BACKGROUND: Dexamethasone 6 mg in patients with severe COVID-19 has been shown to decrease mortality and morbidity. The effects of higher doses of corticosteroid, that would further increase anti-inflammatory effects, are uncertain. The objective of our study was to assess the effect of 20 mg dexamethasone vs. 6 mg dexamethasone intravenously in patients with moderate-to-severe acute respiratory distress syndrome (ARDS) and COVID-19. METHODS: In a multicenter, open-label, randomized trial conducted in nine hospitals in the Czech Republic, we randomized adult patients with ARDS and COVID-19 requiring high-flow oxygen, noninvasive or invasive mechanical ventilation to receive either intravenous high-dose dexamethasone (20 mg/day on days 1-5, 10 mg/day on days 6-10) or standard-dose dexamethasone (6 mg/d, days 1-10). The primary outcome was 28-day ventilator-free days. The five secondary outcomes were 60-day mortality, C-reactive protein dynamics, 14-day WHO (World Health Organization) Clinical Progression Scale score, adverse events and 90-day Barthel index. The long-term outcomes were 180- and 360-day mortality and the Barthel index. The planned sample size was 300, with interim analysis after enrollment of 150 patients. RESULTS: The trial was stopped due to a lack of recruitment, and the follow-up was completed in February 2023. Among 234 randomized patients of 300 planned patients, the primary outcome was available for 224 patients (110 high-dose and 114 standard-dose dexamethasone; median [interquartile range (IQR)] age, 59.0 [48.5-66.0] years; 130 [58.0%] were receiving noninvasive or invasive mechanical ventilation at baseline). The mean number of 28-day ventilator-free days was 8.9 (± 11.5) days for high-dose dexamethasone and 8.0 (± 10.7) days for standard-dose dexamethasone, with an absolute difference of + 0.81 days (95% CI - 2.12-3.73 days). None of the prespecified secondary outcomes, including adverse events, differed between the groups. CONCLUSIONS: Despite not reaching its prespecified enrollment, there was no signal to either benefit or harm high-dose dexamethasone over standard-dose dexamethasone in patients with COVID-19 and moderate-to-severe ARDS. Trial registration Trial registration: ClinicalTrials.gov Identifier: NCT04663555. Registered 10 December 2020, https://clinicaltrials.gov/study/NCT04663555?term=NCT04663555&rank=1 and EudraCT: 2020-005887-70.

• MeSH
• COVID-19 * mortalita   komplikace   MeSH
• dexamethason * aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• farmakoterapie COVID-19 * MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• SARS-CoV-2 MeSH
• senioři MeSH
• syndrom dechové tísně * farmakoterapie   mortalita   MeSH
• umělé dýchání * MeSH
• výsledek terapie MeSH
• vztah mezi dávkou a účinkem léčiva MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• multicentrická studie MeSH
• randomizované kontrolované studie MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

BACKGROUND: Perioperative neurocognitive disorders are often neglected and undiagnosed. There are known risk factors for these disorders (e.g., higher levels of frailty, cognitive decline before surgery). However, these factors are usually not assessed in the daily clinical setting. One of the main reasons for this lack of examination is the absence of a suitable cognitive function test that can be used in acute clinical settings. The primary aim of this study was to determine correlations between preoperative and postoperative scores on three cognitive tests (the Mini Mental State Exam (MMSE), the Clock Drawing Test (CDT) and the Test of Gestures (TEGEST). METHODS: This was a prospective, monocentric, observational study that included one cohort of patients aged 65 years and older. Patients underwent acute or elective surgical operations. Preanaesthesia tests were administered. After the operation, the patients completed the same tests between the 2nd postoperative day and discharge. Preoperative and postoperative cognitive test scores were assessed. RESULTS: This study included 164 patients. The arithmetic mean age was 74.5 years. The strongest correlations were observed between MMSE scores and TEGEST scores (r = 0.830 before and 0.786 after surgery, P < 0.001). To compare the MMSE and the TEGEST, the MMSE was divided into 2 categories-normal and impaired-and good agreement was found among 76.2% of the participants (κ = 0.515). If the TEGEST scoring system was changed so that scores of 4-6 indicated normal cognition and scores of 0-3 indicated cognitive impairment, the level of agreement would be 90.8%, κ = 0.817. Only 5.5% of the patients had impaired MMSE scores and normal TEGEST scores, whereas 3.7% of the respondents normal MMSE scores and impaired TEGEST scores. CONCLUSION: According to our results, the TEGEST is a suitable option for assessing cognitive functioning before surgery among patients who are at risk of developing perioperative neurocognitive disorders. This study revealed that it is necessary to change the rating scale for the TEGEST so that scores of 4-6 indicate normal cognition and scores of 0-3 indicate cognitive impairment. In clinical practice, the use of the TEGEST may help to identify patients at risk of perioperative neurocognitive disorders.

• MeSH
• hodnocení rizik metody   MeSH
• kognitivní dysfunkce diagnóza   psychologie   etiologie   MeSH
• lidé MeSH
• neurokognitivní poruchy * diagnóza   psychologie   MeSH
• neuropsychologické testy MeSH
• perioperační období MeSH
• pooperační komplikace diagnóza   psychologie   etiologie   MeSH
• prospektivní studie MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• testy pro posouzení mentálních funkcí a demence MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři nad 80 let MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• pozorovací studie MeSH

Úvod a cíl: Kognitivní dysfunkci před operačním zákrokem lze považovat za geriatrický syndrom. Křehcí starší dospělí s kognitivní dysfunkcí podstupující operaci mají zvýšené riziko vzniku pooperačních komplikací, včetně rozvoje perioperační neurokognitivní poruchy. Primárním cílem studie Pooperační kognitivní dysfunkce jako geriatrický syndrom bylo porovnat korelaci mezi testy kognitivních funkcí před výkonem a po výkonu a zhodnotit sociální anamnézu a křehkost pomocí Škály geriatrické křehkosti. Metodika: Studie byla prospektivní, monocentrická a observační. Zahrnovala jednu kohortu pacientů 65 let a starších. Výzkum probíhal v letech 2020–2023. Předoperační a pooperační testování probíhalo v anesteziologické ambulanci nebo na oddělení nemocnice. Designem studie byla komparace tří kognitivních testů před operačním zákrokem a po něm. Křehkost byla zhodnocena Škálou geriatrické křehkosti. V rámci sociální anamnézy se hodnotily typ ubytování (dům, byt, instituce), přítomnost schodů nebo výtahu a existence spolubydlícího. Výsledky: Studii dokončilo 164 respondentů. Mezi typem ubytování a sociální anamnézou nebyla prokázána statisticky významná závislost. Při hodnocení závislosti mezi typem ubytování a Clinical frailty scale byla prokázána statisticky významná zavislost při rozdělení typu ubytování na dvě kategorie, dům/byt vs. instituce. Pacienti žijící doma měli výrazně nižší hodnoty Clinical frailty scale (medián 3,5 vs. 5). Také byl prokázán statisticky významný rozdíl mezi pacienty, kteří mají doma schody, a pacienty žijící s výtahem, p = 0,019. Závěr: Předoperační zhodnocení kognitivních funkcí a sociální anamnézy by mělo být běžnou součástí předanestetického vyšetření. Může napomoci ke zhodnocení seniora v riziku. V konečném důsledku vede ke zvýšení bezpečnosti pacienta, respektování jeho autonomie a snazší komunikaci s příbuznými.

Introduction and aim: Cognitive dysfunction before operation could be seen as geriatric syndrome. Older frailty adults with cognitive dysfunction undergoing operation are at higher risk of developing postoperative compilations, including perioperative neurocognitive disorder. The primary aim of the study Postoperative cognitive dysfunction as geriatric syndrome was to determine correlations between preoperative and postoperative scores on three cognitive tests, assessing social anamnesis and Clinical frailty scale. Methodology: The study was prospective, monocentric, and observational. One cohort of patients were examined, age 65 years or older. Research was carried out in 2020-2023. Pre- operative and postoperative testing took place in the anaesthesiology outpatient clinic or in the hospital ward. The study design consisted of a descriptive comparison of three cognitive tests before and after surgery. Frailty was assessed with Clinical frailty scale. Social anamnesis consisted of type of accommodation (house, flat, institution), presence of stairs or elevator and existence of a roommate. Results: The study finished 164 patients. The study finished 164 respondents. There was no significant correlation between social anamnesis and type of accommodation. When type of accommodation was divided into two groups (house/flat vs. institution) strong correlation was found. Patients living at home had lower Clinical scale (median 3.5 vs. 5). Significant difference was also found between patients with having stairs at home and patients with elevator, p = 0.019. Conclusion: Assessments of cognitive functions and frailty should be a routine part of the preanesthesia examination. Assessment could help to identify seniors at risk. It should lead to higher levels of patient’s safety, acceptance of patient’s autonomy and to easier communication with families.

• MeSH
• anestezie škodlivé účinky   MeSH
• chirurgie operační škodlivé účinky   MeSH
• domácí životní podmínky MeSH
• křehkost diagnóza   epidemiologie   MeSH
• lidé MeSH
• neurokognitivní poruchy * diagnóza   etiologie   MeSH
• perioperační období * škodlivé účinky   MeSH
• pooperační komplikace epidemiologie   MeSH
• senioři MeSH
• statistika jako téma MeSH
• stupeň závažnosti nemoci MeSH
• testy pro posouzení mentálních funkcí a demence statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• klinická studie MeSH
• pozorovací studie MeSH

• MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• lumbalgie * etiologie   patologie   terapie   MeSH
• neúspěšná terapie MeSH
• radikulopatie * diagnóza   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• MeSH
• dospělí MeSH
• intersticiální cystitida * patologie   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• radiofrekvenční terapie * metody   MeSH
• senzorická ganglia MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Spontánní tenzní pneumocefalus je vzácnou klinickou jednotkou, která může pro pacienta představovat přímé ohrožení na životě. Může se rozvinout akutně nebo chronicky. Klinické známky jsou obvykle nespecifické, jedinou možnou diagnostickou metodou jsou zobrazovací metody. Pacient musí být referován neurochirurgovi a léčbou je urgentní dekomprese. Závažnými komplikacemi jsou epileptické záchvaty, porucha vědomí s nutností tracheální intubace a umělé plicní ventilace, fokální neurologická symptomatologie, herniace mozkového kmene nebo zástava oběhu.

Spontaneous tension pneumocephalus is a rare clinical symptom but can be life-threatening emergency. Pneumocephalus can develop acutely or chronically. Clinical symptoms are usually non-specific, diagnose can be made with imaging methods. Patient must have neurosurgical referral and require decompression. Major complications are epileptic seizures, loss of consciousness with necessity of tracheal intubation with mechanical ventilation, focal neurological symptoms, brainstem herniation or cardiac arrest.

• MeSH
• antibakteriální látky aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• Escherichia coli MeSH
• fatální výsledek MeSH
• gastrointestinální krvácení diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• infekce spojené se zdravotní péčí farmakoterapie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• meningitida vyvolaná Escherichia coli diagnóza   terapie   MeSH
• multiorgánové selhání MeSH
• nádory rekta diagnóza   komplikace   MeSH
• pneumocefalus * chirurgie   diagnostické zobrazování   etiologie   MeSH
• Check Tag
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Pooperační delirium je jednou z nejčastějších pooperačních komplikací u pacientů nad 65 let. Prevence vzniku deliria by měla začít už v anesteziologické ambulanci, identifikací rizikových pacientů a snahou optimalizovat stav před výkonem. Během operačního zákroku by měla být monitorována hloubka anestezie, minimalizovány dávky opioidů a využívány kombinované metody anestezie. Po výkonu je stěžejní automatická implementace nefarmakologických preventivních a léčebných postupů. Farmakologické postupy se používají jako metoda poslední volby u agitovaných a agresivních pacientů s hyperaktivní formou deliria. V současné době nejsou doporučené postupy v diagnostice, prevenci a léčbě deliria v klinické praxi rutinně využívány. Cílem článku je popsat aktuální možnosti prevence a léčby pooperačního deliria.

Postoperative delirium is one of the most common postoperative complications in patients over 65 years of age. The prevention of delirium should start already in the anesthesiology clinic, with the identification of patients at risk and efforts to optimize the condition before the procedure. During surgery, the depth of anesthesia should be monitored, opioid doses should be minimized, and combined methods of anesthesia should be used. After the surgery the automatic implementation of non-pharmacological preventive and treatment measures is crucial. Pharmacological approaches are used as a last option method in agitated and aggressive patients with hyperactive delirium. Currently, the recommended procedures in the diagnosis, prevention and treatment of delirium are not routinely used in clinical practice. The aim of the article is to describe the current possibilities of prevention and treatment of postoperative delirium.

• MeSH
• celková anestezie škodlivé účinky   MeSH
• hodnocení rizik MeSH
• lidé MeSH
• pooperační delirium * farmakoterapie   prevence a kontrola   terapie   MeSH
• pooperační kognitivní dysfunkce MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Pancreatic cancer (PDAC) has a poor prognosis despite surgical removal and adjuvant therapy. Additionally, the effects of postoperative analgesia with morphine and piritramide on survival among PDAC patients are unknown, as are their interactions with opioid/cannabinoid receptor gene expressions in PDAC tissue. Cancer-specific survival data for 71 PDAC patients who underwent radical surgery followed by postoperative analgesia with morphine (n = 48) or piritramide (n = 23) were therefore analyzed in conjunction with opioid/cannabinoid receptor gene expressions in the patients' tumors. Receptor gene expressions were determined using the quantitative real-time polymerase chain reaction. Patients receiving morphine had significantly longer cancer-specific survival (CSS) than those receiving piritramide postoperative analgesia (median 22.4 vs. 15 months; p = 0.038). This finding was supported by multivariate modelling (p < 0.001). The morphine and piritramide groups had similar morphine equipotent doses, receptor expression, and baseline characteristics. The opioid/cannabinoid receptor gene expression was analyzed in a group of 130 pancreatic cancer patients. Of the studied receptors, high cannabinoid receptor 2 (CB2) and opioid growth factor receptor (OGFR) gene expressions have a positive influence on the length of overall survival (OS; p = 0.029, resp. p = 0.01). Conversely, high delta opioid receptor gene expression shortened OS (p = 0.043). Multivariate modelling indicated that high CB2 and OGFR expression improved OS (HR = 0.538, p = 0.011, resp. HR = 0.435, p = 0.001), while high OPRD receptor expression shortened OS (HR = 2.264, p = 0.002). Morphine analgesia, CB2, and OGFR cancer tissue gene expression thus improved CSS resp. OS after radical PDAC surgery, whereas delta opioid receptor expression shortened OS.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Omyly a chyby jsou nedílnou součástí lékařské praxe a nevyhýbají se ani léčbě bolesti. Tyto nežádoucí události se řadí mezi preventabilní selhání, a proto bychom se měli trvale snažit snižovat chybovost v algoritmech léčby bolesti a v organizaci zdravotnické péče. Publikace se věnuje klasifikaci chyb v managementu bolesti a popisuje nejčastější chyby v léčbě bolesti.

Mistakes and errors are the integral parts of medical care and pain management. These adverse events are usually preventable. Therefore we are trying to constantly decrease errors in pain management and organization of medical care. This paper describes the classification and the most common errors in pain management.

• MeSH
• analgetika aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• analgezie metody   MeSH
• bolest * farmakoterapie   MeSH
• chybná diagnóza MeSH
• chybná zdravotní péče * MeSH
• lidé MeSH
• medikační omyly MeSH
• poučení pacienta o léčbě MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Výkony v dutině břišní jsou spojeny obvykle s intenzivní pooperační bolestí. Kvalitní analgezie zkracuje hospitalizaci pacienta, snižuje náklady na léčbu i redukuje pooperační komplikace. V průběhu operačních výkonů je metodou volby kontinuální epidurální analgezie se směsí lokálního anestetika a opioidu. Pokud tato není možná, je indikována multimodální analgezie s kombinací silného opioidu, neopioidních analgetik a případně nitrožilní infuze lidokainu. V pooperačním období je opět vhodnou metodou kontinuální epidurální analgezie, i pacientem řízená. Ostatní možnosti zahrnují nitrožilní pacientem řízenou analgezii se silnými opioidy, kombinaci opioidů a neopioidních analgetik a multimodální neopioidní analgezii, kde se uplatňují paracetamol, metamizol, nesteroidní antiflogistika a selektivní inhibitory cyklooxygenázy 2. Systémová analgezie může být suplementována i technikami regionálních blokád břišní stěny, jako jsou rectus sheath blok, transversus abdominis plane blok, erector spinae blok nebo kontinuální infiltrace podkoží.

Surgical procedures inside the abdominal cavity are usually associated with intensive postoperative pain. Good-quality analgesia shortens the length of hospital stay, decreases the costs of treatment, and reduces postoperative complications. Continuous epidural analgesia with the mixture of local anesthetics and opioids remains the method of choice during surgical procedures. If this method is not feasible, multimodal analgesia with a combination of strong opioids, non-opioid analgesics, and eventually intravenous infusion of lidocaine is indicated. During the postoperative period, continuous epidural analgesia, even patient-controlled is a suitable method of pain relief. Other options include intravenous patient-controlled analgesia with strong opioids, a combination of opioids and non-opioid analgesics, or multimodal non-opioid analgesia, where paracetamol, metamizole, nonsteroidal anti-inflammatory drugs, and selective inhibitors of cyclooxygenase 2 may be employed. Systemic analgesia may be supplemented also with the techniques of abdominal wall regional blockades, such as rectus sheath block, transversus abdominis plane block, erector spinae block, or continuous wound infiltration.

• Klíčová slova
• protokol ERAS, protokol PROSPECT,
• MeSH
• analgetika aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• analgezie metody   MeSH
• anestetika lokální aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• břišní stěna inervace   MeSH
• inhibitory cyklooxygenasy 2 terapeutické užití   MeSH
• kolorektální chirurgie rehabilitace   MeSH
• lidé MeSH
• pooperační bolest * farmakoterapie   MeSH
• protokoly protinádorové léčby MeSH
• synergismus léků MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH