Úvod: Frekvence artroskopií kolene zahrnujících zadní kompartmenty roste se zlepšováním a rozšiřováním artroskopického instrumentária a chirurgických technik. Cílem této práce je prezentovat naše zkušenosti se zadními artroskopickými přístupy do kolenního kloubu. Materiál a metoda: Od roku 2003 do roku 2013 jsme provedli artroskopii kolene s využitím zadních přístupů u 67 pacientů (41 mužů a 26 žen). Průměrný věk v době operace byl 31 let. Indikacemi k chirurgickému výkonu byly ošetření trhlin zadních rohů menisků, rekonstrukce zadního zkříženého vazu (PCL), artroskopicky asistované fixace tibiálních avulzních zlomenin zadního zkříženého vazu a odstranění volných nitrokloubních tělísek. Diagnóza byla stanovena na základě klinického vyšetření, prostého rtg vyšetření a u některých pacientů magnetické rezonance (MRI). Po artroskopické vizualizaci kolene ze standardních předních přístupů byly vytvořeny posteromediální a posterolaterální přístupy a zadní kompartmenty kolene byly ošetřeny. Pooperační sledování probíhalo v rozmezí od několika týdnů po několik let v závislosti na typu operace. Výsledky: U žádného ze 67 pacientů našeho souboru se nevyskytly perioperační ani pooperační komplikace po artroskopii kolene. Tito pacienti udávali subjektivní zlepšení po operaci. Diskuze: V dnešní době se artroskopické operace upřednostňují před konzervativní léčbou či klasickými otevřenými chirurgickými postupy. Ačkoliv artroskopie zadních kompartmentů kolene je pro zkušeného operatéra relativně bezpečná, přetrvávají určité obavy z iatrogenního poranění okolních nervově-cévních struktur během artroskopické operace. Různými autory bylo popsáno několik odlišných způsobů vytvoření zadních přístupů.
Introduction: The frequency of knee arthroscopy involving the posterior compartments has increased with recent improvements in surgical techniques and arthroscopic equipment. The aim of this study is to present our experience with posterior arthroscopic portals. Material and Methods: From 2003 till 2013 knee arthroscopy with use of posterior portals was carried out in 67 patients (41 men and 26 women). Their average age at the time of surgery was 31 years. The indications for surgery were repair of tears in the posterior horn of the menisci, posterior cruciate ligament (PCL) reconstructions, arthroscopic fixations of tibial avulsion fractures of the PCL and removal of loose intraarticular bodies. The diagnosis was based on clinical examinations, plain X-ray and MRI results in some patients. After arthroscopic visualization of the knee from standard anterior portals, the posteromedial and posterolateral portals were created and the posterior compartments of the knee were treated. The follow-up ranged from several weeks to a few years depending on character of surgery. Results: There were not any intra-operative or post-operative complications in 67 patients after the knee arthroscopy. Those patients reported subjective relief after the surgery. Discussion: Arthroscopic operations are preferred to conservative treatment or classic open surgery nowadays. Although arthroscopy in the posterior region of the knee is relatively uncomplicated for well-trained arthroscopist, there remains significant concern about iatrogenic injury to the surrounding neurovascular structures during arthroscopic procedures. Several authors reported different creation of posterior portals.
- MeSH
- artroskopie * metody trendy využití MeSH
- hodnotící studie jako téma MeSH
- kolenní kloub * chirurgie MeSH
- lidé MeSH
- ortopedické výkony * metody MeSH
- pooperační komplikace ošetřování prevence a kontrola terapie MeSH
- pooperační péče metody využití MeSH
- radiografie metody využití MeSH
- statistika jako téma MeSH
- výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
Úvod: Názvem syndrom zmrzlého ramene se označuje časté postižení glenohumerálního kloubu vyskytující se v obecné populaci s incidencí 2-5 %, s nejčastějším výskytem u žen mezi 40 a 60 lety. I přes častý výskyt se jedná o relativně málo objasněné onemocnění, které bývá označováno jako enigma ortopedie. V článku srovnáváme výsledky zavřeného redresu ramenní kloubu s následnou artroskopií a artroskopické deliberace u pacientů se syndromem frozen shoulder. Materiál a metoda: Autoři prezentují soubor 60 pacientů operovaných pro diagnózu frozen shoulder. U první skupiny byl po uvedení do celkové anestezie proveden zavřený redres a následně artroskopie ramenního kloubu se subakromiální dekompresí. Skupina čítala 31 osob (23 žen a 8 mužů). Druhou skupinu tvořili pacienti, kteří byli ošetřeni artroskopickou deliberací pouzdra. Takto bylo ošetřeno 29 osob (25 žen a 4 muži). Výsledky: U všech pacientů po provedené operaci došlo ke zlepšení pohybu i výkonnosti ramenního kloubu. Ve srovnání obou skupiny docházelo ve skupině artroskopické deliberace k rychlejší úpravě pohybu při kontrolách ve 2. týdnu a po třech měsících. Při kontrole minimálně dva roky po operaci došlo v obou skupinách ke srovnání rozsahu pohybu postiženého kloubu [flexe 168 (redres)/171 (deliberace), abdukce 163/165]. Stejně tak v hodnocení Constantovo skóre se výsledky prakticky shodovaly [zlepšení o 46 (redres) /45 bodů (deliberace)]. Diskuse a závěr: Diagnóza frozen shoulder je relativně častá diagnóza, u které však chybí přesné určení etiologie, a zejména větší prospektivní studie. Výsledky našeho sledování odpovídají literárním údajům, které vypovídají o dobré odezvě na různé strategie léčby. Artroskopická deliberace se nám pak jeví jako vhodnější metoda pro ošetření ramenního kloubu s diagnózou frozen shoulder. Je to sice pro operatéra výkon lehce náročnější, ale s benefitem pro pacienta v časném pooperačním období, zejména však výrazně redukuje možnost iatrogenní zlomeniny humeru při násilném redresu, která je jednoznačně nejvážnější komplikací této metody.
Introduction: The name "frozen shoulder syndrome" refers to the frequent involvement of the glenohumeral joint occurring in the general population with an incidence of 2-5%, it most commonly occurs in women between 40 and 60 years. Despite its frequent occurrence, it is a relatively unexplored illness, which is often referred to as enigma of orthopaedics. In the article, we compare the results of closed shoulder joint redress with subsequent arthroscopy and arthroscopic deliberation in patients with frozen shoulder syndrome. Material and Methods: The authors present a set of 60 patients operated on with the diagnosis of frozen shoulder. In the first group, closed redress and subsequent arthroscopy of the shoulder joint with subacromial decompression were performed under general anaesthesia. The group consisted of 31 people (23 women and 8 men). The second group consisted of patients who were treated by arthroscopic deliberation of the capsule. 29 people (25 women and 4 men) were treated in this way. Results: All patients after the surgery had improved movement and performance of the shoulder joint. Comparing both groups, the arthroscopic deliberation group reported a faster adjustment of the movement during the 2 week and 3 months follow-up. At least two years after the operation, the range of movement of the affected joint [flexion 168 (redres) / 171 (deliberation), abduction 163/165] was compared in both groups. Similarly, in the Constant score, the results practically matched [improvement by 46 (redres) / 45 points (deliberation)]. Discussion and Conclusion: Frozen shoulder is a relatively common diagnosis, but it lacks exact aetiology and especially a larger prospective study. The results of our follow-up are consistent with the literature that suggests a good response to different treatment strategies. Arthroscopic deliberation seems to us to be a more appropriate method for treatment of the shoulder joint with the diagnosis of frozen shoulder. Although it is slightly more demanding for the surgeon, but with benefit to the patient in the early postoperative period, he reduces the possibility of iatrogenic fracture of the humerus in violent redress, which is clearly the most serious complication of this method.
- MeSH
- artroskopie * metody ošetřování využití MeSH
- burzitida * diagnóza chirurgie terapie MeSH
- fraktury humeru chirurgie komplikace MeSH
- kloubní pouzdro chirurgie patofyziologie patologie MeSH
- lidé MeSH
- metaanalýza jako téma MeSH
- ortopedické výkony * metody ošetřování MeSH
- peroperační komplikace prevence a kontrola terapie MeSH
- pooperační komplikace prevence a kontrola terapie MeSH
- statistika jako téma MeSH
- studie případů a kontrol MeSH
- výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- MeSH
- analgetika aplikace a dávkování škodlivé účinky terapeutické užití MeSH
- artroskopie metody trendy využití MeSH
- artróza kolenních kloubů * diagnóza klasifikace terapie MeSH
- hole využití MeSH
- kineziologie aplikovaná metody využití MeSH
- klinický obraz nemoci MeSH
- lidé MeSH
- metaanalýza jako téma MeSH
- neurorehabilitace metody trendy MeSH
- ortézy nohy (od hlezna dolů) využití MeSH
- osteoartróza * diagnóza etiologie prevence a kontrola MeSH
- osteotomie metody trendy využití MeSH
- pohybová aktivita fyziologie účinky léků MeSH
- protézy kloubů * trendy využití MeSH
- směrnice pro lékařskou praxi jako téma normy MeSH
- techniky fyzikální terapie využití MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- MeSH
- artroskopie * využití MeSH
- artróza kolenních kloubů chirurgie MeSH
- lidé MeSH
- ortopedie MeSH
- postoj * MeSH
- průzkumy a dotazníky MeSH
- statistika jako téma MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Léze předního zkříženého vazu je dávána nejčastěji do souvislosti se sportovním poraněním. Poranění měkkých tkání kolena je pro otok a bolesti těžko klinicky diagnostikovatelné v celém rozsahu, proto je indikováno vyšetření magnetickou rezonancí. Autoři podrobně referují jak fyziologický nález předního zkříženého vazu získaný magnetickou rezonancí, tak i morfologické a funkční známky léze předního zkříženého vazu. V práci je popsán obraz kolena po artroskopické náhradě předního zkříženého vazu, včetně možných pooperačních komplikací. V práci je také poukázáno na problematiku klinické diagnostiky a na rizika rehabilitace pacientů po operační náhradě předního zkříženého vazu, která je nezastupitelnou součástí pooperační terapie.
The sports injuries are the most common cause of the damage of anterior cruciate ligament. The soft tissue injuries of the knee is clinically difficult to diagnose for swelling and pain in its entirety, therefore, magnetic resonance imaging is indicated. The authors describe in detail both physiological finding of the anterior cruciate ligament obtained by magnetic resonance imaging, as well as morphological and functional signs of the lesions of the anterior cruciate ligament. The paper describes the condition of the knee after the arthroscopic replacement of the anterior cruciate ligament, including possible complications. The paper also highlights the issue of clinical diagnosis and rehabilitation of patients, which is an essential part of post-operative therapy after the anterior cruciate ligament replacement.
- Klíčová slova
- artroskopická rekonstrukce LCA, operační rekonstrukce LCA, operační rekonstrukce LCA, hodnocení léze LCA, léze LCA,
- MeSH
- artroskopie * metody využití MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- exsudáty a transsudáty MeSH
- lidé MeSH
- ligamentum cruciatum anterius * MeSH
- ligamentum patellae MeSH
- magnetická rezonanční tomografie * využití MeSH
- nestabilita kloubu diagnóza etiologie terapie MeSH
- ortopedické výkony MeSH
- plastická chirurgie využití MeSH
- poranění kolena * diagnóza chirurgie patofyziologie rehabilitace MeSH
- poranění předního zkříženého vazu MeSH
- postup MeSH
- rekonstrukce předního zkříženého vazu metody MeSH
- rozsah kloubních pohybů MeSH
- ruptura diagnóza klasifikace MeSH
- sportovní úrazy diagnóza MeSH
- stupeň závažnosti nemoci MeSH
- techniky fyzikální terapie MeSH
- transplantáty MeSH
- výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče) MeSH
- zákroky plastické chirurgie metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
Úvod: Bakerova pseudocysta (BP) je velmi rozšířené postižení oblasti kolenního kloubu. V literatuře je popsáno několik teorií vysvětlujících vznik popliteálních cyst. Diagnóza symptomatické Bakerovy pseudocysty je většinou spojena s primárním postižením kolenního kloubu, jako je meniskopatie, chondropatie, revmatoidní artritida a další. Metoda a materiál: V retrospektivní studii jsme hodnotili rozdíl ve dvou typech ošetření Bakerovy pseudocysty. Soubor 45 pacientů jsme rozdělili do dvou skupin. U první skupiny jsme provedli artroskopické ošetření primárního postižení kolene a poté perioperační punkci BP. U druhé skupiny byla po artroskopické operaci provedena otevřená exstirpace BP. Hlavními hodnocenými kritérii byly počet pooperačních recidiv BP a spokojenost pacientů s operací. Výsledky: Průměrný věk u hodnocených subjektů byl 44,2 let (31–85). Do studie byli zařazeni pacienti operovaní od roku 2001 do roku 2010. Rozdíl v počtu recidiv pooperačně byl u obou skupin statisticky významný – 66 % (meniskektomie), resp. 87 % (débridement) u první skupiny oproti 10 % (meniskektomie), resp. 11 % (débridement) recidiv u druhé skupiny. Spokojenost s operací byla téměř stejná u všech skupin, kromě části pacientů v první skupině, kteří primárně trpěli chondropatií vyššího stupně (III.–IV.). Diskuze: U obou typů artroskopických operací kolene byla otevřená exstirpace Bakerovy pseudocysty signifikantně úspěšnější než perioperační punkce BP ve vztahu k počtu pooperačních recidiv. Spokojenost s operací byla ovlivněna spíše typem artroskopické operace než způsobem ošetření BP a není výrazně ovlivněna počtem pooperačních recidiv. Díky MRI a ultrasonografickému vyšetření můžeme diferenciálně diagnosticky odlišit Bakerovu pseudocystu od hluboké flebotrombózy, aneurysmatu popliteální arterie, krvácení a tumoru v popliteální krajině. Závěr: Perioperační punkce je jednoduchá metoda nezatěžující pacienta a umožňující ošetření Bakerovy pseoudocysty. V porovnání s otevřenou exstirpací je méně efektivní, ale výrazně neovlivňuje spokojenost pacientů s operačním zákrokem.
Introduction: Baker's cyst is a widespread pathological condition of the knee joint. The literature describes several theories explaining the emergence of popliteal cysts. The diagnosis of symptomatic Baker's cyst is mostly related to the primary disorder of the knee (to which the Baker's cyst is a secondary condition), such as meniscopathy, chondropathy, rheumatoid arthritis and others. Materials and Methods: In a retrospective study, we evaluated the difference between the two major types of treatment of Baker's Cyst (BC). A set of 45 patients was divided into two groups. In the first group, we performed arthroscopic surgery of the primary knee condition, followed by perioperative aspiration of the BC. For the second group, after arthroscopic surgery we performed an open extirpation of BC. The main criterions for evaluated were postoperative recurrences of BP and the patients' satisfaction with the results of the surgery. Results: The average age of the subjects was 44.2 years (31-85). We included patients who underwent surgery between 2001 and 2010. The difference in the number of recurrences after surgery was statistically significant in both groups - 66% (meniscectomy) or more precisely 87% (debridement) in the first group in proportion to 10% (meniscectomy) or more precisely 11% (debridement) of relapses in the second group. Satisfaction with surgery was almost the same for all groups with the exception of the patients in the first group who primarily suffered from higher degree of chondropathy. Discussion: For both types of arthroscopic knee surgery, open extirpation of Baker´s cysts was significantly more successful than perioperative aspiration of BC in terms of the number of postoperative recurrences. Patients' level of satisfaction was primarily dependent on the type of arthroscopic surgery rather than the type of BC treatment and it was not significantly affected by the number of postoperative recurrences of BC. Thanks to MRI and ultrasonographic examinations, we can distinguish Baker's cyst from other diagnoses, such as deep thrombophlebitis, popliteal arterial aneurysm, popliteal bleeding or a tumour in the popliteal location. Conclusion: Perioperative aspiration is a simple method of treatment of Baker´s cyst, which is not burdensome on the patient. In comparison with open extirpation of BC, perioperative aspiration is less effective, but this generally does not affect the patient's overall satisfaction with the surgery.
- Klíčová slova
- Bakerova pseudocysta, otevřená exstirpace,
- MeSH
- artroskopie metody využití MeSH
- dospělí MeSH
- kolenní kloub abnormality patologie účinky léků MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- pooperační komplikace prevence a kontrola MeSH
- popliteální cysta chirurgie ošetřování terapie MeSH
- punkce škodlivé účinky využití MeSH
- recidiva MeSH
- sekundární prevence MeSH
- senioři MeSH
- spokojenost pacientů MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- senioři MeSH
Zápěstí je anatomicky velmi složitým kloubem lidského těla, náročným na diagnostiku i terapii. Stabilita tohoto kloubu je zajištěna díky kombinaci více faktorů, především ale jeho vazivovým aparátem. Struktury, které zajišťují stabilitu ulnární strany, jsou integrované do tzv. triangulárního fibrokartilaginózního komplexu (TFCC). Poškození TFCC jsou podobně jako většina dalších poškození struktur měkkých tkání v oblasti zápěstí často nediagnostikovaná, a to i přesto, že pacienta omezují v běžné činnosti.
- MeSH
- artroskopie metody škodlivé účinky využití MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- nemoci chrupavky diagnóza etiologie klasifikace terapie MeSH
- triangulární vazivová chrupavka * zranění MeSH
- zápěstí anatomie a histologie fyziologie MeSH
- zdravotní sestry MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
PURPOSE OF THE STUDY In this retrospective study we analysed the major indications for knee arthroscopy and the diagnoses made using it in children and adolescents who had sustained knee joint injuries. MATERIAL AND METHODS A total of 731 knee joint artroscopies were performed and retrospectively evaluated in patients under 19 years of age. The group included patients with knee joint injuries treated at our department in the 2000-2010 period. There were 413 boys (58%) and 300 girls (42%) with an average age of 14 years and 2 months. The clinical diagnosis was compared with the arthroscopic diagnosis. RESULTS The results of our comparative study were divided into three groups. The clinical diagnosis was fully confirmed in 62%, partially confirmed in 17% (combined injuries) and was wrong in 21% of the patients. In this group, the most frequent diagnosis made by arthroscopy was injury to the lateral meniscus. Arthroscopy revealed patellar dislocations in 18%, osteo-chondral and cartilage lesions in 16%, plica injuries in 15 %, medial meniscus injuries in 14%, anterior cruciate ligament lesions in 12% and lateral meniscus injury in 8% of the patients. DISCUSSION With the number of knee injuries in children and adolescents increasing every year, the role of arthroscopy in their diagnosis and treatment is becoming increasingly important. The results of our analysis showed gradual improvement in clinical outcomes and subjective evaluation of the arthroscopic technique in children and adolescents with the history of knee injury. Some authors report difficulties with the pre-operative diagnosis at this age; our results were notably better. CONCLUSION Knee arthroscopy is a safe and effective method of a high diagnostic and therapeutic value and its use in children and adolescents should be recommended.
