Klinický obraz choroby je určujícím faktorem pro stanovení správné diagnózy, a tím i léčebného postupu. Není ojedinělé, že k zevně patrným symptomům mohou vést etiopatogeneticky různé procesy. Je známá podobnost fenotypu hereditárních myopatií a adultních forem spinální svalové atrofie (SMA) - hlavně SMA III. typu, Kugelberg‐Welanderová, někdy přímo označované pseudomyopatická. Ve světle nových možností léčebně ovlivnit mutaci genu pro SMA připomínáme naléhavost revidovat diagnózy dospělých pacientů, budících dojem myopatů. Diametrálně jiné jsou nejen mutací postižené geny a úroveň léze motorické dráhy, ale především současné možnosti léčby.
The clinical picture of the disease is a essential factor for determining the correct diagnosis and thus the treatment procedure. It is not uncommon that etiopathogenetically different processes can lead to outwardly visible symptoms. The similarity of the phenotype of hereditary myopathies and adult forms of spinal muscular atrophy (SMA) is known - mainly SMA III. type, Kugelberg-Welander, sometimes directly referred to as pseudomyopathic. In the light of the new possibilities of therapeutically influencing the SMA gene mutation, we remind you of the urgency of revising the diagnoses of adult patients who give the impression of myopaths. Diametrically different are not only the genes affected by the mutation and the level of the motor pathway lesion, but above all the current treatment options.
Myastenie gravis je nejvýznamnější choroba způsobená selháním přenosu signálu z nervového vlákna na sval. Nejčastějším cílem patologické protilátkové reakce je acetylcholinový receptor na postsynaptické straně nervosvalové ploténky. Prevalence myastenie gravis je 8-15/100 000, nejedná se tedy o raritní onemocnění. Článek stručně popisuje zvláštnosti klinických projevů, doporučení k účelné diagnostice, její úskalí a možnosti léčby této choroby. Chceme poukázat na rozdíly myastenické patologické únavnosti a slabosti oproti nespecifické únavě, která je často pacienty popisována. Erudice praktických lékařů může významně zvýšit a zrychlit záchyt myastenie gravis i zmírnit riziko akutní dekompenzace u léčených myasteniků. Ve zkratce uvádíme klinické jednotky vznikající poruchou presynaptické části nervosvalové ploténky.
Myasthenia gravis is the most important disease caused by a failure of signal transmission from the nerve fiber to the muscle. The most common target of the pathological antibody response is the acetylcholine receptor on the postsynaptic side of the neuromuscular disc. The prevalence of myasthenia gravis is 8-15/100 000, so it is not a rare disease. The article briefly describes the peculiarities of clinical manifestations, recommendations for effective diagnosis, its difficulties and treatment options for this disease. We want to point out the differences between myasthenic pathological fatigue and weakness, as opposed to non-specific fatigue, which is often described by patients. The practice of general practitioners can significantly increase and accelerate the detection of myasthenia gravis and reduce the risk of acute decompensation in treated myasthenics. In short, we present clinical units arising from a disorder of the presynaptic part of the neuromuscular disc. The work complements the comprehensive information on peripheral nerve disorders and myopathies, which were published in previous issues of the journal.
Primární myogenní léze neboli myopatie znamenají snížení svalové síly související s poškozením svalových vláken. Motorický nerv, zásobující sval, je v tomto případě intaktní. Slabost a únava jsou velmi často udávanými příznaky a praktický lékař stojí před úkolem rozlišit nespecifickou slabost a únavnost od patologických stavů souvisejících s poškozením myofibril či struktur na nervosvalové ploténce. Nabízíme rady, jak klinicky poznat myopatii, podložit ji nálezy paraklinických metod i odhadnout etiologii myopatie. Dokončit specializovanou část diagnostického procesu je úkolem neurologa. Na léčbě a podchycení systémových rizik mnoha myopatií se podílí více odborností a vždy praktický lékař.
Primary myogenic lesions, or myopathies, are a cause of reduction in muscle strength associated with muscle fiber damage. The motor nerve supplying the muscle is intact in this case. Its most commonly reported symptoms are weakness and fatigue and the general practitioner faces the task of differentiating non-specific weakness and fatigue from pathological conditions related to damage to myofibrils or structures at the neuromuscular junction. We offer practical advice on how to clinically identify myopathy, substantiate the diagnosis with findings of paraclinical methods and estimate the etiology of myopathy. The task of the neurologist is to complete the specialized part of the diagnostic process. There is more expertise and a general practitioner involved in treating and addressing the systemic risks of many myopathies. The purpose of the article is not to describe individual clinical entities. The work follows up on the article on peripheral nerve disorders, published in the previous issue of the journal. An article on neuromuscular disorders will be the subject of another issue of the journal.
Nepříjemné pocity aker končetin patří mezi velmi časté subjektivní potíže dospělých pacientů. Tato výpověď správně vede k suspekci na postižení periferních nervů - neuropatie. Cílem práce je upozornit praktické lékaře na další specifická anamnestická data a klinické projevy neuropatií, nápomocné pro stanovení úrovně postižení periferního nervu, rozsahu a typu neurogenní léze. Nabízíme návod k rozeznání pacientů s neuropatií a účelné formulaci žádosti o diagnostické a léčebné služby neurologa. Chceme praktické lékaře zevrubně seznámit s možnostmi elektromyografie, která je u těchto diagnóz stěžejní.
Unpleasant feelings in the limbs are a common occurrence in adult patients. In some cases, it may be indicative of peripheral nerve damage ie. neuropathy. This work aims to raise awareness of its symptoms and anamnestic circumstances among general practitioners and allow them to more accurately determine the kind and scope of damage to the nerve. We offer a guide for recognizing such patients and transferring them to the care of specialized neurologists. We would like to thoroughly introduce a diagnostic technique integral to correct assessment of the condition of peripheral nerves - electromyography. This article does not aim to describe individual clinical entities.
- MeSH
- dermatomyozitida diagnóza terapie MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- myozitida * diagnóza terapie MeSH
- protilátky krev MeSH
- smrt MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Temporomandibulární poruchy (TMP) představují rozmanitou skupinu klinických syndromů, jež jsou spojeny s bolestmi a/nebo dysfunkcemi čelistního kloubu a žvýkacích svalů, proto je terapie tohoto onemocnění komplikovaná a vyžaduje multioborovou spolupráci nejčastěji maxilofaciálního chirurga, fyzioterapeuta a psychologa. Článek se primárně zaměřuje na shrnutí současných poznatků o etiologickém podílu psychických faktorů u této skupiny onemocnění. Ačkoliv hypotéza o podílu psychiky při rozvoji TMP je odbornou veřejností obecně přijímána, dostupné poznatky jsou zřídka uváděny do klinické praxe. To může souviset s faktem, že podobně jako v somatické rovině je rovněž v rovině psychologické přítomná značná heterogenita klinického obrazu pacientů s TMP, což komplikuje plánování léčby. V článku jsou uvedeny hlavní kategorie psychických faktorů spojovaných s TMP: 1. psychiatrická komorbidita s důrazem na symptomatiku úzkosti a deprese, 2. vliv stresových životních událostí a jejich zvládání, 3. kontext individuální osobnostní organizace pacientů, vliv rysů neuroticismu a alexithymie. Přehledově jsou popsány poznatky o možnostech psychoterapeutické a psychosociální léčby jakožto doplňku léčby konvenční. Shrnuty jsou informace o efektivitě postupů kognitivně-behavio-rální terapie, hypnoterapie a self-management strategií v rámci komplexní léčby TMP. Diskutovány jsou diagnostické a terapeutické implikace zmíněných poznatků, možnosti dalšího výzkumu, doporučení pro klinickou praxi opírající se o multidisciplinární přístup zahrnující mimo somatické léčby i léčbu psychologickou a psychiatrickou. Znalost možných psychologických příčin těchto na první pohled somatických potíží umožňuje praktikujícím odborníkům lepší identifikaci pacientů s potenciálně vyšším rizikem neúspěchu konvenční léčby, která vede k následné chronifikaci obtíží, snižuje kvalitu života pacienta a umocňuje prožívaný psychologický distres. Spolupráce mezi odborníky z oborů stomatologie, maxilo-faciální chirurgie, fyzioterapie, psychiatrie a klinická psychologie je z tohoto hlediska žádoucí.
Temporomandibular disorders (TMDs) are a diverse group of clinical syndromes associated with pain and/or dysfunction of the temporomandibular joint and masticatory muscles. The treatment of these disorders is, therefore, complicated and requires multidisciplinary collaboration, most commonly between a maxillofacial surgeon, a physiotherapist and a psychologist. The primary focus of this article is to summarize the current knowledge on the etiological contribution of psychological factors in this group of diseases. Although the hypothesis of the involvement of psyche in the development of TMP is generally accepted by the professional community, the available evidence is rarely put into clinical practice. This may be related to the fact that, similar to the somatic level, considerable heterogeneity is also present in the psychological clinical picture of TMP patients, which complicates treatment. The main categories of psychological factors associated with TMP are presented in this article: 1. psychiatric comorbidity with emphasis on anxiety and depression symptoms, 2. the influence of stressful life events and coping with them, 3. the context of individual personality of patients, the influence of neuroticism and alexithy-mia. Current knowledge on the possibilities of psychotherapeutic and psychosocial treatment as an adjunct to conventional treatment is reviewed and presented, as well as information on the effectiveness of cognitive-behavioral therapy, hypnotherapy, and self-management strategies in the comprehensive treatment of TMP. Besides, the diagnostic and therapeutic implications of these findings are discussed, along with the possibilities for further research and recommendations for clinical practice based on a multidisciplinary approach including psychological and psychiatric treatment complementing somatic treatment. The knowledge of the possible psychological causes of these seemingly somatic problems can allow practitioners to better identify patients with a potentially higher risk of the failure of conventional treatment, which leads to subsequent chronification of the difficulties, reduces the patients? quality of life, and increases their psychological distress. Collaboration among specialists from the fields of dentistry, maxillofacial surgery, physiotherapy, clinical psychology, and psychiatry is, from this perspective, highly desirable and can greatly improve the treatment outcomes.
- MeSH
- dospělí MeSH
- kognitivně behaviorální terapie MeSH
- komorbidita MeSH
- lidé MeSH
- nemoci temporomandibulárního kloubu * diagnóza etiologie psychologie terapie MeSH
- osobnost MeSH
- psychický stres MeSH
- psychosomatické poruchy MeSH
- self-management MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- přehledy MeSH
Retrospektivně jsme zhodnotili dva roky našeho diagnostického úsilí. Jednalo se o 25 pacientů s akutně či subakutně progredující polyneuropatií, jejíž etiologie zůstala u 22 případů nejasná i po využití veškerých dostupných diagnostických metod. Do úvah o etiopatogenezi s raritním výskytem určitě patří i transtyretinová familiární amyloidní polyneuropatie (TTR-FAP). Přestože se nám tuto diagnózu zatím nepodařilo detekovat, uvádíme stručný nástin choroby, zamyšlení nad výskytem této jednotky v našem regionu a možnosti její diagnostiky. Nabízíme srovnání v úspěšnosti odhalení složité/nejasné etiologie polyneuropatií a vybízíme k soustředěnému úsilí všímat si systémových projevů a najít například TTR-FAP.
We retrospectively evaluated 2 years of our diagnostic efforts. The subjects of interest were 25 patients with acutely or subacutely progressing polyneuropathy, with the etiology remaining unclear in 22of cases even after the use of all available diagnostic methods. Transthyretin familial amyloid polyneuropathy, TTR-FAP, certainly belongs to the considerations of etiopathogenesis with a rare occurrence. Although we have not yet detected this diagnosis, we present a brief outline of the disease, reflections on the occurrence of this unit in our region and the possibilities of its diagnosis. We offer comparisons in the success of revealing the complex/unclear etiology of polyneuropathy and encourage a concerted effort to pay attention to systemic manifestations and find, for example, TTR-FAP.
- Klíčová slova
- tafamidis,
- MeSH
- amyloidová neuropatie diagnóza krev MeSH
- benzoxazoly terapeutické užití MeSH
- diferenciální diagnóza * MeSH
- familiární amyloidové neuropatie diagnóza epidemiologie farmakoterapie klasifikace patofyziologie terapie MeSH
- lidé MeSH
- nervová vlákna patologie MeSH
- polyneuropatie * diagnóza epidemiologie etiologie MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- stupeň závažnosti nemoci MeSH
- transplantace MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Periodontal disease is inflammation of the gums and without good oral hygiene, it can progress to periodontitis. Oral hygiene might be related to a patient's health literacy (HL), defined as ability to gain access, understand, and use information to promote and maintain good health. The aim of our study is to examine the associations of HL with indicators of periodontal disease. A cross-sectional study on 1117 adults (36.2% males; mean age = 36.4, SD = 14.2) attending dental hygiene treatment was conducted. Data on demographics, socioeconomic status, and nine domains of HL (Health Literacy Questionnaire, HLQ) were collected by questionnaire, and Community Periodontal Index of Treatment Needs (CPITN) was established by the dental hygienist. Data were analysed using t-tests and logistic regression. Respondents with periodontal disease (N = 152) had statistically significantly lower levels of HL in seven out of nine HLQ domains compared to intact patients (N = 818) (t from 3.03 to 4.75, p < 0.01). Association of higher HL in seven domains with lower chance of diagnosed periodontal disease remain significant even after adjustment for age, gender and educational attainment (adjusted ORs 0.55-0.67, p < 0.05). Our findings confirm that an individual's lower HL is significantly associated with higher chance of periodontal disease incidence, specifically among Slovak adults attending oral hygiene clinics. HL might be a promising factor in the improvement of oral health in this population, worthy of consideration in intervention and preventive activities.
- MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- nemoci parodontu * MeSH
- orální hygiena MeSH
- orální zdraví MeSH
- průřezové studie MeSH
- zdravotní gramotnost * MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- Geografické názvy
- Slovenská republika MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
