BACKGROUND: Natalizumab was not shown to modify disability in progressive multiple sclerosis (MS). This matched observational study compared the effectiveness of autologous haematopoietic stem cell transplantation (AHSCT) with natalizumab in progressive MS. METHODS: Patients with primary/secondary progressive MS from seven AHSCT MS centres and the MSBase registry, treated with AHSCT or natalizumab, were matched on a propensity score derived from sex, age, Expanded Disability Status Scale (EDSS), number of relapses 12/24 months before baseline, time from MS onset, the most effective prior therapy and country. The pairwise-censored groups were compared on hazards of 6-month confirmed EDSS worsening and improvement, relapses and annualised relapse rates (ARRs), using Andersen-Gill proportional hazards models and conditional negative binomial model. RESULTS: 39 patients treated with AHSCT (37 with secondary progressive MS, mean age 37 years, EDSS 5.7, 28% with recent disability progression, ARR 0.54 during the preceding year) were matched with 65 patients treated with natalizumab. The study found no evidence for difference in hazards of confirmed EDSS worsening (HR 1.49, 95% CI 0.70 to 3.14) and improvement (HR 1.50, 95% CI 0.22 to 10.29) between AHSCT and natalizumab over up to 4 years. The relapse activity was also similar while treated with AHSCT and natalizumab (ARR: mean±SD 0.08±0.28 vs 0.08±0.25; HR 1.05, 95% CI 0.39 to 2.82). In the AHSCT group, 3 patients experienced febrile neutropenia during mobilisation, 9 patients experienced serum sickness, 6 patients required intensive care unit admission and 36 patients experienced complications after discharge. No treatment-related deaths were reported. CONCLUSION: This study does not support the use of AHSCT to control disability in progressive MS with advanced disability and low relapse activity.

• MeSH
• autologní transplantace * MeSH
• chronicko-progresivní roztroušená skleróza * farmakoterapie   terapie   MeSH
• dospělí MeSH
• imunologické faktory terapeutické užití   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• natalizumab * terapeutické užití   MeSH
• posuzování pracovní neschopnosti MeSH
• progrese nemoci MeSH
• transplantace hematopoetických kmenových buněk * MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• multicentrická studie MeSH
• pozorovací studie MeSH
• srovnávací studie MeSH

IMPORTANCE: Autologous hematopoietic stem cell transplant (AHSCT) is available for treatment of highly active multiple sclerosis (MS). OBJECTIVE: To compare the effectiveness of AHSCT vs fingolimod, natalizumab, and ocrelizumab in relapsing-remitting MS by emulating pairwise trials. DESIGN, SETTING, AND PARTICIPANTS: This comparative treatment effectiveness study included 6 specialist MS centers with AHSCT programs and international MSBase registry between 2006 and 2021. The study included patients with relapsing-remitting MS treated with AHSCT, fingolimod, natalizumab, or ocrelizumab with 2 or more years study follow-up including 2 or more disability assessments. Patients were matched on a propensity score derived from clinical and demographic characteristics. EXPOSURE: AHSCT vs fingolimod, natalizumab, or ocrelizumab. MAIN OUTCOMES: Pairwise-censored groups were compared on annualized relapse rates (ARR) and freedom from relapses and 6-month confirmed Expanded Disability Status Scale (EDSS) score worsening and improvement. RESULTS: Of 4915 individuals, 167 were treated with AHSCT; 2558, fingolimod; 1490, natalizumab; and 700, ocrelizumab. The prematch AHSCT cohort was younger and with greater disability than the fingolimod, natalizumab, and ocrelizumab cohorts; the matched groups were closely aligned. The proportion of women ranged from 65% to 70%, and the mean (SD) age ranged from 35.3 (9.4) to 37.1 (10.6) years. The mean (SD) disease duration ranged from 7.9 (5.6) to 8.7 (5.4) years, EDSS score ranged from 3.5 (1.6) to 3.9 (1.9), and frequency of relapses ranged from 0.77 (0.94) to 0.86 (0.89) in the preceding year. Compared with the fingolimod group (769 [30.0%]), AHSCT (144 [86.2%]) was associated with fewer relapses (ARR: mean [SD], 0.09 [0.30] vs 0.20 [0.44]), similar risk of disability worsening (hazard ratio [HR], 1.70; 95% CI, 0.91-3.17), and higher chance of disability improvement (HR, 2.70; 95% CI, 1.71-4.26) over 5 years. Compared with natalizumab (730 [49.0%]), AHSCT (146 [87.4%]) was associated with marginally lower ARR (mean [SD], 0.08 [0.31] vs 0.10 [0.34]), similar risk of disability worsening (HR, 1.06; 95% CI, 0.54-2.09), and higher chance of disability improvement (HR, 2.68; 95% CI, 1.72-4.18) over 5 years. AHSCT (110 [65.9%]) and ocrelizumab (343 [49.0%]) were associated with similar ARR (mean [SD], 0.09 [0.34] vs 0.06 [0.32]), disability worsening (HR, 1.77; 95% CI, 0.61-5.08), and disability improvement (HR, 1.37; 95% CI, 0.66-2.82) over 3 years. AHSCT-related mortality occurred in 1 of 159 patients (0.6%). CONCLUSION: In this study, the association of AHSCT with preventing relapses and facilitating recovery from disability was considerably superior to fingolimod and marginally superior to natalizumab. This study did not find evidence for difference in the effectiveness of AHSCT and ocrelizumab over a shorter available follow-up time.

• MeSH
• dospělí MeSH
• fingolimod hydrochlorid terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• natalizumab terapeutické užití   MeSH
• relabující-remitující roztroušená skleróza * farmakoterapie   MeSH
• roztroušená skleróza * MeSH
• transplantace hematopoetických kmenových buněk * MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

• Publikační typ
• tisková chyba MeSH

BACKGROUND: COVID-19 vaccination and infection are speculated to increase the activity of immune-mediated diseases, including multiple sclerosis (MS) and neuromyelitis optica spectrum disorder (NMOSD). The aim of this study was to evaluate a short-term risk of relapse after COVID-19 vaccination and COVID-19 infection in patients with these demyelinating disorders of the central nervous system and to determine disease exacerbation risk factors. METHODS: Data in this retrospective, observational cohort study was collected via the Czech nationwide registry ReMuS from March 1, 2020, to October 30, 2021. We compared the proportion of patients with at least one clinical relapse in the 90 days following vaccination or infection to the 90-day intervals during the year before. For the evaluation of the risk factors of relapse, a comparison between groups with and without relapses after COVID-19 vaccination or infection was made. RESULTS: We identified 1661 vaccinated (90.11% BNT162b2) patients with MS without a history of COVID-19 and 495 unvaccinated patients with MS who experienced COVID-19. A mild increase in the proportion of patients with at least one clinical relapse (-360 to -270 days: 4.46%; -270 to -180: 4.27%; -180 to -90: 3.85%; -90 to 0: 3.79% vs. 0 to +90 days: 5.30%) after vaccination in patients with MS was observed, as well as a rise in the proportion of patients with at least one clinical relapse after COVID-19. Lower age was associated with MS relapse after vaccination or infection. Although there were only 17 vaccinated and eight post-COVID-19 patients with NMOSD, the results were broadly consistent with those of patients with MS. CONCLUSION: There is a mild increase in the relapse incidence after the COVID-19 vaccination. The risks, however, need to be balanced against the risks of COVID-19 itself, also leading to the rise in relapse rate and particularly to morbidity and mortality.

• MeSH
• COVID-19 * prevence a kontrola   MeSH
• lidé MeSH
• neuromyelitis optica * komplikace   MeSH
• recidiva MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• roztroušená skleróza * komplikace   MeSH
• vakcína BNT162 MeSH
• vakcinace škodlivé účinky   MeSH
• vakcíny proti COVID-19 * škodlivé účinky   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• pozorovací studie MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Roztroušená skleróza představuje autoimunitní onemocnění centrálního nervového systému, které postihuje zejména mladé pacienty v produktivním věku. Léky se schopností snižovat aktivitu choroby a oddálit invaliditu pacienta jsou k dispozici od 90. let minulého století, ale teprve recentně máme možnost léčit vysoce účinnými léky pacienty od samotného klinického počátku onemocnění. Předložená kazuistika dokládá dlouhodobý účinek léku ocrelizumab s minimem nežádoucích účinků a shrnuje vliv této léčby na běžné životní situace (gravidita, vakcinace atd.).

Multiple sclerosis represents an autoimmune disease of the central nervous system, mainly afflicting young people in productive age. Disease modifying drugs are available since nineties, however only recently there is an option to treat patients at the clinical beginning of the disease with so called high efficacy treatment. Presented case report demonstrates long lasting efficacy of ocrelizumab with minimum of adverse events. We summarize influence of ocrelizumab on common life situations (pregnancy, vaccination etc.).

• Klíčová slova
• Ocrelizumab,
• MeSH
• dospělí MeSH
• humanizované monoklonální protilátky farmakologie   terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• roztroušená skleróza * farmakoterapie   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• Klíčová slova
• indikace,
• MeSH
• kognitivní dysfunkce diagnóza   etiologie   MeSH
• kontraindikace MeSH
• lidé MeSH
• meningoencefalitida diagnóza   klasifikace   patologie   MeSH
• mozkomíšní mok * MeSH
• nemoci centrálního nervového systému diagnóza   klasifikace   patologie   MeSH
• spinální punkce metody   MeSH
• vaskulitida centrálního nervového systému při lupus erythematodes diagnóza   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Roztroušená skleróza (RS) představuje závažné autoimunitní onemocnění centrálního nervového systému, které typicky postihuje mladé osoby v produktivním věku. V současné době máme k dispozici širokou skupinu moderních léčiv, kterými lze zásadně ovlivnit průběh onemocnění, nicméně stále hledáme optimální ukazatele účinnosti léčby a prognózy RS u individuálního pacienta. V článku jsou shrnuty parametry využívané k hodnocení léčby a vývoje onemocnění včetně jejich kombinace v rámci konceptu NEDA (No Evidence of Disease Activity). NEDA odpovídá absenci klinické i magneticko-rezonanční aktivity choroby a je jedním z nejdůležitějších cílů současné léčby RS.

Multiple sclerosis (MS) represents severe autoimmune disease of the central nervous system, typically afflicting young people in productive age. Currently a large portfolio of modern drugs is available. These drugs are fundamentally modifying disease course, however we are still searching for optimal treatment effectivity and prognostic markers in an individual patient. The article summarizes all markers used in evaluation of treatment response and disease progression including composite marker NEDA (No Evidence of Disease Activity). NEDA corresponds to absence of clinical as well as radiological disease activity and is one of the major goals in current MS treatment.

• MeSH
• lidé MeSH
• posuzování pracovní neschopnosti MeSH
• progrese nemoci MeSH
• recidiva MeSH
• roztroušená skleróza * diagnóza   patofyziologie   terapie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Roztroušená skleróza představuje nejčastější imunopatologické onemocnění centrálního nervového systému a zároveň nejčastější neurologickou příčinu invalidity mladých osob v našem regionu. První lék se schopností modifikovat průběh atakovité (relabující‑remitující) formy choroby – interferon beta ‒ byl uveden do praxe v roce 1993. V současnosti zahrnuje skupina těchto léčiv více než deset přípravků a jejich řada se stále rozrůstá. Dosud posledním registrovaným přípravkem je monoklonální protilátka okrelizumab (Ocrevus), který jako první lék prokázal jednoznačný efekt také u primárně progresivní formy roztroušené sklerózy. Článek podává základní informace o účinnosti, bezpečnosti a indikacích k léčbě okrelizumabem u roztroušené sklerózy, včetně prvních zkušeností a důležitých otázek z klinické praxe.

Multiple sclerosis is the most frequent immunopathological disease of the central nervous system and also the most frequent neurological condition leading to the disability of young people in our region. First disease‑modifying drug treating the relapsing‑remitting form of the disease – interferon beta ‒ was introduced in 1993. Currently, the group of these drugs comprises more than ten medications and is still growing. The last registered drug is a monoclonal antibody ocrelizumab (Ocrevus) that, for the first time, proved to be effective also in the primary progressive form of multiple sclerosis. The article provides fundamental information about the efficacy, safety and indications of ocrelizumab treatment in multiple sclerosis, including initial experiences and important questions from the clinical practice.

• Klíčová slova
• Okrelizumab,
• MeSH
• autoimunitní nemoci nervového systému diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• B-lymfocyty cytologie   patologie   účinky léků   MeSH
• chronicko-progresivní roztroušená skleróza * diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• farmakoterapie dějiny   metody   trendy   MeSH
• humanizované monoklonální protilátky * aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• interferon beta aplikace a dávkování   škodlivé účinky   terapeutické užití   MeSH
• klinické zkoušky, fáze III jako téma MeSH
• lidé MeSH
• metaanalýza jako téma MeSH
• nemoci centrálního nervového systému diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• relabující-remitující roztroušená skleróza diagnóza   farmakoterapie   MeSH
• roztroušená skleróza * diagnóza   etiologie   farmakoterapie   MeSH
• statistika jako téma MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH