merací nástroj. Výsledky EFA potvrdili existenciu piatich faktorov v štruktúre slovenskej verzie FFMQ.
Problem: The aim of the present study was to adapt the English self-report questionnaire Five-Facet Mindfulness Questionnaure (FFMQ - Baer et al., 2006) to Slovak conditions as well as to evaluate its psychometric properties and to investigate its 5-factor structure reported by the authors. FFMQ is used to measure the construct of mindfulness and its 5 facets identified by the authors (i.e. observing inner experience, describing inner experience, acting with awareness, non-judging of inner experience, and non-reactivity to inner experience). Methods: After having done a back-translation in cooperation with the author of FFMQ, we evaluated its reliability and construct validity within the sample of 282 university female students and via the instruments used to measure perceived emotional intelligence (TMMS; Trait Meta-Mood Scale - Salovey et al., 1995), trait anxiety (STAI X-2; Stait-Trait Anxiety Inventory - Spielberger, Gorsuch, Lushene, 1970), alexithymia (TAS-20; Toronto Alexithymia Scale - Taylor, Bagby, Parker, 1992) and difficulties in emotion regulation (DERS; Difficulties in Emotion Regulation Scale - Gratz, Roemer, 2012). Statistical analysis: The structure of FFMQ questionnaire was examined via exploratory factor analysis (principal component, rotation oblimin). Pearson correlation analyses were conducted to test relationships between FFMQ scale and instruments used to measure related constructs. Cronbach coefficients alpha were calculated to assess internal consistency aspect of reliability of FFMQ scale and its subscales. Results: It has been shown, that FFMQ represents a reliable and valid instrument. The results of EFA indicated that there are five factors in the structure of the Slovak version of FFMQ. Study limitation: (a) measurement of mindfulness is self-reported; (b) the findings are limited to a sample of university female students.
- MeSH
- dospělí MeSH
- faktorová analýza statistická MeSH
- lidé MeSH
- osobnostní dotazník * statistika a číselné údaje MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- psychometrie * metody MeSH
- reprodukovatelnost výsledků MeSH
- všímavost * klasifikace MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- validační studie MeSH
Cíle . Cílem studie bylo posoudit psychometrické vlastnosti české adaptace Škály hodnocení struktury humoru (HSAS), která měří ocenění dvou strukturálních dimenzí humoru: inkongruence-vyřešení (INC-RES) a nesmyslnost (NON). Hodnocení struktury humoru bylo srovnáváno mezi českým a makedonským vzorkem a dále byla testována invariance měření. Účastníci a prostředí. Byly realizovány dvě online studie. První návrh české verze HSAS-CZ vytvořený s pomocí zpětného překladu byl administrován 145 účastníkům z České republiky. Ve druhé studii vyplnilo HSAS-CZ 346 subjektů z ČR spolu se Škálou potřeby kognitivního uzavření k posouzení konstruktové validity. A dále 562 respondentů z Makedonie, kterým byla administrována pouze původní verze HSAS. Výsledky . Analýza hlavních komponent nalez - la dvoufaktorové řešení, které vysvětlovalo 60,8 % rozptylu položkových skórů a poskytovalo uspokojivé faktorové zátěže. Druhá studie tuto faktorovou strukturu potvrdila. Výsledky konfirmační faktorové analýzy ukázaly, že dvoufaktorový model má přijatelnou shodu s daty (RMSEA = 0,053 [0,034, 0,072], CFI = 0,986, TLI = 0,981). Standardizované faktorové zátěže byly vysoké pro dimenzi INC-RES (λ = 0,62 až 0,79) i pro NON humor (λ = 0,57 až 0,80). Přítomnost konstruktové validity naznačuje fakt, že škály HSAS-CZ byly teoreticky spojeny s potřebou kognitivního uzavření. Vtipy byly shledány vtipnějšími u makedonského vzorku ve srovnání s českým o třetinu až polovinu směrodatné odchylky. Při analýze národnostních skupin byla nalezena přijatelná shoda u modelu striktní invariance měření, při srovnání s modely s méně restrikcemi je nicméně rozdíl v nábojích i reziduálních rozptylech statisticky významný. Omezení . Hlavním omezením studie je použití nepravděpodobnostních metod sběru dat.
Objectives. The aim of the study was to assess the psychometric properties of a Czech adaptation of the Humor Structure Appreciation Scale (HSAS) which measures appreciation of two structural dimensions of humor: incongruity-resolution (INC-RES), and nonsense (NON). Differences in humor structure appreciation were investigated between a Czech and a Macedonian sample, and measurement invariance was tested. Participants and setting. Two online studies were conducted. After a back-translation of the scale, the first proposal of the Czech version of the HSAS was given to 145 participants from the Czech Republic. In the second study, the HSAS-CZ was completed by a Czech sample of 346 subjects. A measure of the need for closure was also completed to assess construct validity. The Macedonian sample comprised of 562 subjects filled in only the original version of the HSAS. Results. Principal component analysis showed that the sum of variance explained by the two dimensions was 60.8%, and the factor loadings were satisfactory. The second study confirmed the factor structure of the scale. The results of the Confirmatory factor analyses showed that the two-factor model had an acceptable fit (RMSEA = .053 [.034, .072], CFI = .986, TLI = .981). The standardized factor loadings were high for INC-RES (λ = .62 to .79), as well as for NON humor (λ = .57 to 80). Initial construct validity was obtained. The HSAS-CZ scales were theoretically related to the need for closure. The jokes were found funnier by the Macedonian sample in comparison to the Czech by one third to one half standard deviation. Finally, a strict measurement invariance model comparing the Czech and Macedonian versions of the test showed an acceptable fit. However, significant differences were found in factor loadings as well as in residual variances.
The study compared the physico-chemical and biological properties of a water-soluble star-like polymer nanomedicine with three micellar nanomedicines formed by self-assembly of amphiphilic copolymers differing in their hydrophobic part (statistical, block and thermosensitive block copolymers). All nanomedicines showed a pH-responsive release of the drug, independent on polymer structure. Significant penetration of all polymer nanomedicines into tumor cells in vitro was demonstrated, where the most pronounced effect was observed for statistical- or diblock copolymer-based micellar systems. Tumor accumulation in vivo was dependent on the stability of the nanomedicines in solution, being the highest for the star-like system, followed by the most stable micellar nanomedicines. The star-like polymer nanomedicine showed a superior therapeutic effect. Since the micellar systems exhibited slightly lower systemic toxicity, they may exhibit the same efficacy as the star-like soluble system when administered at equitoxic doses. In conclusion, treatment efficacy of studied nanomedicines was directly controlled by the drug pharmacokinetics, namely by their ability to circulate in the bloodstream for the time needed for effective accumulation in the tumor due to the enhanced permeability and retention (EPR) effect. Easy and scalable synthesis together with the direct reconstitution possibility for nanomedicine application made these nanomedicines excellent candidates for further clinical evaluation.
Interactions between C-type lectin-like NK cell receptors and their protein ligands form one of the key recognition mechanisms of the innate immune system that is involved in the elimination of cells that have been malignantly transformed, virally infected, or stressed by chemotherapy or other factors. We determined an x-ray structure for the extracellular domain of mouse C-type lectin related (Clr) protein g, a ligand for the activation receptor NKR-P1F. Clr-g forms dimers in the crystal structure resembling those of human CD69. This newly reported structure, together with the previously determined structure of mouse receptor NKR-P1A, allowed the modeling and calculations of electrostatic profiles for other closely related receptors and ligands. Despite the high similarity among Clr-g, Clr-b, and human CD69, these molecules have fundamentally different electrostatics, with distinct polarization of Clr-g. The electrostatic profile of NKR-P1F is complementary to that of Clr-g, which suggests a plausible interaction mechanism based on contacts between surface sites of opposite potential.
- MeSH
- CD antigeny chemie imunologie MeSH
- diferenciační antigeny T-lymfocytů chemie imunologie MeSH
- krystalografie rentgenová MeSH
- lektiny typu C chemie imunologie MeSH
- lidé MeSH
- ligandy MeSH
- membránové proteiny chemie imunologie MeSH
- myši MeSH
- receptory imunologické chemie imunologie MeSH
- statická elektřina MeSH
- strukturní homologie proteinů MeSH
- terciární struktura proteinů MeSH
- zvířata MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- myši MeSH
- zvířata MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
Quantitative structure–activity relationship (QSAR) modelling is one of the most popular techniques of virtual screening used to predict the activity of a compound toward a biological target. While QSAR classification models are able to predict whether a compound is active or inactive (class) toward a target, regression models try to predict its exact activity value. To find the relationship between the structure and activity of a compound, common machine learning methods are employed (e.g., Support Vector Machines, Random Forest, Neural Networks etc.) together with diverse types of compound descriptors (e.g., physico-chemical properties, structural keys, binary fingerprints etc.). QSAR models are generally very fast and, when a correct approach to their validation and applicability domain setting is used, also reliable. They became a common part of computational drug design workflows employed to detect new drug candidates, elucidate their side/adverse effects or assess their potential toxicity risks.
