Prenatálně diagnostikované nitrolební krvácení u plodu je spojeno s širokým spektrem postižení novorozence, od zcela nekomplikovaného fyziologického vývoje až po závažnou tíži neurologického postižení či úmrtí. Incidence čítá 0,6–1/1 000 porodů. Nitrolební krvácení je v závislosti na anatomické lokalizaci klasifikováno na intraventrikulární, intracerebrální, cerebrální, subarachnoidální, subdurální. V kazuistice popisujeme raritní případ spontánního nitrolebního krvácení u plodu sledovaného pro hydrops, těhotenství komplikované pro polyhydramnion. Byla provedena rešerše literatury. V diskuzi prezentujeme diagnostický algoritmus a výsledky provedených vyšetření. Pro ucelení kazuistiky doplňujeme informaci o vedení porodu a časném úmrtí novorozence.

Prenatally diagnosed intracranial hemorrhage in the fetus is associated with a wide range of neonatal disorders, from completely uncomplicated physiological development to severe neurological impairment or death. The incidence is 0.6–1/1,000 births. Intracranial hemorrhage, depending on the anatomical location, is classified as intraventricular, intracerebral, cerebral, subarachnoid, and subdural. In this case report, we describe a rare case of spontaneous intracranial hemorrhage in a fetus monitored for hydrops and pregnancy complicated by polyhydramnios. A literature research was carried out. In the discussion, we present the diagnostic algorithm and the results of the examinations performed. To complete the case report, we add information about the management of childbirth and early death of the newborn.

• MeSH
• dospělí MeSH
• hydrops fetalis * etiologie   MeSH
• intrakraniální krvácení * etiologie   mortalita   MeSH
• kojenecká mortalita MeSH
• lidé MeSH
• paliativní péče metody   MeSH
• polyhydramnion etiologie   MeSH
• prenatální diagnóza metody   MeSH
• subdurální hematom etiologie   mortalita   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

The aim of our manuscript is to report of a successful perinatal outcome after treatment of acute polyhydramnios caused by duodenal atresia. A 34-year-old G3P1 was referred due to polyhydramnios in the 30th week of pregnancy. Ultrasound revealed polyhydramnios, amniotic fluid index (AFI) 28, and a double bubble sign that indicated duodenal atresia and dilatated oesophagus. In the 32nd week of gestation, the volume of amniotic fluid increases, AFI 35, along with symptoms of dyspnea and abdominal pain. Due to the clinical picture and the early gestational age, it was decided to perform an amnioreduction. In the 36th week of gestation cesarean section was performed. The baby was taken for exploratory laparotomy and found to have a simultaneous complete duodenal atresia and annular pancreas with associated dilated the first portion of the duodenum and the stomach. A side-to-side duodenoduodenostomy via single-layer hand-sewn anastomosis was performed over a transanastamotic feeding tube (TAFT). The postoperative course was uneventful. Amnioreduction is useful and safe in the treatment of acute polyhydramnios caused by duodenal atresia and thus has a significant role in prolonging gestation until fetal maturity.

• MeSH
• císařský řez škodlivé účinky   MeSH
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• plodová voda MeSH
• polyhydramnion * etiologie   terapie   MeSH
• těhotenství MeSH
• výsledek těhotenství MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Cíl studie: Přehled týkající se idiopatického polyhydramnia a s ním spojených komplikací. Typ studie: Přehledový článek. Název a sídlo pracoviště: Gynekologicko-porodnická klinika 1. LF UK a Nemocnice Na Bulovce, Praha a Gynekologicko-porodnická klinika UK 2. LF a FN Motol, Praha. Metodika: Literární rešerše s využitím databází Web of Science, Ovid, Cochrane, Medline a analýza článků publikovaných v recenzovaných časopisech s impakt faktorem v letech 1958–2020. Výsledky: Polyhydramnion se vyskytuje u 0,2-2 % těhotenství. Gravidity s polyhydramniem jsou častěji komplikovány abnormální polohou plodu nebo poruchou naléhání a mohou být spojeny s nepříznivými těhotenskými výsledky, zejména s vyšším výskytem intrauterinních úmrtí plodu, abrupcí placenty, indukovaných porodů, císařských řezů, prodlouženou první porodní dobou a dystokií ramének. Závěr: Středně těžké a těžké formy idiopatického polyhydramnia jsou spojeny s vyšším rizikem nepříznivých těhotenských výsledků, přičemž hlavním preventivním opatřením je intenzivní sledování těhotné ženy a plodu v těhotenství a v průběhu samotného porodu.

Objective: A comprehensive overview on idiopathic polyhydramnios and associated complications. Design: Review article. Setting: Department of Obstetrics and Gynaecology, First Faculty of Medicine, Charles University and Hospital Na Bulovce, Prague, Czech Republic; Department of Obstetrics and Gynaecology, Second Faculty of Medicine, Charles University and Motol University Hospital, Prague, Czech Republic. Methods: Literature search using the databases Web of Science, Ovid, Cochrane, Medline databases and an analysis of articles published in peer-reviewed journals with impact factor in the years 1958–2020. Results: Polyhydramnios occurs in 0.2-2% of pregnancies. Pregnancies with polyhydramnios are more often complicated by abnormal foetal lie or presentation and, moreover, should be associated with adverse pregnancy outcomes, particularly with the higher incidence of intrauterine foetal death, placental abruption, labour induction, caesarean sections, prolonged first stage of labor and shoulder dystocia. Conclusion: The moderate and severe forms of idiopathic polyhydramnios are associated with the higher risk of adverse pregnancy outcomes that implies the need for intensive monitoring of a pregnant woman and the foetus both in pregnancy and during the delivery itself.

• MeSH
• lidé MeSH
• polyhydramnion * epidemiologie   MeSH
• těhotenství MeSH
• výsledek těhotenství MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

Prezentujeme našu skúsenosť so štyrmi prípadmi pitiev plodov s abnormálnym prenatálnym sonografickým vyšetrením a suspekciou na Noonanovej syndróm (NS). Jednalo sa o pitvy plodov v rozmedzí 17. až 24. týždňa gestácie (t.g.). Prenatálne ultrazvukové vyšetrenie vo všetkých prípadoch zaznamenalo zvýšené hodnoty nuchálnej translucencie (NT) a lymfatické vaky na krku. Niektoré plody prejavovali známky fetálneho hydropsu a bol zistený polyhydramnion. Nekroptickými vyšetreniami sme potvrdili súbor podobných znakov a vrodených vývojových vad, ktoré spadajú do základných charakteristík NS. Jednalo sa predovšetkým o známky rozvíjajúceho sa fetálneho hydropsu s nuchálnym edémom, v niektorých prípadoch až charakteru cystického hygromu, pleurálne a abdominálne výpotky, vrodené vývojové vady srdca a obličiek, vady skeletu a faciálny dysmorfizmus. U všetkých plodov bol vyšetrený karyotyp, bez nálezu aneuploidií chromozómov. Následná genetická analýza mutácií kauzálnych génov (hlavne PTPN11, KRAS, RAF 1,...), túto diagnózu potvrdila. Prípady demonštrujú širokú škálu znakov prenatálnej prezentácie tohoto syndrómu. Z dôvodu rozsiahlosti diferenciálnej diagnózy, je sumarizácia prenatálneho skríningu, nekroptického nálezu a molekulárne genetického vyšetrenia nevyhnutná.

We present our experience with four cases of fetal autopsies with abnormal prenatal ultrasound findings and suspicion of Noonan syndrome. These were fetuses from the 17th to the 24th age of gestation (GA). In all cases, prenatal ultrasound examination recorded increased nuchal translucency (NT) and presence of lymphatic neck sacs. Some fetuses showed signs of fetal hydrops and polyhydramnion was found. Similar signs and congenital developmental defects were confirmed in the autopsy examination. These were primarily signs of developing fetal hydrops with increased nuchal edema, in some cases up to the character of cystic hygroma, pleural and abdominal effusions, congenital heart and kidney defects, skeletal defects and facial dysmorphism. A karyotype was examined in all cases without chromosome aneuploidy. The diagnosis of NS was confimed by subsequent genetic analysis of causal gene mutations (mainly PTPN11, KRAS, RAF 1,...). Our cases demonstrate a wide range of signs of prenatal presentation of this syndrome. Because of wide differential diagnosis, summarizing prenatal ultrasound findings, autopsy examination and molecular genetic testing is essential.

• MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• hydrops fetalis diagnóza   patologie   MeSH
• indukovaný potrat MeSH
• lidé MeSH
• mutační analýza DNA MeSH
• Noonanové syndrom * diagnóza   MeSH
• pitva MeSH
• polyhydramnion diagnóza   patologie   MeSH
• prenatální diagnóza MeSH
• vrozené vady MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH

Syndróm vrodenej obštrukcie dýchacích ciest (CHAOS) je zriedkavý ale život ohrozujúci stav, ktorý vyplýva z obštrukcie horných dýchacích ciest. Najčastejšou príčinou CHAOSu je atrézia hrtana, subglotická stenóza a kompletná diafragma hrtana. Vrodená cysta hrtana sa vyskytuje zriedkavo. Aj keď môže byť príčinou významnej obštrukcie horných dýchacích orgánov, väčšinou nespôsobuje významnú stenózu dýchacích ciest. U malých detí je často asymptomatická. Autori prezentujú raritný prípad novorodenca s vážnou obštrukciou horných dýchacích orgánov, ktorý bol podmienený veľkou kongenitálnou cystou hrtana.

Congenital high airway obstruction syndrome (CHAOS) is a rare but life-threatening condition that results from the obstruction of the upper airways. The most common cause for CHAOS are laryngeal atresia, subglottic stenosis and complete diaphragm of larynx. Congenital laryngeal cysts are rare condition. Although it may cause a significant obstruction of the upper airways, it generally does not significantly narrow the airways. Young children are often asymptomatic. In this report, a newborn with severe airway obstruction at birth, caused by a giant congenital laryngeal cyst, is presented.

• MeSH
• antibakteriální látky terapeutické užití   MeSH
• císařský řez MeSH
• cysty * chirurgie   vrozené   MeSH
• larynx anatomie a histologie   diagnostické zobrazování   MeSH
• lidé MeSH
• nemoci laryngu * diagnóza   terapie   MeSH
• novorozenec MeSH
• obstrukce dýchacích cest patologie   MeSH
• oxygenoterapie MeSH
• pneumotorax MeSH
• polyhydramnion MeSH
• tracheostomie MeSH
• vrozené, dědičné a novorozenecké nemoci a abnormality MeSH
• výsledek terapie MeSH
• vzácné nemoci MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• novorozenec MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Cieľ štúdie: Prezentácia kazuistiky prenatálne diagnostikovanej cystickej adenomatoidnej malformácie plodu (congenital cystic adenomatoid malformation – CCAM). Zhrnutie klinických a histologických obrazov cystickej adenomatoidnej malformácie u plodov; ultrazvuková diagnostika, prognóza, in utero dispenzarizácia, načasovanie pôrodu a postnatálny management v neonatálnej perióde. Typ štúdie: Kazuistika. Názov a sídlo pracoviska: Nemocnica s poliklinikou, Zvolen, a.s., gynekologicko-pôrodnícke oddelenie. Vlastné pozorovanie: Prípad prenatálne diagnostikovanej cystickej adenomatoidnej malformácie plodu. Záver: Kongenitálna cystická adenomatoidná malformácia je vzácna kongenitálna choroba. Môže byť vyjadrená rôznymi klinickými a histologickými obrazmi. Pri dnešnej dostupnosti ultrasonografického skríningu je diagnostika týchto vrodených chýb obvykle posunutá do prenatálneho obdobia.

Objective: Presentation of prenataly diagnosed fetus with congenital cystic adenomatoid malformation (CCAM). Summary of clinical and histological findings in fetuses with CCAM, in utero ultrasound diagnosis, prognosis, in utero dispensarisation, timing of delivery and postanatal management. Design: Case report. Settings: Nemocnica s poliklinikou, Zvolen, a.s., gynekologicko-pôrodnícke oddelenie. Case report: In this article we would like to introduce the case report of fetus suffering from CCAM. Conclusions: Congenital cystic adenomatoid malformation is a rare congenital disorder. The clinical and histological findings can vary. The diagnose can be made in prenatal period due to the availability of prenatal ultrasound examination.

• MeSH
• cystická adenomatoidní malformace plic vrozená * diagnóza   klasifikace   MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• dospělí MeSH
• fatální výsledek MeSH
• hypoxie plodu MeSH
• lidé MeSH
• placenta patologie   MeSH
• plicní nemoci MeSH
• polyhydramnion patologie   MeSH
• prenatální diagnóza MeSH
• prognóza MeSH
• receptory thyreoidních hormonů MeSH
• těhotenství MeSH
• thyroxin aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• tyreoiditida farmakoterapie   MeSH
• vzácné nemoci MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

• MeSH
• císařský řez MeSH
• dospělí MeSH
• indukovaný potrat MeSH
• komplikace těhotenství * MeSH
• lidé MeSH
• nádory mediastina MeSH
• nemoci plodu MeSH
• polyhydramnion MeSH
• porod MeSH
• předání pacienta do jiné péče MeSH
• prenatální diagnóza MeSH
• primární zdravotní péče MeSH
• těhotenství MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Cíl: Popis případu prenatální diagnostiky velkého placentárního chorioangiomu s příznivými výstupy. Design: Kazuistika. Pracoviště: Gynekologické a porodnické oddělení, Federální univerzita Triangulo Mineiro (UFTM), Uberaba-MG, Brazílie. Kazuistika: Placentární chorioangiom je nejčastější benigní nádor, ale chorioangiom velkých rozměrů se vyskytuje zřídka, incidence se pohybuje mezi 1:16,000 až 1:50,000 těhotenství. Zaznamenali jsme případ 18leté pacientky, poprvé těhotné, která podstoupila rutinní ultrazvukové vyšetření, při kterém byl zjištěn polyhydramnion spojený s placentární vaskulární lézí připomínající chorioangiom, což bylo zjištěno a potvrzeno i magnetickou rezonancí. Klíčová slova: chorioangiom, placentární, těhotenství, ultrazvuk, magnetická rezonance

Objective: To describe a case of prenatal diagnosis of a giant placental chorioangioma with favorable outcome. Design: A case report. Setting: Gynecology and Obstetrics Service, Federal University of Triângulo Mineiro (UFTM), Uberaba-MG, Brazil. Case report: The placental chorioangioma is the most common benign tumor, but the type giant has a small prevalence, ranging from 1:16.000 to 1:50.000 pregnancies. We reported a case of a patient aged 18, pregnant for the first time, who performed a routine obstetric ultrasound was found to have polyhydramnios associated with placental vascular lesions suggestive of chorioangioma also was defined by fetal magnetic resonance imaging and confirmed by pathological examination. Keywords: chorioangioma, placental, pregnancy, ultrasound, magnetic resonance imaging

• MeSH
• císařský řez MeSH
• druhý trimestr těhotenství MeSH
• hemangiom * krevní zásobení   ultrasonografie   MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie MeSH
• mladiství MeSH
• nádorové komplikace v těhotenství * ultrasonografie   MeSH
• narození živého dítěte MeSH
• nemoci placenty * ultrasonografie   MeSH
• polyhydramnion etiologie   ultrasonografie   MeSH
• porod v termínu MeSH
• pozorné vyčkávání MeSH
• těhotenství MeSH
• ultrasonografie dopplerovská barevná MeSH
• ultrasonografie prenatální MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

Congenital gastric outlet obstruction is a rare condition representing only 1% of all gastrointestinal atresias. Prenatal diagnosis is uncommon and mostly confined to the third trimester of cases presenting a combination of polyhydramnios with dilated stomach. We report a case of congenital gastric outlet obstruction by pyloric membrane which was diagnosed prenatally in the third trimester by sonography and magnetic resonance imaging. The anomaly appeared to be isolated, thus a favorable outcome was expected. A baby girl weighing 3,430 g was delivered spontaneously at 36 weeks. Postnatal imaging methods confirmed the presence of a congenital gastric obstruction. 21 h after delivery, the baby underwent laparotomy, at which time a malrotation and pyloric membrane were found and resolved. The postoperative course was uneventful and the baby was discharged at the age of 18 days and remains well at controls.

• MeSH
• lidé MeSH
• magnetická rezonanční tomografie MeSH
• obstrukce vyprazdňování žaludku komplikace   patologie   ultrasonografie   MeSH
• polyhydramnion etiologie   ultrasonografie   MeSH
• těhotenství MeSH
• třetí trimestr těhotenství MeSH
• ultrasonografie prenatální MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• těhotenství MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• práce podpořená grantem MeSH

• MeSH
• amniocentéza metody   škodlivé účinky   využití   MeSH
• hybridizace in situ fluorescenční využití   MeSH
• lidé MeSH
• odběr choriových klků metody   MeSH
• plodová voda cytologie   MeSH
• polyhydramnion terapie   MeSH
• předčasný odtok plodové vody diagnóza   MeSH
• prenatální diagnóza metody   MeSH
• redukce mnohoplodového těhotenství metody   MeSH
• Rho(D) imunoglobulin terapeutické užití   MeSH
• ultrasonografie prenatální metody   využití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH