trigger point Dotaz Zobrazit nápovědu
V práci autor poukazuje na význam trigger pointu v akromiální porci deltového svalu pro kliniku a terapii funkčních poruch ramenního kloubu. V klinickém obraze se u velké většiny dysfunkcí ramenního kloubu nachází ventrokraniální dislokace hlavice humeru v glenohumerálním kloubu. Pro vznik tohoto decentrovaného postavení a rozvoj následné dysfunkce v ramenním kloubu i celém ramenním pletenci má velký význam deltový sval a zvláště pak přítomnost trigger pointu v jeho akromiální porci. Odstranění tohoto trigger pointu se jeví jako klíčové pro následnou úspěšnou kinezioterapii.
The author draws attention to the importance of acromial part of deltoid muscle for the clinic and therapy of functional disorders of shoulder joint. The clinical picture of most dysfunctions of shoulder joint includes ventrocranial dislocation of humeral head in glenohumeral joint. Deltoid muscle and especially the present trigger point in its acromial portion play a very significant role in the formation of this decentered position and development of subsequent dysfunction in shoulder joint and the whole shoulder articulation. A removal of this trigger point plays a pivotal role in successful subsequent kinesiotherapy.
3. vydání 208 stran : ilustrace (některé barevné) ; 23 cm
Příručka, která se zaměřuje na fyzioterapii bolesti svalů pomocí manipulace a odstranění spoušťových bodů. Určeno široké veřejnosti.
Teorie spoušťových bodů (trigger points) je běžně používána v rehabilitační medicíně. Setkáváme se s ní v knihách od prof. Lewita (Lewit, 1986) nebo Jandy, ale doposud nebyla popsána etiologie jejich vzniku a nebylo vysvětleno, jakou strukturu takový spoušťový bod z hlediska histologického a anatomického představuje. Dále jsou známa místa, kde spoušťové body leží, ale není popsáno, z jakého důvodu vytvořily, a hlavně jak. Nedostatek informací k této problematice mě proto přiměl k jejímu hlubšímu studiu a rešeršní práci tak, abych nalezl odpovědi na následující otázky, jejichž zodpovězení je zároveň hlavním cílem tohoto článku: 1. Existují spoušťové body, nebo je to jenom fiktivní pojem? 2. Je vůbec nutné se touto problematikou dále zabývat? 3. Jaká je etiologie vzniku spoušťových bodů? 4. Jaký vliv má spoušťový bod na lidský organismus? Z hlediska metodologie představuje tato práce především hlubší rešeršní studii, která je zaměřená jak na české, tak na zahraniční autory, a jejím výsledkem by pak mělo být nalezení odpovědí na výše položené otázky. Je zajímavé, že není snadné nalézt mnoho odborných článků, které by vysvětlovaly a popisovaly vznik spoušťových bodů. Velké množství literatury je věnováno pouze lokalizaci spoušťových bodů, ne jejich vzniku. Výsledek rešeršní studie je podán v následujícím textu, kde jsou zodpovězeny předložené otázky a je zde snaha podat ucelené informace o posledních poznatcích při studiu spoušťových bodů. Obsah práce můžeme rozdělit na dvě části: na část teoretickou, která je věnována etiopatogenezi vzniku spoušťových bodů, a část praktickou, kde je uveden souhrnný popis využití teoretických poznatků v praxi.
The theory of trigger points is commonly used in rehabilitation medicine. We can meet it in books by prof. Lewit (1) or Janda, but its aetiology has not yet been described and it was not explained, what is the structure of a trigger point in terms of histology and anatomy. Sites of trigger points are furthermore described, but there is no information why they were formed and mainly in what way. Thus, lack of data in this field suggested me to perform a deeper study and literature search work to find answers to the following questions, which are simultaneously the main target of the present article: 1. Do trigger points exist or do they represent a fictitious concept only? 2. Is it necessary to deal with the problem anymore? 3. What is the aetiology of the trigger point formation? 4. What is the effect of the trigger point on the human organism? In terms of methodology, the work is mainly a deeper literature search study, which is aimed at Czech as well as foreign authors and its result should be finding answers to the questions presented above. It is of interest that there are not many special articles, which could explain and describe the origination of the trigger points. A great body of literature is only aimed at the location of the trigger points and not at their origination. The result of the literature search study is presented in the subsequent text, which contains the questions considered with attempts to bring integral information on the last knowledge in the study of the trigger points. The contents of the work may be divided into two parts: theoretical part, which is focused on the aetiopathogenesis of the trigger points formation and practical part comprising a summarizing description of the use of theoretical knowledge in practice.
Vydání 3., v Tritonu 1. 343 stran : ilustrace ; 28 cm
Příručka, která se zaměřuje na fyzioterapii bolesti svalů pomocí manipulace spoušťových bodů. Obsahuje i názorné ilustrace. Určeno široké veřejnosti.
208 s. : il. ; 23 cm
- MeSH
- bolest rehabilitace MeSH
- manipulace chiropraktická klasifikace metody MeSH
- samoléčba MeSH
- svaly zranění inervace MeSH
- Publikační typ
- monografie MeSH
Cílem této systematické rešerše bylo zjistit, která terapeutická intervence využívaná k ovlivnění spoušťových bodů je z hlediska zvýšení rozsahu pohybu v kloubu (ROM – range of motion in the joint) nejefektivnější. Efekt terapie na zvýšení rozsahu ROM byl vyhodnocován okamžitý (ihned po terapii) a dlouhodobý (stanovený pomocí vypočteného mediánu měření). Identifikace článků proběhla pomocí elektronických databází Web of Science, PEDro, MEDLINE a PubMed. Zahrnuty byly studie z let 2016–2021, které se zabývaly různými terapeutickými přístupy za účelem zvýšení ROM, a to u zdravé dospělé populace libovolného věku s diagnostikovaným spoušťovým bodem v libovolném svalu na těle. Hodnoticí kritérium pro stanovení efektivity terapie bylo zvýšení ROM. Stanoveným kritériím vyhovovalo celkem 15 studií, které byly následně analyzovány. Z velmi rozmanitého souboru technik zaznamenala nejvyšší okamžitý efekt standardní fyzioterapie či její kombinace s jinými technikami (tvořila 38 % z celkem 13 zlepšených výzkumných skupin). Nejvýznamnější dlouhodobý efekt zaznamenala rovněž standardní fyzioterapie či její kombinace s jinými technikami, ovšem s nižším procentuálním zastoupením – celkem 31 % z 26 zlepšených skupin.
The aim of this systematic search was to determine which therapeutic intervention used to affect the trigger points is most effective in increasing the range of motion in the joint (ROM). The immediate (immediately after therapy) and long-term (determined using the calculated median measurement) effect of therapy on increasing the ROM were evaluated. The articles were identified using electronic databases Web of Science, PEDro, MEDLINE and PubMed. Studies from 2016–2021 were included, which looked at various therapeutic approaches to increase the ROM in a healthy adult population of any age with a diagnosed trigger point in any muscle in the body. The evaluation criterion for determining the effectiveness of the therapy was an increase in the ROM. A total of 15 studies met the established criteria, which were subsequently analysed. From a very diverse set of techniques, the highest immediate effect was recorded for standard physiotherapy or its combination with other techniques (it accounted for 38% of a total of 13 improved research groups). The most significant long-term effect was also recorded by standard physiotherapy or its combination with other techniques, but with a lower percentage totally – 31% of the 26 improved groups.
Přetěžování svalů horní končetiny při práci na počítači vede ke vzniku spoušťových bodů s následnými motorickými a senzitivními poruchami. Cílem práce bylo porovnat účinek kombinované terapie a hloubkové oscilace a sledovat dlouhodobý efekt aplikovaných terapií na latentní spoušťový bod v m. extensor digitorum. Výzkumný soubor tvořilo 30 probandů, pracujících více než 3 hodiny denně na počítači. Probandi byli randomizovaně rozděleni do tří skupin. První skupina podstoupila terapii hloubkovou oscilací, u druhé skupiny byla aplikována kombinovaná terapie a třetí skupina byla kontrolní. Byly sledovány změny hodnot prahů tlakově algické citlivosti. Výsledné hodnoty prokázaly statisticky významné rozdíly mezi léčenými soubory a kontrolním souborem po ukončení terapie. Tlakově algická citlivost se u souboru ošetřovaného kombinovanou terapií i hloubkovou oscilací změnila. Efekt léčby je však krátkodobý, je nutno vždy určit a ovlivnit příčiny vzniku centrálních spoušťových bodů..
The overload of upper extremity muscles (repetitive strain injury) while working with a computer can lead to the development of trigger points with consequent motor and sensory disorders. The objective of the work was to compare the effect of a combined therapy and depth oscillation and to observe long-term effects of the combined therapy on the latent trigger point in m. extensor digitorum. The cohort included 30 probands working more than three hours with a computer daily. The probands were randomized into three groups. The first group underwent treatment with depth oscillation, the second group was treated with the combined therapy and members of the third group served as controls. Changes in the pressure algic sensitivity were observed. The resulting values demonstrated statistically significant differences among the treated groups and the control group after the therapy was completed. The pressure algic sensitivity was changed in the group treated with the combined therapy and depth oscillation. The effect was short-dated, though, and it has become obvious that causes of the origin of central trigger points must always be determined and influenced.
- Klíčová slova
- hloubková oscilace, m. extensor digitorum,
- MeSH
- fyzioterapie (techniky) MeSH
- kombinovaná terapie MeSH
- lidé MeSH
- měření bolesti statistika a číselné údaje MeSH
- mladý dospělý MeSH
- poranění z opakovaného přetěžování terapie MeSH
- povrchové zádové svaly fyziologie MeSH
- práh bolesti MeSH
- spoušťové body * MeSH
- statická elektřina MeSH
- statistika jako téma MeSH
- syndromy myofasciální bolesti * terapie MeSH
- vibrace ultrazvukové MeSH
- vibrace * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- srovnávací studie MeSH
Cílem práce, která je systematickou rešerší, bylo vyhodnotit, která terapeutická intervence je v léčbě bolesti spojené se spoušťovými body nejefektivnější, a to vždy s ohledem na předem daný časový horizont – byl zkoumán efekt intervence na okamžitou změnu intenzity bolesti a efekt intervence na změnu bolesti ve vypočítaném mediánu měření. Pro vyhledání studií za účelem tvorby rešerše byly použity elektronické databáze PubMED, MEDLINE, PEDro a Web of Science. Byly zahrnuty články publikované v letech 2016–2021, jejichž autoři využili danou terapeutickou intervenci za účelem léčby bolesti spojené s trigger pointem (TrP), a to u dospělé populace bez věkového omezení a bez jiných problémů/onemocnění s výjimkou diagnostikovaných TrP v kterékoli části těla. K vyhodnocení efektu terapeutického zásahu byla prvním nástrojem vizuální analogová škála bolesti (VAS), a to celkem u 17 studií. Druhým hodnoticím nástrojem byla numerická škála bolesti (NPRS – numeric pain rating scale), která byla využita u 6 studií. Do rešerše bylo zahrnuto 23 článků, které splňovaly kritéria pro zařazení a byly následně analyzovány. Ve studiích bylo využito široké pole terapeutických intervencí. Nejvýznamnější okamžitý efekt na snížení bolesti dle VAS zaznamenala standardní fyzioterapie či její kombinace s jinými technikami (tvořila 50 % z celkem 18 zlepšených výzkumných skupin). Při hodnocení intenzity bolesti dle NPRS bylo zjištěno, že nejúčinnější intervencí za účelem okamžitého snížení bolesti je aplikace suché jehly (57 % ze sedmi zlepšených výzkumných skupin).
The aim of this systematic review was to evaluate which therapeutic intervention is the most effective in the treatment of pain associated with trigger points (TrP), always with respect to a predetermined time horizon - the effect of intervention on immediate pain intensity and on pain change in the calculated median of the measurements. The electronic databases PubMED, MEDLINE, PEDro and Web of Science were used to search for studies in order to create this review. Articles published in 2016–2021, whose authors used the therapeutic intervention to treat TrP pain in the adult population without age restrictions and without other problems / diseases, with the exception of diagnosed TrP in any part of the body, were included. The visual analogue pain scale (VAS) was the first tool to evaluate the effect of therapeutic intervention, used in a total of 17 studies. The second assessment tool was the numerical pain rating scale (NPRS), which was used in 6 studies. The search included 23 articles that met the criteria for inclusion and were subsequently analysed. A wide range of therapeutic interventions were used in the studies. The most significant immediate effect on pain reduction according to VAS was observed in standard physical therapy or its combination with other techniques (it accounted for 50% of a total of 18 improved research groups). When evaluating pain intensity according to NPRS, it was found that the most effective intervention to reduce pain immediately is the application of a dry needle (57% of 7 improved research groups).
- Klíčová slova
- myofasciální spoušťový bod,
- MeSH
- klinická studie jako téma MeSH
- lidé MeSH
- management bolesti metody MeSH
- metaanalýza jako téma MeSH
- spoušťové body MeSH
- syndromy myofasciální bolesti * terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- MeSH
- lidé MeSH
- pohybové poruchy * etiologie patofyziologie MeSH
- spoušťové body * patologie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
