Health care provider payment schemes consist of a complex set of arrangements used to influence provider behavior towards specific health policy objectives. The study aimed at: 1) providing a structured, comparative overview of current payment schemes within the public health system in selected Central and Eastern European (CEE) countries for different health care providers; 2) identifying and comparing major changes in payment schemes since 2010. Methods included: 1) data collection form development; 2) desk research; 3) national experts' consultations; 4) comparative analysis. The results indicate that the nine CEE countries (Bulgaria, Croatia, Czechia, Estonia, Latvia, Lithuania, Hungary, Poland, and Romania) show numerous similarities in provider payment method mix and in the general direction of the recent changes conducted in this field. Output-based payment methods prevail across all countries and types of providers. Primary health care (PHC) providers are characterized by the most diverse payment method mix. PHC and hospital inpatient care have experienced the most frequent changes in their payment schemes within the last 13 years. These focused mostly on modifying existing payment methods (e.g. detailing payment categories), and applying additional methods to pay for specific services or performance (e.g. fee-for-service, bonus payments). The objectives of conducted change were often similar, thus, there is high potential for a shared, cross-country learning.

• MeSH
• dávkové mechanismy * MeSH
• lidé MeSH
• primární zdravotní péče ekonomika   MeSH
• zdravotní politika MeSH
• zdravotnický personál MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• přehledy MeSH
• srovnávací studie MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH
• Chorvatsko MeSH
• Estonsko MeSH
• Evropa MeSH
• Litva MeSH
• Lotyšsko MeSH
• Maďarsko MeSH
• Polsko MeSH
• Rumunsko MeSH
• východní Evropa MeSH

Východiska: Analyzovali jsme dostupná data o vykázané péči za účelem návrhu nového modelu úhrady radioterapie postaveného na prospektivním principu. Cílem bylo otestovat vysvětlující faktory (prediktory), které by dokázaly nejlépe roztřídit hospitalizační případy do nákladově homogenních skupin. Testovány byly čtyři potenciální prediktory – počet frakcí radioterapie, skupina techniky radioterapie, dia­gnostické skupiny a stadium onemocnění. Cílem naopak nebyl samotný návrh úhradového modelu jako takového. Metody: Analyzováno bylo celkem 7 440 hospitalizačních případů onkologicky nemocných pacientů z let 2007–2011 ve třech vybraných zdravotnických zařízeních. Zdrojem dat byla především databáze I‑COP vyvinutá Institutem bio­statistiky a analýz Masarykovy univerzity ve spolupráci s komplexními onkologickými centry ČR, která na úrovni jednotlivých zdravotnických zařízení propojuje data z Národního onkologického registru s daty o vykázané péči zdravotnických zařízení zdravotním pojišťovnám. Výsledky: Při srovnání čtyř potenciálních prediktorů jsme vyhodnotili jako nejsilnější z nich počet aplikovaných frakcí radioterapie a použitou techniku radioterapie. Stadium onemocnění neprokázalo v tomto srovnání dostatečnou rozlišovací schopnost. Mezi dia­gnostickými skupinami byly identifikovány významné rozdíly v průměrných nákladech, ty však souvisely převážně s rozdílným spektrem použitých technik radioterapie a rozdílným počtem frakcí v jednotlivých skupinách. Uvnitř dia­gnostických skupin tak byly z hlediska vykázaných nákladů příliš velké rozdíly, které nejsou v případném úhradovém modelu žádoucí. Závěr: Pro potřeby prospektivního úhradového systému pro oblast radioterapie může být využita kombinace dvou prediktorů – počet aplikovaných frakcí radioterapie a technika radioterapie. Pro návrh úhradového modelu by byly vhodné další analýzy testující prediktivní schopnost záměru aplikované radioterapie. V současnosti však v ČR neexistují potřebné datové zdroje pro takovéto analýzy.

Background: As a part of the development of a new prospective payment model for radiotherapy we analyzed data on costs of care provided by three comprehensive cancer centers in the Czech Republic. Our aim was to find a combination of variables (predictors) which could be used to sort hospitalization cases into groups according to their costs, with each group having the same reimbursement rate. We tested four variables as possible predictors – number of fractions, stage of disease, radiotherapy technique and dia­gnostic group. Methods: We analyzed 7,440 hospitalization cases treated in three comprehensive cancer centers from 2007 to 2011. We acquired data from the I‑COP database developed by Institute of Biostatistics and Analyses of Masaryk University in cooperation with oncology centers that contains records from the National Oncological Registry along with data supplied by healthcare providers to insurance companies for the purpose of retrospective reimbursement. Results: When comparing the four variables mentioned above we found that number of fractions and radiotherapy technique were much stronger predictors than the other two variables. Stage of disease did not prove to be a relevant indicator of cost distinction. There were significant differences in costs among dia­gnostic groups but these were mostly driven by the technique of radiotherapy and the number of fractions. Within the dia­gnostic groups, the distribution of costs was too heterogeneous for the purpose of the new payment model. Conclusion: The combination of number of fractions and radiotherapy technique appears to be the most appropriate cost predictors to be involved in the prospective payment model proposal. Further analysis is planned to test the predictive value of intention of radiotherapy in order to determine differences in costs between palliative and curative treatment. Key words: health care costs – radiotherapy – radiation oncology – prospective payment system – reimbursement mechanisms – diagnosis-related groups This study was supported by Institutional Resources for Supporting the Research Organization provided by the Ministry of Health of the Czech Republic to Masaryk Memorial Cancer Institute and from European Social Fund, project „Educational and informative platform for comprehensive cancer centers for support and modernization of education in medical and allied domains“ CZ.1.07/2.4.00/31.0020. The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers. Submitted: 15. 12. 2013 Accepted: 5. 1. 2014

• Klíčová slova
• I-COP,
• MeSH
• frakcionace dávky záření MeSH
• hospitalizace * ekonomika   MeSH
• klasifikační systém DRG MeSH
• lidé MeSH
• lineární modely MeSH
• mezinárodní klasifikace nemocí MeSH
• nádory * diagnóza   radioterapie   MeSH
• náklady a analýza nákladů * MeSH
• prospektivní platební systém * MeSH
• radiační onkologie ekonomika   normy   MeSH
• radioterapie * ekonomika   metody   MeSH
• registrace MeSH
• staging nádorů MeSH
• statistika jako téma MeSH
• úhrada služeb Medicare USA MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

BACKGROUND: In Central and Eastern Europe, many women make informal cash payments to ensure continuity of provider, i.e., to have a "chosen" doctor who provided their prenatal care, be present for birth. High rates of obstetric interventions and disrespectful maternity care are also common to the region. No previous study has examined the associations among informal payments, intervention rates, and quality of maternity care. METHODS: We distributed an online cross-sectional survey in 2014 to a nationally representative sample of Hungarian internet-using women (N = 600) who had given birth in the last 5 years. The survey included items related to socio-demographics, type of provider, obstetric interventions, and experiences of care. Women reported if they paid informally, and how much. We built a two-part model, where a bivariate probit model was used to estimate conditional probabilities of women paying informally, and a GLM model to explore the amount of payments. We calculated marginal effects of the covariates (provider choice, interventions, respectful care). RESULTS: Many more women (79%) with a chosen doctor paid informally (191 euros on average) compared to 17% of women without a chosen doctor (86 euros). Based on regression analysis, the chosen doctor's presence at birth was the principal determinant of payment. Intervention and procedure rates were significantly higher for women with a chosen doctor versus without (cesareans 45% vs. 33%; inductions 32% vs. 19%; episiotomy 75% vs. 62%; epidural 13% vs. 5%), but had no direct effect on payments. Half of the sample (42% with a chosen doctor, 62% without) reported some form of disrespectful care, but this did not reduce payments. CONCLUSION: Despite reporting disrespect and higher rates of interventions, women rewarded the presence of a chosen doctor with informal payments. They may be unaware of evidence-based standards, and trust that their chosen doctor provided high quality maternity care.

• MeSH
• dospělí MeSH
• internet MeSH
• kvalita zdravotní péče ekonomika   MeSH
• lidé MeSH
• péče o pacienta ekonomika   MeSH
• porod psychologie   MeSH
• průřezové studie MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• regresní analýza MeSH
• výdaje na zdravotnictví statistika a číselné údaje   MeSH
• zdravotnický personál ekonomika   normy   MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Maďarsko MeSH

Central and Eastern European (CEE) countries have recently implemented reforms to health care provider payment systems, which include changing payment methods and related systems such as contracting, management information systems, and accountability mechanisms. This study examines factors influencing provider payment reforms implemented since 2010 in Bulgaria, Croatia, Czechia, Estonia, Latvia, Lithuania, Hungary, Poland, and Romania. A four-stage mixed methods approach was used: developing a theoretical framework and data collection form using existing literature, mapping payment reforms, consulting with national health policy experts, and conducting a comparative analysis. Qualitative analysis included inductive thematic analysis and deductive approaches based on an existing health policy model, distinguishing context, content, process, and actors. We analyzed 27 payment reforms that focus mainly on hospitals and primary health care. We identified 14 major factor themes influencing those reforms. These factors primarily related to the policy process (pilot study, coordination of implementation systems, availability of funds, IT systems, training for providers, reform management) and content (availability of performance indicators, use of clinical guidelines, favorability of the payment system for providers, tariff valuation). Two factors concerned the reform context (political willingness or support, regulatory framework, and bureaucracy) and two were in the actors' dimension (engagement of stakeholders, capacity of stakeholders). This study highlights that the content and manner of implementation (process) of a reform are crucial. Stakeholder involvement and their capacities could influence every dimension of the reform cycle. The nine countries analyzed share similarities in barriers and facilitators, suggesting the potential for cross-country learning.

• MeSH
• dávkové mechanismy MeSH
• kvalitativní výzkum MeSH
• lidé MeSH
• reforma zdravotní péče * MeSH
• zdravotní politika MeSH
• zdravotnický personál MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• Geografické názvy
• Evropa MeSH
• východní Evropa MeSH

• MeSH
• ekonomika a organizace zdravotní péče MeSH
• lékařská informatika MeSH
• průzkumy zdravotní péče MeSH
• reforma zdravotní péče MeSH
• zajištění kvality zdravotní péče MeSH
• Publikační typ
• kongresy MeSH

• Konspekt
• Veřejné zdraví a hygiena
• NLK Obory
• veřejné zdravotnictví

Východiska: Odhady prevalence problémového užívání drog jsou významnou součástí sledování epidemiologické situace v oblasti užívání drog a jeho následků a důležitým indikátorem při realizaci drogové politiky. Metoda zpětného záchytu (CRM) je pro tyto účely jednou z nejčastějších globálně používaných standardních metod. Metodika a materiál: Pomocí CRM byly provedeny odhady počtu problémových uživatelů drog (PUD) celkem a problémových uživatelů opiátů/opioidů (PUO) v ČR za r. 2006 a 2007. Byly použity následující datové zdroje: úhrady Všeobecné zdravotní pojišťovny za ambulantní a ústavní péči v oboru psychiatrie, hospitalizace v psychiatrických lůžkových zařízeních, registr pacientů substituční léčby a nově hlášené případy virových hepatitid. Případy byly definovány jako diagnózy F11, F15 a F19 podle MKN-10 v datech z pojišťoven a hospitalizací, substituční registr zahrnuje z definice PUO a z hlášených případů virových hepatitid byli vybráni injekční uživatelé drog. Byla provedena log-lineární analýza pomocí statistického balíku Rcapture statistického programu R, byly vybrány modely s nejvyšší hodnotou Akaikeho informačního kritéria. Výsledky: Do analýzy PUD celkem v r. 2006 a 2007 vstoupilo 12 882, respektive 13 505 individuálních případů, do analýzy PUO to bylo 5 146, respektive 5 409 případů. Odhadovaný počet PUD dosáhl 23 900 osob (95% CI: 20 700–28 500) v r. 2006 a 31 000 (25 500–39 400) v r. 2007. Odhadovaný počet PUO dosáhl 6 864 osob (6 641–7 113) v r. 2006 a 7 096 (6 871 až 7 346) v r. 2007. Poměr muži/ženy byl 2,2/1. U odhadu PUD celkem bylo ve věku 15–34 let 83 % osob, nad 34 let 17 % osob; v odhadech PUO to bylo 80 % a 20 %. Prevalence PUD dosáhla v r. 2006 2,28 a v r. 2007 2,95 na 1000 obyvatel ve věku 15–64 let. Prevalence PUO dosáhla v r. 2006 0,65 a v r. 2007 0,67 na 1 000 obyvatel ve věku 15–64 let. Z hlediska regionální distribuce je vyšší prevalence PUD i PUO především v kraji Ústeckém a v Praze a dále v krajích Karlovarském, Plzeňském a Středočeském. Závěr: Odhad prevalence PUD v ČR provedený metodou zpětného záchytu dobře koresponduje s odhady prováděnými jinými metodami. Problémem je kvalita potenciálních datových zdrojů a náročnost jejich získání a přípravy. Jejich vzájemná závislost také limituje spolehlivost a reprezentativnost výsledků, a proto by bylo vhodné napříště použít další nezávislý zdroj či zdroje.

Background: An estimate of problem drug use prevalence is a substantial part of the monitoring of the epidemiological situation in drug use and its consequences and an important indicator for drug policy implementation. The capture-recapture method (CRM) is one of the most commonly used standard methods for this purpose worldwide. Methods and material: The CRM was used to estimate the numbers of problem drug users (PDU) and problem users of opiates/opioids (PUO) in the Czech Republic in 2006 and 2007. The following data sources were used: the General Health Insurance Company records of payments to out- and in-patient psychiatric care providers, records of admissions to psychiatric hospitals, replacement therapy register, and reports of newly diagnosed cases of viral hepatitis. Cases were defined as diagnoses F11, F15, and F19 according to the International Classification of Diseases, Tenth Revision (ICD-10) from the health insurance and admission records, the replacement therapy register covers PUO by definition, and injecting drug users were selected from reported cases of viral hepatitis. Log-linear analysis in Rcapture (R) was performed and the Akaike information criterion was used for model selection. Results: Altogether 12,882 and 13,505 individuals entered into analysis of PDUs and 5146 and 5409 individuals entered into analysis of PUO in 2006 and 2007, respectively. The estimates of PDUs were 23,900 (95% CI: 20,700–28,500) in 2006 and 31,000 (25,500–39,400) in 2007. The estimates of PUO were 6,864 (6,641–7,113) in 2006 and 7,096 (6,871–7,346) in 2007. The male/female ratio was 2.2/1. In PDU estimates, 83% were in the age range 15-34 and 17% were aged above 34; in PUO estimates, the respective rates were 80% and 20%. The prevalence rates of PDU in the age range 15-64 were 2.28 and 2.95 per 1,000 population in 2006 and 2007, respectively. The prevalence rates of PUO in the age range 15-64 were 0.65 and 0.67 per 1,000 in 2006 and 2007, respectively. The highest prevalence of both PDUs and PUO was observed in the Usti Region and Prague, followed by the Karlovy Vary, Plzeň, and Central Bohemia Regions. Conclusion: PDU estimates in the Czech Republic obtained using the CRM are consistent with those derived by other methods. The major drawbacks are the quality of potential data sources and hassles in their acquisition and preparation. The interconnection of the available data sources also limits the validity and representativeness of estimates and therefore, another independent data source(s) should be sought in the future.

• Klíčová slova
• problémové užívání drog, pervitin, opiáty/opioidy, metoda zpětného záchytu, odhady prevalence,
• MeSH
• dospělí MeSH
• epizoda péče MeSH
• intravenózní abúzus drog * epidemiologie   MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• methamfetamin MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• poruchy spojené s užíváním opiátů epidemiologie   MeSH
• poruchy spojené s užíváním psychoaktivních látek epidemiologie   MeSH
• prevalence MeSH
• reprodukovatelnost výsledků * MeSH
• rozložení podle pohlaví MeSH
• sběr dat MeSH
• senioři MeSH
• statistické modely * MeSH
• věkové rozložení MeSH
• výzkumný projekt MeSH
• Check Tag
• dospělí MeSH
• lidé středního věku MeSH
• lidé MeSH
• mladiství MeSH
• mladý dospělý MeSH
• mužské pohlaví MeSH
• senioři MeSH
• ženské pohlaví MeSH
• Publikační typ
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

Úvod: Psoriáza (lupénka) patří mezi chronická onemocnění s řadou významných komorbidit a často s velmi výrazným dopadem na kvalitu života pacientů. V poslední době vstoupilo na trh poměrně velké množství přípravků biologické léčby s výrazným účinkem, oproti systémové konvenční léčbě jsou ale také výrazně dražší. V kontextu publikovaného dlouhého období nedostatečné léčby pacientů s psoriázou v ČR, systému zdravotní péče a limitovaných nákladů centrových léčiv je nutno již na úrovni poskytovatele této zdravotní péče vynaložit co nejvyšší úsilí efektivního vynaložení finančních prostředků a zprostředkování vysoce účinné léčby co nejvyššímu počtu pacientů. Metoda: Při modelově nastavené výši jednotkových cen balení přípravků dle maximálních úhrad v ČR v roce 2021, fiktivně nastavené výši bonusů jen u dvou vybraných přípravků (jedná se o modelový příklad neodrážející reálný stav obchodní politiky ve FN Olomouc) a podmínek úhrad přípravků biologické léčby psoriázy v ČR v roce 2021 byla provedena analýza nákladové efektivity (CEA) ve vybraném parametru účinnosti PASI 100. Analýza byla provedena a zpracována interaktivním způsobem v softwaru Excel do grafické podoby výstupů zejména v podobě forest plot grafů (v parametrech CER a ICER) a ve dvourozměrném grafu (náklady vs. účinnost) s vyznačením linií efektivnosti. Výsledky: Rozdíly v nákladové efektivitě jednotlivých přípravků dle bodových hodnot parametrů CER a ICER jsou až několikanásobné. Při zohlednění 95% intervalů spolehlivosti jsou některé rozdíly mezi přípravky i statisticky významné. Při nákladově nejefektivnější posloupnosti léčby na postupně účinnější přípravek u jednoho pacienta během indukční doby léčby můžeme na základě takto ušetřených nákladů nově zahájit indukční léčbu méně účinným biologikem u dvou pacientů navíc než při použití v pořadí druhé nákladově efektivní posloupnosti eskalace léčby. Závěr: Analýza nákladové efektivity (CEA) biologických léčiv v léčbě psoriázy na úrovni poskytovatele zdravotních služeb má velký potenciál při úsilí maximálně zefektivnit léčbu při limitovaných finančních prostředcích či při úsilí zprostředkovat při stejných limitacích účinnou léčbu dalším pacientům navíc.

Introduction: Psoriasis is a chronic disease with a number of significant comorbidities, often having a very substantial impact on the quality of life of patients. Recently, a relatively high number of biological therapy agents have been introduced to the market; however, compared to systemic conventional treatment, they are much more expensive. In the context of a reported long period of inadequate treatment of psoriasis patients in the Czech Republic, system of health care, and limited costs for medicines used in specialized centres, every effort must be made at the very level of the health care provider to spend financial resources effectively and provide highly effective treatment to as many patients as possible. Method: With a model-based amount of unit prices of product packages according to the maximum payments in the Czech Republic in 2021, a fictitiously set amount of bonuses in two selected products only (a model example not reflecting the reality of trade policy in the Olomouc University Hospital), and conditions for reimbursement of biological agents for psoriasis treatment in the Czech Republic in 2021, a cost-effectiveness analysis (CEA) was performed for the selected efficacy parameter of PASI 100. The analysis was performed and processed in an interactive way in Excel software into a graphical form, particularly in the form of forest plot graphs (in CER and ICER parameters) and a two-dimensional graph (cost vs. effectiveness) with effectiveness lines being indicated. Results: There are as much as several-fold differences in the cost-effectiveness of individual products according to the CER and ICER parameter values. When taking into account 95% confidence intervals, some differences between the products are even statistically significant. In the case of the most cost-effective sequence of treatment to a gradually more effective drug in a single patient during the induction phase of treatment, induction treatment with a less effective biological drug can be newly initiated, based on such cost savings, in two more patients than when using the second most cost-effective sequence of treatment escalation. Conclusion: A cost-effectiveness analysis (CEA) of biological drugs for the treatment of psoriasis at the level of a health service provider has great potential in the effort to maximize the effectiveness of treatment with limited financial resources or in the effort to provide, with the same limitations, effective treatment to additional patients.

• MeSH
• biologická terapie ekonomika   MeSH
• biologické přípravky ekonomika   terapeutické užití   MeSH
• hodnocení léčiv MeSH
• lidé MeSH
• management nemoci MeSH
• náklady a analýza nákladů MeSH
• náklady na zdravotní péči * MeSH
• poskytování zdravotní péče ekonomika   MeSH
• psoriáza * ekonomika   farmakoterapie   patologie   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH

The Czech Republic is one of the countries that has a relatively low level of private spending on health. As a part of the health care reform package in 2008, some additional out-of-pocket payments were introduced, called 'user (patient) fees'. Furthermore, the government intends to increase some user fees in the following years. There have been serious discussions between proponents and opponents because an increase in out of pocket payments for health care may create financial obstacles for some households and restrict the desirable consumption of health care. The objective of this paper is to determine the impact of changes in out-of-pocket payments on household budgets and provide solution for more just distribution of the burden. Data from the household budget survey regularly collected by the Czech Statistical Office is used. Results showed that the burden of households increased from 2.15% of their net income to 2.63% in 2008 and to 2.55% in 2009 after the implementation of user fees. We noted that the presence of pensioners and elderly in a household was the factor which increased the overall burden the most and led to catastrophic payments.

• MeSH
• financování osobní MeSH
• lidé MeSH
• osobní újma zaviněná nemocí MeSH
• podíl na nákladech MeSH
• příjem MeSH
• reforma zdravotní péče MeSH
• sběr dat MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• Geografické názvy
• Česká republika MeSH

This article analyzes the availability of different diagnostic procedures of non-small cell lung cancer (NSCLC) and the reimbursement landscape of drugs for NSCLC in countries of central and southeastern Europe (CEE). A survey was conducted by the Central European Cooperative Oncology Group. Results of the survey show that both availability and reimbursement of diagnoses of molecular alterations in NSCLC, the detection of which is essential for therapeutic decisions, varies widely between countries of CEE. Not only is "reflex" testing often substituted by analyses performed only "on demand," but reimbursement of such assessments varies widely between unavailability and payments by the health care system or even pharmaceutical companies. It was concluded that a structured access to testing and reimbursement should be the aim in order to provide patients with appropriate therapeutic options. IMPLICATIONS FOR PRACTICE: This article provides an overview of the limitations in lung cancer treatment in countries of central and southeastern Europe, as well as the reimbursement status of various lung cancer treatment regimens in these countries, which directly impacts treatment options.

• MeSH
• individualizovaná medicína MeSH
• lidé MeSH
• nádory plic epidemiologie   patologie   terapie   MeSH
• nemalobuněčný karcinom plic epidemiologie   patologie   terapie   MeSH
• průzkumy a dotazníky MeSH
• výdaje na zdravotnictví normy   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• Publikační typ
• časopisecké články MeSH
• práce podpořená grantem MeSH
• Geografické názvy
• Evropa MeSH

V roce 2011 Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) zveřejnila analýzu systémů dlouhodobé péče s názvem „Help Wanted? Providing and Paying for Long-Term Care“. Analýza se zaměřuje na financování a dostupnost pracovníků dlouhodobé péče. Tento článek přináší vybrané informace z této publikace a dalších zdrojů. V publikaci jsou použita data z databází „OECD Health Data“ a „System of Health Accounts“ a dalších zdrojů. Informace a údaje pro uvedenou analýzu včetně informací o legislativě, systému financování a záměrech a prioritách v této oblasti, byly členskými zeměmi poskytnuty „ad hoc“ prostřednictvím rozsáhlého dotazníku OECD. „Systémy dlouhodobé péče“ se v jednotlivých zemích v důsledku odlišného historického vývoje systémů zdravotnictví a sociálních služeb velmi liší, stejně jako vymezení zdravotní a sociální složky dlouhodobé péče a hranice mezi nimi, což snižuje srovnatelnost údajů o dlouhodobé péči. Jednotlivé země OECD často k jednotlivým otázkám a oblastem poskytly neúplné údaje, například jen za ústavní nebo domácí část dlouhodobé péče nebo za zdravotní nebo sociální část systému, respektive poskytly údaje za odlišná období. Zavádění společných ukazatelů a metodiky v této různorodé a rychle se měnící oblasti přirozeně naráží na obtíže a omezení. Prezentované výstupy by proto měly sloužit pro základní orientaci a srovnání mezi zeměmi či skupinami zemí OECD.

The publication is based on data from “OECD Health Data” and “System of Health Accounts” databases and other sources. Information and data for the analysis, including on legislation and system of financing of long-term care, and priorities in this area, were provided by member states “ad hoc” through an extensive OECD questionnaire. “Systems of long-term care” as well as the definition and the boundaries between health and social components of long-term care are very diverse across OECD countries due to the differences in historical development of their health and social systems. This fact reduces the comparability of data on long-term care. Many OECD countries often provided incomplete information on some aspects of long-term, for example, only on institutional or home care component of long-term, for health or social part of the system. Data were often available also for different periods. The effort to apply common indicators and methodologies across countries in this diverse and rapidly changing field is naturally fraught with difficulties and limitations. Presented data and information should therefore serve for the basic orientation and comparisons between countries or groups of OECD countries.

• Klíčová slova
• financování dlouhodobé péče,
• MeSH
• celosvětové zdraví MeSH
• dlouhodobá péče * ekonomika   klasifikace   statistika a číselné údaje   MeSH
• lidé MeSH
• naděje dožití MeSH
• senioři nad 80 let * statistika a číselné údaje   MeSH
• senioři statistika a číselné údaje   MeSH
• tabulky života MeSH
• výdaje na zdravotnictví * statistika a číselné údaje   MeSH
• Check Tag
• lidé MeSH
• senioři nad 80 let * statistika a číselné údaje   MeSH
• senioři statistika a číselné údaje   MeSH
• Publikační typ
• přehledy MeSH