Cíl: Účelem této studie bylo zhodnotit neuropsychologickou rehabilitaci pomocí 12týdenního počítačového programu, aby se zjistilo, zda to mělo vliv na zlepšení kognitivních funkcí; také k identifikaci metod, které lze použít k měření tohoto účinku. Cílem této studie je demonstrovat účinek zvoleného vzdělávacího plánu a výsledný stav kognitivních funkcí. Metodika: Pacienti s diagnózou RS (43) byli randomizováni do dvou skupin - experimentální skupiny (26) a kontrolní skupiny (17). Všichni pacienti měli kognitivní defekt, který byl vyhodnocen na začátku studie. Po účasti na vzdělávacím programu byly výsledky monitorovány pomocí neuropsychologických testů. Účastníkům experimentální skupiny byla poskytnuta rehabilitace kognitivních funkcí pomocí počítačového tréninkového programu, který absolvovali doma. Proběhlo 32 školení, která se konala ve stanovených dnech s konkrétním podrobným plánem školení. Výsledky: Neuropsychologické testy použité na začátku a na konci studie prokázaly pozitivní účinek vzdělávacího programu. K největšímu zlepšení došlo v oblastech krátkodobé paměti a pozornosti. Závěr: Výsledky ukázaly, že u těch pacientů s RS, kteří se řídili plánem počítačového výcviku, došlo k pozitivním účinkům neuropsychologické rehabilitace.
Aim: The purpose of this study was to evaluate neuropsychological rehabilitation using a 12-week computer program to assess if it had an effect on improving cognitive functions and to identify methods that can be used to measure this effect. The aim of this study is to demonstrate the effect of the chosen educational plan and the resulting state of cognitive functions. Methods: Patients diagnosed with MS (43) were randomized into two groups - the experimental group (26) and the control group (17). All patients had a cognitive defect that was assessed at the beginning of the study. After participating in the training program, the results were monitored using neuropsychological tests. Participants in the experimental group were given their rehabilitation of cognitive functions using a computer training program which they undertook at home. There were 32 training sessions which took place on predetermined days with a specific detailed training plan. Results: The neuropsychological tests used at the beginning and the end of the study showed the positive effect of the training program. The greatest improvement was seen in the areas of immediate memory and attention. Conclusion: The results showed that in MS patients who followed the computer training plan, there were positive effects of the neuropsychological rehabilitation.
- Klíčová slova
- počítačový trénink kognitivních funkcí,
- MeSH
- kognitivní dysfunkce rehabilitace MeSH
- kognitivní remediace * metody MeSH
- lidé MeSH
- neuropsychologické testy MeSH
- neurorehabilitace metody MeSH
- paměť MeSH
- počítačem asistovaná terapie metody MeSH
- pozornost MeSH
- randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
- roztroušená skleróza * rehabilitace MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
BACKGROUND: Cognitive rehabilitation is a highly individualised, non-pharmacological intervention for people with mild cognitive impairment (MCI) and dementia, which in recent years has also been developed for various IT platforms. METHODS: In this study, we aim to evaluate the effectiveness of the cognitive rehabilitation software GRADIOR in a multi-centre, single-blinded randomised controlled trial with people with MCI and mild dementia. A total of 400 people with MCI and mild dementia will be randomly allocated to one of four groups. This trial will compare the cognitive rehabilitation treatment using the GRADIOR programme with a psychosocial stimulation intervention (PSS) using the ehcoBUTLER platform, with a combined treatment consisting of GRADIOR and ehcoBUTLER, and with a group receiving treatment as usual during a period of 1 year. DISCUSSION: The outcomes of this clinical trial will be to determine any relevant changes in cognition, mood, quality of life, activities of daily living and quality of patient-carer relationship after 4 months and 1 year of intervention in a cross-sectional group comparison. Participants will be followed-up for 1 year to investigate potential long-term effects of the conducted treatments. TRIAL REGISTRATION: Current Controlled Trials ISRCTN, ID: 15742788 . Registered on 12 June 2017.
- MeSH
- afekt MeSH
- časové faktory MeSH
- činnosti denního života MeSH
- demence diagnóza psychologie rehabilitace MeSH
- jednoduchá slepá metoda MeSH
- kognice * MeSH
- kognitivní dysfunkce diagnóza psychologie rehabilitace MeSH
- kvalita života MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- multicentrické studie jako téma MeSH
- počítačem asistovaná terapie metody MeSH
- psychoterapie metody MeSH
- randomizované kontrolované studie jako téma MeSH
- senioři MeSH
- software * MeSH
- stupeň závažnosti nemoci MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- protokol klinické studie MeSH
- Geografické názvy
- Španělsko MeSH
BACKGROUND: At present, the number of older people is growing, especially in the developed countries where the living conditions enable a longer life expectancy. However, the higher age may result in the aging diseases such as dementia out which Alzheimer's disease (AD) is the most frequent. Nevertheless, to maintain them both physically and mentally active, more assistance is required. OBJECTIVE: The purpose of this study is to discuss the efficacy of the use of modern information technologies, especially computer-based training programs, on people with Alzheimer's disease (AD). RESULTS: Although the results from the selected studies do not indicate that the computer-based training programs are effective in the delay of cognitive decline is concerned, they suggest that these computerbased training programs are at least appropriate for the improvement of their behavioural symptoms and progression of the disease. CONCLUSION: Generally, these technological devices may contribute to the reduction of patients´ and their caregivers´ costs and certain flexibility, and thus the improvement of the quality of their life.
- MeSH
- Alzheimerova nemoc ošetřování psychologie MeSH
- lidé MeSH
- osoby pečující o pacienty psychologie MeSH
- počítačem asistovaná terapie metody MeSH
- progrese nemoci MeSH
- výchova a vzdělávání metody MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- časopisecké články MeSH
- práce podpořená grantem MeSH
- přehledy MeSH
Cílem této pilotní studie bylo zjistit možnost využití virtuální reality jako podpůrné léčebné metody v terapii nekompletních míšních lézí. Výzkumu se zúčastnilo 10 probandů (7 mužů a 3 ženy) ve věku 41 až 74 let (průměrný věk 58?10 let) z řad klientů Rehabilitačního ústavu (RÚ) Kladruby s inkompletní míšní lézí různé etiologie vzniku. Probandi byli náhodně rozděleni do dvou skupin vždy po 5 lidech, jedné výzkumné a druhé kontrolní. Pacientům ve výzkumné skupině bylo mimo běžného terapeutického plánu ústavu denně aplikováno terapeutické video pomocí helmy na virtuální realitu v celkovém počtu 30 aplikací, pacienti v kontrolní skupině podstupovali pouze pro RÚ Kladruby standardní metody v běžném rehabilitačním plánu. K objektivizaci klinického stavu probandů před a po terapii bylo použito standardizované vyšetření protokolem ASIA (American Spinal Injury Association) impairment scale (AIS). Výsledné relativní zlepšení stavu za jeden měsíc pobytu bylo u výzkumné skupiny 43,93 % se směrodatnou odchylkou 34,71 % a variačním koeficientem 0,79, což je oproti výsledkům kontrolní skupiny (relativní zlepšení 13,47 % se směrodatnou odchylkou 5,00 % a variačním koeficientem 0,37) výsledek více než třikrát lepší, ovšem výrazně méně homogenní.
This pilot study investigated a possibility of using virtual reality as a supportive therapeutic method in the therapy of incomplete spinal cord lesions. Ten probands (7 men and 3 women) at the age of 41 to 71 years (mean age 58?10 years) from the Rehabilitation Institute in Kladruby who had suffered incomplete spinal cord lesions of different etiology participated in the investigation. The probands were divided at random in two groups of five subjects, one experimental and the other control one. In addition to the common therapeutic plan the patients in the research group followed a therapeutic video by means of a helmet for virtual reality in a total of 30 applications, whereas the control group patients underwent only standard methods of the institution in a common rehabilitation program. For objectification of the clinical state before and after the treatment the authors used standard examination protocol ASIA (American Spinal Injury Association) impairment scale (AIS). The resulting relative improvement of their conditions after one month stay proved to be 43.93 % in the experimental group with the standard deviation 34.71 % and coefficient of variation 0.79 as compared with the results of the control group (relative improvement 13.47 % with standard deviation 5.0 % and coefficient of variation 0.37) indicating a three-fold better result, although significantly less homogeneous.
Cieľ: Sledovanie efektu počítačového kognitívneho tréningu a pohybového tréningu v dĺžke trvania 10 týždňov u prípadovej štúdie seniora s MCI s dopadom na pozornosť, psychomotorické tempo, rýchlosť chôdze a riziko pádov. Metódy: Pozornosť a psychomotorické tempo boli hodnotené Stroopovým a TMT testom formou A. Rýchlosť chôdze bola hodnotená 2 formami testu Up and Go. Riziko pádov bolo hodnotené testom Tinettiovej. Výsledky: Kombinácia kognitívneho a pohybového tréningu mala pozitívny vplyv nielen na pozornosť a psychomotorické tempo, ale aj na rýchlosť chôdze. Došlo aj k zníženiu rizika pádov. Záver: Kognitívny tréning alebo stratégie odporúčame aplikovať ako súčasť pohybových tréningov s cieľom zníženia rizika pádov.
Objective: Monitoring the effect of computerized cognitive training and movement training for a period of 10 weeks in the case study senior with MCI with an impact on attention, psychomotor speed, speed walking, and risk of fall. Methods: Attention and psychomotor speed were evaluated by TMT test form A and Stroop test, walking speed was evaluated by two form of Timed Up and Go (TUG) Test. Risk of fall was evaluated by Tinetti test. Results: The combination of cognitive and movement training had a positive impact not only on attention and psychomotor speed, but also on walking speed. Risk of fall was reduced. Conclusion: Cognitive training or strategy should be conducted as part of physical training with goal to reduce risk of fall.
- Klíčová slova
- pohybový trénink,
- MeSH
- chůze MeSH
- kognitivní trénink MeSH
- lidé MeSH
- počítačem asistovaná terapie metody MeSH
- pohybová aktivita MeSH
- pozornost * MeSH
- psychomotorický výkon * MeSH
- senioři MeSH
- terapie cvičením * metody MeSH
- úrazy pádem * prevence a kontrola MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- MeSH
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- hyperkinetická porucha * terapie MeSH
- internet * MeSH
- klinická studie jako téma MeSH
- kognitivní remediace * metody MeSH
- krátkodobá paměť MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- počítačem asistovaná terapie metody MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- MeSH
- dialýza * přístrojové vybavení MeSH
- lidé MeSH
- počítačem asistovaná terapie metody MeSH
- software * MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- Publikační typ
- novinové články MeSH
Cieľ: Sledovanie efektu počítačového kognitívneho tréningu a pohybového tréningu v dĺžke trvania 10 týždňov u prípadovej štúdie seniora s MCI s dopadom na pozornosť, psychomotorické tempo, rýchlosť chôdze a riziko pádov. Metódy: Pozornosť a psychomotorické tempo boli hodnotené Stroopovým a TMT testom formou A. Rýchlosť chôdze bola hodnotená 2 formami testu Up and Go. Riziko pádov bolo hodnotené testom Tinettiovej. Výsledky: Kombinácia kognitívneho a pohybového tréningu mala pozitívny vplyv nielen na pozornosť a psychomotorické tempo, ale aj na rýchlosť chôdze. Došlo aj k zníženiu rizika pádov. Záver: Kognitívny tréning alebo stratégie odporúčame aplikovať ako súčasť pohybových tréningov s cieľom zníženia rizika pádov.
Objective: Monitoring the effect of computerized cognitive training and movement training for a period of 10 weeks in the case study senior with MCI with an impact on attention, psychomotor speed, speed walking, and risk of fall. Methods: Attention and psychomotor speed were evaluated by TMT test form A and Stroop test, walking speed was evaluated by two form of Timed Up and Go (TUG) Test. Risk of fall was evaluated by Tinetti test. Results: The combination of cognitive and movement training had a positive impact not only on attention and psychomotor speed, but also on walking speed. Risk of fall was reduced. Conclusion: Cognitive training or strategy should be conducted as part of physical training with goal to reduce risk of fall.
- Klíčová slova
- kognitivní trénink, pohybový trénink,
- MeSH
- chůze MeSH
- lidé MeSH
- počítačem asistovaná terapie metody MeSH
- pohybová aktivita MeSH
- pozornost * MeSH
- psychomotorický výkon * MeSH
- senioři MeSH
- terapie cvičením * metody MeSH
- úrazy pádem * prevence a kontrola MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Cíl: Zhodnotit efektivitu ambulantního pleopticko‐ortoptického cvičení doplněného o domácí rehabilitaci za pomoci speciálně upraveného softwaru u pacientů s náhle vzniklou okohybnou poruchou a diplopií. Soubor a metodika: Soubor tvořilo 86 dospělých pacientů (33 rehabilitujících – studijní skupina, 53 nerehabilitujících – kontrolní skupina) s náhle vzniklou okohybnou poruchou a diplopií. Příčinou okohybné poruchy byla cévní mozková příhoda, kraniocerebrální poranění nebo vaskulární onemocnění. U všech pacientů bylo provedeno komplexní oční a ortoptické vyšetření s objektivizací okohybné poruchy a diplopie na Lancasterově a Hessově plátně. Sledovací doba byla u obou skupin v intervalu 3–6 měsíců. Výsledky: Průměrné procentuální zlepšení horizontální úchylky šilhání u pacientů s postižením n. VI na jednom oku bylo 96,8 % (p ≤ 0,01) ve studijní skupině, 28,1 % (p ≤ 0,00001) v kontrolní skupině, s postižením n. III a n. IV na jednom oku 73,7 % (p ≤ 0,0008) ve studijní skupině, 36,3 % (p ≤ 0,05) v kontrolní skupině. Průměrné procentuální zlepšení vertikální úchylky šilhání u pacientů s postižením n. III a n. IV ve studijní skupině bylo 43,5 % (p ≤ 0,002), v kontrolní skupině 19,9 % (p ≤ 0,04). Závěr: Studie prokázala vyšší procentuální zlepšení velikosti úchylky šilhání a deficitu hybnosti u dospělých rehabilitujících pacientů ve srovnání se spontánní částečnou úpravou okohybné poruchy u pacientů bez léčby. Domácí rehabilitace za pomoci speciálně upraveného softwaru se jeví jako vhodný doplněk ke klasické léčbě ve formě pleopticko‐ortoptických cvičení, která mají nezastupitelné místo v rehabilitaci okohybných poruch nejrůznější etiologie.
Aim: To evaluate efficacy of pleoptic and orthoptic therapy combined with a home rehabilitation program with a support of a specifically‐developed software in patients with ocular motility disorder and diplopia. Methods: Our study involved 86 adult patients with ocular motility disorder and diplopia (33 with rehabilitation – a study group, 53 without any rehabilitation – a control group). The causes of ocular motility disorders included cerebrovascular accident, craniocerebral trauma and vascular disease. A comprehensive ophthalmological and orthoptic examination were performed in all patients. The Hess‐Lancaster screen tests were performed to objectify ocular motility disorder with diplopia. Follow‐up period ranged between 3 and 6 months in both groups. Results: The mean improvement of horizontal deviation in patients with the sixth cranial nerve palsy on one eye was 96.8% in the study group (p ≤ 0.01) and 28.2% in the control group (p ≤ 0.00001), and it was 73.7% in the study group (p ≤ 0.0008), 36.3% in the control group (p ≤ 0.05) in patients with the third and fourth cranial nerve palsy on one eye. The mean improvement of vertical deviation was 43.5% in the study group (p ≤ 0.002), 19.9% in the control group (p ≤ 0.04). Conclusion: This study demonstrates greater improvement of deviation and ocular motility deficit in adult patients who underwent the pleoptic and orthoptic therapy combined with a home rehabilitation program. Key words: paralytic strabismus – diplopia – conservative treatment – rehabilitation The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers.
- MeSH
- diagnostické techniky oftalmologické MeSH
- diplopie * etiologie rehabilitace terapie MeSH
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- ortoptika metody MeSH
- počítačem asistovaná terapie * metody MeSH
- poruchy hybnosti oka rehabilitace terapie MeSH
- retrospektivní studie MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- software MeSH
- strabismus * etiologie rehabilitace terapie MeSH
- stupeň závažnosti nemoci MeSH
- výsledek terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- senioři nad 80 let MeSH
- senioři MeSH
- ženské pohlaví MeSH
Studie uvádí přehled studií zaměřených na využití expoziční terapie virtuální realitou (VRET) v rámci léčby úzkostných poruch. Autoři vymezují základní pojmy z oblasti úzkostných poruch, kyberprostoru, virtuální reality a VRET. Jejich cílem bylo zmapování výzkumných studií, jejich rozbor a interpretace výsledků. Příspěvek se zaměřuje na efekt účinnosti VRET v léčbě strachu z létání, strachu z výšek a sociální fobie. Z analýzy výzkumných studií vyplývá, že VRET má prokazatelný efekt při léčbě anxiózních poruch.
The study provides an overview of articles about the use of virtual reality exposure therapy (VRET) in the treatment of anxiety disorders. Authors defined the basic concepts as anxiety disorders, cyberspace, virtual reality and VRET. The aim of article is to map the specific research studies, their analysis and interpretation. Authors focused on the effect size of VRET in the fear of flying, acrophobia and social phobia treatment. They close that VRET has demonstrable effect on effectiveness of anxious disorders treatment.
