V kazuistice informujeme o provedení první endoskopické resekce subepiteliálního tumoru jícnu vycházejícího z m. propria v ČR za využití sumukózní techniky tunelizace. Po provedení podpichu a incize se vytvořil submukózní tunel až k lézi, která se posléze disekovala za pomoci disekčních nožů. Nádor byl extrahován kličkou a histologicky byl prokázán GIST.

In this case report, we describe the first submucosal endoscopic tunneling resection of a subepithelial tumor of the esophagus in the Czech Republic. After submucosal injection and mucosal incision, we performed a submucosal tunnel towards the lesion and then removed the lesion by using special dissection knifes. After resection, the tumor was taken out with a snare. Histopathology showed GIST.

• MeSH
• biopsie tenkou jehlou pod endosonografickou kontrolou MeSH
• endoskopické operace přirozenými otvory * metody   MeSH
• ezofágoskopie * metody   MeSH
• gastrointestinální stromální tumory chirurgie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nádory jícnu * diagnóza   chirurgie   patologie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• žaludeční sliznice chirurgie   patologie   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Endoskopická submukózní disekce (ESD) je náročná terapeutická metoda používaná k odstranění časných neoplazií trávicí trubice. Kompletní cirkulární endoskopická submukózní disekce v jícnu je zatížena značným výskytem pooperačních striktur. Těmto strikturám by mohl zabránit metalický stent s biomateriálem. Metoda: Pilotní projekt byl proveden na sedmi dospělých miniaturních prasatech z chovu Akademie věd ČR v Liběchově. Byl použit jednokanálový endoskop. Po vytyčení okrajů a submukózním podpichu jsme provedli dolní cirkulární slizniční řez a poté 4–6 cm nad ním identicky orální cirkulární řez. Vytvořili jsme tři submukózní tunely v aborálním směru pomocí podpichů a disekce. Po dokončení ESD jsme sliznici vytáhli navenek a resekční plochu jsme přepažili jícnovými stenty (6× nepotaženým a 1× potaženým). V pěti případech jsme nepotažené stenty povlékli biologickým materiálem (Xe-Derma?). Ve třech případech jsme stent připevnili ke stěně jícnu pomocí endoklipů. Po týdnu jsme provedli kontrolní endoskopii a následně pitvu a histologický rozbor resekční plochy. Výsledky: Všechny výkony byly dokončeny úspěšně bez závažných komplikací. Kontrolní endoskopie ukázaly, že biomateriál se stentem chrání resekční plochu (tj. bez zánětu, bez vředů či dezintegrace tkání). Ani v jednom případě však nebyl optimálně umístěn, a to i přesto, že stent byl ukotven a rozvinut vždy správně přes defekt. Ve dvou případech biomateriál sklouzl ze stentu a obnažená síť stentu vyvolala zánět s fibrotickou stenózou jícnu. U zvířat bez protekce biomateriálem jsme při pitvě našli 1× hnisavou mediastinitidu a 1× paraezofageální absces. Stent byl při kontrolní endoskopii po týdnu v 71 % (5/7) dislokován v žaludku. Histologický rozbor ukázal, že po kontaktu s biomateriálem dochází v resekční ploše k uspořádané reepitelizaci již po týdnu od aplikace. Hlubší vrstvy byly bez známek zánětu, bez dysplazií a bez granulomů z cizích buněk. Závěr: Biomateriál (Xe-Derma?) může být vhodným biologickým krytem resekční plochy po cirkulární ESD jícnu s možným vlivem na reepitelizaci a hypoteticky může chránit před vznikem striktur. Migrace stentu krytého biomateriálem není dosud vyřešena.

Endoscopic submucosal dissection (ESD) is a challenging therapeutic method used to remove early neoplasms of the digestive tract. Complete circular ESD in the oesophagus is complicated by an extensive occurrence of postoperative strictures. Such strictures could be prevented using a metallic stent using biomaterial. Method: The pilot project was carried out over 12 months, using seven adult miniature pigs (bred in the laboratories of the Czech Academy of Science in Libechov). We used a single-channel endoscope. After tracing the edges and performing submucosal under-puncturing, we made a distal circular incision of the mucosa and then an identical oral circular incision 4–6 cm above it. We created three submucosal tunnels in the caudal direction using punctures and dissection. After completing the circular ESD, we pulled the mucosa outwards and the resection area was covered with oesophageal stents (six uncoated and one coated). Five primarily uncoated stents were coated with biodegradable material (Xe-Derma?). Three stents were attached to the wall of the oesophagus using endoscopic hemoclips. One week after the procedure, we conducted a control endoscopy followed by autopsy and histological analysis of the resection area. Results: All procedures were successfully completed without any major complications. Control endoscopy showed that the stents using biomaterial provide excellent protection to the resection area (i.e. no inflammation, no ulcer or tissue disintegration). Unfortunately, the biomaterial was not positioned optimally in any of the cases, even though the stent had always been deployed and anchored over the resection correctly. In two cases, the biomaterial slid from the stent and the bare-metal stent caused inflammation with fibrotic stenosis of the oesophagus. In animals where no biomaterial was used, the autopsy revealed 1× purulent mediastinitis and 1× para-oesophageal abscess. After one week the stent had migrated into the stomach in 71% (5/7) of the animals. Histological analysis of the resection area covered with biomaterial showed multi-layered re-epithelialization one week after the procedure. Deeper layers showed no signs of inflammation, without dysplasia, or granulomas from foreign cells. Conclusion: Biomaterial (Xe-Derma?) could be a suitable biological covering of the resection area after circular ESD with a positive effect on re-epithelialization and could hypothetically prevent stenosis. Migration of the stent covered with biomaterial has not yet been resolved. Key words: circular endoscopic submucosal dissection – complication – oesophageal strictures – submucosal tunnel The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE „uniform requirements“ for biomedical papers. Submitted: 4. 9. 2015 Accepted: 22. 9. 2015

• Klíčová slova
• cirkulární endoskopická submukózní disekce, submukózní tunel,
• MeSH
• bezpečnost vybavení MeSH
• biokompatibilní potahované materiály MeSH
• ezofágoskopie * škodlivé účinky   MeSH
• ezofágus chirurgie   patologie   MeSH
• hojení ran MeSH
• migrace cizích těles MeSH
• miniaturní prasata MeSH
• miniinvazivní chirurgické výkony škodlivé účinky   MeSH
• modely nemocí na zvířatech MeSH
• pilotní projekty MeSH
• pooperační komplikace MeSH
• selhání protézy MeSH
• sliznice chirurgie   MeSH
• stenóza jícnu * prevence a kontrola   MeSH
• stenty * škodlivé účinky   MeSH
• zánět komplikace   MeSH
• zvířata MeSH
• Check Tag
• zvířata MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

V současné době existují tri hlavní druhy chirurgických přístupů do sfenoidální dutiny. Prvním a nejklasičtějším pristupem je sublabiální incize se submukózní resekci podél nosního septa. Je zvláště výhodná pro pacienty s malými nosními aperturami, u pediatrické populace nebo u velkých tumorů s extenzí laterálně do kavernózních splavů či do klivu. Druhým přístupem je technika transnazálního submukózního tunelu. I když dnes zřejmě patří k nejužívanějším, poskytuje nejužší operační prostor. Třetí technikou je primy transnazální pristúp do sfenoidální dutiny. Tato technika nejvíce šetri normální tkáně v cestě operačního pristupů a je časově nejméně náročná. V období 20 měsíců jsme provedli 81 mikrochirurgických operací transsfenoidálním přístupem u 44 žen a 37 mužů. Nejčastější indikací k výkonu byla ve 42 pri'padech porucha perimetru zorného pole a u 24 pacientů hormonální dysbalance. Sublabiální submukózní přístup do sfenoidální dutiny byl použit u 69 operací, technika transnazálního submukózního tunelu byla užita u 10 pacientů, dvakrát byl prostor tureckého sedla dosažen přímým transnazálním přístupem. Krátkodobé ani dlouhodobé komplikace dané různými variantami operačních přístupu jsme nezaznamenali.

Currently there are three major surgical approaches into the sphenoid sinus during transsphenoidal microsurgery. The first approach is the sublabial incision with submucous resection along the nasal septum. It is particularly advantageous in patients with small nasal apertures, in pediatric patients, and for large tumors extending into the cavernous sinuses or into the clivus. The second approach, the transnasal submucous tunnel. is presently the most frequent technique used, although it provides the narrowest operation field. The third technique is the direct transnasal approach. This method is less destructive to structures in the nasal cavity and less time-consuming. In the period of 20 months the authors performed 81 transsphenoidal microsurgical operations in 44 women and 37 men. Visual field defect was the most frequent indication for surgery in 42 cases, followed by hormonal abnormality in 24 patients. The sublabial approach was used in 69 cases, the technique of transnasal submucous tunnel in 10 patients, and the direct transnasal approach in 2 cases. The authors encountered no short-term or long-term complications related to various surgical approaches to the sphenoid sinus

• MeSH
• dospělí MeSH
• hypofýza anatomie a histologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• miniinvazivní chirurgické výkony metody   MeSH
• nádory hypofýzy chirurgie   klasifikace   MeSH
• neurochirurgické výkony metody   MeSH
• sella turcica MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Cílem práce je seznámit s výhodami a nevýhodami operačního řešení hypertrofie dolní skořepy pomocí mikrodebridoru. Po injekční infiltraci dolní skořepy anestetikem s adrenalinem je nůž mikrodebridoru zaveden ze vpichu na předním okraji dolní skořepy pod sliznici. Tlakem na nůž, který působí jako raspatorium, je vytvořen submukózní tunel na mediální straně kostěného podkladu skořepy. Redukce podslizničních tkání je prováděna pomocí 2,9 mm mikrodebridoru firmy Medtronic Xomed v oscilačním modu při 3000 otáčkách pod kontrolou endoskopu do dosažení adekvátní velikosti skořepy. Operace je ukončena tamponádou nosní dutiny . Shaverová parciální turbinektomie byla provedena u 50 pacientů. U všech pacientů byla subjektivně hodnocena nosní průchodnost v odstupu nejméně šesti měsíců jako výborná. Nebyl pozorován výskyt krust, atrofické rinitidy, 1krát byla přítomna synechie mezi septem a dolní skořepou. Podslizniční shaverová parciální turbinektomie je bezpečná metoda sloužící k redukci objemu dolní skořepy s přijatelnou morbiditou u pacientů s nosní obstrukcí. Zachování sliznice vede k rychlému hojení a snížení rizika tvorby krust, event. obnažení kosti. Splňuje podmínky funkčního přístupu k řešení onemocnění dolní skořepy.

The aim of the work was to inform about advantages and disadvantages of surgical treatment of lower concha by means of microdebrider. The injection infiltration of lower concha by an anesthetic with adrenalin the microdebrider knife is inserted from the injection site at the anterior margin of lower concha under the mucous membrane. By pressing the knife, which acts as a raspatorium, a submucous tunnel is formed at the medial side of the bone basis of the concha. Te submucous tissues are reduced by means of a 2.9 mm microdebrider produced by Medtronic Xomed in the oscillation mode at 3.000 revolutions under the control of the endoscope until an adequate size of the concha is reached. The operation is finished by tamponade of nasal cavity. The shaver partial turbinectomy was performed in 50 patients. The subjective evaluation of nasal patency was assessed as excellent in all patients within a time lapse of at least six months. Crustae or atrophic rhinitis were not observed, synechia between the septum and lower concha was present in one case. The submucous shaver partial turbinectomy is a safe method serving for reducing the volume of lower concha with an acceptable morbidity in patients suffering from nasal obstruction. Preservation of mucosa results in a rapid healing and decreased risk of crust formation or denudation of the bone. It fulfills the conditions of functional approach to treatment of lower concha diseases.

• MeSH
• debridement metody   využití   MeSH
• lidé MeSH
• nosní obstrukce chirurgie   MeSH
• nosní skořepy chirurgie   patologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH