Depresivní a úzkostné poruchy představují významnou zátěž pro primární péči, přičemž poptávka po účinné a dobře tolerované léčbě stále roste. Souhrnný článek shrnuje současné poznatky o trazodonu - multifunkčním antidepresivu ze skupiny SARI, které kombinuje inhibici zpětného vychytávání serotoninu s antagonismem receptoru 5 HT2A. Přehled se zaměřuje na farmakodynamiku a farmakokinetiku léčiva, jeho antidepresivní, anxiolytické a sedativní vlastnosti i potenciální neuroprotektivní účinky. Klinická data dokládají srovnatelnou účinnost s SSRI/SNRI v léčbě velké depresivní poruchy a prokazují přínos u generalizované úzkostné poruchy, insomnie a chronické neuropatické bolesti. Nízké dávky (25-100 mg) se využívají ke zlepšení spánku, zatímco antidepresivní účinek vyžaduje titraci na 150-300 mg denně. Díky relativně příznivému profilu sexuálních nežádoucích účinků a nízké anticholinergní aktivitě je trazodon vhodný i pro starší polymorbidní pacienty. Článek diskutuje praktické aspekty preskripce v ordinaci praktického lékaře, možnosti kombinace s dalšími psychofarmaky a upozorňuje na klíčová bezpečnostní rizika, zejména ortostatickou hypotenzi, prodloužení QT intervalu a vzácný priapismus. Správná volba dávky, postupná titrace a edukace pacienta jsou nezbytné pro maximalizaci terapeutického přínosu a minimalizaci rizik této léčby.
Depressive and anxiety disorders represent a significant burden on primary care, and demand for effective and well-tolerated treatments continues to grow. This article summarises current knowledge of trazodone, a multifunctional antidepressant from the SARI group that combines serotonin reuptake inhibition with HT2A receptor 5 antagonism. This review focuses on the pharmacodynamics and pharmacokinetics of the drug, its antidepressant, anxiolytic, and sedative properties as well as its potential neuroprotective effects. Clinical data demonstrate comparable efficacy to SSRI/SNRIs in the treatment of major depressive disorder and demonstrate benefit in generalized anxiety disorder, insomnia, and chronic neuropathic pain. Low doses (25-100 mg) are used to improve sleep, while the antidepressant effect requires titration to 150-300 mg daily. The relatively favourable sexual side effect profile and low anticholinergic activity make trazodone suitable for elderly polymorbid patients. The article discusses the practicalities of prescribing in the general practitioner's office and options for combination with other psychopharmaceuticals. It also highlights key safety risks, particularly orthostatic hypotension, QT interval prolongation, and rare priapism. Proper dose selection, gradual titration, and patient education are essential to maximize the therapeutic benefit and minimize the risks of this treatment.
BACKGROUND: Health-related quality of life (HRQL) is an important goal for patients with major depressive disorder (MDD), but whether antidepressants improve HRQL in these patients is unclear. Here, we describe the real-world effects of trazodone once-a-day (TzOAD) and selective serotonin reuptake inhibitor (SSRI) treatments on HRQL and functioning in adults with MDD. METHODS: This 8-week prospective, observational, open-label, multicenter study was conducted in adults with moderate or severe MDD for whom TzOAD or SSRI were prescribed as monotherapy. The primary outcome was life enjoyment and satisfaction assessed via the patient-reported Quality-of-Life Enjoyment and Satisfaction Questionnaire Short Form (Q-LES-Q-SF) from baseline to week 8. Secondary outcomes included change in Q-LES-Q-SF from baseline to weeks 1 and 2; severity of depressive symptoms using the Montgomery Åsberg Depression Rating Scale (MADRS) and sleep disturbance via the PROMIS SF-SD 8b questionnaire at weeks 1, 2, and 8; and overall functioning via the Sheehan Disability Scale (SDS), hedonic capacity using the Snaith-Hamilton Pleasure Scale (SHAPS), and cognitive dysfunction using the Perceived Deficits Questionnaire (PDQ-5) at baseline and week 8. RESULTS: The study included 208 adults with MDD (mean [SD] age = 50.2 [14.3] years; 68.6% female; 98.4% White). Life enjoyment and satisfaction improved from baseline to week 8 for both treatment groups: Q-LES-Q-SF mean (SD) scores were 27.5 (20.4) for the SSRI group and 39.0 (22.1) for the TzOAD group. Depressive symptoms and sleep disturbances also reduced from baseline to week 8: MADRS (SSRI, -15.7 [8.3]; TzOAD, -21.0 [9.8]); PROMIS SF-SD 8b (SSRI, -9.9 [12.6]; TzOAD, -22.0 [12.6]). Mean change scores in Q-LES-Q-SF, MADRS, and PROMIS SF-SD 8b improved as early as week 1 in both groups. Mean scores also improved from baseline to week 8 on SDS (SSRI, -9.2 [7.4]; TzOAD, -14.3 [7.5]), SHAPS (SSRI, -6.6 [4.3]; TzOAD, -8.3 [4.4]), and PDQ-5 (SSRI, -5.8 [4.5]; TzOAD, -7.7 [5.0]). CONCLUSIONS: In adults with MDD who received TzOAD or SSRIs, overall and individual HQRL domains improved rapidly and in parallel with improvements in depressive symptoms, with a slightly greater improvement observed in the TzOAD group.
- MeSH
- antidepresiva druhé generace aplikace a dávkování terapeutické užití farmakologie MeSH
- depresivní porucha unipolární * farmakoterapie patofyziologie MeSH
- dospělí MeSH
- kvalita života * MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- obnova funkce účinky léků MeSH
- prospektivní studie MeSH
- selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu * aplikace a dávkování farmakologie MeSH
- trazodon * farmakologie aplikace a dávkování MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- multicentrická studie MeSH
- pozorovací studie MeSH
Antidepresiva představují základní a efektivní terapeutický přístup nejen v léčbě depresivních poruch, ale v rámci komedikace i v řadě jiných neuropsychiatrických onemocnění. V rámci tohoto přehledového článku jsou shrnuty nejčastější nežádoucí účinky nejčastěji používaných antidepresiv v České republice s ohledem na onkologické pacienty a jejich specifické potřeby a zranitelnost. Tyto nežádoucí účinky mají většinou zcela logické vysvětlení na základě jejich receptorového profilu, popř. farmakokinetiky. V tomto kontextu jsou sumarizovány i výhody a nevýhody těchto osmi vybraných nejběžněji používaných antidepresiv u onkologických pacientů především z pohledu snášenlivosti a jejich žádoucích i nežádoucích aditivních efektů.
Antidepressants represent an essential and effective therapeutic approach in treating depressive disorders and many other neuropsychiatric diseases. This review article summarises the most common adverse effects of the most commonly used antidepressants in the Czech Republic with respect to the frailty of cancer patients and their specific needs. These side effects usually have a completely logical explanation based on their receptor profile or pharmacokinetics. In this context, the advantages and disadvantages of these selected most commonly used antidepressants in cancer patients are summarised, especially regarding their tolerability and their desirable and undesirable additive effects.
- MeSH
- antidepresiva * škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- mirtazapin farmakologie škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- nádory * psychologie MeSH
- nežádoucí účinky léčiv MeSH
- selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu farmakologie škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- trazodon farmakologie škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
- MeSH
- antidepresiva škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- depresivní poruchy * diagnóza farmakoterapie komplikace MeSH
- lidé MeSH
- primární zdravotní péče MeSH
- selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- trazodon aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Spánek je základní fyziologická potřeba organismu. Spolu s přiměřenou fyzickou aktivitou a zdravou stravou významně ovlivňuje zdravotní stav každého člověka. Poruchy spánku patří mezi nejčastější duševní onemocnění napříč věkovými skupinami, ve věku nad 65 let jimi trpí až 50 % populace. Diagnostika a řešení problematiky nespavosti vyžaduje komplexní přístup, využívají se poznatky z oborů psychiatrie, neurologie, otorinolaryngologie a pneumologie. Při léčbě je nutné přihlížet k nežádoucím účinkům léků, u seniorů především k riziku vzniku závislosti a riziku pádů. Cílem sdělení je shrnout základní poznatky v oblasti insomnie seniorského věku a doplnit je vlastními zkušenostmi z práce v léčebně dlouhodobě nemocných a na psychiatrickém oddělení včetně kazuistického sdělení.
Sleep is an essential neccesity of the body. Besides apropriate physical activity and healthy diet, it significantly affects the health of every individual. Sleep disorders are among the most common mental illnesses across age groups, with up to 50 % of the population suffering from them over the age of 65. Diagnosis and management of insomnia requires a comprehensive approach, using knowledge from the fields of psychiatry, neurology, otorhinolaryngology and pneumology. During treatment, it is necessary to be aware of the side effects of drugs, especially in elderly, the risk of addiction and the risk of falls. The aim of the article is to summarize the basic knowledge regarding insomnia in old age and to supplement it with my own experience of working in a long-term care and psychiatric department, including case reports.
- MeSH
- benzodiazepiny škodlivé účinky MeSH
- lidé MeSH
- poruchy iniciace a udržování spánku * terapie MeSH
- poruchy spánku a bdění * terapie MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- spánková hygiena MeSH
- trazodon škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- výsledek terapie MeSH
- zolpidem škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- přehledy MeSH
Téměř každé léčivo může interagovat s dalšími léčivy, doplňky stravy, potravinami nebo návykovými látkami. Léková interakce ve smyslu léčivo–léčivo nastává, pokud jeden lék mění účinky druhého. Výsledkem jejich vzájemného působení je většinou snížení nebo zvýšení účinku. Pacient je v prvním případě ohrožen neúčinností terapie, ve druhém případě zase vystupňovanými nežádoucími účinky, které mohou vést k hospitalizaci nebo k jejímu prodloužení, což následně vede k vyšší ekonomické zátěži zdravotnického systému. Antidepresiva jsou léky, které pacienti užívají často dlouhodobě, mnohdy celoživotně. Hlubší znalosti v oblasti jejich lékových interakcí mohou vést ke zvýšení bezpečnosti lékových režimů našich pacientů a současně k ekonomickým úsporám. Pro správnou interpretaci klinické významnosti lékových interakcí jsou potřebné solidní znalosti farmakokinetiky (zejména informace o způsobu metabolizace léčiva) i farmakodynamiky léčiv (oblast mechanismu účinku a rizik, jež léčivo přináší). Optimální je mít také základní přehled o silných induktorech a inhibitorech cytochromu P450 (hlavních enzymů první fáze biotransformace) a také mít povědomí o tom, které jeho izoformy podléhají genetickému polymorfismu. Tento článek přináší základní teoretický přehled problematiky lékových interakcí antidepresiv. Ten je navíc doplněn o pohled z praxe klinického farmaceuta, a to formou dvou kazuistik, jejichž ústředním tématem jsou právě lékové interakce antidepresiv.
Almost any drug can interact with other medications, dietary supplements, foods, or illicit substances when administered to a patient. A drug interaction occurs when one drug modifies the effects of another drug. The result is usually a reduction or enhancement of their effect. In the first case, the patient is endangered by the ineffectiveness of the therapy, in the second case by exacerbated side effects, which may lead to hospitalisation or prolongation of hospitalisation stay, leading to a higher economic burden on the health care system. Antidepressants are drugs that patients often take for a long time. Profound knowledge of drug interactions can lead to increased safety of our patients' drug regimens and, at the same time, to economic savings. To correctly interpret the clinical significance of drug interaction, a solid knowledge of pharmacokinetics and pharmacodynamics of the drug is required. The theoretical overview of the antidepressants drug interactions topic, which is presented in this article, is supplemented by a practical point of view of a clinical pharmacist in the form of two case reports.
- MeSH
- antidepresiva * farmakokinetika farmakologie terapeutické užití MeSH
- dospělí MeSH
- fluoxetin farmakokinetika škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- INR MeSH
- lékové interakce * MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- P-glykoprotein genetika účinky léků MeSH
- polymorfismus genetický MeSH
- systém (enzymů) cytochromů P-450 účinky léků MeSH
- trazodon farmakokinetika škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- tremor chemicky indukované etiologie MeSH
- výsledek terapie MeSH
- warfarin farmakokinetika škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mladý dospělý MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Na 19. kongrese Medicíny pro praxi - kongrese praktických lékařů vysílaném on-line z Olomouce 22.-23. dubna 2021 zazněla velmi zajímavá přednáška plzeňské ambulantní psychiatričky MUDr. Sylvy Rackové věnovaná tematice depresivních a úzkostných poruch v současné obtížné době poznamenané pandemií covidu-19. Paní doktorka Racková se v první části své přednášky s názvem "Originál trazodon - prověřené antidepresivum do náročné doby" dotkla řady souvislostí mezi důsledky pandemie covidu-19 a psychiatrickými obtížemi našich pacientů, ve druhé části se pak věnovala trazodonu a jeho použití jakožto účinného a ověřeného antidepresiva.
