• MeSH
• diverze moči klasifikace   metody   MeSH
• lidé MeSH
• nádory močového měchýře neinvadující svalovinu terapie   MeSH
• nádory močového měchýře epidemiologie   klasifikace   terapie   MeSH
• pooperační komplikace klasifikace   patologie   terapie   MeSH
• prognóza MeSH
• recidiva MeSH
• riziko MeSH
• rizikové faktory MeSH
• sekundární prevence * MeSH
• terapie klasifikace   škodlivé účinky   MeSH
• urologické chirurgické výkony škodlivé účinky   MeSH
• urologické nádory * epidemiologie   klasifikace   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH

CONTEXT: Urothelial carcinoma can exhibit a wide range of variant morphologies. Many variants present diagnostic challenges and carry clinical implications that inform prognosis and treatment decisions. OBJECTIVE: To provide an overview of the diagnostic, therapeutic, and prognostic significance of histological variants of urothelial carcinoma. EVIDENCE ACQUISITION: A PubMed/MEDLINE-based literature search was conducted using the key terms "urothelial carcinoma", "variant histology", "nested", "micropapillary", "microcystic", "sarcomatoid", "squamous differentiation", "glandular differentiation", "clear cell", "plasmacytoid", "lymphoepithelioma-like carcinoma", "squamous cell carcinoma", "small cell carcinoma", "adenocarcinoma", "radiotherapy", "neoadjuvant chemotherapy", and "adjuvant chemotherapy". EVIDENCE SYNTHESIS: The incidence of variant histology is increasing due to improved recognition. Nonetheless, diagnosis can pose challenges due to sampling limitations and interobserver variability. Although associated with advanced disease at presentation, survival outcomes for most variants do not differ significantly compared with pure urothelial carcinoma of the same stage. Controversy exists regarding optimal management due to the low quality of available evidence. For most cases, radical cystectomy with pelvic lymph node dissection (with neoadjuvant chemotherapy when appropriate) represents the standard of care. Small cell carcinoma and lymphoepithelioma-like carcinoma appear to be particularly chemosensitive. CONCLUSIONS: Accurate identification of variant histological subtypes is an important part of risk stratification, as these variants exhibit aggressive biological behaviour. Variant histology tumours are associated with advanced disease at presentation, which must be considered when counselling patients regarding survival outcomes. Optimal management remains to be defined but in most cases; neoadjuvant chemotherapy and radical cystectomy with pelvic lymph node dissection remains the mainstay of treatment. PATIENT SUMMARY: It is important to recognise histological variants of urothelial carcinoma as they indicate aggressive disease. When compared with patients with pure urothelial carcinoma of the same disease stage, survival does not appear to be significantly worse. In most cases, patients with invasive variant histology should be treated with neoadjuvant chemotherapy and radical cystectomy. Take Home Messages Accurate identification of variant histology is important as it exhibits aggressive biological behaviour and affects treatment. Although associated with advanced disease at presentation, with appropriate treatment, survival outcomes are not significantly different compared with pure urothelial carcinoma of the same stage.

• MeSH
• karcinom z přechodných buněk klasifikace   diagnóza   patologie   terapie   MeSH
• lidé MeSH
• prognóza MeSH
• urologické nádory klasifikace   diagnóza   patologie   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Urotelové karcinómy horných močových ciest (UTUCs - upper tract urothelial carcinomas) sú relatívne menej časté a zahŕňajú 5-10 % všetkých urotelových nádorov. Etiológia a prirodzený vývoj UTUCs sú podobné ako pri urotelových karcinómoch močového mechúra. Histologicky sú karcinómy z prechodných buniek najčastejšími nádormi obličkovej panvičky a močovodu. Existuje mnoho rizikových faktorov pre UTUCs vrátane environmentálnych a genetických rizikových faktorov. Najčastejším príznakom UTUC je hematúria, buď makroskopická, alebo mikroskopická (u 70-80 %), bolesť v boku (pri 20 % nádorov) a hmatateľná bedrová masa (prítomná v približne v 10 %). CT (computed tomography) urografia (CTU) sa stala zobrazovacou metódou voľby na vyhodnotenie UTUC. Pokroky v endoskopických technikách pomohli pri diagnostike, klasifikácii a liečbe tohto ochorenia. Možnosti terapie zahŕňajú viacero spôsobov. Zlatým štandardom chirurgického manažmentu UTUCs je radikálna nefroureterektómia (RNU) s excíziou manžety močového mechúra, ktorá sa v čoraz väčšej miere vykonáva laparoskopicky alebo roboticky s použitím rôznych postupov pre distálny ureter. Neustále sa zvyšuje počet endoskopicky liečených pacientov, s vynikajúcimi onkologickými výsledkami najmä pri ochorení s nízkym (priaznivým) stupňom malignity. Lokálna aplikácia chemoterapeutických prípravkov bola extrapolovaná zo skúseností z karcinómu močového mechúra a môže byť doplnkom k endoskopickému manažmentu u pacientov, u ktorých je nevyhnutné vyhnúť sa RNU.

Upper tract urothelial carcinomas (UTUCs) are relatively uncommon and comprises 5-10 % of all urothelial tumors. Etiology and natural history of UTUCs is similar to that of urothelial cell carcinomas in bladder. Histologically, the most renal pelvic and ureteral cancers are transitional cell carcinomas. There are many risk factors for UTUCs, including environmental and genetic risk factors. Most common symptom of UTUCs is hematuria, either gross or microscopic (70-80 %), flank pain (in 20 % of tumors) and a lumbar mass (present in approximately 10 %). CT urography (CTU) has become the imaging modality of choice for evaluation of UTUC. Advancements in endoscopic techniques have aided in the diagnosis, grading and treatment of this disease. Treatment options include many modalities. The gold standard surgical management of UTUCs is radical nephroureterectomy (RNU) with excision of bladder cuff, which is increasingly being performed laparoscopically or robotically with various methods use for distal ureter. There are increasing numbers of patients being treated endoscopically, with excellent oncological outcomes in low (favourable) grade disease. The use of topical chemotherapy agents has been extrapolated from bladder cancer and may be an adjunct to endoscopic management in those patients in whom it is imperative to avoid RNU.

• MeSH
• diagnostické techniky urologické klasifikace   MeSH
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• plošný screening MeSH
• rizikové faktory MeSH
• urologické chirurgické výkony klasifikace   metody   MeSH
• urologické nádory * chirurgie   diagnostické zobrazování   epidemiologie   farmakoterapie   klasifikace   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH
• přehledy MeSH

CONTEXT: In the management of urothelial carcinoma, determination of the pathological grade aims at stratifying tumours into different prognostic groups to allow evaluation of treatment results, and optimise patient management. This article reviews the principles behind different grading systems for urothelial bladder carcinoma discussing their reproducibility and prognostic value. OBJECTIVE: This paper aims to show the evolution of the World Health Organisation (WHO) grading system, discussing their reproducibility and prognostic value, and evaluating which classification system best predicts disease recurrence and progression. The most optimal classification system is robust, reproducible, and transparent with comprehensive data on interobserver and intraobserver variability. The WHO published an updated tumour classification in 2016, which presents a step forward, but its performance will need validation in clinical studies. EVIDENCE ACQUISITION: Medline and EMBASE were searched using the key terms WHO 1973, WHO/International Society of Urological Pathology 1998, WHO 2004, WHO 2016, histology, reproducibility, and prognostic value, in the time frame 1973 to May 2016. The references list of relevant papers was also consulted, resulting in the selection of 48 papers. EVIDENCE SYNTHESIS: There are still inherent limitations in all available tumour classification systems. The WHO 1973 presents considerable ambiguity for classification of the G2 tumour group and grading of the G1/2 and G2/3 groups. The 2004 WHO classification introduced the concept of low-grade and high-grade tumours, as well as the papillary urothelial neoplasm of low malignant potential category which is retained in the 2016 classification. Furthermore, while molecular markers are available that have been shown to contribute to a more accurate histological grading of urothelial carcinomas, thereby improving selection of treatment for a given patient, these are not (yet) part of standard clinical practice. CONCLUSIONS: The prognosis of patients diagnosed with urothelial carcinoma greatly depends on correct histological grading of the tumour. There is still limited data regarding intraobserver and interobserver variability differences between the WHO 1973 and 2004 classification systems. Additionally, reproducibility remains a concern: histological differences between the various types of tumour may be subtle and there is still no consensus amongst pathologists. The recent WHO 2016 classification presents a further improvement on the 2004 classification, but until further data becomes available, the European Association of Urology currently recommends the use of both WHO 1973 and WHO 2004/2016 classifications. PATIENT SUMMARY: Bladder cancer, when treated in time, has a good prognosis. However, selection of the most optimal treatment is largely dependent on the information your doctor will receive from the pathologist following evaluation of the tissue resected from the bladder. It is therefore important that the classification system that the pathologist uses to grade the tissue is transparent and clear for both urologists and pathologists. A reliable classification system will ensure that aggressive tumours are not misinterpreted, and less aggressive cancer is not overtreated.

• MeSH
• lidé MeSH
• nádory mužských pohlavních orgánů klasifikace   patologie   MeSH
• staging nádorů metody   normy   MeSH
• Světová zdravotnická organizace MeSH
• urologické nádory klasifikace   patologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• přehledy MeSH

Uroteliální karcinom močových cest tvoří 10 % všech diagnostikovaných nádorů ledvin. Typickým pacientem s diagnostikovanou malignitou je muž-kuřák ve věku 60–70 let. Článek shrnuje dostupné poznatky o rizikových faktorech, genetických změnách a diagnostických metodách.

Urothelial cancer of urinary tract represent 10% of all diagnosed renal tumours. The characteristic patient is a male-smoker, aged 60–70 years. This article summarizes available evidence regarding the risk factors, genetic changes and methods of diagnostics.

• MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• epidemiologie MeSH
• lidé MeSH
• močové ústrojí patologie   MeSH
• nádory ledvin MeSH
• urologické nádory epidemiologie   klasifikace   patofyziologie   MeSH
• urotel patologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

Kontext: Výzkumná skupina (EAU Guideline Group for UUT-UCC) pro léčbu uroteliálního karcinomu horních cest močových (UUT-UCC) připravila tato guidelines s cílem pomoci klinickým lékařům při hodnocení údajů založených na důkazech pro klinickou léčbu UUT-UCC s cílem začlenit uváděná doporučení do běžné praxe. Cíl: Tento dokument poskytuje stručný přehled EAU Guidelines pro léčbu UUT-UCC jako pomůcku pro každodenní praxi lékařů. Sběr důkazů: Obsažená doporučení jsou založena na podrobném hodnocení UUT-UCC guidelines a studií na základě podrobného vyhledávání v databázi Medline. Publikované údaje týkající se uroteliálních maligních onemocnění a UUT-UCC byly vyhledávány v databázi Medline za pomoci následujících klíčových slov: karcinom močových cest, uroteliální karcinom, horní močové cesty, karcinom, přechodné buňky, ledvinná pánvička, močovod, karcinom močového měchýře, chemoterapie, nefroureterektomie, adjuvantní léčba, neoadjuvantní léčba, recidiva, rizikové faktory, doba přežití. Členové panelu posoudili význam publikací. Syntéza důkazů: V současné literatuře není k dispozici dostatek údajů, a nelze tedy vzhledem k vzácnému výskytu tohoto onemocnění poskytnout jasná doporučení. K dispozici je řada nejnovějších multicentrických studií, starší publikace byly založeny pouze na omezené populaci pacientů. Ve většině případů se jedná o retrospektivní analýzy. Doporučuje se užívání TNM klasifikace z roku 2009. Dokument obsahuje doporučení týkající se jak diagnostiky, tak radikální a konzervativní léčby, rovněž je uveden výčet prognostických faktorů. Doporučení jsou stanovena rovněž pro sledování pacientů po nejrůznějších typech léčby. Závěr: Tato guidelines poskytují informace pro diagnostiku a léčbu onemocnění u jednotlivých pacientů na základě nejnovějších standardizovaných přístupů. Při volbě optimálního tera - peutického postupu je nutné rovněž zohlednit specifické parametry u individuálních pacientů s ohledem na renální funkci (včetně komorbidit), lokalizaci tumoru, grade a stadium a molekulární markery.

Context: The European Association of Urology (EAU) Guideline Group for urothelial cell carcinoma of the upper urinary tract (UUT-UCC) has prepared new guidelines to aid clinicians in assessing the current evidence- based management of UUT-UCC and to incorporate present recommendations into daily clinical practice. Objective: This paper provides a brief overviewof the EAU guidelines on UUT-UCC as an aid to clinicians in their daily practice. Evidence acquisition: The recommendations provided in the current guidelines are basedon a thorough reviewof available UUT-UCC guidelines and papers identified using a systematic search of Medline. Data on urothelial malignancies and UUT-UCC in the literature were searched using Medline with the following keywords: urinary tract cancer, urothelial carcinomas, upper urinary tract, carcinoma, transitional cell, renal pelvis, ureter, bladder cancer, chemotherapy, nephroureterectomy, adjuvant treatment, neoadjuvant treatment, recurrence, risk factors, and survival. A panel of experts weighted the references. Evidence synthesis: There is a lack of data in the current literature to provide strong re com - mendations due to the rarity of the disease. A number of recent multicentre studies are now available, whereas earlier publications were based only on limited populations. However, most of these studies have been retrospective analyses. The TNM classification 2009 is recommended. Recommendations are given for diagnosis as well as for radical and conservative treatment; prognostic factors are also discussed. Recommendations are provided for patient follow-up after different therapeutic options. Conclusions: These guidelines contain information for the diagnosis and treatment of individual patients according to a current standardised approach. When determining the optimal treatment regimen, physicians must take into account each individual patient’s specific clinical characteristics with regard to renal function inclu - ding medical comorbidities; tumour location, grade and stage; and molecular marker status.

• MeSH
• diagnostické techniky urologické MeSH
• karcinom z přechodných buněk diagnóza   klasifikace   terapie   MeSH
• karcinom MeSH
• lidé MeSH
• nádory ledvin diagnóza   klasifikace   terapie   MeSH
• rizikové faktory MeSH
• sběr dat MeSH
• urologické nádory diagnóza   klasifikace   terapie   MeSH
• urotel patofyziologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• směrnice pro lékařskou praxi MeSH

• MeSH
• cervix uteri chirurgie   imunologie   patologie   MeSH
• gynekologická onemocnění diagnóza   patologie   terapie   MeSH
• hysterektomie metody   MeSH
• lidé MeSH
• nádory endometria chemie   chirurgie   mortalita   MeSH
• nádory vaječníků diagnóza   chirurgie   mortalita   MeSH
• plošný screening trendy   využití   MeSH
• ultrasonografie metody   využití   MeSH
• urologické nádory diagnóza   klasifikace   terapie   MeSH
• vakcíny proti papilomavirům terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• kongresy MeSH

• MeSH
• konsensus MeSH
• management nemoci MeSH
• urologické nádory diagnóza   klasifikace   terapie   MeSH
• Publikační typ
• příručky MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi MeSH

• Konspekt
• Patologie. Klinická medicína
• NLK Obory
• urologie
• onkologie
• radiologie, nukleární medicína a zobrazovací metody

Narůstající incidence uroteliálních neoplazií a individualizované terapeutické postupy vyžadují od patologů stále přesnější diagnostiku uroteliálních lézí. Konsensus WHO/ISUP z r. 1998 (5) vyústil v přijetí nové klasifikace uroteliálních lézí (11). Její použití vyžaduje hodnocení znaků, jež jsou někdy v rutinním materiálu obtížně zjistitelné. Materiál a metody: paralelní hodnocení více než 200 uroteliálních nádorů z denní bioptické diagnostiky vzorků dodaných univerzitní urologickou klinikou, podle Mostofiho klasifikace z r. 1973 a nové WHO/ISUP z r. 1998 přijaté jako základ pro WHO klasifikaci 2004. Výsledky: V souvislosti s konzultačními dotazy jsme identifikovali některé problémové okruhy v diagnostice uroteliálních lézí, týkající se méně často typizace, častěji pak stupně a stadia (grading, staging). Typing – problémy určení dignity se týkaly afekcí s invertovaným růstem a uroteliálních karcinomů produkujících hlen versus adenokarcinomů. Menší význam mají problémy s určením neobvyklých nádorů, protože se zpravidla jeví jako zvláštnost od počátku a jsou dořešeny pomocí imunohistochemie. Grading byl někdy obtížný v následujících položkách: papilární hyperplazie vs. LG (Low grade) papilární karcinom, PUNLMP (Papillary urothelial neoplasia of low malignant potential) vs. LG papilární karcinom, HG (High grade) papilární karcinom s převahou LG struktur, monotónní typy HG plochých lézí a kombinované léze. Staging přinášel často problém s identifikací jednoznačné iniciální invaze a subklasifikace pT1 na pT1a a pT1b s nácvikem rozpoznání slizničních struktur popsaných podrobně až v práci z r. 1983 (2). Zvykli jsme si popisovat přítomnost /absenci svaloviny detruzoru jakožto znaku určujícího hloubku resekce; považujeme tento postup za vhodnější, než užití klinických kategorií stagingu Ta, T1 místo pTa, pT1. Na pomoc patologům zvyklým předchozímu způsobu klasifikace jsme zorganizovali postgraduální kurzy o aplikaci nových diagnostických kriterií přijatých novou verzí klasifikace uroteliálních nádorů WHO 2004. Byla vytvořena sbírka preparátů z rutinního materiálu s paralelním uvedením původní i nové klasifikace a obrazová databáze komentovaných histopatologických obrazů uroteliálních lézí v obrazově archivačním systému LUCIA Net. Volný přístup je na adrese http://www.laboratory-imaging.com. Obsahuje v současné době přes 80 komentovaných obrazů. Závěr: zavedení nového systému klasifikace uroteliálních nádorů vyžaduje vyhodnocení některých dříve nepoužívaných znaků. Jejich osvojení lze usnadnit vedle klasické preparátové sbírky také užitím referenční elektronické obrazové databáze.

Background: Facing the increasing frequency of urothelial neoplasms and stratified therapeutic strategy pathologists have to meet the demands of urologists for constantly increasing preciseness of the histopathology reports influencing the application of tailored therapeutic schemes. The WHO/ISUP consensus conference in 1998 (5) resulted into adoption of a new classification of the urothelial lesions (11). Its employment requires considering of features that can be difficult to find in the material provided. Material and methods: parallel typing of more than 200 urothelial neoplasms from the daily routine biopsy samples provided by the faculty of medicine urology clinic according to the previous Mostofi 1973 and the new WHO/ISUP 1998 classification. Results: Realizing the consultation demands we have identified some repetitive problems in the urothelium lesions diagnostics considering typing, grading, and staging of the lesions. Typing was a less frequent source of problems. It appeared in classifying lesions with inverted growth, and mucin producing urothelial neoplasms vs. adenocarcinomas. Less important typing problems are represented by uncommon rare diagnoses, as they manifest from the beginning as a specialty solvable mostly with the help of immunohistochemistry. Grading was experienced as troublesome in the following items: papillary hyperplasia vs. LG papillary ca, PUNLMP vs. LG papillary ca, HG papillary ca with a majority of LG material, monotonous types of HG flat lesions, and combined lesions. Staging difficulties applied mostly in identification of the initial unequivocal invasion and the substaging of pT1 into pT1a and pT1b with learning to find the decisive mucosa structures described in detail as late as 1983 (2). We have implemented reporting the presence/absence of the detrusor muscle in the material as a marker describing the representativness of the sample provided; we consider this approach less confusing than introduction of clinical staging terminology Ta, T1 instead of pTa, pT1. To help the practising pathologists accustomed to the previous classification system we have organized postgraduate courses dealing with the application of the new diagnostic criteria adopted by the new version WHO 2004 urothelial neoplasms classification. A slide collection from the routine biopsy material comparing the previous and the new classification and a reference image database with commented reference images are being developed in the LUCIA Net image archiving system. Free access for study is available at http://www.laboratory-imaging.com. Recently, it includes over 80 images. Conclusion: adopting the new system of urothelial lesions classification requires consideration of formerly not employed features. The learning can be simplified with both classical slide collection & e-learning image database.

• MeSH
• diagnostické techniky urologické využití   MeSH
• financování organizované využití   MeSH
• imunohistochemie metody   využití   MeSH
• mezinárodní klasifikace nemocí klasifikace   využití   MeSH
• Světová zdravotnická organizace MeSH
• urologické nádory diagnóza   klasifikace   MeSH
• urologické nemoci diagnóza   klasifikace   MeSH
• urotel fyziologie   patologie   MeSH

Urologické nádory tvoří v některých zemích téměř polovinu maligních tumorů u mužů. Karcinom prostaty představuje celou jednu třetinu nově diagnostikovaných nedermatologických malignit u mužů v některých státech Evropy a Severní Ameriky. Nepříznivé trendy ve zvyšujícím se výskytu lze pozorovat i u karcinomu ledviny a močového měchýře. Pro urologické malignity je typický sklon k častému metastazování do kostí. Kostní metastázy jsou nejčastějším projevem pokročilého karcinomu prostaty. Klinicky se projevují bolestí, patologickou zlomeninou, míšní kompresí, neefektivní hematopoézou nebo hyperkalcemií. Skeletové komplikace vedou u onkologicky nemocných nejen k výraznému zhoršení kvality života, ale představují i jeho přímé ohrožení. Také vlastní protinádorová léčba přispívá k demineralizaci skeletu, a tím zvyšuje riziko vzniku kostních komplikací. Medikamentózní i chirurgická kastrace napomáhají rozvoji osteoporózy, která však je zatím z ne zcela jasných důvodů vyjádřena u řady nemocných ještě před zahájením léčby. Cílem léčby kostních metastáz je snížení bolesti, zachování funkční nezávislosti pacienta, zlepšení kvality života, oddálení vzniku i prevence skeletových komplikací a jejich recidiv. Léčba kostních metastáz je multidisciplinární. V redukci kostní bolesti mají své indikace analgetika, radioizotopy, zevní radioterapie, ortopedické a chirurgické operace i bisfosfonáty. Bisfosfonáty navíc výrazně snižují riziko skeletových komplikací a prodlužují interval do jejich vzniku – redukují vznik fraktur, potřebu radioterapie a ortopedické léčby. Možnosti použití bisfosfonátů k prevenci a oddálení kostních metastáz u nemocných s časnou formou karcinomu prostaty jsou zkoumány. Intravenózní aplikace zoledronátu je novým zlatým standardem v prevenci a léčbě skeletových komplikací v uroonkologii.

The genitourinary cancers account in some countries for almost one half of all malignancies in men. Prostate cancer is responsible for one third of newly diagnosed noncutaneous malignancies in men in some states of Europe and North America. Similar tendentions can be found in renal and bladder cancers. The genitourinary cancers commonly metastasize to bone. The most frequent manifestation of the advanced prostate cancer is bone metastase. Common clinical manifestations of bone metastases include pain, fracture, spinal cord compression, ineffective hematopoiesis and hyperkalcemia. Skeletal complications increase both morbidity and mortality. Also the treatment itself supports the demineralization of the skeleton and so the risk of skeletal complications is again increased. Medicamental and surgical castration also help to develop osteoporosis, that can be found in some patients already before the treatment. Aims of the treatment of the bone metastases include reduction of pain, saving of functional indpendence, improvement of quality of life, putting off and prevention of skeletal related events. The treatment of bone metastases is multidisciplinar. Analgetics, radiofarmacs, external beam radiation therapy, ortopedical and surgical treatment and bisphosphonates have thein indications in reduction of bone pain. Bisphosphonates reduce the risk of skeletal complications and extend the interval till their appearence – reduce fractures, need of radiotherapy and ortopedical surgery. There are also investigated possibilities of use of bisphosphonates in prevention of bone metastases at the patients with the early form of prostate cancer. Intravenous aplication of zoledronic acid is a new gold standard of prevention and treatment of skeletal complications in urooncology.

• MeSH
• bisfosfonáty terapeutické užití   MeSH
• bolest etiologie   MeSH
• imidazoly terapeutické užití   MeSH
• inhibitory kostní resorpce terapeutické užití   MeSH
• lidé MeSH
• management bolesti MeSH
• metastázy nádorů terapie   MeSH
• nádory kostí komplikace   terapie   MeSH
• osteoporóza etiologie   MeSH
• protokoly protinádorové kombinované chemoterapie škodlivé účinky   MeSH
• radioterapie metody   MeSH
• urologické nádory klasifikace   komplikace   terapie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH