Current proposals for waiting times for a renal transplant after malignant disease may not be appropriate. New data on malignancies in end-stage renal disease and recent diagnostic and therapeutic options should lead us to reconsider our current practice.

• MeSH
• čas zasáhnout při rozvinutí nemoci normy   MeSH
• chronické selhání ledvin terapie   MeSH
• lidé MeSH
• nádory patofyziologie   MeSH
• seznamy čekatelů * MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi jako téma normy   MeSH
• transplantace ledvin statistika a číselné údaje   MeSH
• výběr pacientů * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Během 15 let trvání screeningu kolorektálního karcinomu v ČR získaly obě klíčové odbornosti, praktičtí lékaři a gastroenterologové, mnoho zkušeností. Mezioborové spolupráci dosud v literatuře nebyla věnována potřebná pozornost, a to lokálně ani v mezinárodním měřítku. Tento článek je věnován různým aspektům spolupráce mezi praktickými lékaři a gastroenterology, s důrazem na aktuální problém kolonoskopických kapacit ve screeningu v pozadí probíhajícího adresného zvaní. Metodika: Data byla získána telefonickým průzkumem, který proběhl v dubnu 2015. Byla zjišťována délka čekací doby na screeningovou kolonoskopii v gastroenterologických centrech pro screeningovou kolonoskopii. Průzkum byl zaměřen na zjištění rozdílů mezi regiony, resp. mezi ambulantním a nemocničním sektorem. Výsledky: K dispozici máme data ze 166 gastroenterologických center pro screeningovou kolonoskopii. Průměrná čekací doba ze všech oslovených center byla 64 dnů. V Čechách byla čekací doba v průměru delší (70,8 dne) než na Moravě (53 dnů). Ostatní rozdíly (nemocnice vs. ambulance, regionální rozdíly) nebyly statisticky významné. Závěr: Délka čekací doby komplikuje mezioborovou spolupráci a ohrožuje funkčnost screeningu kolorektálního karcinomu v ČR. Situace vyžaduje opatření, a to odborně technické (zvýšení cut-off) i organizační (zvýšení kolonoskopických kapacit).

General practitioners and gastroenterologists have gained a lot of experience in colorectal cancer screening in the Czech Republic over the last 15 years. However, interdisciplinary collaboration in the literature has not yet been given the attention it deserves, either locally or internationally. This article focuses on the various aspects of collaboration between general practitioners and gastroenterologists, with an emphasis on the limited capacity of colonoscopic centers in newly-established population screening with central invitation. Method: The aim of the study was to explore waiting times for colonoscopy at centers accredited for colonoscopy screening between regions, and between outpatient clinics and hospital centers. The study was conducted in April 2015 and the data were collected from a telephone survey. Results: We collected data from 166 centers. The average waiting time at all the surveyed screening centers was 64 days. The average waiting time was longer (70.8 days) in Bohemia than in Moravia (53 days). Other differences (hospital vs. out-patient clinic, and regional differences) were not statistically significant. Conclusion: The length of the waiting time complicates interdisciplinary collaboration and endangers the optimal functioning of colorectal cancer screening in the Czech Republic. The situation requires technical (increase in cut-off) and organizational (increase in the capacity of colonoscopic centers) measures.

• MeSH
• časná detekce nádoru MeSH
• časové faktory MeSH
• dostupnost zdravotnických služeb MeSH
• hodnocení programu MeSH
• kolonoskopie * MeSH
• kolorektální nádory * diagnóza   prevence a kontrola   MeSH
• lidé MeSH
• mezioborová komunikace MeSH
• oblast s nedostatečnou zdravotní péčí MeSH
• plošný screening MeSH
• primární zdravotní péče MeSH
• seznamy čekatelů * MeSH
• zajištění kvality zdravotní péče statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

BACKGROUND AND OBJECTIVES: The median kidney transplant half-life is 10-15 years. Because of the scarcity of donor organs and immunologic sensitization of candidates for retransplantation, there is a need for quantitative information on if and when a second transplantation is no longer associated with a lower risk of mortality compared with waitlisted patients treated by dialysis. Therefore, we investigated the association of time on waiting list with patient survival in patients who received a second transplantation versus remaining on the waiting list. DESIGN, SETTING, PARTICIPANTS, & MEASUREMENTS: In this retrospective study using target trial emulation, we analyzed data of 2346 patients from the Austrian Dialysis and Transplant Registry and Eurotransplant with a failed first graft, aged over 18 years, and waitlisted for a second kidney transplantation in Austria during the years 1980-2019. The differences in restricted mean survival time and hazard ratios for all-cause mortality comparing the treatment strategies "retransplant" versus "remain waitlisted with maintenance dialysis" are reported for different waiting times after first graft loss. RESULTS: Second kidney transplantation showed a longer restricted mean survival time at 10 years of follow-up compared with remaining on the waiting list (5.8 life months gained; 95% confidence interval, 0.9 to 11.1). This survival difference was diminished in patients with longer waiting time after loss of the first allograft; restricted mean survival time differences at 10 years were 8.0 (95% confidence interval, 1.9 to 14.0) and 0.1 life months gained (95% confidence interval, -14.3 to 15.2) for patients with waiting time for retransplantation of <1 and 8 years, respectively. CONCLUSIONS: Second kidney transplant is associated with patient survival compared with remaining waitlisted and treatment by dialysis, but the survival difference diminishes with longer waiting time.

• MeSH
• časové faktory MeSH
• chronické selhání ledvin mortalita   chirurgie   MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• míra přežití MeSH
• opakovaná terapie statistika a číselné údaje   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• seznamy čekatelů * MeSH
• transplantace ledvin statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

• Klíčová slova
• Evropská unie, zdravotnictví veřejné,

• NLK Obory
• politologie, politika, zdravotní politika
• veřejné zdravotnictví

Autoři předkládají přehled indikací a zařazení pacientů na čekací listinu k transplantaci jater v transplantačním centru v Brně za dobu 30 let od první transplantace jater provedené v České republice (tehdejší Československo). První klinická transplantace jater v České republice byla provedena 2. 2. 1983. Indikací k transplantaci byl maligní tumor jater. Za období 30 let (od 2. 2. 1983 do 15. 1. 2013) bylo v Brně zařazeno na čekací listinu celkem 592 nemocných a celkem bylo provedeno 453 transplantací jater. Urgentní transplantace jater byla za stejné období provedena u 32 pacientů.

The authors have presented an overview of indications and inclusion of patients to the liver transplant waiting list in the Brno transplant centre over a period of 30 years from the first liver transplant performed in the Czech Republic (the then Czechoslovakia). The first clinical liver transplant in the Czech Republic was performed on 2 February 1983. Indication for the transplant was a malignant liver tumour. For a period of 30 years (from 2 February 1983 to 15 January 2013) a total of 592 patients were placed on the waiting list and a total of 453 liver transplants were performed. An urgent liver transplant was carried out in 32 patients over the same period of time.

• Klíčová slova
• čekací listina,
• MeSH
• akutní selhání jater epidemiologie   chirurgie   MeSH
• jaterní cirhóza epidemiologie   chirurgie   MeSH
• lidé MeSH
• nádory jater epidemiologie   chirurgie   MeSH
• seznamy čekatelů * MeSH
• transplantace jater * kontraindikace   statistika a číselné údaje   MeSH
• výběr pacientů * MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH
• Československo MeSH

Transplantace ledviny představuje nejlepší metodu léčby nezvratného selhání ledvin pro nemocné, kteří jsou schopni tento výkon podstoupit. Chronické selhání ledvin je spojeno s celou řadou komorbidit a dlouhodobé přežití nemocných léčených dialyzačními metodami je limitováno. Cílem vyšetření nemocných zvažovaných za kandidáty zařazení na čekací listinu k trans­plantaci je eliminovat perioperační morbiditu a mortalitu a identifikovat ty nemocné, pro které nebude dlouhodobá imunosuprese představovat riziko. Indikace transplantace ledviny by měla být provedena ještě před zahájením dialyzační léčby. Vyšetření kardiovaskulárního aparátu ještě před transplantací spolu s depistáží němé ischemické choroby srdeční patří mezi základní postupy, jejichž význam ale nebyl ověřen v prospektivních studiích. Urologické vyšetření má význam především u anurických nemocných, u kterých se patologie dolních močových cest objeví až s rozvojem diurézy po transplantaci. Infekční onemocnění musí být řešeny ještě před transplantací. Úspěšně léčené malignity po definované době čekání nepředstavují kontraindikaci transplantace. Po vyšetření typizace HLA antigenů a stanovení frekvence protilátek proti HLA jsou nemocní zařazeni na čekací listinu. Doba čekání na transplantaci ledviny závisí na krevní skupině příjemce a shodě v HLA antigenech. V České republice čekají nemocní na transplantaci v průměru 1,5 roku. I po zařazení na čekací listinu je třeba u nemocných pravidelně provádět skríning nemocí, které mohou ovlivnit úspěch transplantace.

Kidney transplantation represents a treatment of choice for end stage renal disease (ESRD) patients. ESRD is associated with several comorbidities and the long-term survival of patients treated with dialysis has been limited. The aim of pretransplant work-up in kidney transplant candidates is to eliminate surgical morbidity and mortality and to identify patients at risk for immunosuppression related diseases. In ideal situation, kidney transplantation should be performed just before the start of dialysis therapy. The evaluation of cardiovascular system and ischemic heart disease screening have been routinely performed before the placement on the waiting list, however, the benefit of this procedures have not been verified in prospective randomized trials. Urological work-up is important in anuric patients in whom disorders of lower urinary tracts are obvious with normal dieresis. Similarly, chronic infections should be treated before patient placement on the waiting list. Successfully treated malignancies have not represents the contraindication for transplantation if the patients wait for a defined period of time without the disease recurrence. After HLA antigen and panel reactive antibodies determination, patients are placed on the waiting list. The waiting time depends on blood group and HLA match. In the Czech Republic, patients wait for transplantation for about 1,5 years. When placed on the waiting list, patients should be routinely screened for concomitant diseases that may influence the outcome of kidney transplantation.

• Klíčová slova
• kardiovaskulární onemocnění,
• MeSH
• ateroskleróza diagnóza   komplikace   MeSH
• chronické selhání ledvin chirurgie   MeSH
• infekční nemoci diagnóza   komplikace   MeSH
• kardiovaskulární nemoci diagnóza   komplikace   MeSH
• lidé MeSH
• nádory diagnóza   komplikace   MeSH
• příprava pacienta k transplantaci metody   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• seznamy čekatelů MeSH
• transplantace ledvin kontraindikace   MeSH
• urologické nemoci diagnóza   komplikace   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

BACKGROUND: In patients with active Crohn's disease (CD), treatment of intra-abdominal abscess usually comprises antibiotics and radiologically guided percutaneous drainage (PD) preceding surgery. The aim of this study was to investigate the risk of postoperative complications and identify the optimal time interval for surgical intervention after PD. METHODS: A multicentre, international, retrospective cohort study was carried out. Details of patients with diagnosis of CD who underwent ultrasonography- or CT-guided PD were retrieved from hospital records using international classification of disease (ICD-10) diagnosis code for CD combined with procedure code for PD. Clinical variables were retrieved and the following outcomes were measured: 30-day postoperative overall complications, intra-abdominal septic complications, unplanned intraoperative adverse events, surgical-site infections, sepsis and pathological postoperative ileus, in addition to abscess recurrence. Patients were categorized into three groups according to the length of the interval from PD to surgery (1-14 days, 15-30 days and more than 30 days) for comparison of outcomes. RESULTS: The cohort comprised 335 CD patients with PD followed by surgery. Median age was 33 (i.q.r. 24-44) years, 152 (45.4 per cent) were females, and median disease duration was 9 (i.q.r. 3.6-15) years. Overall, the 30-day postoperative complications rate was 32.2 per cent and the mortality rate was 1.5 per cent. After adjustment for co-variables, older age (odds ratio 1.03 (95 per cent c.i. 1.01 to 1.06), P < 0.012), residual abscess after PD (odds ratio 0.374 (95 per cent c.i. 0.19 to 0.74), P < 0.014), smoking (odds ratio 1.89 (95 per cent c.i. 1.01 to 3.53), P = 0.049) and low serum albumin concentration (odds ratio 0.921 (95 per cent c.i. 0.89 to 0.96), P < 0.001) were associated with higher rates of postoperative complications. A short waiting interval, less than 2 weeks after PD, was associated with a high incidence of abscess recurrence (odds ratio 0.59 (95 per cent c.i. 0.36 to 0.96), P = 0.042). CONCLUSION: Smoking, low serum albumin concentration and older age were significantly associated with postoperative complications. An interval of at least 2 weeks after successful PD correlated with reduced risk of abscess recurrence.

• MeSH
• břišní absces * diagnostické zobrazování   etiologie   chirurgie   MeSH
• Crohnova nemoc * komplikace   chirurgie   MeSH
• dospělí MeSH
• drenáž MeSH
• lidé MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři MeSH
• seznamy čekatelů MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

PURPOSE OF THE STUDY Information that would help physicians make decisions and improve the likelihood of achieving the desired results of medical interventions is sought as part of the concept of the individualized approach to patients. The primary purpose of our study was to identify which features determine the higher/lower likelihood of the need for early reoperation after a TKA (total knee arthroplasty). The successful preoperative identification of high risk patients could lead to the adjustment of the surgical procedure and thus lower the percentage of revision surgeries. MATERIAL AND METHODS In total, 826 patients (296 men and 530 women) were included in our prospective study; these patients underwent TKA implantation at our department between September 2010 and March 2015. The average age of the patients at the time of primary TKA implantation was 68.9 years. Over 60 preoperative and perioperative parameters were tracked and continuously recorded in our arthroplasty register. First, conventional analysis of individual parameters was carried out and odd ratios for their relationship with revision surgeries were set. Subsequently, the data were transformed into a graph and methods of complex network analysis were applied to identify such combinations of features (parameters) that would significantly separate the operated patients into homogeneous subgroups. The observed patient subgroups were then reanalyzed for parameters related to reoperations. RESULTS Thirty-three patients (4% of those studied) required early TKA revision (within 3 years of primary implantation). The most frequent reason for revision surgery was an early postoperative infection. The analysis of observed characteristics proved that the likelihood of revision surgery was by 80% lower in women in comparison with men. Other parameters associated with a higher frequency of reoperations were the level of preoperative activity, smoking and the waiting time for the first operation. Patients waiting for primary TKA implantation for more than 3 months showed a 2.7 times greater likelihood of revision surgery when compared to those who were operated within 3 months after the indication to surgery. Patients declaring medium or high activity levels (assessed by means of the UCLA scale) had a 2.1 times higher likelihood of revision surgery in comparison to patients with low physical activity levels. Smoking meant up to 3.2 times greater likelihood of revision in comparison with non-smokers. Conversely, no correlation between a greater risk of reoperation and age, BMI (body mass index) or the level of comorbidities evaluated by means of the Charlson scale was confirmed. No correlation between the risk of revision and primary diagnosis was found either. DISCUSSION The frequency of early TKA revision surgeries (within 3 years after the primary surgery) in the evaluated sample is relatively high (4%). On the contrary, the reasons for early revisions correspond with recent publications. The risks of TKA infection overlap with the predictors of wound healing disorders to a great extent. Smoking, obesity and comorbidities decreasing the efficiency of the immune system are mentioned most frequently. Patients waiting for TKA implantation longer were more inclined to require early revision surgery too. Awareness of this fact is reflected in the tendency to shorten the waiting time for TKA surgery. A number of studies have pointed out the negative influence of longer waiting times on postoperative results. In our study, it was men who required revision most frequently, specifically the group of those having smoking and higher physical activity in their case histories. The influence of smoking on early postoperative morbidity is also well known. A significant finding is that stopping smoking can decrease the probability of early reoperation. However, we failed to explain the influence of higher physical activity. The influence of patients ́ age, BMI, level of comorbidities or primary diagnosis on the frequency of revision surgeries were not demonstrated. CONCLUSIONS We proved that women definitely show a lower risk of early TKA revision surgeries in comparison with men. A higher frequency of reoperations was related to modifiable factors such as smoking, longer waiting times for the primary operation, and a higher preoperative level of physical activity. A significant finding is that stopping smoking could decrease the probability of early TKA revision. Nonetheless, we do not recommend decreasing preoperative physical activity at this point; it will require further studies and verification of this finding. Also, the potential mechanism of the influence of greater preoperative load on the particular reason for revision is yet to be explained.

• MeSH
• kouření MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• pooperační komplikace MeSH
• předoperační období * MeSH
• prospektivní studie MeSH
• reoperace * MeSH
• rizikové faktory MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• totální endoprotéza kolene * MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH

• MeSH
• časové faktory MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mortalita MeSH
• nádory prostaty komplikace   patologie   terapie   MeSH
• progrese nemoci MeSH
• prostatický specifický antigen analýza   diagnostické užití   MeSH
• staging nádorů MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH

Pokročilé srdeční selhání představuje období vysokého rizika vývoje komplikací i úmrtí pacienta. Po zařazení na čekací listinu k transplantaci srdce je třeba věnovat nemocným intenzivní pozornost se snahou tato rizika minimalizovat. Předložená práce představuje retrospektivní analýzu souboru nemocných, kteří byli v IKEM vyšetřeni a zařazeni na čekací listinu. Úmrtnost v čekací době dosahovala 13 %, což je úmrtnost více než 2krát nižší než v počátcích programu. Tento příznivý výsledek, který je dosažen i přes prodlužování čekací doby, je projevem výrazného pokroku dosaženého při konzervativní léčbě srdečního selhání. Tyto postupy se dále vyvíjejí a domníváme se, že potenciál pro další snížení úmrtnosti nemocných s pokročilým srdečním selháním nadále existuje.

Advanced cardiac failure is a high risk period for the development of complications and patient mortality. Following inclusion on the heart-transplant waiting list, intensive efforts are necessary to minimize these risks. The following work represents a retrospective analysis of a group of patients who were examined and included on the IKEM waiting list during defined period of time. Mortality during the waiting period was 13%, two times lower than in the early stages of the programme. This positive result, achieved despite the extension of the waiting period, is an indication of the significant progress made in the conservative treatment of cardiac failure. The development of these procedures is still in progress and we believe that there is potential for yet more reduction in the mortality of patients with advanced cardiac failure.

• Klíčová slova
• pokročilé srdeční selhání, čekací listina,
• MeSH
• elektrická stimulace metody   MeSH
• farmakoterapie metody   trendy   využití   MeSH
• financování organizované MeSH
• infekce MeSH
• kardiochirurgické výkony metody   trendy   MeSH
• kardiovaskulární nemoci MeSH
• komorbidita MeSH
• lidé MeSH
• management péče o pacienta MeSH
• náhlá srdeční smrt etiologie   prevence a kontrola   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• srdeční selhání MeSH
• statistika jako téma MeSH
• transplantace srdce využití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH