- MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- magnetická rezonanční tomografie metody MeSH
- nádory páteře chirurgie diagnóza MeSH
- neurochirurgické výkony metody MeSH
- neurofibrom * chirurgie diagnóza MeSH
- roboticky asistované výkony * MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
- Publikační typ
- abstrakt z konference MeSH
Úvod: Česká republika patří mezi státy, ve kterých kolorektální karcinom významně přispívá k celkové onkologické zátěži. Klíčové postavení v multimodální terapii rektálního karcinomu (KR) zaujímá radikální odstranění nádorem postižených tkání, které v současnosti nelze ekvivalentně nahradit. V první dekádě třetího tisíciletí byla miniinvazivní chirurgická léčba postupně rozšiřována o roboticky asistované výkony pro zhoubná onemocnění konečníku. Cílem sdělení je prezentace výsledků nerandomizované studie, ve které jsme analyzovali prospektivně získaná data při roboticky asistovaných operacích rekta pro malignitu. Metody: Soubor nerandomizované observační studie je tvořen 204 nemocnými s KR (<15 cm od análního otvoru), kteří na našem pracovišti v období 1. 1. 2016 – 31. 12. 2020 podstoupili roboticky asistovanou léčbu. Všechny demografické, klinické a onkologické údaje byly prospektivně získávány a analyzovány – pohlaví, věk, body mass index (BMI), ASA (American Society of Anesthesiologist), stadium nádorového onemocnění dle TNM klasifikace (UICC), lokalizace nádoru, neoadjuvantní chemoradioterapie, operační čas, krevní ztráta, porucha hojení anastomózy, chirurgické komplikace a letalita během 30 dnů, výskyt lokální recidivy a metastatických ložisek, délka dispenzarizace. Získaná data jsme zpracovali deskriptivními statistickými metodami. Výsledky: Během pětiletého období podstoupilo na našem pracovišti robotickou operaci 204 nemocných s KR, 138 mužů a 66 žen. V 97 (47,5 %) případech bylo onemocnění diagnostikováno v pokročilém stadiu (III. a IV. stadium TNM klasifikace). Synchronní jaterní metastázy byly přítomny u 18 pacientů a ve dvou případech byly s KR diagnostikovány sekundarity plicní. K primární operační léčbě jaterních sekundarit bylo přistoupeno u 8 (44,4 %) nemocných a ve dvou případech byla jaterní ložiska radikálně odstraněna současně s primárním novotvarem. U 136 nemocných byl extraperitoneálně uložený novotvar ošetřen ve smyslu totální mezorektální excize a v 68 případech byla provedena parciální mezorektální excize. V celém souboru bylo zaznamenáno 18 komplikací. V 5 (3,6 %) případech se vyskytla porucha hojení anastomózy, která se klinicky manifestovala a vynutila si léčebnou intervenci. V léčbě komplikací byl u více než poloviny (61,1 %) uplatněn operační přístup. Jeden nemocný zemřel v souvislosti s dekompenzací chronického toxonutritivního onemocnění jater. Lokální recidiva, která byla v rámci dispenzarizace zaznamenána u 6 nemocných, byla v polovině případů radikálně odstraněna. Recidiva sekundárního onemocnění jater nebo metachronní jaterní metastázy se vyskytly u 17 pacientů a 76,5 % z těchto nemocných podstoupilo kurativní jaterní resekci. Medián doby dispenzární péče činil 20 měsíců. Závěr: Operační léčba představuje jedinou potenciálně kurativní modalitu v terapeutickém procesu KR. Během prvních dvou dekád třetího milénia se roboticky asistovaná léčba KR stala rutinní terapeutickou modalitou, která je frekventně využívána v celosvětovém měřítku. Na pracovišti autorů v chirurgické léčbě KR dominují da Vinci asistované operace. Ve srovnání s otevřenými a laparoskopickými resekcemi KR dosahují roboticky asistované operace stejných klinických a onkologických výsledků při nižší četnosti komplikací.
Introduction: The Czech Republic belongs to countries in which colorectal cancer significantly contributes to the overall oncological burden. Radical removal of tumor-affected tissues plays a key role in the multimodal therapy of rectal cancer. In the first decade of the third millennium the mini-invasive approach in rectal cancer surgery gradually expanded to include robotic-assisted surgeries. The aim of this paper is to present the results of a non-randomized study with prospectively collected data from robotically assisted rectal cancer surgeries. Methods: 204 patients with rectal cancer (<15 cm from the anal verge) who underwent robotic-assisted surgery at our department between 01 Jan 2016 and 31 Dec 2020 were included in the study. All demographic, clinical and oncological data were prospectively obtained and analyzed − gender, age, body mass index (BMI), ASA (American Society of Anesthesiologist) classification, stage of cancer according to TNM classification (UICC), tumor location, neoadjuvant chemoradiotherapy, operative time, blood loss, anastomotic leaks, surgical complications, 30-day mortality, local and metastatic recurrence and the length of follow-up. The data were analyzed using methods of descriptive statistics. Results: 204 patients with rectal cancer (RC) of whom 138 were men and 66 were women underwent robotic surgery at our department during the five years period. In 97 (47.5%) cases the disease was diagnosed in an advanced stage (stages III and IV of the TNM classification). Eighteen patients had synchronous liver metastases and 2 patients had pulmonary metastases at the time of the diagnosis. Liver first approach was indicated in 8 (44.4%) patients; two patients underwent radical resection of liver lesions with the primary neoplasm in one surgery. Total mesorectal excision was performed in 136 patients with extraperitoneal disease; partial mesorectal excision was performed in 68 cases. Eighteen complications were documented in the entire group. Clinically relevant anastomotic leak with the need of therapy occurred in 5 (3.6%) cases. Surgical therapy was needed in more than half of the cases (61.1%). One patient died due to decompensation of chronic toxonutritive liver disease. Local recurrence was documented in 6 patients, half of them underwent radical resection. Recurrence of secondary liver disease or metachronous liver lesions occurred in 17 patients, most (76.5%) underwent liver resection with curative intent. The median follow-up period was 20 months. Conclusion: Surgical therapy is the only potentially curative therapy for rectal cancer (RC). Robotic-assisted surgery has become a routine therapeutic modality for RC worldwide during the first two decades of the third millennium. Da Vinci assisted surgeries dominate at the authors’ center in the surgical treatment of RC. Compared to open and laparoscopic resections of RC, robotic-assisted operations achieve the same clinical and oncological results with a lower frequency of complications.
- MeSH
- dospělí MeSH
- karcinom chirurgie komplikace MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- nádory rekta * chirurgie komplikace MeSH
- nerandomizované kontrolované studie jako téma MeSH
- pozorovací studie jako téma MeSH
- roboticky asistované výkony * MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- terciární prevence MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- práce podpořená grantem MeSH
Úvod: Česká republika patří mezi státy významně zatížené zhoubnými nádory. I přes řadu změn zavedených do léčby gastrointestinálních malignit zaujímá radikální odstranění nádoru v multimodálním terapeutickém procesu klíčové postavení, které je v současnosti nezastupitelné. Počátkem třetího tisíciletí byla miniinvazivní chirurgická léčba abdominálních novotvarů postupně rozšiřována o roboticky asistované výkony. Cílem sdělení je hodnocení přínosu robotické chirurgie v léčbě malignit kolorekta a hepatopankreatobiliární (HPB) oblasti a prezentace vlastních výsledků nerandomizované studie roboticky asistované léčby karcinomu rekta (KR). Materiál a metoda: Autoři sumarizují literárně dostupné studie srovnávající výsledky roboticky asistovaných a laparoskopických operací pro onkologická onemocnění kolorekta a HPB oblasti ze světových databází (PubMed, EMBASE, Medline a Cochrane Library) a prezentují vlastní výsledky nerandomizované studie. Soubor je tvořen 204 nemocnými s KR (< 15 cm od análního otvoru), kteří na našem pracovišti v období od 1. 1. 2016 do 31. 12. 2020 podstoupili roboticky asistovanou léčbu. Všechny demografické, klinické a onkologické údaje byly prospektivně získávány a analyzovány. Získaná data byla zpracována deskriptivními statistickými metodami. Výsledky: Během 5letého období podstoupilo na našem pracovišti robotickou operaci 204 nemocných s KR, 138 mužů a 66 žen. V 97 (47,5 %) případech bylo onemocnění diagnostikováno v pokročilém stadiu (III. a IV. stadium TNM klasifikace). Synchronní jaterní metastázy byly přítomny u 18 pacientů a ve dvou případech byly s KR diagnostikovány sekundarity plicní. K primární operační léčbě jaterních sekundarit bylo přistoupeno u osmi (44,4 %) nemocných a ve dvou případech byla jaterní ložiska radikálně odstraněna současně s primárním novotvarem. U 136 nemocných byl extraperitoneálně uložený novotvar ošetřen ve smyslu totální mezorektální excize a v 68 případech byla provedena parciální mezorektální excize. V celém souboru bylo zaznamenáno 18 komplikací. V pěti (3,6 %) případech se vyskytla porucha hojení anastomózy, která se klinicky manifestovala a vynutila si léčebnou intervenci. Jeden nemocný zemřel v souvislosti s dekompenzací chronického toxonutritivního onemocnění jater. Lokální recidiva, která byla v rámci dispenzarizace zaznamenána u šesti nemocných, byla v polovině případů radikálně odstraněna. Závěr: Klíčové postavení v léčbě kolorektálních a HPB novotvarů zaujímá léčba chirurgická, která v multimodálním terapeutickém algoritmu představuje jedinou potenciálně kurativní metodu. Roboticky asistovaná léčba malignit kolorekta a HPB oblasti se stala rutinní terapeutickou modalitou, která je frekventně využívána v celosvětovém měřítku. Na pracovišti autorů, obdobně jako v některých zahraničních centrech, v chirurgické léčbě KR dominují da Vinci asistované operace. Ve srovnání s otevřenými a laparoskopickými resekcemi KR dosahují roboticky asistované operace obdobných klinických a onkologických výsledků při nižší četnosti komplikací.
Introduction: The Czech Republic belongs to countries under significant strain due to malignant tumours. Despite the changes introduced in the therapy of gastrointestinal malignancies, radical removal of the tumour holds a crucial position in the mutimodal therapeutic process and is irreplaceable nowadays. From the beginning of the third millennium, minimally invasive surgery of abdominal tumours is being expanded with robotic-assisted procedures. The aim of this paper is to assess the benefits of robotic-assisted surgery in the treatment of colorectal and hepatopancreatobiliary neoplasms and to present the results of a non-randomized study with prospectively collected data from robotically assisted rectal cancer surgeries. Material and method: The authors summarize studies published in the PubMed, EMBASE, Medline and Cochrane Library databases that compare robotic and laparoscopic approaches in the treatment of colorectal and hepatopancreatobiliary malignancies, and present the results of their own non-randomized study. 204 patients with rectal cancer (<15 cm from the anal verge) who underwent robotic-assisted surgery at our department between 1 January 2016 and 31 December 2020 were included in the study. All demographic, clinical and oncological data were prospectively obtained and analysed. The data were analysed using descriptive statistic methods. Results: 204 patients with rectal cancer of whom 138 were men and 66 were women underwent robotic surgery at our department during the five-year period. In 97 (47.5%) cases the disease was diagnosed in an advanced stage (stage III and IV of the TNM classification). 18 patients had synchronous liver metastases and 2 patients had pulmonary metastases at the time of the diagnosis. The liver-first approach was indicated in 8 (44.4%) patients, two patients underwent a radical resection of liver lesions together with the primary neoplasm in one surgery. Total mesorectal excision was performed in 136 patients with extraperitoneal disease, partial mesorectal excision was performed in 68 cases. 18 complications were documented. Clinically relevant anastomotic leak requiring intervention occurred in 5 (3.6%) cases. One patient died due to decompensation of chronic toxonutritive liver disease. Local recurrence was documented in 6 patients, half of them underwent radical resection. Conclusion: Surgical therapy holds a crucial position in the treatment of colorectal and hepatopancreatobiliary neoplasms and represents the only potentially curative procedure in multimodal therapy. Robotic-assisted therapy has become a routine therapeutic modality for colorectal and hepatopancreatobiliary malignancies worldwide. Da Vinci assisted surgeries prevail in the surgical treatment of rectal cancer at the authors’ workplace as well as at some foreign centres. Compared to open and laparoscopic resections of rectal carcinoma, robotic-assisted operations achieve the same clinical and oncological results with a lower rate of complications.
Ezofagektomie a gastrektomie jsou principiálními léčebnými metodami v řešení nemetastazujících malignit jícnu a žaludku. U resekcí jícnu i žaludku prokázaly videoasistované mininvazivní operační postupy chirurgickou i onkologickou bezpečnost a zároveň je jejich využití možné i v rámci multimodální léčby. Novou technologií v oblasti miniinvazivních operací horní části trávicí trubice jsou roboticky asistované chirurgické operace. Technické výhody robotických systémů kombinujících miniinvazivní chirurgické přístupy s možností víceprvkové artikulace robotických nástrojů v operačním poli vedou k celosvětové expanzi robotických center. Lze očekávat, že další technologický rozvoj přispěje k podpoře a usnadnění miniinvazivních operací a k dalšímu snížení operační zátěže při zachování všech kritérií onkochirurgické radikality.
Esophagectomy and gastrectomy are essential curative methods in the treatment of non-metastatic malignancies of the esophagus and stomach. Video-assisted minimally invasive resections of the esophagus and stomach have demonstrated surgical and oncological safety and can be used as part of multimodal treatment strategy. Robot-assisted surgical operations are a new technology in the field of mini-invasive upper gastrointestinal surgery. The technical advantages of robotic systems combining minimally invasive surgical approaches with the possibility of multi-element articulation of robotic instruments in the operating field lead to a worldwide expansion of robotic centers. Further technological development can be expected to enhance support and facilitation of minimally invasive surgery and to further reduction of the surgical stress while adhering to the criteria of radical oncosurgery.
- Klíčová slova
- ICG fluorescenční angiografie,
- MeSH
- anastomóza chirurgická statistika a číselné údaje MeSH
- dehiscence operační rány diagnóza prevence a kontrola MeSH
- fluoresceinová angiografie * metody MeSH
- indokyanová zeleň terapeutické užití MeSH
- karcinom chirurgie terapie MeSH
- lidé MeSH
- nádory rekta chirurgie terapie MeSH
- netěsnost anastomózy * diagnóza prevence a kontrola MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- srovnávací studie MeSH
Karcinom tlustého střeva a konečníku velmi významně přispívá k celkové onkologické zátěži české populace. Chirurgická léčba je v multimodálním terapeutickém postupu klíčová. Chirurgická léčba s robotickou asistencí, primárně využívaná pro benigní onemocnění, byla časně zařazena mezi léčebné modality malignit. Da Vinci systém je v operační léčbě karcinomu rekta na mnoha zahraničních i tuzemských pracovištích využíván zcela rutinně. Během preparace ve stísněném pánevním prostoru přináší operatérovi nesporné výhody, které významně přispívají ke zvýšení bezpečnosti procedury. Obávanou chirurgickou komplikací, která může mít pro nemocného fatální následky, je porucha hojení anastomózy. Posouzení perfuze tkání během operace pomocí fluorescenční angiografie s použitím indocyaninové zeleně ve spektru blízkého infračerveného záření představuje potenciální možnost snížení četnosti anastomotického leaku.
Colorectal cancer significantly contributes to the overall oncological burden of the Czech population. Surgical treatment is crucial in multimodal therapeutic approach. Robot-assisted surgery, primarily used for benign conditions, has quickly become an important method of treatment for malignancies. In the treatment of rectal carcinoma, as well as other conditions, the Da Vinci system brings indisputable advantages to the surgeon given the preparation in narrow pelvic space, which significantly contributes to increased safety of the procedure. The Da Vinci system is routinely used in surgical treatment of rectal cancer at many foreign and domestic workplaces. A feared surgical complication with possible fatal consequences for the patient is anastomotic insufficiency. Assessment of tissue perfusion during surgery by fluorescence angiography using indocyanine green in the near-infrared spectrum represents a potential possibility of reducing the frequency of anastomotic leaks.
Úvod: Multidisciplinární týmy (MDT) se staly standardní součástí péče o onkologické nemocné. V léčbě kolorektálního karcinomu (KRK) dle dostupných údajů vedou k signifikantnímu zlepšení přežívání. Mezi negativy se uvádějí možné prodloužení intervalu mezi stanovením diagnózy a zahájením adekvátní terapie a taktéž absence hodnocení kvality činnosti MDT. Cílem sdělení je zhodnotit přínos MDT na vlastní sestavě za rok 2017. Metody: V roce 2010 byl ustanoven v Ústřední vojenské nemocnici – Fakultní vojenské nemocnici v Praze MDT s povinnou referencí nemocných s KRK před zahájením terapie. Po standardizaci zápisu jsme v roce 2017 zavedli jednoduchý postup ke sledování kvality činnosti našeho MDT a přínosu pro pacienta: počet pacientů, počet referování s návrhem diagnosticko-terapeutického postupu, četnost a důvody změn původních plánů a četnost odchylky od závěrů MDT. Výsledky: V roce 2017 bylo v MDT referováno 405 pacientů s KRK, u kterých jsme zaznamenali 499 referencí. V souboru převažovali muži (61 %), věkový průměr byl 63 let (21–91), medián 64,5 roku. Nejčastěji navrhovaným postupem byla chirurgická léčba (59 %), dále systémová léčba, ev. radioterapie. Ve 24 % závěr neodpovídal původnímu navrhovanému postupu. Nejčastější změnou byl ústup od navrhované chirurgické léčby (66 %). Zaznamenali jsme rozdíl v kvalitě reference u nemocného, kterého referující osobně vyšetřil oproti pacientovi, u kterého byla pouze zaslána zdravotnická dokumentace. Terapeutickou odchylku v realizaci závěru MDT jsme nalezli u necelých 5 % pacientů. Závěr: Analýzou našich dat u nemocných s KRK referovaných MDT v roce 2017 jsme zjistili, že u 24 % nemocných vede MDT ke změně původního návrhu diagnosticko-terapeutického postupu. Shoda členů MDT na léčbě nemocného s KRK je zárukou optimálního postupu. Znalost konkrétního pacienta referujícím lékařem je zásadní. Soustavné sledování výstupů činnosti je podmínkou udržení kvality MDT a podkladem k hodnocení přínosu pro nemocné.
Introduction: Multidisciplinary teams (MDTs) have become a standard part of treating oncological patients. Based on the available data, they have lead to significantly higher survival rates in the treatment of colorectal cancer (CRC). Reported negatives include potentially longer times between diagnoses and the start of appropriate treatment, and the lack of quality controls over the MTDs‘ actions. This report aims to assess the benefits of MDTs using our own data set for 2017. Methods: Year 2010 saw the institution of an MDT at the Central Military University Hospital in Prague, with the obligation to refer CRC patients to the MDT before the start of treatment. Having standardized the registration, we have implemented a simple procedure to track the quality of our MDT’s involvement and its patient benefits: number of patients, number of referrals with proposed diagnostic and therapeutic procedure, frequency and reason of changes to original strategies, and the frequency of variations from the MDT’s conclusions. Results: 405 CRC patients were referred to the MDT in 2017; we have found 499 referrals in this group. The data set was formed predominantly by men (61%), with the mean age of 63 (21-91), and the median age of 64.5 years. Surgical treatment was the most commonly proposed procedure (59%), followed by systemic treatment or, as the case may be, radiotherapy. In 24% of the cases, the conclusion did not match the originally proposed procedure. The decision not to go through with the proposed surgical treatment was the most common change (66 %). We have found a difference in the quality of referral in patients examined specifically by the referring doctor, as opposed to patients whose medical records have just been sent in. We have found therapeutic variation in the MTD’s conclusions in less than 5% of patients. Conclusion: Having analyzed our data for CRC patients referred to the MDT in 2017, we have found out that in 24% of the patients, the MDT referral leads to a change in the originally proposed diagnostic and therapeutic procedure. Consensus among the MDT’s members on the CRC patient’s treatment guarantees an optimum procedure. What is fundamental is that the referring doctor knows the patient. Constant tracking of the MDT’s outputs forms a condition for sustaining the quality of its work and a base for assessing its benefits to the patients.
- MeSH
- dospělí MeSH
- kolorektální nádory * MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- metastázy nádorů MeSH
- mladý dospělý MeSH
- nádory jater sekundární MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- týmová péče o pacienty * MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- komentáře MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- Geografické názvy
- Česká republika MeSH
