ARDS Dotaz Zobrazit nápovědu
Podán přehled farmak, která byla podávána u nemocných s ARDS s cílem generalizované blokády nadměrné zánětlivé reakce a/nebo jednotlivých mediátorů, které se podílejí na patogenezi syndromu. Na základě dostupných literárních údajů neexistuje v současné době žádná látka, přesvědčivě zlepšující mortahtu nemocných s ARDS a která by byla jednoznačně doporučena jako standardní součást léčebného protokolu u ARDS. Léčba infekce, včasné zahájení šetrné umělé plicní ventilace, optimalizace kyslíkového transportu a adekvátní nutriční podpora zůstávají nadále hlavními součástmi léčebného protokolu u nemocných s ARDS.
The paper reviews the survey of pharmacological agents used to ARDS patients to prevent generalized overshoot inflammatory response and/or distinct mediators taking part in the pathogenesis of the syndrome. Based on the accessible literary data currently there is no single agent significantly improving mortality of ARDS patients which might be recommended as a part of standard treatment protocol in ARDS. Infection control, early institution of gentle mechanical ventilation, optimizing oxygen transport and adequate nutrition support remian the mainstays of treatment protocol in ARDS patients.
- MeSH
- farmakoterapie MeSH
- syndrom respirační tísně novorozenců farmakoterapie MeSH
- zánět farmakoterapie MeSH
- Publikační typ
- přehledy MeSH
ALI/ARDS je výsledkem zánětlivé reakce na závažné plicní či mimoplicní postižení. Vedle základních principů léčby ARDS se jeví zásah do prozánětlivé nerovnováhy logickým krokem k ovlivnění osudu nemocného. Biomolekulárním předpokladem léčby glukokortikoidy u pacientů s ARDS může být cytoplasmatický glukokortikoidní receptor-?. Dosud bylo provedeno několik prospektivních randomizovaných či observačních klinických studií léčby kortikoidy u pacientů s ARDS. V samém počátku výsledky studií, zaměřených na krátkodobé podávání vysokých dávek methylprednisolonu v časné fázi onemocnění, nepotvrdily prospěch léčby, či zaznamenaly dokonce vyšší mortalitu. Studií dlouhodobého podávání nízké dávky kortikoidů u pacientů s perzistující formou ARDS zjistil Meduri statisticky významný pokles morbidity i nemocniční mortality u velmi malého souboru 24 nemocných. Americká národní studie podporovaná The National Heart, Lung, and Blood Institute ARDS Clinical Trials Network nepotvrdila pokles v 60denní, ani 180denní mortalitě u 180 pacientů s perzistujícím ARDS léčených dlouhodobě nízkou dávkou kortikoidů. Byl popsán příznivý vliv na plicní funkci a hemodynamiku. Naopak vyšší mortalita byla zjištěna u pacientů zařazených do studie po 14. dnu trvání ARDS. Následující studie svým sporným designem a nízkým počtem pacientů také nepřesvědčují o prospěchu léčby kortikoidy. Metaanalýza dosud zveřejněných studií je značně problematická. Protokol provedených studií je velmi heterogenní a neposkytuje jednoznačný návod k léčbě. Provedené studie bez průkazu vlivu na dlouhodobou mortalitu či svým kompromisním designem nás neopravňují k rutinnímu použití léčby kortikosteroidy u pacientů s ARDS.
ALI/ARDS stems from the inflammatory response to a severe pulmonary or extrapulmonary injury. An intervention in the pro-inflammatory imbalance seems to be a logical life-saving step in addition to the general principles of ARDS management. The biomolecular background of corticosteroid treatment of patients with ARDS could be the cytoplasmatic glucocorticoid receptor-?. Very few prospective randomised or observatory studies have been performed to date. The results of several initial studies of high-dose short-term methylprednisolone administration did not confirm any benefit of the treatment, actually the mortality was higher in the treatment group. The Meduri study of long-term administration of low-dose methylprednisolone to patients with persistent ARDS found a significant decrease of both organ dysfunction and mortality in a very small group of 24 patients. A national US study supported by The National Heart, Lung, and Blood Institute ARDS Clinical Trials Network did not confirm a decrease of 60-day and 180-day mortality in 180 patients with persistent ARDS who had been treated by low-dose corticosteroids for more than three weeks. An improvement of the lung function and haemodynamics was seen. Increased mortality was evident in the group of patients commenced on steroid therapy after 14 days of ARDS duration. Two small questionable studies followed. The meta-analysis of all these studies is controversial. The performed studies’ protocols are very heterogenic and do not provide a clear recommendation for steroid treatment. These studies due to their failure to demonstrate a mortality benefit or their design do not allow us to recommend the routine use of corticosteroid treatment in patients with ARDS.
- MeSH
- antitumorózní látky škodlivé účinky MeSH
- cyklofosfamid aplikace a dávkování škodlivé účinky MeSH
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- methotrexát aplikace a dávkování škodlivé účinky MeSH
- nádory farmakoterapie komplikace MeSH
- nitrosomočovinové sloučeniny aplikace a dávkování škodlivé účinky MeSH
- resuscitační péče statistika a číselné údaje trendy MeSH
- syndrom respirační tísně novorozenců diagnóza etiologie terapie MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- Publikační typ
- srovnávací studie MeSH
Syndróm akútnej dychovej tiesne (ARDS) predstavuje najťažšiu formu respiračného zlyhania. Etiologicky, patomorfologicky aj patofyziologicky prebieha v dvoch formách, ktoré majú spoločný klinický obraz. Pľúcny ARDS je vyvolaný na pľúca priamo pôsobiacimi inzultami, mimopľúcny ARDS sa rozvíja v dôsledku nepriamo pôsobiacich faktorov, najčastejšie systémovej zápalovej reakcie. Obe formy časovo prebiehajú v troch fázach, ktoré označujeme ako fáza exudatívna, proliferačná a fibrotická. Osobitne vyčleňujeme fázu rezolúcie. Patofyziologicky dochádza k poruchám ventilácie a perfúzie, znižuje sa poddajnosť pľúc a hrudného koša, dochádza k zníženiu pľúcnych objemov, rozvíja sa pľúcna hypertenzia. Liečba vychádza z poznania etiológie, patológie a z klinického obrazu. Jedinou liečebnou modalitou, ktorá dokázateľne znižuje morbiditu a mortalitu pacientov s ARDS je ventilačná podpora s aplikáciou tzv. „ochranných ventilačných režimov“.
Acute respiratory distress syndrome (ARDS) is the most severe form of respiratory failure. As far as its aetiology, pathomorphology and pathophysiology are concerned, the condition may present in two forms with a common clinical picture. Whereas pulmonary ARDS is caused by direct insults to the lungs, extrapulmonary ARDS is due to indirect factors, mostly in the presence of systemic inflammatory response. Both forms of ARDS include three phases - exudative, proliferative and fibrotic, and a separate resolution phase. Pathophysiologically, ventilation and perfusion are impaired, lung-thorax compliance decreases, lung volumes are reduced and pulmonary hypertension develops. The treatment of ARDS is base ised on the aetiology, pathology and clinical picture. Nowadays, the only method proven to decrease morbidity and mortality of ARDS patients is ventilatory support with the application of the so-called protective ventilation strategies.
- MeSH
- analýza krevních plynů metody využití MeSH
- diferenciální diagnóza MeSH
- farmakoterapie metody využití MeSH
- plicní ventilace fyziologie MeSH
- počítačová rentgenová tomografie metody využití MeSH
- příznaky a symptomy MeSH
- prognóza MeSH
- rentgendiagnostika hrudníku metody využití MeSH
- syndrom dechové tísně etiologie patofyziologie patologie MeSH
- MeSH
- antibakteriální látky terapeutické užití MeSH
- biopsie využití MeSH
- bronchoalveolární laváž využití MeSH
- dítě MeSH
- glukokortikoidy aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- imunosupresiva aplikace a dávkování terapeutické užití MeSH
- lidé MeSH
- syndrom dechové tísně diagnóza patofyziologie terapie MeSH
- ventilace umělá s výdechovým přetlakem využití MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
- Geografické názvy
- Slovenská republika MeSH
Rozbor patofyziologie a etiologie ARDS včetně laboratorní i klinické diferenciace od jiných forem akutní plicní nedostatečnosti. Je diskutován vztah k syndromu multiorgánové dysfunkce a k ventilátorové pneumonii. Dnešní terapie ARDS zahrnuje vedle standardní ventilační léčby i dostupnost nestandardních postupů, které mají tzv. rescue charakter (ECMO). Jako perspektivní se jeví inhalační podání oxidu dusnatého, ventilace v pronační poloze, surfaktant u vybraných stavů a v blízké budoucnosti i parciální likvidní ventilace fluorokarbony. Jako optimální ventilační léčba se dnes jeví tlakově řízená venilace s end-exspiračním přetlakem, doplněná u pokročilých forem ARDS volbou inverzního poměru dechového cyklu při respektování zásad permisivní hyperkapnie.
The pathophysiology and ethiology ofARDS are reviewed together with laboratory and clinical differences from other forms of acute pulmonary insufficiency. The links to multi-organ distress syndrome and ventilator-associated pneumonia are discussed. Today's state-of-the-art of the therapy ofARDS comprises not only standard ventilation therapy, but also accessibility ofnon-standard techniques with "rescue character (ECMO). Inhalation administration of nitric oxide might be perspective, along with ventilation in prone position and administration of surfactant for selected cases. Partial liquid ventilation using fiuorocarbones may be promising for the near future. Today's optimal ventilation management is supposed to combine pressure-control ventilation with positive end-exspiratory pressure, in advanced forms ofARDS modified with inverse-ratio ventilation regarding the concept of permissive hypercapnia.
Na ARO byla prijata 58letá zena pro bronchopneumonii s akutním respiracním selháním. Plicní postizení svým charakterem splnovalo kritéria pro ARDS. Po stabilizaci stavu bylo dodatecne diagnostikováno základní onemocnení – mnohocetný myelom. Kazuistika je príspevkem k problematice pacientu s hematologickou malignitou v prostredí intenzivní medicíny.
58-year-old woman was admitted to the ICU due to acute respiratory failure caused by bronchopneumonia. Lung injury fulfilled ARDS criteria. After patient stabilization the haematologic malignity (multiple myeloma) was diagnosed. The presented case report is the contribution to the discussion of intensive care problems in patients with haematologic malignity.
- MeSH
- antitumorózní látky terapeutické užití MeSH
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mnohočetný myelom diagnóza komplikace terapie MeSH
- multiorgánové selhání diagnóza etiologie terapie MeSH
- péče o pacienty v kritickém stavu metody MeSH
- syndrom respirační tísně novorozenců diagnóza etiologie terapie MeSH
- syndromy imunologické nedostatečnosti diagnóza etiologie terapie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
Prognóza nemocných se syndromem akutní dechové tísně – Acute Respiratory Distress Syndrome, ARDS – zůstává i v současné době závažná, s udávanou mortalitou v rozmezí 20–60 %. Termín „rescue“ postupy je v kontextu terapie ARDS vyhrazen pro léčebné postupy, jejichž cílem je řešení závažné, život ohrožující poruchy plicních funkcí při selhání tzv. konzervativní terapie. Pro řešení tohoto stavu byla navržena řada léčebných intervencí. V přehledu autoři udávají výsledky experimentálních a klinických studií, které hodnotí použití inhalační aplikace oxidu dusnatého, aplikace surfaktantu, likvidní ventilace, vysokofrekvenční oscilační ventilace, mimotělní podporu plic a polohování do pronační polohy. Z uvedených metod se v současné době jako perspektivní pro širší klinické použití jeví použití pronační polohy a vysokofrekvenční oscilační ventilace.
Prognosis of patients suffering from acute respiratory distress syndrome (ARDS) remains uncertain with mortality rate 20–60 %. Severe respiratory failure featuring profound hypoxemia resistant to conventional therapy may occur in some patients. „Rescue therapy procedures“ have been considered as treatment options mostly in experimental setting or in strictly defined and limited cohorts of patients. Selected experimental and clinical trials evaluating therapy with inhaled nitric oxide, surfactant treatment, liquid ventilation, high frequency oscillation, extracorporeal lung assisting devices and prone position are discussed.Based on currently available results,prone position and high frequency oscillatory ventilation appear to be most promising and likely to become a part of standard therapy for selected subgroups of patients in the future.
Práce shrnuje poznatky o patofyziologii a průběhu šokové plíce a ARDS. Vyzvedá roli radiodiagnostiky při včasném poznaní jejich nástupu a popisuje sled a pestrost změn, jimiž se na snímcích hrudníku projevují. Správné odhalení počátečních symptomů tohoto život ohrožujícího stavu je nezbytností pro včasnou léčbu, jejíž účinnost je jinak s pokračujícím rozvojem choroby stále nižší.
The authors summarize findings on the pathophysiology and course of shock lung and ARDS. They emphasize the role of radiodiagnosis in the early diagnosis of their onset and describe the sequence and variety of changes seen on pictures of the chest. Correct detection of the initial symptoms of this life threatening condition is essential for early treatment the effectiveness of which declines as the disease advances.
- MeSH
- dospělí MeSH
- infekce komplikace MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- plíce patologie MeSH
- rány a poranění komplikace MeSH
- rentgendiagnostika MeSH
- šok MeSH
- syndrom respirační tísně novorozenců etiologie patologie MeSH
- Check Tag
- dospělí MeSH
- lidé středního věku MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- ženské pohlaví MeSH
- MeSH
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mimotělní membránová oxygenace metody přístrojové vybavení využití MeSH
- mladiství MeSH
- syndrom respirační tísně novorozenců mortalita patofyziologie terapie MeSH
- úrazy a nehody škodlivé účinky MeSH
- vysokofrekvenční ventilace využití MeSH
- Check Tag
- dítě MeSH
- dospělí MeSH
- lidé MeSH
- mladiství MeSH
- mužské pohlaví MeSH
- Publikační typ
- kazuistiky MeSH
