AIM: To assess the occurrence of autoimmune pancreatitis (AIP) in pancreatic resections performed for focal pancreatic enlargement. METHODS: We performed a retrospective analysis of medical records of all patients who underwent pancreatic resection for a focal pancreatic enlargement at our tertiary center from January 2000 to July 2013. The indication for surgery was suspicion of a tumor based on clinical presentation, imaging findings and laboratory evaluations. The diagnosis of AIP was based on histology findings. An experienced pathologist specialized in pancreatic disease reviewed all the cases and confirmed the diagnosis in pancreatic resection specimens suggestive of AIP. The histological diagnosis of AIP was set according to the international consensus diagnostic criteria. RESULTS: Two hundred ninety-five pancreatic resections were performed in 201 men and 94 women. AIP was diagnosed in 15 patients (5.1%, 12 men and 3 women) based on histology of the resected specimen. Six of them had AIP type 1, nine were diagnosed with AIP type 2. Pancreatic adenocarcinoma (PC) was also present in six patients with AIP (40%), all six were men. Patients with AIP + PC were significantly older (60.5 vs 49 years of age, P = 0.045), more likely to have been recently diagnosed with diabetes (67% vs 11%, P = 0.09), and had experienced greater weight loss (15.5 kg vs 8.5 kg, P = 0.03) than AIP patients without PC. AIP was not diagnosed in any patients prior to surgery; however, the diagnostic algorithm was not fully completed in every case. CONCLUSION: The possible co-occurrence of PC and AIP suggests that preoperative diagnosis of AIP does not rule out simultaneous presence of PC.

• MeSH
• adenokarcinom komplikace   diagnóza   chirurgie   MeSH
• autoimunitní nemoci komplikace   diagnóza   MeSH
• dospělí MeSH
• imunoglobulin G krev   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• nádory slinivky břišní komplikace   diagnóza   chirurgie   MeSH
• pankreas patologie   MeSH
• pankreatektomie MeSH
• pankreatitida komplikace   diagnóza   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• senioři MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

AIM: To investigate perception of natural orifice transluminal endoscopic surgery (NOTES) as a potential technique for appendectomy. METHODS: One hundred patients undergoing endoscopy and 100 physicians were given a questionnaire describing in detail the techniques of NOTES and laparoscopic appendectomy. They were asked about the reasons for their preference, choice of orifice, and extent of complication risk they were willing to accept. RESULTS: Fifty patients (50%) and only 21 physicians (21%) preferred NOTES (P < 0.001). Patients had previously heard of NOTES less frequently (7% vs 73%, P < 0.001) and had undergone endoscopy more frequently (88% vs 36%, P < 0.001) than physicians. Absence of hernia was the most common reason for NOTES preference in physicians (80% vs 44%, P = 0.003), whereas reduced pain was the most common reason in patients (66% vs 52%). Physicians were more likely to refuse NOTES as a novel and unsure technique (P < 0.001) and having an increased risk of infection (P < 0.001). The preferred access site in both groups was colon followed by stomach, with vagina being rarely preferred. In multivariable modeling, those with high-school education [odds ratio (OR): 2.68, 95% confidence interval (CI): 1.23-5.83] and prior colonoscopy (OR: 2.10, 95% CI: 1.05-4.19) were more likely to prefer NOTES over laparoscopic appendectomy. There was a steep decline in NOTES preference with increased rate of procedural complications. Male patients were more likely to consent to their wives vaginal NOTES appendectomy than male physicians (P = 0.02). CONCLUSION: The preference of NOTES for appendectomy was greater in patients than physicians and was related to reduced pain and absence of hernia rather than lack of scarring.

• MeSH
• apendektomie metody   MeSH
• dospělí MeSH
• endoskopické operace přirozenými otvory metody   MeSH
• laparoskopie MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• pacientova volba MeSH
• percepce MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

Diagnostika maligních a benigních onemocnění slinivky břišní je zásadní problém vzhledem k následující odlišné strategii léčby. U adenokarcinomu pankreatu je chirurgická léčba absolutním diktátem, není indikována v případě lokálně pokročilých a metastatických lézía benigních tumorů. U chronické pankreatitidyje indikována jen v určitých případech. Stále je běžné, že histopatologický nález předchozí diagnózu zásadně koriguje. Cílem studie bylo určit soulad klinické a histopatologické diagnózy. Metody: Retrospektivně jsme analyzovali soubor nemocných, kteří absolvovali v Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) resekci pankreatu bez ohledu na předchozí indikaci, a porovnávali klinickou a histopatologickou diagnózu. Výsledky: Nejčastější indikací k výkonu bylo podezření na maligní ložiskový proces v parenchymu pankreatu (220 z 362 resekci; 61 %). Tento nález se potvrdil u 133 z nich (60 %). Zvláště hodnocený tumor Vaterské papily byl indikací k operaci u48 nemocných, potvrdil se u 33 (69%) nemocných. Pro komplikaci chronické pankreatitidy bylo indikováno k operaci 59 (16 %) nemocných. Diagnóza byla potvrzena u 44 (74 %), naopak u 12 (20 %) byl zjištěn tumor. Autoimunní pankreatitida byla v sekčním materiálu zjištěna u 14 (4 %) nemocných, z toho u 11 byla předoperačně považována za tumor. Celkově indikace korelovala s histolopatologickým nálezem pouze u 189 pacientů (52 %). Závěr: Nesoulad předoperačního závěru a definitivní diagnózy byl velmi častý. Autoimunní pankreatitida nebyla výjimečnou (mylnou) indikací k operaci. Předoperační vyšetření je nutné dále systematizovat a zpřesňovat.

Diagnosing malignant and benign diseases of the pancreas is a major problem due to the following differing treatment strategies. Surgical treatment is essential for resecable pancreatic adenocarcinoma and it is not indicated for locally advanced or metastatic lesions or for benign tumours. In chronic pancreatitis surgery is indicated only in certain cases. It is common that histopathological findings significantly correct prior diagnosis.The aim of this study was to identify the correlation of clinical and histopathological diagnoses. Methods: We retrospectively analyzed a set of patients who had undergone pancreatic resection at the Institute for Clinical and Experimental Medicine without taking the previous indication into consideration and compared the clinical and histopathological diagnoses. Results: The most common indication for surgery was the suspicion of malignant focal process in pancreatic parenchyma (220 of 362; 61%). This finding was confirmed in 133 of them (60%). Especially the evaluated tumour of Vater's ampulla was an indication for surgery in 48 patients and confirmed in 33 (69%) of them. 59 (16%) patients were indicated for surgery for complications of chronic pancreatitis: the diagnosis was confirmed in 44(74%) of them, while in 12 (20%) of them a malignant tumour was detected. Autoimmune pancreatitis was diagnosed in 14 (4%) cases, 11 of them were indicated for surgery due to suspicion of malignancy. The overall indication correlated with the histopathological finding only in 189 (52%) cases. Conclusion: Discrepancies between preoperative diagnosis and definitive histopathological conclusion were frequent. Autoimmune pancreatitis was not an exceptional (false) indication for surgery. It is necessary to refine and systematize the preoperative examination.

• Klíčová slova
• autoimunní pankreatitida, malignity pankreatu,
• MeSH
• autoimunitní nemoci diagnóza   chirurgie   MeSH
• chirurgie trávicího traktu metody   využití   MeSH
• chronická pankreatitida diagnóza   etiologie   MeSH
• chybná diagnóza MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• histologické techniky metody   využití   MeSH
• imunohistochemie metody   využití   MeSH
• lidé MeSH
• nádory slinivky břišní diagnóza   etiologie   chirurgie   MeSH
• pankreatektomie metody   využití   MeSH
• pankreatitida diagnóza   etiologie   terapie   MeSH
• předoperační péče metody   MeSH
• registrace MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• staging nádorů MeSH
• statistika jako téma MeSH
• výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

BACKGROUND/OBJECTIVES: Alcoholic chronic pancreatitis (ACP) and liver cirrhosis (ALC) are sequels of excessive alcohol intake. They develop in a minority of long-term alcohol consumers. Their concomitant occurrence is rare and the organ selection remains unknown. The aim of study was to compare patients with ACP and ALC with respect to their lifestyle. METHODS: Sixty-six patients with ACP and 80 with ALC were personally interviewed about their lifestyle, drinking, and eating habits. RESULTS: The groups of ACP (60 males, 6 females) and ALC (64 males, 16 females) did not differ in the amount of alcohol intake (58 g/day vs. 64 g/day). Significantly more patients with ACP reported first alcohol contact before the age of 15 (28.5% vs. 88%; p=0.03). ACP patients had the highest alcohol intake between 20 and 30 years of age (43.6% vs. 20.3%; p<0.01), were more likely to smoke (92.4% vs. 78.7%; p=0.02) and more likely to start smoking before the age of 15 (16.7% vs. 3.7%; p=0.04). Patients with ACP had a lower level of education (p<0.01). We did not observe significant differences between the dietary habits of the groups. The incidence of cirrhosis in ACP patients was 16.7%. The incidence of pancreatitis in the ACL group was 2.5%. CONCLUSION: The socio-behavioral factors affecting development of either ACP or ALC differed. ACP was associated with an early onset of drinking and smoking, highest alcohol intake at a young age, and a lower level of education. Simultaneous occurrence was unusual. Supported by grant IGAMZ NS/10527-3.

• MeSH
• alkoholická cirhóza jater komplikace   epidemiologie   MeSH
• alkoholická pankreatitida komplikace   epidemiologie   MeSH
• chronická pankreatitida komplikace   epidemiologie   MeSH
• dospělí MeSH
• ethanol aplikace a dávkování   MeSH
• kouření škodlivé účinky   epidemiologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• prospektivní studie MeSH
• stupeň vzdělání MeSH
• věkové faktory MeSH
• životní styl * MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• srovnávací studie MeSH

• Publikační typ
• abstrakt z konference MeSH

Úvod, cíl studie: Zdravotní důsledky alkoholizmu jsou různorodé a zahrnují široké spektrum poruch od mentálních až po postižení různých parenchymatózních orgánů. Jednotliví alkoholici se liší, jak pokud jde o způsob požívání alkoholu, tak o charakter postižení. Cílem prospektivní studie bylo zmapovat způsob postižení obou těchto orgánů v souvislosti s formou alkoholizmu, kuřáctvím a dietními vlivy. Metodika: Byla zvolena metoda prospektivní studie s dotazníkem zaměřeným na alkoholizmus, kuřáctví, dietu a životní styl se 146 nemocnými s jaterní cirhózou a chronickou pankreatitidou. Výsledky: Z 80 nemocných s jaterní cirhózou o průměrném věku 47,5 let (23–60 let, SD 8,58) bylo 64 mužů a 16 (20 %) žen. Z 60 nemocných s chronickou pankreatitidou o průměrném věku 37,8 let (23–60 let, SD 9,66) bylo 60 mužů a 6 (9,1 %) žen. Průměrná denní spotřeba alkoholu byla u cirhózy 57,7 g, u pankreatitidy 63,7 g na den. První kontakt s alkoholem ve věku do 15 let udalo 25,8 % nemocných s pankreatitidou a 8,8 % cirhotiků. Období největšího příjmu alkoholu ve věku do 30 let udalo 43,6 % nemocných s pankreatitidou a 20,3 % cirhotiků. Rozdíly v druhu alkoholu jsou statisticky významné v konzumaci piva, která převažovala u pankreatitidy. Ve věku do 15 let začalo kouřit 16,7 % nemocných s pankreatitidou a 3,7 % cirhotiků. Maturity nedosáhlo 66,7 % nemocných s pankreatitidou a 40 % cirhotiků, vysokoškolského vzdělání dosáhlo 9,1 % nemocných s pankreatitidou a 25 % cirhotiků. Cirhóza byla diagnostikována u 11 (16,7 %) nemocných s chronickou pankreatitidou. Ve všech případech se jednalo o funkční postižení Child-Pugh A, u 54,5 % došlo k dekompenzaci. U 72,7 % byla zjištěna portální hypertenze, u 12 byla diagnostikována trombóza v. portae nebo v. lienalis. U 1 nemocného s chronickou pankreatitidou, jaterní cirhózou a trombózou v. portae došlo ke krvácení z gastroezofageálních varixů. Chronická pankreatitida byla diagnostikována u 2 (2,5 %) nemocných s jaterní cirhózou. Z komorbidit byly u chronické pankreatitidy významně častější chronická obstrukční choroba bronchopulmonální a ischemická choroba srdeční, na­opak u cirhózy byly častější malignity. Závěr: Sociobehaviorální souvislosti obou poměrně běžných orgánových postižení se u obou diagnóz liší. Chronická pankreatitida se příznačně vyskytuje u méně vzdělaných vrstev. Časnější je první kontakt s alkoholem i rozvoj pravidelného abúzu, častější a časnější je kuřáctví. Společný výskyt obou onemocnění je výjimečný a nedochází k souběžné orgánové dekompenzaci. Dalo by se spekulovat o tom, že časný náraz uznávaných etiopatogenetických faktorů postihuje přednostně pankreas. Výjimečný souběh obou chorob, zejména v pokročilé podobě, vzdoruje všem známým hypotézám.

Introduction, study aim: Health consequences of alcoholism vary and include a wide range of pathological conditions from mental disorders to disorders of various parenchymatous organs. There are many differences between alcohol abusers, from the way they abuse alcohol to the nature of bodily harm. The aim of this prospective study was to map and correlate organ involvement with the type of alcohol abuse and smoking and dietary habits. Methods: A prospective study analyzing a questionnaire on alcoholism, smoking, diet and lifestyle habits completed by 146 patients with liver cirrhosis and chronic pancreatitis. Results: Of the 80 liver cirrhosis patients with the mean age of 47.5 year (23–60 years, SD 8.58), 64 were men and 16 (20%) were women. Of the 60 chronic pancreatitis patients with the mean age of 37.8 year (23–60 years, SD 9.66), 60 were men and 6 (9.1%) were women. The mean daily alcohol intake was 57.7 g in patients with cirrhosis and 63.7 g per day in patients with pancreatitis. The first contact with alcohol before 15th year of age was reported by 25.8% of patients with pancreatitis and 8.8% of patients with cirrhosis. Age under 30 years as the period with the largest intake of alcohol was reported by 43.6% of patients with pancreatitis and 20.3 % of patients with cirrhosis. There was a statistically significant difference in the type of alcohol used; patients with pancreatitis predominantly drank beer. 16.7% of patients with pancreatitis and 3.7 % of patients with cirrhosis started to smoke before 15th year of age. 66.7% of patients with pancreatitis and 40% of patients with cirrhosis left education before achieving collage state exam, 9.1% of patients with pancreatitis and 25% of patients with cirrhosis had university education. Cirrhosis was diagnosed in 11 (16.7%) patients with chronic pancreatitis. In all patients, this was functional disorder Child-Pugh stage A, decompensation occurred in 54.5% of patients. Portal hypertension was diagnosed in 72.7% of patients and thrombosis of v. portae or v. lieanlis in 12 patients. Bleeding from gastroesophageal varices occurred in 1 patient with chronic pancreatitis, liver cirrhosis and v. portae thrombosis. Chronic pancreatitis was diagnosed in 2 (2.5%) patients with liver cirrhosis. With respect to comorbidities, chronic obstructive bronchopulmonary disease and ischemic heart disease was significantly more frequent in patients with chronic pancreatitis. Conclusion: There are differences in social-behavioural background of both relatively common organ disorders. Chronic pancreatitis is more prevalent in people with lower education. The first contact with alcohol and regular abuse occur at younger age, smoking is also more frequent, with earlier onset. Both diseases rarely occur concurrently and simultaneous decompensation of both organs is not seen. We could speculate that early exposition to the known aetiopathogenic factors affect primarily pancreas. The rare concurrence of both diseases, particularly of their advanced stages, opposes all known theories.

• MeSH
• alkoholická cirhóza jater epidemiologie   MeSH
• alkoholismus epidemiologie   MeSH
• chronická pankreatitida epidemiologie   MeSH
• dospělí MeSH
• financování organizované MeSH
• komorbidita MeSH
• kouření epidemiologie   MeSH
• lidé MeSH
• prospektivní studie MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• socioekonomické faktory MeSH
• životní styl MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Karcinom pankreatu se řadí mezi onemocnění s vysokým maligním potenciálem a je čtvrtou nejčastější příčinou úmrtí na zhoubné onemocnění u obou pohlaví. Většina pacientů umírá méně než do 1 roku od stanovení diagnózy. Přibližně až jeden ze šesti karcinomů se rozvíjí na podkladě vrozené predispozice. Podobně jako je tomu u jiných epitelových nádorů, vzniká karcinom pankreatu postupnou progresí z neinvazivních prekurzorů, jimiž jsou tzv. PanIN (Pancreatic Intraepithelial Neoplasia1, 2, 3 ), které společně s IPMN (Intraductal Papillary Mucinous Neoplasms) a MCN (Mucinous Cystic Neoplasms) tvoří skupinu lézí s maligním potenciálem. Jejich histologická progrese sleduje progresi genetickou a některé z nich lze detekovat zobrazovacími metodami. Identifikace pacientů s vrozenou predispozicí, včasné rozpoznání prekurzorů karcinomu pankreatu či nalezení specifických molekulárních alterací umožňujících racionální terapii tak představují nadějné způsoby včasné diagnostiky a účinné léčby.

Pancreatic cancer is a disease with high malignant potential and is the fourth leading cause of cancer-related death for both men and women. Most patients die within 1 year of diagnosis. It is possible that one out of six cancers occurs in a setting of inherited risk. Like all epithelial malignancies, pancreatic cancer arises by a stepwise progression from non-invasive precursors called PanIN (Pancreatic intraepithelial Neoplasia1, 2, 3), which together with IPMN (Intraductal papillary mucinous Neoplasms) and MCN (Mucinous Cystic Neoplasms) represent lesions with malignant potential. Their histological progression follows genetic progression and some of them can be detected by imaging methods. Identification of patients with hereditary predisposition, early detection of pancreatic cancer precursors and identification of specific molecular alterations to enable rational therapy provide hope for early diagnosis and effective treatment.

• Klíčová slova
• patogeneze, screening,
• MeSH
• časná diagnóza MeSH
• diagnostické techniky a postupy MeSH
• duktální karcinom slinivky břišní MeSH
• genetická predispozice k nemoci genetika   MeSH
• karcinom diagnóza   genetika   terapie   MeSH
• klinické protokoly MeSH
• lidé MeSH
• molekulární biologie MeSH
• nádory slinivky břišní diagnóza   genetika   terapie   MeSH
• plošný screening MeSH
• primární prevence MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH