systém financování Dotaz Zobrazit nápovědu

Health System Financing and Organization in Moldova Moldova is one of the poorest countries in Europe. In the paper, main principles of health system in Moldova, financing, reimbursement and organization are described. The main source of health financing in Moldova is public health insurance. However, the part of population is not fully insured by public system. There are large differences in access to services between urban and rural areas.

Článek

Dlouhodobá péče v zemích OECD. I. část, Vymezení a financování dlouhodobé péče
[Long-term care in the OECD countries. Part I, Definition and financing of long-term care]

Analýza se zaměřuje na financování a dostupnost pracovníků dlouhodobé péče. ...

Revizní a posudkové lékařství. 2013 ; 16 (2) : 56-61.

ISSN 1214-3170
Medvik
Zdroj

V roce 2011 Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zveřejnila analýzu systémů dlouhodobé péče s názvem „Help Wanted? Providing and Paying for Long-Term Care“. Analýza se zaměřuje na financování a dostupnost pracovníků dlouhodobé péče. Tento článek přináší vybrané informace z této publikace a dalších zdrojů. V publikaci jsou použita data z databází „OECD Health Data“ a „System of Health Accounts“ a dalších zdrojů. Informace a údaje pro uvedenou analýzu včetně informací o legislativě, systému financování a záměrech a prioritách v této oblasti, byly členskými zeměmi poskytnuty „ad hoc“ prostřednictvím rozsáhlého dotazníku OECD. „Systémy dlouhodobé péče“ se v jednotlivých zemích v důsledku odlišného historického vývoje systémů zdravotnictví a sociálních služeb velmi liší, stejně jako vymezení zdravotní a sociální složky dlouhodobé péče a hranice mezi nimi, což snižuje srovnatelnost údajů o dlouhodobé péči. Jednotlivé země OECD často k jednotlivým otázkám a oblastem poskytly neúplné údaje, například jen za ústavní nebo domácí část dlouhodobé péče nebo za zdravotní nebo sociální část systému, respektive poskytly údaje za odlišná období. Zavádění společných ukazatelů a metodiky v této různorodé a rychle se měnící oblasti přirozeně naráží na obtíže a omezení. Prezentované výstupy by proto měly sloužit pro základní orientaci a srovnání mezi zeměmi či skupinami zemí OECD.

The publication is based on data from “OECD Health Data” and “System of Health Accounts” databases and other sources. Information and data for the analysis, including on legislation and system of financing of long-term care, and priorities in this area, were provided by member states “ad hoc” through an extensive OECD questionnaire. “Systems of long-term care” as well as the definition and the boundaries between health and social components of long-term care are very diverse across OECD countries due to the differences in historical development of their health and social systems. This fact reduces the comparability of data on long-term care. Many OECD countries often provided incomplete information on some aspects of long-term, for example, only on institutional or home care component of long-term, for health or social part of the system. Data were often available also for different periods. The effort to apply common indicators and methodologies across countries in this diverse and rapidly changing field is naturally fraught with difficulties and limitations. Presented data and information should therefore serve for the basic orientation and comparisons between countries or groups of OECD countries.

Klíčová slova
financování dlouhodobé péče,
MeSH
celosvětové zdraví MeSH
dlouhodobá péče * ekonomika klasifikace statistika a číselné údaje MeSH
lidé MeSH
naděje dožití MeSH
senioři nad 80 let * statistika a číselné údaje MeSH
senioři statistika a číselné údaje MeSH
tabulky života MeSH
výdaje na zdravotnictví * statistika a číselné údaje MeSH
Check Tag
lidé MeSH
senioři nad 80 let * statistika a číselné údaje MeSH
senioři statistika a číselné údaje MeSH
Publikační typ
přehledy MeSH

Článek

Systém financování FN Brno

Koška, Petr, 1970-
Autor Autorita

Nemocniční listy. 2002 ; Roč. 3 (č. 2) : s. 7-8.

ISSN 1802-0224
Medvik
Zdroj

Článek online

Inefficiency of the Hungarian sport financing system [Neefektivnost systému financování sportu v Maďarsku]

Náš výzkum posuzuje a analyzuje roli, postavení a pozici vládnoucích orgánů systému elitního sportu v ...

Studia Sportiva. 2015 ; 9 (1) : 163-171.

ISSN 1802-7679
Medvik
Zdroj

Na letních olympijských hrách má Maďarsko dlouhou úspěšnou historii, třebaže výkony jeho komercializovaných globálních týmových sportů v posledních desetiletích podstatně klesají. Přes silnou politickou a společenskou dobrou vůli poslat do hry úspěšné profesionální sportovní týmy se trend nemění. Tato studie usiluje o popis vlivu vládních dotací na profesionální sportovní výkony a má za cíl pochopit, proč se mezi úspěšnými elitními sporty a populárními, „atraktivními“ týmovými sporty neplnícími očekávání (fotbal, basketbal, lední hokej, házená, vodní pólo) v Maďarsku rozevřela velká propast. Tento paradox je důležité náležitě chápat jako pojem, abychom lépe porozuměli konkrétním mechanismům rozhodování a změn ve sportovní strategii. Náš výzkum posuzuje a analyzuje roli, postavení a pozici vládnoucích orgánů systému elitního sportu v Maďarsku od strukturálních reforem roku 2010. S podporou maďarského olympijského výboru byl proveden nefinanční audit, jenž podrobil rozboru šestnáct upřednostňovaných národních sportovních svazů, a to pomocí rozhovorů s čelnými představiteli federací a vyplnění dotazníku odborníky svazů.

Hungary has a long successful history in the Summer Olympics, although the performance of its commercialized global team sports has been decreasing radically in the past decades. Despite the strong political and social willingness to field successful professional sports teams, the trend has not changed. This study attempts to describe the effect of governmental subsidization on professional sport's performance with the aim of understanding why a huge gap has emerged between successful elite sports and the popular but underperforming ‘spectacular' teamsports (football, basketball, ice-hockey, handball, water polo) in Hungary. It is important to conceptualize this paradox properly in order to better understand the particular mechanisms of decision-making and changes in sport policies. Our research reviews and analyses the role, status and position of the governing bodies of the Hungarian elite sport system since the structural reforms of 2010. A non-financial audit were conducted with the support of the Hungarian Olympic Committee in which the sixteen prioritized national sports federations were analysed, by interviews with leaders of the federations and filling out a questionnaire by experts of the associations.