• MeSH
• Diastema * epidemiology   etiology   physiopathology   therapy   MeSH
• Child MeSH
• Humans MeSH
• Longitudinal Studies statistics & numerical data   MeSH
• Adolescent MeSH
• Orthodontic Retainers utilization   MeSH
• Orthodontic Space Closure methods   statistics & numerical data   MeSH
• Lingual Frenum surgery   growth & development   MeSH
• Incisor abnormalities   growth & development   MeSH
• Check Tag
• Child MeSH
• Humans MeSH
• Adolescent MeSH

Úvod: Výsledky řady studií popisují vliv perikoncepční a prenatální expozice kouření rodičů na morfologické a funkční změny pohlavního ústrojí včetně časnějšího nástupu pohlavního dozrávání u jejich mužských potomků. Metody: V prospektivní Evropské longitudinální studii o těhotenství a dětství (ELSPAC) byly údaje o kuřáckém chování rodičů v perikoncepčním období získávány v 18. týdnu těhotenství a byly dostupné pro každé individuální dítě. Lékařská vyšetření mužských potomků v době, kdy dosáhli věku 11 (210 osob), 13 (256 osob) a 15 (326 osob) let, zahrnovala i hodnocení vývoje jejich sekundárních pohlavních znaků. Jednotná kritéria pro rozlišení 5 vývojových stadií byla detailně popsána včetně názorných grafických piktogramů. Rozdíly ve frekvenci nástupu puberty mezi exponovanými a neexponovanými chlapci byly hodnoceny testy Mantelův-Haenszelův, chí-kvadrát a Yates v programu EPI INFO, verze 6.04a. Výsledky: Kouření obou rodičů v době početí urychlilo nástup puberty u chlapců: vyšší výskyt 2. a 3. stupně vývoje penisu, testes i pubického ochlupení v 11 letech věku (OR 2,73, 95% CI 1,00, 7,49; p = 0,02) a vyšší četnost 2. a 3. stupně pubického ochlupení ve věku 13 let (OR 3,61, 95% CI 0,88, 14,61; p = 0,03). Při posledním vyšetření v 15 letech již nebyly nalezeny žádné rozdíly mezi neexponovanými a prenatálně exponovanými hochy. Kuřáctví matky před těhotenstvím bylo asociováno se snížením poměru mužského/ženského pohlaví novorozenců (0,65; p = 0,065); rozdíly byly jen na hranici statistické významnosti. Závěr: V kohortě ELSPAC kouření rodičů v perikoncepčním období urychlilo dřívější nástup puberty u signifikantně většího počtu mužských potomků. Poměr mužského/ženského pohlaví novorozenců nebyl jejich antenatální expozicí kouřícím rodičům ovlivněn.

Background: Associations between periconceptional and antenatal exposure to paternal smoking and morphological and functional changes of reproduction among their male offspring, including the earlier sexual maturation, have been described in number recent studies. Methods: In the prospective European Longitudinal Study of Pregnancy and Childhood (ELSPAC) the data about parental periconceptional smoking behaviour were collected at 18th week of pregnancy and were available for every child. Physicians´ observations of male offsprings when they reached the ages 11 (210 persons), 13 (256 persons), and 15 (326 persons) years included also evaluation of their secondary sexual markers development. Unified criteria distinguishing five developmental stages were described in details and filled out with practical graphic pictograms. The differences between the frequency of the start of puberty among exposed and non-exposed boys were evaluated by the statistic programme EPI INFO, version 6.04a (Mantel-Haenszel, chi-square and Yates tests). Results: Parental periconceptional smoking was associated with the earlier start of puberty: higher frequency of 2nd and 3rd stadium of penile, testes and pubic hair development at age 11 years (OR 2.73, 95% CI 1.00, 7.49; p=0.02) and higher frequency of 2nd and 3rd stadium of pubic hair development at age 13 years (OR 3.61, 95% CI 0.88, 14.61; p=0.03). The last observation at age 15 years found no differences between non-exposed and prenatally exposed boys. Maternal smoking before and during pregnancy was associated with no-significant decreasing of newborns´ male/female sex ratio (0.65; p=0.065). Conclusion: In the ELSPAC cohort, parental smoking during periconceptional period accelerated the earlier start of puberty among their male offspring. The newborns male/female sex ratio was not influenced by their antenatal exposure to parental smoking.

• Keywords
• puberta mužských potomků, ELSPAC (Evropská longitudinální studie o těhotenství a dětství),
• MeSH
• Time Factors MeSH
• Child MeSH
• Smoking * adverse effects   MeSH
• Humans MeSH
• Longitudinal Studies statistics & numerical data   MeSH
• Maternal Exposure adverse effects   MeSH
• Mothers MeSH
• Adolescent MeSH
• Fathers MeSH
• Penis growth & development   MeSH
• Sex Characteristics MeSH
• Sex Ratio MeSH
• Puberty * physiology   MeSH
• Statistics as Topic MeSH
• Pregnancy MeSH
• Testis growth & development   MeSH
• Hair growth & development   MeSH
• Prenatal Exposure Delayed Effects * MeSH
• Check Tag
• Child MeSH
• Humans MeSH
• Adolescent MeSH
• Male MeSH
• Pregnancy MeSH
• Publication type
• Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH

Jedním z nejzřejmějších důsledků rozvodu je ekonomický sestup. Rozvedené ženy a jejich děti jsou často chudé, soudí se, aby vymohly alimenty. Rozvod často ženy vede k nutnosti vydělávat peníze. Role osamělého rodiče je vyčerpávající a plná problémů. Vzhledem k poklesu životní úrovně, ztrátě přátel, posunu v rolích a přetížení není překvapivé, že rozvedení trpí psychickými problémy. Dalším důsledkem rozvodu je omezení či ztráta kontaktů s členy rodiny manželského partnera. Mizejí i přátelé, zvláště když přátelství bylo navázáno během manželství a bylo sdíleno s partnerem. Ve srovnání se sezdanými mají rozvedení i více problémů se somatickým stavem a dožívají se nižšího věku. Za těmito rozdíly ve zdravotním stavu je spojitost mezi rozvodem a úrovní imunity. Porozvodová adaptace probíhá složitěji a obtížněji u žen. Nasvědčuje tomu komplikovanější sociální a osobní situace žen, které žijí trvale s dětmi z rozvedeného manželství. Psychické symptomy jako je prožitek bolesti a strádání a deprese většinou mizí v období dvou až čtyř let po rozvodu. Někteří rozvedení se s rozvodem vypořádají rychle, pro další je rozvod nicméně tak negativní události, že se s ní vypořádávají velmi dlouho. Jsou rozvedení, kteří se s rozvodem nevypořádají nikdy. Odhaduje se, že to je asi desetina rozvedených. Opakované soudní spory pramení z psychických obtíží rodičů. Porozvodová adaptace je u značné části rozvedených pomalá a obtížná. Za zvládnutý lze považovat rozvod, kdy manželé kromě vyřešení bytové, finanční, sociální, výchovné i partnerské situace zvládli i vnitřní, citové a sexuální odpoutání a nalezli novou perspektivu svého života, porozvodovou identitu a uspokojivý životní styl.

One of the most clear consequences of divorce is downward economic mobility. Divorced women and their children are often poor and engage in legal battle to get alimony. Role of a single parent is exhausting, full of problems. Taking in account the decrease of standard of living, loss of friends, shift in roles and overlode there is no surprise the divorced adults suffer from psychic problems. Further consequence of divorce is reduction or lost of contacts with former in-laws. The friends disappear especially in a case friendship was gained during matrimony and was shared with the partner. Compared with married the divorced have more problems with somatic health and experience shorter life. Behind those differences in health there is connection between divorce and level of immunity. Post divorce adaptation is more complicated and difficult for women. It is in the consequence of more complicated social and personal situation of women, who live with children from divorced matrimony. Psychic symptoms as experience of pain, suffering and depression disappear mostly in two to four years after divorce. Some divorced survive divorce quickly for another divorce is such a negative event that they cope with it an long time. There is a group of divorced which never adjust. It is about one tenth of divorced. Prolonged engagement in legal battles is due to psychical problems of parents. It is clear that the post divorce adjustment is for great deal of divorced slow and difficult. Divorce can be taken as well mastered in a case parents succeed to solve their housing, social educational and partner situation and succeed even in inner emotional and sexual breakaway and find the new live perspective, post divorce identity and satisfactory lifestyle.

• Keywords
• rodičovský konflikt, rodičovské soudní spory, následky rozvodu,
• MeSH
• Adaptation, Psychological * MeSH
• Child MeSH
• Mental Disorders etiology   psychology   MeSH
• Humans MeSH
• Longitudinal Studies statistics & numerical data   MeSH
• Review Literature as Topic MeSH
• Stress, Psychological prevention & control   psychology   MeSH
• Family psychology   MeSH
• Divorce * ethics   psychology   MeSH
• Parent-Child Relations MeSH
• Life Style MeSH
• Check Tag
• Child MeSH
• Humans MeSH
• Male MeSH
• Female MeSH

• Keywords
• forenzní a penitenciární psychologie, penologie, depravace osobnosti,
• MeSH
• Demography MeSH
• Adult MeSH
• Criminal Psychology MeSH
• Criminology MeSH
• Humans MeSH
• Longitudinal Studies statistics & numerical data   MeSH
• Adolescent MeSH
• Young Adult MeSH
• Men psychology   MeSH
• Personality * classification   MeSH
• Personality Disorders MeSH
• Psychology, Adolescent MeSH
• Forensic Psychiatry MeSH
• Personality Assessment MeSH
• Prisoners psychology   MeSH
• Criminals psychology   MeSH
• Juvenile Delinquency * prevention & control   psychology   statistics & numerical data   trends   MeSH
• Check Tag
• Adult MeSH
• Humans MeSH
• Adolescent MeSH
• Young Adult MeSH
• Male MeSH
• Publication type
• Comparative Study MeSH

Dyslexie je často spojována s dalšími psychosociálními potížemi. Cílem práce je ověření těchto výsledků na české populaci, včetně odhalení vývojové trajektorie sledovaných potíží. Stať se dále zaměřuje na případné rozdíly mezi pohledem dětí (resp. adolescentů) a jejich matek. Ve studii je použit dotazník SDQ (Strengths and Difficulties Questionnaire) k měření behaviorálních, emočních a sociálních potíží, ale také prosociálního chování. Soubor tvoří děti (ze studie ELSPAC) s diagnózou dyslexie 520 / Výzkumné studie (N = 50) a kontrolní skupina dětí bez školních potíží (N = 405). Měření bylo provedeno ve třech obdobích: v 7 letech (matka); v 11 letech (matka i dítě) a v 15 letech (matka i adolescent). V 15 letech adolescenti dále vyplnili dotazník životní spokojenosti (SWLS) a škálu sebehodnocení (RSES). Provázanost dyslexie s dalšími psychosociálními problémy se však ukazuje jako nejednoznačná. Z vývojové trajektorie vyplývá, že největší potíže mají dyslektické děti v 7 letech, poté následuje značný pokles v 11 letech. V 15 letech dochází k mírnému nárůstu, který je ovšem menší než u nedyslektických adolescentů. Oproti předpokladům české děti o sobě uvádějí více projevů problematického chování, než vychází z hodnocení matkami, jsou tak k sobě mnohem kritičtější. Velmi zajímavá je shoda pohledu matek a dyslektických dětí, která se u kontrolní skupiny nevyskytuje. Adolescenti s dyslexií nevykazují nižší sebehodnocení ani celkovou životní spokojenost. Pozitivní je také to, že se od kontrolní skupiny neliší v projevech prosociálního chování.

Objectives. Dyslexia is often associated with other psychosocial difficulties. The aim of this work is to verify these results in the Czech population, including the detection of the developmental trajectory of the examined difficulties. Furthermore, the study focuses on potential differences between the view of children (or adolescents) themselves and their mothers. Sample and setting. In the study, the SDQ Questionnaire (Strengths and Difficulties Questionnaire) is used to measure behavioral, emotional and social difficulties, but also prosocial behavior. The sample comprises children (from the study ELSPAC) diagnosed with dyslexia (N=50) and a control group of children without school difficulties (N=405). The measurement was carried out in three periods: at 7 years (mother); at 11 years (both mother and child) and 15 years (both mother and adolescent). Furthermore, at 15 years of age, adolescents completed the Life Satisfaction Questionnaire (SWLS) and the Self- Esteem Scale (RSES). Results. The correlation of dyslexia with other psychosocial problems appears to be ambiguous. The developmental trajectory shows that greatest difficulties can be found in dyslexic children at 7 years of age; subsequently, there is a considerable decline at 11 years of age. At 15 years, there is a slight increase, which is, however, smaller than in non-dyslexic adolescents. Contrary to expectations, Czech children report about themselves more manifestations of problematic behavior than it is evident from their mothers’ assessments; therefore, they are much more critical to themselves. Interestingly, there is an agreement between the view of mothers and dyslexic children, which does not occur in the control group. Adolescents with dyslexia do not exhibit lower self-esteem or overall life satisfaction. Moreover, it is also positive that they do not differ from the control group in the manifestations of prosocial behavior. Study limitation. Sample size of dyslexic group; absence of external diagnostics.

• MeSH
• Child Behavior * classification   psychology   MeSH
• Adolescent Behavior * classification   psychology   MeSH
• Child MeSH
• Adult MeSH
• Dyslexia * psychology   MeSH
• Interpersonal Relations MeSH
• Humans MeSH
• Longitudinal Studies statistics & numerical data   MeSH
• Mothers psychology   MeSH
• Adolescent MeSH
• Personal Satisfaction MeSH
• Child Behavior Disorders * etiology   MeSH
• Attention Deficit and Disruptive Behavior Disorders classification   MeSH
• Surveys and Questionnaires MeSH
• Stress, Psychological classification   MeSH
• Personality Development MeSH
• Self-Assessment MeSH
• Statistics as Topic MeSH
• Check Tag
• Child MeSH
• Adult MeSH
• Humans MeSH
• Adolescent MeSH
• Male MeSH
• Female MeSH
• Publication type
• Research Support, Non-U.S. Gov't MeSH
• Comparative Study MeSH

Cíl: Zjistit, zda existuje spojitost mezi integritou rodiny, kvalitou rodinného prostředí a úrazovostí dětí do pěti let věku. Materiál a metody: Výzkumný soubor vychází z Evropské longitudinální studie rodičovství a dětství (ELSPAC). Pro účely této práce jsme vyhodnotily data z dotazníků určených rodičům, a to jednak z doby gravidity matky a dále z věku osmnácti měsíců, tří a pěti let sledovaných dětí. Porovnávány jsou dvě kontrastní skupiny dětí vzhledem k podmínkám (materiálním, psychologickým, sociálním atd.), které existují v rodinách, kde tyto děti vyrůstají. První kontrastní skupina (N = 315) zahrnuje děti, u nichž se nevyskytl do jejich věku pěti let žádný úraz, druhá skupina o stejném počtu (N = 315) pak děti, kde byl výskyt úrazů ve stejném věkovém rozpětí vysoký, konkrétně jde o 3–8 úrazů. Výsledky: V rodině, která vykazuje prvky harmonie, symetrie a komplementárnosti, a to v případě vztahů mezi dospělými i mezi dospělými a dětmi, je riziko úrazovosti dětí do pěti let výrazně nižší, než tomu je u rodin, které tyto znaky nevykazují.

Target: To find, whether there is an association of the family integrity and family environment quality with the injury frequency in children aged five years and younger. Material and methods: The research group was established based on the European Longitudinal Study of Parenthood and Childhood (ELSPAC). For the purpose of the work presented here, we evaluated data from questionnaires assigned to parents concerning periods of mother´s pregnancy on the one hand and times of age of the children monitored of 18 months, 3 years and 5 years on the other. Two contrast groups were compared in terms of conditions (material, psychological, social, etc.) existing in the families, where the children lived. The first contrast group (N=315) included children who did not suffer any injury till their age of 5 years and the second group comprised the same number of children (N=315) who experienced a rather high injury frequency within the same age interval: 3–8 injuries. Results: In families exerting features of the harmony, symmetry and complementary nature in relationships between individual adults as well as between adults and children, the risk of injuries in children aged five years and younger is considerably lower compared to families not exerting these characteristics.

• Keywords
• příčiny úrazovosti, dětská úrazovost, integrita rodiny,
• MeSH
• Financing, Organized MeSH
• Infant MeSH
• Family Conflict psychology   MeSH
• Humans MeSH
• Longitudinal Studies methods   statistics & numerical data   utilization   MeSH
• Pediatrics statistics & numerical data   MeSH
• Child Behavior Disorders prevention & control   MeSH
• Child, Preschool MeSH
• Family psychology   MeSH
• Accident Proneness MeSH
• Statistics as Topic MeSH
• Accidents, Home prevention & control   psychology   statistics & numerical data   MeSH
• Mother-Child Relations MeSH
• Father-Child Relations MeSH
• Check Tag
• Infant MeSH
• Humans MeSH
• Child, Preschool MeSH

Z populace 3 580 otců, kteří podali údaj o úrazech do narození svých dětí (průměrný věk 27,7 let), podalo ještě 2 255 i druhý údaj za dalších pět let. Jejich úrazová morbidita je sledována podle příčin (v prvním období 17, ve druhém 25) individuálních počtů úrazů, incidencí na 100 mužů a místa léčení (nemocnice, ambulance, jen doma). Dva tisíce šestnáct otců vytvořilo longitudinální kohortu s údaji z obou období, ostatní tvoří skupinu alternativní. Celý soubor otců byl rozdělen podle počtu úrazů do kategorií bez úrazu, s úrazovostí nízkou, střední a vysokou. Incidence jednotlivých příčin úrazů se od jedné kategorie ke druhé zvyšovaly různým tempem, což vyjadřují relativní rizika (RR) se základem v kategorii otců s nízkou úrazovostí. V důsledku nestejného rozložení příčin mezi kategoriemi se struktura příčin úrazů mezi otci s různě vysokou úrazovostí lišila. I v longitudinální kohortě a v alternativní skupině bylo složení příčin úrazů jiné u otců se střední a s vysokou úrazovostí než u otců s úrazovostí nízkou. Úrazovost otců ve druhém období byla studována podobně jako v prvním. Počty úrazů z druhého období, přiřazené do kategorií jejich minulé úrazovosti, byly přímo odstupňované podle velikosti jejich předchozího úrazového postižení, RR = 1 – 1,19 – 1,75 – 2,48 (p<0,000): tendence k podobné úrazovosti je v mužské populaci silná a dlouhodobá.

From the population of 3580 fathers, who provided data on injuries from the birth of their children (aged on average 27.7 years), 2255 of them also submitted the second set of data from a period of next five years. The morbidity associated with these injuries was considered based on causes (17 and 25 causes in the first and second periods, respectively) of individual injuries, incidence per 100 men and treatment environment (hospital, outpatient department, solely at home). Total of 2016 fathers formed a longitudinal cohort with data from both periods; the remaining ones formed an alternative group. The whole group of the fathers was divided by the occurrence of injuries into categories as follows: without injuries, with low injury frequency, intermediate injury frequency and high injury frequency. The incidences of particular causes of injuries from one category to the other increased at different rates, which was expressed by the relative risk (RR) based on the category of fathers with the low injury frequency. Due to unequal distribution of causes between the categories, the structure of injury causes was different between fathers with different levels of the injury frequency. In the longitudinal cohort and alternative group, the structure of causes of injuries was different in fathers with intermediate and high injury frequencies compared to fathers with the low injury frequency. The frequency of injuries of fathers in the second period was studied in a similar manner as in the first period. Numbers of injuries from the second period, assigned to categories of their previous injury frequency, were directly graded in accordance with their previous injury history as follows: RR = 1 – 1.19 – 1.75 – 2.48 (p<0.000); thus, there

• Keywords
• struktura úrazovosti, sklon k úrazovosti, muži v reprodukčním věku, longitudinální kohorta, incidence úrazů,
• MeSH
• Financing, Organized MeSH
• Humans MeSH
• Longitudinal Studies methods   statistics & numerical data   utilization   MeSH
• Accident Proneness MeSH
• Statistics as Topic MeSH
• Therapeutics statistics & numerical data   MeSH
• Accidents statistics & numerical data   MeSH
• Check Tag
• Humans MeSH
• Male MeSH

The aim of this paper is to process and evaluate the peak performance age in athletics. The knowledge in this field of study plays an important role by long term planning in sport training theory. The object of this paper is analyzing the top world’s championships (World Championship, European Championship and the Olympic Games) between years 1970 – 2007. Our study is based on status description using all three advisable methods (normative investigation, developmental survey and case study). During the data collecting procedure we have used both, the cross-sectional and longitudinal survey. Within our investigation we tried to answer questions concerned with significant features of the peak performance age, possibility to state the age accurately, and to monitor its progress. The needed information has been gathered from the official internet sites from each sport federation (national and international). The missing personal information were gathered from the championships, the International Olympic Committee, and personal sites of each athlete. To trace back the older information we used the traditional resources. Our data set includes 6314 athletes in total (3474 men, 2840 women). Some of the events have binomial distribution which enables the accurate peak performance age identification. The peak performance age has slowly increased in sprint events, and slowly decreased in long distance runs. At present, the age for both sexes moves around 25 and 26 years (except the marathon race). In addition, in long distance races is found a big disproportion between European and World Championships. In 10 km long race is the difference of 4 years in average age! We believe that our results may be of benefit to the individual sport federations, trainers and athletes themselves in their long-term planning of their sport preparation.

• Keywords
• vývoj, mistrovství Evropy, mistrovství světa, olympijské hry,
• MeSH
• Adult MeSH
• Casuistry MeSH
• Track and Field * statistics & numerical data   MeSH
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Longitudinal Studies statistics & numerical data   MeSH
• Adolescent MeSH
• Young Adult MeSH
• Sex Distribution MeSH
• Data Collection methods   MeSH
• Sex Factors MeSH
• Athletes statistics & numerical data   MeSH
• Athletic Performance * statistics & numerical data   MeSH
• Physical Fitness physiology   MeSH
• Achievement * MeSH
• Age Factors MeSH
• Age Distribution MeSH
• Check Tag
• Adult MeSH
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Adolescent MeSH
• Young Adult MeSH
• Male MeSH
• Female MeSH

Spánek se významně podílí na celkovém zdraví a kvalitě života člověka, je důležitý nejen pro duševní a fyzickou regeneraci, ale také pro normální funkci metabolických pochodů, endokrinního a imunitního systému. V moderní společnosti dochází k postupnému zkracování délky spánku v důsledku celé řady faktorů. Epidemiologické studie v posledním desetiletí potvrdily, že spánek kratší než 7 hodin představuje rizikový faktor pro rozvoj obezity, diabetu mellitu 2. typu, hypertenze, kardiovaskulárních onemocnění, depresí a zvyšuje riziko mortality. Cílem této práce bylo zhodnotit délku spánku a posoudit vztah mezi délkou spánku a BMI u dospělé populace (n=478, 18–65 let). Metoda sběru dat zahrnovala 7denní záznam o délce spánku za den a antropometrická měření. Z výsledků vyplynulo, že průměrná délka spánku v souboru činila 7,45 (±0,91) hodin za den. 28 % dospělých osob přesto spalo méně než doporučených 7 hodin denně. Statisticky nejméně spali jedinci ve věku 40–49 let (průměr 7,2±0,80 hodin). Riziko obezity definované jako BMI ≥30 kg/m2 v souboru stoupalo se zkracující se délkou spánku: pro kategorie spánku [<6,3 h], [≥6,3 až <8,3 h] a [≥8,3 h] bylo riziko obezity na základě relativních četností vyjádřeno poměrem 2 : 1,5 : 1,2. Jedinci spící průměrně <6,3 hodiny vykazovali 1,3krát vyšší riziko obezity než ostatní jedinci spící déle i při zohlednění faktoru věku, tento závěr však není statisticky významný (OR=1,256; 95% IS: 0,631; 2,422). Z hlediska prevence obezity se dostatečný a kvalitní spánek jeví jako významný ochranný faktor, který by zejména v současné době rychlého životního tempa a při stoupajícím počtu obézních jedinců neměl být, vedle zdravé stravy a dostatečné pohybové aktivity, opomíjen.

Sleep plays a significant role in overall health and in the quality of human life. It is not only important for mental and physical regeneration, but also for the normal functioning of metabolic processes, for the endocrine and immune systems. In modern society there is a gradual shortening of the length of sleep due to a number of factors. In the last decade a number of epidemiological studies suggest that sleeping less than 7 hours a day increases the risk of developing obesity, type 2 diabetes mellitus, hypertension, cardiovascular diseases, and depression and is associated with premature mortality. The aim of this study was to evaluate sleep duration and to assess the relationship between sleep duration and BMI in the adult population (n=478, 18 to 65 years). The method of data collection consisted of a 7-day record of the length of the sleep per day and anthropometric measurements. The results showed that the average sleep duration was 7.45 (±0.91) hours per day. However, 28% of adults slept less than a recommended 7 hours a day. The individuals aged 40–49 years slept statistically the shortest time (mean 7.2±0.80 hours). The risk of obesity increased indirectly with duration of sleep in this population, for sleep categories [<6.3 h], [≥6.3 to <8.3 h] and [≥8.3 h] the risk of obesity defined as BMI ≥30 kg/m2 was 2 : 1.5 : 1.2 based on the relative frequencies of obese and non-obese participants. Individuals sleeping on average <6.3 hours were at 1.3 times higher risk of obesity than other individuals sleeping longer after adjusting for age, this conclusion was not statistically significant (OR=1.256, 95% CI: 0.631; 2.422). In terms of prevention of obesity, sufficient sleep appears to be an important protective factor especially in the present fast pace of life and the increasing number of obese individuals and it should be taken in account in addition to a healthy diet and adequate physical activity.

• MeSH
• Time Factors MeSH
• Adult MeSH
• Body Mass Index MeSH
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Longitudinal Studies statistics & numerical data   MeSH
• Young Adult MeSH
• Obesity epidemiology   etiology   MeSH
• Risk Factors MeSH
• Sleep physiology   MeSH
• Sleep Deprivation epidemiology   complications   MeSH
• Statistics as Topic MeSH
• Check Tag
• Adult MeSH
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Young Adult MeSH
• Male MeSH
• Female MeSH

• MeSH
• Risk Assessment MeSH
• Myocardial Infarction prevention & control   MeSH
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Longitudinal Studies statistics & numerical data   MeSH
• Aged, 80 and over MeSH
• Aged MeSH
• Vitamins administration & dosage   pharmacology   therapeutic use   MeSH
• Treatment Outcome MeSH
• Check Tag
• Middle Aged MeSH
• Humans MeSH
• Aged, 80 and over MeSH
• Aged MeSH
• Female MeSH