Colorectal liver metastases (CRLM) are a major indication for liver surgery in Europe, highlighting the need for standardized knowledge and training in surgical oncology. The European Society of Surgical Oncology (ESSO) has updated its core curriculum to provide a structured framework for education. Previous publications have addressed pancreatic, hepatocellular, and biliary tract cancers to support candidates preparing for the European Board of Surgery Qualification (EBSQ) exams in Surgical Oncology and Hepato-Pancreato-Biliary Surgery. However, a dedicated guide for CRLM remains absent. This article aims to fill that gap by offering a structured reference on CRLM, covering epidemiology, staging, genetics, and diagnosis of metastatic colorectal cancer. It also outlines multidisciplinary treatment strategies, including systemic, surgical, interventional, and palliative approaches. A structured literature review was conducted using PubMed to identify the most updated (inter)national management guidelines, prioritizing recent multicentre studies, systematic reviews, and meta-analyses published from January 2020 to January 2025. By bridging the gap between the ESSO core curriculum and detailed subspecialty training, this guide provides an essential resource for hepatobiliary surgeons and surgical oncologists. It serves as a valuable tool for those preparing for board examinations while promoting a standardized approach to CRLM education and management across Europe.

• MeSH
• chirurgická onkologie * výchova   MeSH
• hepatektomie výchova   MeSH
• kolorektální nádory * patologie   MeSH
• kurikulum * MeSH
• lidé MeSH
• nádory jater * sekundární   terapie   diagnóza   chirurgie   epidemiologie   genetika   MeSH
• společnosti lékařské MeSH
• staging nádorů MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• přehledy MeSH
• Geografické názvy
• Evropa MeSH

INTRODUCTION: Malnutrition is common in patients suffering from malignant diseases and has a major impact on patient outcomes. Prevention and early detection are crucial for effective treatment. This study aimed to investigate current international practice in the assessment and management of malnutrition in surgical oncology departments. MATERIAL AND METHODS: The survey was designed by European Society of Surgical Oncology (ESSO) and ESSO Young Surgeons and Alumni Club (EYSAC) Research Academy as an online questionnaire with 41 questions addressing three main areas: participant demographics, malnutrition assessment, and perioperative nutritional standards. The survey was distributed from October to November 2021 via emails, social media and the ESSO website to surgical networks focussing on surgical oncologists. Results were collected and analysed by an independent team. RESULTS: A total of 156 participants from 39 different countries answered the survey, reflecting a response rate of 1.4%. Surgeons reported treating a mean of 22.4 patients per month. 38% of all patients treated in surgical oncology departments were routinely screened for malnutrition. 52% of patients were perceived as being at risk for malnutrition. The most used screening tool was the "Malnutrition Universal Screening Tool" (MUST). 68% of participants agreed that the surgeon is responsible for assessing preoperative nutritional status. 49% of patients were routinely seen by dieticians. In cases of severe malnutrition, 56% considered postponing the operation. CONCLUSIONS: The reported rate of malnutrition screening by surgical oncologists is lower than expected (38%). This indicates a need for improved awareness of malnutrition in surgical oncology, and nutritional screening.

• MeSH
• chirurgická onkologie * MeSH
• hodnocení stavu výživy * MeSH
• lékařská praxe - způsoby provádění statistika a číselné údaje   MeSH
• lidé MeSH
• nádory komplikace   chirurgie   MeSH
• podvýživa * diagnóza   MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

Background: During the COVID-19 pandemic, telemedicine use has increased within community pediatrics. This trend runs counter to reluctance to adaptation of the new mode of healthcare that existed prior to the pandemic. Little is known about what we can expect after the pandemic: if physicians will opt for telemedicine modalities and if tele-pediatrics will continue to be a significant mode of community pediatric care. Objective: The goal of this study was to survey primary pediatric care providers as to their experiences and clinical decision making with telemedicine modalities prior to and during the COVID-19 pandemic, as well as their projected use after the pandemic ends. Material and methods: Using the EAPRASnet database we surveyed pediatricians throughout Europe, using a web-based questionnaire. The survey was performed during the COVID-19 pandemic (June-July 2020), assessed telemedicine use for several modalities, prior to and during the pandemic as well as predicted use after the pandemic will have resolved. Participants were also surveyed regarding clinical decision making in two hypothetical clinical scenarios managed by telemedicine. Results: A total of 710 physicians participated, 76% were pediatricians. The percentage of respondents who reported daily use for at least 50% of all encounters via telemedicine modalities increased during the pandemic: phone calls (4% prior to the pandemic to 52% during the pandemic), emails (2-9%), text messages (1-6%), social media (3-11%), cell-phone pictures/video (1-9%), and video conferencing (1-7%) (p < 0.005). The predicted post-pandemic use of these modalities partially declined to 19, 4, 3, 6, 9, and 4%, respectively (p < 0.005), yet demonstrating a prospectively sustained use of pictures/videos after the pandemic. Reported high likelihood of remotely treating suspected pneumonia and acute otitis media with antibiotics decreased from 8 to 16% during the pandemic to an assumed 2 and 4% after the pandemic, respectively (p < 0.005). Conclusions: This study demonstrates an increased utilization of telemedicine by pediatric providers during the COVID-19 pandemic, as well as a partially sustained effect that will promote telemedicine use as part of a hybrid care provision after the pandemic will have resolved.

• Publikační typ
• časopisecké články MeSH

• MeSH
• dějiny 20. století MeSH
• plastická chirurgie dějiny   MeSH
• Check Tag
• dějiny 20. století MeSH
• Publikační typ
• sborníky MeSH
• Geografické názvy
• Itálie MeSH

• Konspekt
• Lékařské vědy. Lékařství
• NLK Obory
• dějiny lékařství
• plastická chirurgie

INTRODUCTION: Pancreatic neuroendocrine tumors (pNET) exhibit a wide spectrum of clinical behavior, which makes their assessment and management quite challenging. The purpose of this study was to comprehensively assess the existing treatment landscape for patients with pNET. MATERIALS AND METHODS: The study was conducted with the support of the ESSO-EYSAC Research Academy in collaboration with the E-AHPBA. An online survey was distributed via email and social media to surgical networks across Europe and beyond (September 1-30, 2023). RESULTS: Overall, 155 complete responses were obtained. A specialized NET tumor board was present at the institutions of 94 (61 %) of the study participants. The most frequently applied guidelines were from ENETS (n = 97; 63 %), NCCN (n = 74; 48 %), and ESMO (n = 53; 34 %). For resectability, similar criteria as in pancreatic ductal adenocarcinoma were used by 111 (72 %) participants, even though 116 (75 %) participants believed that pNET/pNEC should have their own resectability criteria. Most respondents used somatostatin analogues (n = 126; 81 %) and chemotherapy (n = 85; 55 %) as neoadjuvant treatments, followed by molecularly targeted agents (n = 45; 29 %) and PRRT (n = 37; 24 %). Only 17 (11 %) participants agreed/strongly agreed that the management of pNET/pNEC is sufficiently addressed in surgical education programs. CONCLUSION: This international survey highlighted areas for improvement in the care of pNET, namely the lack of pNET-specific resectability criteria and educational programs addressing pNET management.

• MeSH
• lékařská praxe - způsoby provádění statistika a číselné údaje   MeSH
• lidé MeSH
• nádory slinivky břišní * chirurgie   MeSH
• neoadjuvantní terapie MeSH
• neuroendokrinní nádory * chirurgie   MeSH
• pankreatektomie MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• směrnice pro lékařskou praxi jako téma MeSH
• somatostatin analogy a deriváty   terapeutické užití   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• Geografické názvy
• Evropa MeSH

• MeSH
• duševní poruchy MeSH
• psychopatologie MeSH
• Publikační typ
• monografie MeSH

• Konspekt
• Psychiatrie
• NLK Obory
• psychiatrie

Elektrický status epilepticus v pomalom spánku (ESES) je charakterizovaný špecifickým EEG obrazom, ktorý zaznamenáva signifikantnú aktiváciu epileptiformných zmien v spánku. Je pozorovaný u viacerých epileptických syndrómov (Landau‑Kleffnerov syndróm, syndróm kontinuálnych hrotov a vĺn v pomalom spánku – CSWS, benígna detská epilepsia s centro‑temporálnymi hrotmi, atypická benígna parciálna epilepsia detského veku, myoklonicko‑astatická epilepsia a iné). Liečba ESES syndrómu sa sústredí nielen na vymiznutie záchvatov, ale aj na elimináciu epileptiformných zmien, ktoré sú zodpovedné za neuropsychologické poruchy. Aj napriek tomu, že epileptické záchvaty ako aj nález ESES vekom vymiznú, u mnohých detí pretrvávajú rôzne závažné poruchy kognície a reči. Skoré rozpoznanie a efektívna liečba sú potrebné pre zlepšenie dlhodobej prognózy tohto syndrómu. V našej kazuistike poukazujeme na dobrý efekt dlhodobej liečby adrenokortikotropným hormónom.

The electrical status epilepticus in slow sleep (ESES) is characterised by specific EEG pattern of paroxysmal activity significantly activated during slow sleep. There are more clinical variants associated with an EEG pattern of ESES (for example Landau-Kleffner syndrome, continuous spike and wave syndrome – CSWS, benign childhood epilepsy with centro-temporal spikes, atypical benign partial epilepsy of childhood, myoclonic-astatic epilepsy). Therapy of ESES syndrome is not limited just to seizure control but it should be focused on controlling neuropsychological outcome through improved continuous epileptiform activity. Even though the epileptic seizures and the EEG pattern of ESES are age-related, many children have persisting cognitive and language disturbances. Early diagnosis and effective treatment are necessary for better outcome in these patients. In our case report we present the good effect of long-term adrenocorticotropic hormone therapy. Key words: electrical status epilepticus in slow wave sleep – cognitive deterioration – adrenocorticotropic hormone The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manu­script met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers.

• MeSH
• adrenokortikotropní hormon * aplikace a dávkování   terapeutické užití   MeSH
• antikonvulziva farmakologie   MeSH
• elektroencefalografie MeSH
• epilepsie farmakoterapie   MeSH
• lidé MeSH
• poruchy spánku a bdění MeSH
• předškolní dítě MeSH
• recidiva MeSH
• status epilepticus * diagnóza   etiologie   farmakoterapie   komplikace   patofyziologie   MeSH
• výsledek terapie MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• předškolní dítě MeSH
• Publikační typ
• kazuistiky MeSH

V skupine epileptikov (n = 42) sme analyzovali typ epileptických záchvatov, charakteristiky EEG, etiológiu a patogenézu epileptického syndrómu a efektívnosť antiepileptickej liečby. Dennú spavosť sme hodnotili pomocou Epworthskej škály spavosti (ESS) a pomocou testu mnohopočetnej latencie spánku (MSLT), a u všetkých pacientov sme pomocou celonočného polysomnografického vyšetrenia (PSG) a video-EEG záznamu analyzovali architektúru nočného spánku a prípadné nočné epileptické záchvaty. V kontrolnej skupine zdravých dobrovoľníkov (n = 19) sme vyšetrovali dennú spavosť pomocou ESS, MSLT a celonočné PSG vyšetrenie, ako aj spánkové video-EEG monitorovanie. Zistili sme, že pacienti so symptomatickou fokálnou epilepsiou mali tendenciu ku zvýšenej dennej spavosti pri vyšetrení pomocou ESS, naproti tomu pacienti s idiopatickou fokálnou, alebo generalizovanou epilepsiou, ale aj kontrolné osoby zvýšenú dennú spavosť nevykazovali. Pri objektivizácii dennej spavosti pomocou MSLT sme nezistili zvýšenú dennú spavosť v žiadnej vyšetrovanej skupine. Skóre ESS ani MSLT nezáviselo od aktuálnej antiepileptickej liečby. Zmeny v architektúre nočného spánku (predĺženie 1. a 2. štádia NREM spánku, skrátenie REM spánku) boli najvýraznejšie v skupine pacientov s generalizovanou epilepsiou. Poruchy architektúry nočného spánku považujeme za kľúčové z hľadiska vzniku dennej ospalosti pacientov.

• MeSH
• antikonvulziva aplikace a dávkování   farmakologie   škodlivé účinky   MeSH
• elektroencefalografie metody   MeSH
• epilepsie MeSH
• lidé MeSH
• polysomnografie MeSH
• poruchy nadměrné spavosti diagnóza   etiologie   MeSH
• poruchy spánku a bdění diagnóza   etiologie   MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• stadia spánku fyziologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• srovnávací studie MeSH

Cílem následujícího sdělení je podat přehled využití imunohistochemických metod v diagnostice mezenchymálních nádorů dělohy. Diskutována je zejména problematika týkající se stanovení hladkosvalové diferenciace, diferenciální diagnostiky mezi hladkosvalovými a endometriálními stromálními nádory adiagnostika zánětlivého myofibroblastického nádoru. Kromě toho je zmíněn význam imunohistochemických vyšetření v diagnostice poměrně recentně definovaných jednotek, jako je YWHAE alterovaný high grade endometriální stromální sarkom (HG-ESS), BCOR alterovaný HG-ESS, nádory s NTRK fúzí a SMARCA4 deficientní sarkomy. Posledním aspektem je rozbor významu imunohistochemických metod při stanovení biologické povahy leiomyocelulárních nádorů. U jednotek s výskytem rekurentních molekulárních aberací je také zmíněna problematika jejich molekulární klasifikace.

The goal of this manuscript is to provide a comprehensive overview of the use of immunohistochemical methods in diagnosing mesenchymal tumours of the uterus. The main points discussed include, especially, the issue of determining smooth muscle differentiation, the differential diagnosis between smooth muscle and endometrial stromal tumours, and the diagnosis of inflammatory myofibroblastic tumour. The role of immunohistochemical examination in the diagnosis of some of the only recently definedentities such as YWHAE-altered high grade endometrial stromal sarcoma (HG-ESS), BCOR-altered HG-ESS, tumours with NTRK fusion, and SMARCA4-deficient sarcomas is also discussed. The last aspect of this work is an analysis of the significance of immunohistochemical methods in the determination of the biological behaviour of leiomyocellular tumours. The issue of their molecular classification for those lesions associated with the presence of recurrent molecular aberrations is also discussed.

• MeSH
• diferenciální diagnóza MeSH
• endometriální stromální sarkom diagnóza   genetika   MeSH
• imunohistochemie MeSH
• leiomyosarkom diagnóza   genetika   MeSH
• lidé MeSH
• nádory dělohy * diagnóza   genetika   MeSH
• nádory ze svalové tkáně * diagnóza   genetika   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• přehledy MeSH

Cíle: Rizikové faktory, které ovlivňují hospitalizaci u potvrzených případů černého kašle u kojenců (dětí do 1 roku) v České republice jsme stanovili na základě údajů z dotazníkové zesílené surveillance (ESS) v letech 2015, 2017 a 2019. Metody: Byla provedena retrospektivní kohortová studie, ve které jsme hodnotili demografické, klinické údaje, stav očkování a rizikové/ protektivní faktory. Stav očkování byl určen podle elektronického celostátního hlásicího systému (NNS). Provedli jsme deskriptivní, jednonásobnou a vícenásobnou analýzu s využitím relativního rizika (RR) a logistické regrese pomocí odds ratio (OR). Výsledky: V letech 2015, 2017 a 2019 bylo v rámci ESS celkem hlášeno 104 potvrzených případů pertuse (27, 13, 64). Nejvíce případů bylo zaznamenáno ve věkové skupině 1 měsíc (24), více u mužů (57). Patnáct případů bylo očkováno a 89 neočkováno. Z 88 hospitalizovaných případů bylo 31 případů na jednotce intenzivní péče (JIP). Průměrná délka hospitalizace byla 8 dní. Ačkoli proměnná očkování kojenců byla statisticky významná v jednonásobné analýze pro výslednou hospitalizaci, RR 0,76 (95% CI 0,53–1,10), nebyla ve vícenásobné. Hospitalizace byla silně asociována s mladší věkovou skupinou 0–3 měsíce (OR = 9,72; 95% CI: 2,97-31,81) po odfiltrování vlivu kouření v domácnosti. Pobyt na JIP byl významně asociován s mladší věkovou skupinou 0–3 měsíce (OR = 5,07; 95% CI: 1,44-17,87) a s kontaktem s potvrzeným nebo pravděpodobným případem černého kašle (OR = 7,05; 95% CI: 1,36–36,52 ). Závěr: Jako rizikové faktory pro hospitalizaci na pertusi u kojenců naše studie prokázala nižší věk (0–3 měsíce) a kontakt s jinými případy pertuse. Je nutné zvážit přeočkování u dospívajících a dospělých, včetně očkování v těhotenství. Pro zjednodušení vykazování a vyhodnocování dat doporučujeme začlenit proměnné ze zesílené surveillance (ESS) do celostátního hlásicího systému. K vyhodnocení ESS a ke sledování očkování těhotných žen proti pertusi jsou zapotřebí další studie.

Background: We estimated what risk factors affect hospitalisation for confirmed pertussis cases among infants (child up to 1 year) in the Czech Republic based on data from the questionnaire-based enhanced surveillance system (ESS) in years 2015, 2017 and 2019. Methods: Retrospective cohort study was conducted in which we assessed demographic, clinical data, vaccination status and risk/protective factors. Vaccination status was extracted from the electronic nationwide notification system (NNS). We performed descriptive, univariable and multivariable analysis using risk ratio (RR) and logistic regression with odds ratio (OR). Results: A total of 104 confirmed cases (27, 13, 64) were reported in the ESS during 2015, 2017 and 2019. Most cases were in age group 1 month (24), more males (57). Fifteen cases were vaccinated and 89 unvaccinated. Of 88 hospitalised cases, 31 cases reported stay in Intensive Care Unit (ICU). The median length of hospitalisation was 8 days. Although the variable vaccinated in infants was statistically significant in a univariable analysis for outcome hospitalisation, RR 0.76 (95% CI 0.53–1.10), it was not in multivariable. Hospitalisation was strongly associated with the younger age group of 0-3 months adjusted by a smoking family member in a household (OR = 9.72; 95% CI: 2.97–31.81). Stay in ICU was strongly correlated with the younger age group of 0–3 months (OR = 5.07; 95% CI: 1.44–17.87) and with a contact with confirmed or probable pertussis (OR = 7.05; 95% CI: 1.36–36.52). Conclusions: Our study demonstrated younger age and contact with other pertussis case as risk factors for hospitalisation of infants with pertussis. It is necessary to consider adolescent and adult boosters, including vaccination during pregnancy. We suggest integrating the variables from the enhanced surveillance system into the nationwide notification system, in order to simplify the data reporting and evaluation. Further studies are needed to evaluate the ESS and to monitor the vaccination of pregnant women against pertussis.

• MeSH
• hospitalizace MeSH
• kojenec MeSH
• lidé MeSH
• pertuse * epidemiologie   komplikace   MeSH
• retrospektivní studie MeSH
• rizikové faktory MeSH
• surveillance populace MeSH
• Check Tag
• kojenec MeSH
• lidé MeSH